Heslo: |
Strana mírného pokroku v mezích zákona |
|
Výklad: |
Založení strany: |
Často se uvádí, že Strana mírného pokroku v mezích zákona vznikla těsně před 13. červnem 1911, kdy se konaly volby do říšského sněmu. Sám Hašek ale uvádí v jedné kapitole z "Dějin strany" - "Přítel Jiří Mahen a Josef Mach": Tak jsem tedy vystoupil z Komuny, založil jsem stranu mírného pokroku v mezích zákona a stal se redaktorem časopisu Svět zvířat. Hašek se rozloučil s anarchistickým hnutím v roce 1905, ale strana zřejmě vznikla dříve. Lze tak soudit podle vyprávění o makedonském vévodovi Klimešovi, kde v závěru Hašek napsal: Kulturní naše propaganda rázem způsobila převrat. V kruzích literárních i studentských počalo se rozumově uvažovat, že strana, která poučnými přednáškami jde mezi lid a nezahajuje svou činnost žádnými planými frázemi, že tato strana má budoucnost. A houfně přidávali se k nám dle teorie Darwinovy o společenském životě vyšších savců, u kterých houf může tvořit třebas jen šest jedinců. A tak 14. prosince roku 1904 bylo nás ve straně celkem osm. Strana mírného pokroku v mezích zákona vznikla podle této skutečnosti již v roce 1904. Kde byla strana založena a kde měla tehdy hlavní sídlo píše opět Jaroslav Hašek v "Počátečním programu Strany mírného pokroku v mezích zákona": .....zakládám v hostinci U Zlatého litru na Královských Vinohradech, za posměchu mistra Arbesa novou politickou stranu českou, stranu mírného pokroku v mezích zákona... |
"Kravín" a volby do říšského sněmu 1911: |
Největší rozmach strany ale nastal právě před volbami do říšského sněmu 13. června v roce 1911. To už měla strana své nové sídlo v restauraci "Kravín", kde byl hostinským pan Matěj Zvěřina. Zde začala ta obrovská recese a mystifikace kolem voleb, kdy kandidovala Strana mírného pokroku v mezích zákona. Totiž - probíhaly různé agitační akce, vedly se projevy, vše to politikaření s nesmírnou vážností opsáno od ostatních stran. Jen s tím rozdílem, že se strana ve skutečnosti voleb nezúčastnila. Realizovat tu skvělou mystifikaci napadlo, podle svědectví Františka Langera v knize "Byli a bylo", Československý spisovatel 1963, Eduarda Drobílka. Zvěřinova hospoda byla pro něj do jisté míry podnikem rodinným. Drobílek se totiž zamiloval do dcery hostinského Boženky. Langer o tom píše: Totiž v těch těžkých volebních dobách, aby pomohl Zvěřinově restauraci k většímu výdělku, přišel Drobílek s nápadem, že když si žádná strana u Zvěřinů nerozbila svůj stan, obrátíme to a zařídíme pro Zvěřinovu živnost stranu vlastní . Dále Langer barvitě popisuje průběh jednotlivých schůzí a akcí strany až do samotných voleb, které proběhly dne 13. června 1911. Důležité jsou i hymny strany, kterým je věnována samostatná stránka. Zpívali se vždy na začátku shromáždění. Samozřejmě, že po volbách nastal určitý propad návštěvnosti Zvěřinovy hospody a tím ohrožení tržeb. Zase zasáhl Drobílek, který nenechal promarnit dovysoka narostlou popularitu Haškovy strany. Přišel s nápadem, aby strana založila kabaret, který by byl pokračováním její dosavadní blahodárné činnosti...Kabaret dostal jméno "U bratří Makabejských"......Jako první kabaretní představení realizoval Jaroslav Hašek. Byla to "Sklenice černé kávy" ve hře vystupuje pět osob a údajně všechny osoby hrál Hašek sám. Později byla tato hra pozměněna a hrála se pod názvem "Šálek černé kávy". ...Když jsem po delší přestávce zas šel do Kravína, bylo to proto, že Drobílek sháněl všechny gramotné členy strany, aby pro obecenstvo napsali nějakou původní divadelní hru...Když už drama, tedy v něčí hlavě se zrodil plán hned na celou trilogii, a aby byla dost moderní , bude mít téma technické a jednotlivé hry se budou nazývat Pevnost, Pružnost a Tažnost. Avšak hned první hra Pevnost jednala o zcela konkrétní pevnosti čili o vojenském festuňku….Pamatuji si z chatrného obsahu hry, že pevnost je hlídána vojákem Švejkem… Pevnost se hrála třikrát, pokaždé při plném domě. Další hra, která vznikla společnými silami členů strany byl "Pogrom na křeťany v Jeruzalémě" uváděná i pod názvem "Hora olivetská". |
Košíře, "Pod Čeným vrchem": |
