Heslo:

Petrlík švec | Jaroslav Petrlík - Salát

Výklad:

Jsou dvě pravděpodobné možnosti, které mohly Haška inspirovat svým jménem. S prvním nositelem tohoto jména, se kterým se Hašek mohl seznámit byl Petrlík Josef, sluha v bance "Slávie", kde Hašek pracoval v letech 1902-1903 [1 červeně označeno].

Inspirátorem mohl být též další nositel tohoto jména Jaroslav Petrlík alias Salát. Tomu poslal Hašek odpověď na jeho dopis dne 17.9.1920 *) z Irkutska [2], kde byl členem městského sovětu. Kolem tohoto Haškova dopisu je dodnes plno nevyjasněných okolností, na které se pokusíme najít odpověď nebo alespoň seznámit veřejnost se zjištěnými fakty.

Nejprve si něco řekněme o Jaroslavu Petrlíkovi, který si zvolil, bůhvíproč, tak podivný pseudonym - Salát. Všechny dosavadní prameny uvádějí, že se narodil 19.února 1889, což není pravda, protože se narodil 19.11.1889 (někdo si špatně přečetl 11. v domnění, že se jedná o římskou II. a už se to jen opakovalo. Jeho rodným městem byly Pardubice, Zelené předměstí č.p.358. Otec Josef byl typograf, syn zedníka Jana Petrlíka ze Záběhlic [3 4]. V Pardubicích se narodili i mladší sourozenci Jaroslava - Marie *1893 a Josef *1896. Podle policejní přihlášky [5] se Petrlíkovi právě v roce 1896 přistěhovali do Prahy Podolí. Podle adresáře z roku 1910 [6 modře označeno] se dovídáme, že Josef Petrlík byl i spolumajitel domu č.p. 308 v Resslově ulici (roh Resslovy a Václavské). Na poslední policejní přihlášce je uveden již jen Josef Petrlík se svým synem Jaroslavem [7]. V roce 1904 skutečně v domě č.p.308 Reslova ul. žili.

V matrice, u záznamu o narození je v poznámce uvedeno, že se Jaroslav Petrlík oženil v Jindřichově Hradci dne 10.8.1914 s Julií Vaňousovou (záznam se nepodařilo nalézt). Před tím, ale musel někde studovat, protože byl zaměstnán jako úředník obchodního soudu v Praze a později jako sportovní referent "Práva lidu", byl dokonce důstojník rakousko .uherské armády (asi reservista) a nakonec i učitelem. Ve válce sloužil na ruské frontě, kde padl do zajetí. V ruské revoluci stál na straně bolševiků, stal se bolševickým agitátorem a byl i členem bolševického výkonného výboru v čele české sekce zahraničních komunistů.  Z Ruska přijel do Československa v roce 1919 a pracoval jako redaktor novin "Český demokrat", pozdějí "Sociální demokrat". Do Ruska odejel opět s Ivanem Olbrachtem, jeho ženou Helenou Malířovou, Hugo Sonnenscheinem a Emanuelem Vajtnauerem aby se zúčastnili v červenci 1920 II. kongresu III. Internacionály - Kominterny, kde bylo stanoveno dvacet jedna podmínek pro přijetí levicových stran do Komunistické internacionály. Po návratu, v souladu s těmito podmínkami, navázal na organizování schůzí na kladensku ( již dříve např Hnidousy 19.9.1919), které měly za cíl připravit revoluci po vzoru revoluce ruské. Dne 11.10.1920 odjel do Prahy, aby osobně řídil revoluční akci. Po nezdařené generální stávce 20. 12. 1920 odejel zpět do Moskvy, kam dorazil 17.1.1921 **).Tam vykonával povolání učitele na univerzitě v Jekatěrinoslavi [dnes ukrajinské Dnipro, historicky Novorosijsk také Dněpropetrovsk]  či Poltavě [Ukrajina]. Zde jeho stopa mizí. Vše je rekonstrukce podle materiálů, které máme k dispozici, a na které naleznete v textu příslušné odkazy. Ještě je třeba doplnit odkaz na Salátovu složku v Archivu ústavu dějin KSČ v Praze, kde jsou jen dvě policejní zprávy. V té z roku 1920 je ještě uvedeno, že na něj byl vydán zatykač pro podezření z vraždy spáchané v Zadonsku na Rusi v září 1918 na praporčíkovi Josefu Koutském [8]. Asi to nebyl žádný andílek. Jestli se dá věřit všemu, co o něm píše zatím nezjištěny redaktor František Beneš v otevřeném dopise V.I. Leninovi, potom to byl velice nebezpečný, všeho schopný zločinec [9].

