PROTOKOL II. SJEZDU STRANY MÍRNÉHO POKROKU V MEZÍCH ZÁKONA

Úvodem

Uveřejňujíce dnes protokoly II. sjezdu strany mírného pokroku, nemůžeme si nepřipomenouti I. sjezdu strany, který byl konán těsně před válkou roku 1913 v malé restauraci Na Smetance v Žižkově. Tenkráte sešlo se poměrně málo příslušníků strany, oproti tomu většinu posluchačstva tvořily policejní orgány, z nichž jednomu, panu policejnímu komisařovi, byla předsedou sjezdu prosednuta omylem čepice, což zavdalo příčinu k rozpuštění sjezdu a k dlouholeté perzekuci strany.

II. sjezd strany konal se za ohromné účasti v sále restaurace Jugoslávie na Žižkově, přičemž hlavním bodem programu jevila se rozprava o mezinárodní politice spojené s vepřovými hody ve skromném měřítku, neboť strana neoplývá zařízením restaurace Národního shromáždění.

Protokol sjezdu sestaven dle stenogramu, a jestli jest něco vynecháno, prosím čtenáře, aby si to domyslili.

Stenografické záznamy o II. sjezdu strany mírného pokroku v mezích zákona

Sjezd zahájen přesně v 8 hodin večer za účasti 300 osob. Dostavili se jako hosté zástupci všech politických stran, zástupci redakcí pražských listů i francouzského i anglického velvyslanectví, zástupce amerických Čechů z Baltimore, zástupce ministerstva obchodu, národní obrany, uměleckých kruhů a státní policie.

Bohužel samý začátek sjezdu vyznamenal se rušivým výstupem, který způsobil agent provokatér, který byl vyslán, aby rozbil sjezd a byl úplně opilý.
 

Vyhození agenta provokatéra

stalo se přesně před zahájením sjezdu. Pořadatelé krčním chvatem zmocnili se jeho osoby a za neutuchajících ovací a potlesku delegátů sjezdu vyhodili na ulici, za křiku lynčovaného: „Já jsem delegát za Vinohrady.“

Zahájení sjezdu

Předseda výkonného výboru strany zahajuje sjezd a pročítá pozdravný telegram papežského nuncia, který ve svém vřelém přípise zmiňuje se o pronásledování papežských nunciů za husitů, o vřelém přijetí papežského vyslance v české republice, což je známkou pokroku. „Pokrok, vážení pánové, musí jíti“, praví se v přípise, „jedině cestou mírného vývoje, cestou víry ve vítězství církve katolické, cestou vrácení Konopiště ubohým sirotkům pana arcivévody Ferdinanda. - Papež vás pozdravuje. Přes Bílou horu, revoluci k Římu, toť směr každého pořádného občana. - Hallelujah, bratři moji milí!“

Předseda výkonného výboru oceňuje v krátkých slovech význam papežského státu pro československou korunu na peněžní burze a prosí účastníky sjezdu, aby vstali a zvolali „Hallelujah!“

Delegáti vstávají a záříce radostí provolávají třikráte „Hallelujah!“ i slávu papeži.

Předseda výkonného výboru navrhuje poté, zmíniv se krátce o perzekuci strany, volby předsednictva. Bohužel zvolení čestní a nečestní předsedové, obávaje se perzekuce a toho, že by přišli do veřejnosti, zůstávají na svých místech a neodvažují se k předsednickému stolu, kromě zvoleného předsedy, známého členům strany již z I. sjezdu.

Na tribuně zůstává zapisovatel a předseda, který ve své řeči prohlašuje zasedání sjezdu tajným a pokračuje:

Ať jest jednou jasno!

Vážení pánové! Čteme-li noviny, jsme z toho úplně blbí. (Výborně.) Nevyznáme se dnes v ničem. (Dlouhotrvající potlesk.) Nevíme opravdu, co se to s námi děje. (Výborně!) My ale na to přišli. To, co jsem předtím řekl, netýká se nás, ale všech druhých stran! (Pětiminutové ovace.) Kam jde jejich politika? Co soudí o mezinárodní politice? Vyznají se v orientaci? (Hanba!) Aby bylo tedy jednou jasno, uděluji slovo předsedovi výkonného výboru strany, který promluví o mezinárodní situaci.

