Heslo:

prevít

Výklad:

Nadávka naznačující, že ten komu spíláme je pěkný hajzlík, protože tak se ve středověku nazýval druh záchodu (prevért, prevít), který se vyskytoval hlavně na hradech. Jednalo se zpravidla o malé arkýře umístěné na krakorcích, s dírou v podlaze, nad kterou byl sedák. Kanalizace nebyla nutná, neboť o odvod výkalů do podhradí se postarala sama gravitace. Německy se prevít řekne das Privet. Původ bude zřejmě shodný jako v češtině, obojí z latinského privatus = soukromý.

Přiveďte sem ihned toho vojáka,“ poručil, když ještě chvíli studoval raport z Putimě. „Nikdy v životě jsem neviděl takovou snůšku blbostí, a ještě ke všemu pošle s tím podezřelým chlapem takový dobytek, jako je jeho závodčí. Mě ty lidi ještě málo znají, já dovedu být prevít. Dokud se třikrát denně přede mnou strachy nepodělají, tak jsou přesvědčeni, že si dám na sobě dříví štípat.“

Ti prevíti husaři tak ti mne zmordovali a honili mezi zahradama, že jsem vůbec netrefil domů, až k ránu, a hned jsem musel na marodcimru, kde jsem se vymluvil, že jsem spad do cihelny, a celej tejden mne balili do mokrýho prostěradla, aby se mně záda nepodbírala.

„Mluv, kam jsi dal štrůdl? Že ti upad do bláta? Ty prevíte jeden. Můžeš mně ukázat to místo, kde leží v blátě?“

Z "prevítského dědka", jako vyšší stupeň vývinu neřádnosti, sekatury a blbosti, stal se "prďoch". To slovo znamenalo všechno, a veliký jest rozdíl mezi prďochem v civilu a prďochem na vojně.