Hašek přijel do Prahy dne 19.12.1920. To už byla špatně organizovaná generální stávka potlačena. Její význam se však projevil o několik měsíců později. Stávka vygradovala spor uvnitř sociální demokracie, který v konečném důsledku vedl k jejímu rozložení na pravici a levici, kterou tvořila nově založená Komunistická strana Československa v květnu 1921. Tam už se Hašek, zřejmě po prožitých zkušenostech a zklamáních neangažoval.

V dalším se zaměříme na onu Haškovu odpověď Salátovi ze dne 17.9.1920, která je citována v úvodu  [10].

Salátův dopis, na který Hašek odpověděl, musel tedy Haškovi poslat ještě z Československa asi prostřednictvím nějakého kurýra.Co mohl obsahovat se můžeme jen domnívat a dedukovat z Haškovy odpovědi. Salát - Petrlík Haška zřejmě informoval o situaci v Československu, jaký panuje názor na Haškovo "přimazání" k bolševikům a také zřejmě naléhal na Haška, aby se vrátil do vlasti a zde pomohl s organizováním komunistického odporu.

Zde na chvíli odbočíme k jednomu seriálu, který obsahuje některé přeložené kapitoly z knihy Иду за Гашеком [Jdu za Haškem (1963)] ruského spisovatele Alexandra Dunajevského [Александр Дунаевский]. Seriál vycházel v Rudém Právu v dubnu 1983 pod názvem Návrat Jaroslava Haška [11]. V kapitole Originál, nebo padělek (9.a 16.4.) autor popisuje své setkání s Janem Berwid-Buquoyem, který zpochybnil pravost tohoto dopisu. V literárním fondu Jaroslava Haška jsou založeny dvě fotokopie, opisy psané strojem a strojopis poznámek, které možná pořídil Břetislav Hůla. Na opisu je nahoře poznámka "OPIS z fotosnímku v archivu KSČ kraj Praha". To znamená, že ani v archivu KSČ v té době NEBYL originál dopisu. Jak je uvedeno výše, ve fondu Jaroslava Petrlíka - Saláta jsou jen dvě fotokopie policejních zpráv. Originály dopisu neměl v ruce ani Dunajevský ani Buquoy. Oba viděli jen ony fotokopie, které jsou ve fondu Jaroslava Haška. Dunajevský tvrdí, že ...předal jsem po návratu do Moskvy xeroxovou kopii Haškova dopisu zkušené grafoložce...Grafoložka měla tedy k dispozici xeroxovou kopii pořízenou z fotokopie!! Grafoložka došla k závěru, že to Hašek psal.

Myslím, že žádný grafolog nemůže vydat kvalifikované rozhodnutí na základě takto pochybných podkladů. Korunu tomu dává poznámka v závěru: Originál Haškova dopisu Salátovi - Petrlíkovi se dnes nalézá v archivu Ústavu marxismu - leninismu ÚV KSČ v Praze. NENÍ, a jak jsme si dokázali, NEBYL. Buď ho někdo někam v nedbalosti nebo z nějakých nekalých praktik "zašantročil" nebo prostě ukradl. Hašek zřejmě autorem byl, ale proč ta podezřelá tvrzení o originálech a grafologickém posouzení?

Snad se jednou ten originál někde objeví a konečně bude možné provést skutečně odbornou expertizu.

„Poslušně hlásím, pane lajtnant, že vono je třeba, aby to lezlo ze mě jako z chlupatý deky, aby byl přehled vo celý události, jak to vždycky říkal nebožtík švec Petrlík, když poroučel svýmu klukovi, než ho začal řezat řemenem, aby si svlíkl kalhoty.“

↑*)Datum zřejmě podle pravoslavného (juliánského) kalendáře. Podle gregoriánského by to bylo 30.9.1920

↑**) Protokol, 73. schůze, 15.7.1921 Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna 1920 – 1925 viz citát:

Adolf Vraspir, bývalý rudý gardista a žák českoruských bolševických kursů v Moskvě, praví o tom: "Koncem měsíce září 1920 vešlo ve známost kursantů, že v krátké době započato bude v Československé republice s komunistickou revolucí. Komisariát československého-komunistického Bureau Sadovaia Gudrynska 14 vykonal nepochybně z rozkazu výkonného výboru třetí internacionály přípravy. K transportu československých válečných zajatců, vypravených do Čech, přiděleni byli instruovaní bolševičtí kursanti. Pak odjeli s transportem Schleisner odkudsi z Plzeňska a Weber prý z Brna. Ti dva předáci dostali se do Prahy kolem 1. října a vezli instrukce illegalnímu výboru. Za nimi pak jel 11. října 1920 nynější vůdce československé kolonie v Moskvě, známý Salát-Petrlík, který byl určen, aby osobně řídil revoluční akci. Po nezdařeném pokusu se pak Salát opět vrátil do Moskvy, kamž přibyl 17. ledna 1920 [tady je chyba, má být 17. ledna 1921].