Počátkem roku 1912 pan Zvěřina opustil vinohradský "Kravín" a přestěhoval se do Košíř, kde provozoval hostinec "Pod Černým vrchem" a tady pokračovalo působení kabaretu Strany mírného pokroku "U bratří Makabejských". Z repertoáru se dochovaly tyto hry: Mona Lisa; Agadir a Větrný mlynář a jeho dcera. Ani ne za rok však se vše stěhuje na Smíchov, kde v č.p.569 otevírá pan Zvěřina hospodu. A zde jsou zřejmě poslední pokusy o záchranu kabaretu. Podle dalšího Langrova svědectví byla poslední štací Zvěřinovic putování hospůdka pro půl tuctu stolů někde v Sokolské třídě. V ní se ovšem nedalo pomýšlet na nějaké veřejné vystupování, a kromě toho se zatím Strana mírného pokroku nadobro rozptýlila. |
Makedonský vévoda Klimeš |
Kulturní naše propaganda rázem způsobila převrat. V kruzích literárních i studentských počalo se rozumově uvažovat, že strana, která poučnými přednáškami jde mezi lid a nezahajuje svou činnost žádnými planými frázemi, že tato strana má budoucnost. A houfně přidávali se k nám dle teorie Darwinovy o společenském životě vyšších savců, u kterých houf může tvořit třebas jen šest jedinců. A tak 14. prosince roku 1904 bylo nás ve straně celkem osm. |
Přítel Jiří Mahen a Josef Mach |
Tak jsem tedy vystoupil z Komuny, založil jsem stranu mírného pokroku v mezích zákona a stal se redaktorem časopisu Svět zvířat. |
Počáteční program Strany mírného pokroku v mezích zákona |
....agent-provokatér Mašek vydává se v redakci Komuny za italského anarchistu Pietra Periho, uprchnuvšího ze Sevastopole v Rusku, a spí jednu noc u Rosenzweiga-Moira, vlastně oba jsou vzhůru, poněvadž jeden bojí se druhého, do Prahy přijíždí nenápadně vévoda makedonský Klimeš, a tu v těchto bouřlivých dobách zakládám v hostinci U Zlatého litru na Královských Vinohradech, za posměchu mistra Arbesa novou politickou stranu českou, stranu mírného pokroku v mezích zákona, kterýžto název byl hlavním a počátečním programem celé strany, kde slova „mírný“ a „pokrok“, „mez“ a „zákon“, spojeny ideově v jeden mohutný celek, udávala rámcový program celé strany, který ovšem později změnil se dle stávajících politických poměrů, přizpůsobil se okolnostem až do té doby, kdy roku 1911 přikročeno bylo k reorganizaci strany. |
Langer; Mach; Strana mírného pokroku a jiné příhody s Jaroslavem Haškem |
Historikové, ocitnuvší se před úkolem vylíčiti dějiny oné podivuhodné strany, jež svého času zapustila v lepších vrstvách našeho národa tak pevné kořeny, že musela přijít světová válka, aby strana ta definitivně se rozpadla a v nové formě již neožila, shledají, že nebude to tak snadná práce, chtějí li vyvolati před zraky přítomnosti aspoň v hlavních obrysech ducha oněch dávných krásných bojů a urputných ideálů, od nichž současné pokolení tak daleko se odchýlilo. |
Definitivní tečka: |
V roce 1921 se v nově založeném satirickém časopise "Sršatec" objevil dne 10. února "Protokol II. sjezdu strany mírného pokroku v mezích zákona". Samozřejmě, že se žádný další sjezd nekonal. To jen Hašek opět předvedl, jak by to asi vypadalo, kdyby ta mystifikace kolem "Strany mírného pokroku v mezích zákona" přežila první světovou válku. Haškův smysl pro recesi, satiru a mystifikaci neuhasl ani po prožitém válečném utrpení. Chápejme tento fiktivní "Protokol" jako definitivní tečku za existencí této významné strany. Škoda. |
Protokol II. sjezdu strany mírného pokroku v mezích zákona |
Strana mírného pokroku v mezích zákona prohlašuje, že co se týká mezinárodní situace, je opravdu tak špatná, že jedině vyhozením zeměkoule do povětří může být čeleno všeobecné hospodářské katastrofě. (Dlouhotrvající „Výborně“.) |
|
Čas 15.6.1911 o Straně mírného pokroku a Národní listy 14.6.1911 ke skutečným volebním výsledkům |
|
Vzácná fotografie party některých aktérů Strany mírného pokroku v mezích zákona před košířským hostincem "Pod Černým vrchem". Zleva dr. Vilém Forster, ing. Bogdan Šolaja, Jaroslav Hašek a Eduard Drobílek. Ovšem muselo to být v roce 1912, protože 18.2.1913 měl, podle policejní přihlášky, pan Zvěřina hospodu již na Smíchově. |
|
|
Fejeton Smutná vzpomínka, jehož autorem je s největší pravděpodobností Jiří Mahen vyšel v Lidových novinách 3.11.1911. Hašek na to reagoval slovy v Úvodu k "Dějinám..." A činí tak s nadějí, že budou všechny mylné pověsti o straně vyvráceny, zejména vylhané tvrzení fejetonisty Lidových novin spisovatele Mahena, že stranu mírného pokroku v mezích zákona volby zabily. Že ji nezabily, bude právě důkazem tato obsáhlá historie, která bude jistě přijata s povděkem od všech, kteří přáli si o celé straně zvědět pravdu, nic než pravdu, k čemuž mně dopomáhej bůh! |
|