Řeč předsedy výkonného výboru o mezinárodní situaci

Vážení pánové! Ujímám se slova ve chvíli, kdy opět visí mraky nad celou Evropou, Asií, Amerikou, Afrikou i Austrálií. Kdy obyvatelé těch blízkých i vzdálených nám krajin čekají na slunce, které by zapudilo mráčky z oblohy naší mezinárodní situace. Jestli předcházející pan předřečník zmínil se o novinářských projevech i o projevech v našem Národem shromáždění ohledně mezinárodní situace a toho, kterým směrem se bráti má mezinárodní politika naší republiky, musím prohlásiti z tohoto místa jedině tolik, že není to věc tak čistě jednoduchá, že třeba zvážit nejen jednotlivé mezinárodní poměry mezi určitými státními skupinami, nýbrž hlavně jednotlivé složky, na nichž tajná diplomacie buduje své předpoklady a vývody, vyplývající z mezinárodní situace. A tu budiž mně dovoleno říci několik slov na obhajobu váženého pana dr. Kramáře. O jeho čestnosti nemůže být pochyby, neboť on velice často prohlašuje, že kráva má čtyry nohy a také klopýtne. Jestli on se někdy mýlí a řekne nějakou hloupost, neskrývá se za druhou firmu, napíše-li pitomost, podepíše se pod ní, stejně jako bych to udělal já. (Neutuchající „Výborně“. Volání: „Ať žije dr. Kramář“.) Jeho vývody jsou přesně konstruovány a méně zapleteny než dr. Beneše. Svět jest dnes rozdělen na dva tábory. Na jedné straně stojí bolševici, na druhé dr. Kramář. Na jaře na ně potáhne s redakcí Národních listů a s inspektorem armády Macharem  bude bombardovat Moskvu z mariánské houfnice páně Macharovy. Mluví se velice mnoho o jaře, ale já z tohoto místa prohlašuji slavnostně:

Na jaře bude pouť u Sv. Matěje.

Chtěl bych se ještě zmínit o poměru našem k Francii, Anglii i Americe, neučiním tak, prostě z toho důvodu, že jest to tak jasné a prosté a že je nejlépe přenechat tu věc samu dr. Benešovi, který to má na starosti. (Výborně!) Jsem přesvědčen, že nebudu nucen déle hovořiti o takových jasných pojmech, které se mnohým z našich politiků zdají být španělskou vesnicí, a proto prosím přijati jednomyslně tuto rezoluci:

Strana mírného pokroku v mezích zákona prohlašuje,

že co se týká mezinárodní situace, je opravdu tak špatná, že jedině vyhozením zeměkoule do povětří může být čeleno všeobecné hospodářské katastrofě. (Dlouhotrvající „Výborně“.)

Rezoluce jest jednomyslně přijata a zvolen pracovní výbor, který sestavuje v přestávce inzerát do Národní politiky tohoto znění:

„Koupím libovolné množství ekrazitu a dynamitu. Druhé výbušné látky vítány. Nabídky na adresu Kostrakievič, Žižkov, Palackého tř., Jugoslávie.“

Po přestávce na řečnickou tribunu vystupuje majitel restaurace Jugoslávie pan Kostrakievič a oznamuje, že se do rána oběsí, poněvadž zabil čtyry prasata a udělal 2 030 jitrnic a 1 500 jelítek a dva hektolitry jitrnicové polévky, poněvadž předseda výkonného výboru strany mu řekl, že přijde přes 1 000 lidí a že budou volby, ku kterým si zaopatřil též několik hektolitrů rumu. Prosí shromáždění, aby ho neničilo a zaujalo příznivé stanovisko k živnostnictvu. (Bouřlivé volání „Hanba!“ Výkřik ze skupiny delegátů: „Jak si usteleš, tak si lehneš!“)

Za všeobecného vzrušení objevuje se kontrolor dávky ze zábav Filip a konstatuje, že se stal podvod, poněvadž několik delegátů nezaplatilo dávku, a prohlašuje, že dává sjezd policií rozehnat.

Nastává nepopsatelná vřava a sjezd se rozchází za úplného (klidu, po vyzvání předsedy, že „klid, pořádek a mírný pokrok jsou nejlepší zbraní proti policejním obuškům.“

Příští tajný sjezd bude oznámen inzeráty v Národní politice a Národních listech v rubrice „Kam dnes?“