Byl "za Rakouska" policejním úředníkem na oddělení státní policie a společně s Karlem Slavíčkem byli horlivými úředníky mocnářství. Po vzniku Československé republiky převlékli kabáty a dál horlivě pracovali pro její blaho. Oba byli rehabilitování ( asi proto, že ledacos věděli) a uklizeni na Slovensko. Klíma jako policejní ředitel nejprve do Košic a po rehabilitaci do Bratislavy a Slavíček zaujal jeho místo v Košicích. O Klímově chování v době války podává svědectví Zdeněk Kárník ve své práci "Pražské policejní ředitelství, jeho Státní (politická) policie a její informátoři ..." Acta Oeconomica Pragensia, roč. 15, č. 7, 2007: Bylo by však chybné domnívat se, že např. Dr. Klíma, nepochybně nejdůležitější v českých záležitostech byl tak „věrným Čechem“, jak rád uváděl, vždy. V letech 1915 a 1916, kdy vše naznačovalo, že Ústřední mocnosti mají a budou mít ve válce vrch, se podle několika svědectví choval Klíma velmi mírnì řečeno problematicky. Účastnil se prohlídky letní vily Oličových v Řevničově na Rakovnicku, kde pobývali v létě Benešovi, kam také zazdili Masarykův archiv, jeho objevení by mnoho lidí těžce poškodilo, a odkud také Edvard Beneš prchal v září 1915 do ciziny. Jednal údajně úporně a hrubě a stejně se choval např. při výslechu pí Aloisie Linhartové, jež převážela do Prahy zašitu v knoflíku šatů tajnou zprávu exilu. Měla prozradit Dr. Františka Soukupa, jeho chtěl Klíma dostat do „knoflíkového“ procesu. Policie shledala k tomu v Praze na 60 Soukupù, Klíma vyslýchal Linhartovou od 3 hodin v noci do 11 hod. a „takřka šílel a křičel: "Však to máte všecko marný, ten dr. Soukup se bude houpat a vy všichni se budete houpat s ním“ (Archiv Národního muzea, Mafie/34 (dopis Františka Soukupa).
Jaroslav Hašek nejprve o těchto policajtech, než o nich píše v románu, napsal povídku "Kolik kdo má kolem krku" vydanou dne 19.2.1917 v Čechoslovanu v Kyjevě. V knihovně Čechoslovana vyšla v roce 1917 povídka "Dobrý voják Švejk v zajetí", kde se tito pánové objevují také.
Policejní přihlášky JUDr. Jaroslav Klíma
Národní listy 29.12.1935 výňatek z článku Zatčení Karla Kramáře 21. května 1915 (...Zpracováno na základě informací získaných od pol. ředitele J. Klímy a K. Slavíčka)