Heslo:

**) Karel Křikava

Výklad:

*7.11.1860 - †22.9.1935, byl od 27.4.1902 policejním ředitelem a od roku 1912  až do roku 1915 byl policejním prezidentem. Názory na něj se liší.  Národní listy ze dne 23.9.1935 uvádějí v nekrologu, že byl velice nepopulární a ve stejném listu je 24.9.1935 článek, kde je naopak představen jako císařského služebníka, který si zachoval lidské srdce. Asi na tom něco bude, protože jeho synovec (neprokázáno) prý byl Louis Křikava, a ten byl jedním z aktérů kolem "Strany mírného pokroku v mezích zákona" a jak dokazují některé Haškovy články, často tato společnost na příbuzenský vztah Luise hřešila. Roku 1917 Jaroslav Hašek píše v homoresce "Škola pro státní policii" o Karlu Křikavovi, jako o nebožtíkovi. Je to smutné, ale Karel Křikava, ač také těžce nemocen, Haška přežil o dvanáct let.

Persekuce nové strany kruhy vládními

A když Kopejtko tenkrát v bezpečnostním oddělení prohlásil, že se již na to, jaké řeči se vedou v naší hospodě, nemůže dívat, poslali tam pana Markupa. Nic nedbali, že jest otcem šesti dětí. Když se zbožného Kopejtka tázal pan komisař: „A jací jsou ti lidé?“ odpověděl: „Milostpane, jsou to lotři.“ A otec šesti dětí šel mezi ty lotry. Šel jako legionář římský do Británie, aby se postavil na přední stráž do mlhy cizého ostrova. A myslel, že ho nikdo nezná. Ale znal ho synovec policejního ředitele, který mezi nás chodil,....

Pan Markup vstal a řekl klidně a vážně: „Jsem úředník z policie.“
Synovec policejního ředitele vyskočil. „Vy šílíte, člověče! Legitimujte se! Kdyby to můj ubohý strýc věděl!“
Pan Markup jal se prohledávat kapsy a zničeně prohlásil: „Já jsem si prosím legitimaci zapomněl doma.“ - A synovec policejního ředitele přistoupil k strážníkovi, a ukazuje mu svou legitimaci s tím obávaným jménem, řekl důstojně: „Policejní ředitel, váš šéf, jest mým strýcem!“ A ukazuje na nešťastného pana Markupa, zvolal: „Odvedou ho!“

Za nebožtíka Křikavy nebylo nikdy na to přihlíženo, aby například byl detektivům náležitě vysvětlen význam bělohorské bitvy. A to přece bylo velice důležité, neboť kvůli ní mohlo se přivést od případu k případu více tuctů lidí do kriminálu. Začne se Bílou horou a skončí to u zemského jakožto trestního soudu v Praze. To je přece lehce pochopitelné.

V tu dobu byla na ruských hranicích pro rakouskou armádu velmi vážná situace, tak vážná, že se hlavní štáb přestěhoval z Krakova do Těšína. A nejen to, ale i všechny státní úřady, tedy i pražské policejní ředitelství, se připravovaly na stěhování. Pražské policejní ředitelství se mělo přestěhovat do Mnichova. Z oken "čtyřky" viděl Hašek s kamarády horečné přípravy. Obrovské bedny byly za dozoru samotného policejního ředitele Křikavy spěšně naplňovány balíky spisů. Stěhoval se především archiv.
Hašek vylezl jak nejvýše mohl na okno a odtud křičel do dvora: "Pane policejní řediteli Křikavo, už jsou naši vojáci v Moskvě ... ?"

Národní listy 28.7.1915 Karel Křikava odstoupil z úřadu

Národní listy 23.9.1935 (pondělí); den před, 22.9.1935,  zemřel Karel Křikava

Národní listy 24.9.1935