Heslo:

Rampa hostinský

Výklad:

Románová postava hostinského Rampy má zřejmě, na rozdíl od putimského četníka Rampy, reálný základ. Svědectví o tom podává Haškův přítel Ladislav Hájek Domažlický. Ve svém vyprávění píše, že Rampova hospoda byla na Sokolské ulici. Neuvádí však období, kdy k Rampovi do hospody spolu s Haškem chodili. Podle policejních přihlášek bydleli Rampovi povětšinou na Vinohradech. Podle inzerátů lze snadno určit kde Rampa, jako hostinský působil. V roce 1893 oznamuje, že otevřel restauraci "U Sokola" v Komenského ulici. V této ulici je i č.p.275. kde byli Rampovi policejně přihlášeni. Dnes je to Belgická a jakási hospoda je zde dodnes. V roce 1898 otevřel Josef Rampa hostinec v Ječné ulici  podle policejní přihlášky tomu odpovídá č.p. 518 v Ječné. Ten dům ale neodpovídá slohem roku 1898. Asi byl zbořen nebo prošel rekonstrukcí někdy mezi válkami. V roce 1900 oznamuje, že otevírá restauraci v Žitné ulici č.p. 1675 .I zde jsou Rampovi policejně přihlášeni. Je to roh Žitné a Krakovské a mohla to být velmi pěkná hospoda. Obě tyto hospody jsou od Sokolské nedaleko, tak možná Hájek měl na mysli některou z nich, protože na Sokolské třídě Rampovi nebydleli nikdy, ani to Rampa nikde neinzeroval. Další inzerát z roku 1905 nám sděluje, že pan Rampa měl pohostinství na Vávrově třídě to je dnešní Rumunská a ta ústí do Sokolské ulice. Takže ten hostinec na Sokolské mohl být v některém z nárožních domů č.p. 1798 nebo č.p.1799. Dále inzerát uvádí, že se přesídlil do "Růžových sadů" roh Jungmanovy třídy (to je dnešní Vinohradská tř.) Policejně je však hlášen v č.p. 828. To je roh Slezské a Řipské. Tam mohli Rampovi jen bydlet a provozovat hospodu někde jinde, ale nebylo to obvyklé. V roce 1906 provozoval hostinec ve Pštrossově ulici č.p.198 , což koresponduje i s policejní přihláškou.  Možná, že provozoval ještě i další hostince, ale jiné inzeráty neznáme. S jistotou můžeme tvrdit, že podle adresáře z roku 1910 provozoval hostinec na Vinohradech, v ulici U Vodárny č. or. 10. Tomu odpovídá č.p. 898 a na tomto čísle také Rampovi, podle policejní přihlášky, bydleli od roku 1908. Jakési pohostinské zařízení je zde dodnes.

Hostinský Rampa je jedním z aktéru divadelní hry "Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní". Jedná se o kolektivní dílo E. A. Longena, E.E. Kische a Jaroslava Haška. V ukázce je jeho první výstup (II. obraz, Hostinec "U zlaté lodě").  

„Proč jste v Putimi neupozornil, že se jedná o omyl?“ „Poněvadž jsem viděl, že je to marný, s ním mluvit. To už říkal starej hostinskej Rampa na Vinohradech, když mu chtěl někdo zůstat dlužen, že přijde někdy na člověka takovej moment, že je ke všemu hluchej jako pařez.“

Z mých vzpomínek na Jaroslava Haška; Ladislav Hájek

 Na oběd chodil jsem tehdy do studentské hospůdky v Sokolské ulici к Rampoví. Rampa byl starý vdovec, na ženské nadával, ale každý týden šel někam za nějakou vdovou na námluvy. Vybíral si, Chtěl hodně bohatou a nějak nemohl vybrat. Do Rampový hospody mimo studenty skoro nikdo nechodil a Rampa nedbal. Žil pro své studenty, pro které vařila obědy jeho stará sestra, kterým čepoval pivo a dovedl čekati třeba půl roku i déle. Smál se, byl veselý, cítil se studenty, prožíval s nimi jich život..... A tu hospodu si Hašek zamiloval. A protože dovedl Jarda poslouchat trpělivě starého Rampu, jak vyprávěl o tom, jak sloužil na vojně jako kaprál u dragounů, jak bylo zle v té době na vojně, že vojákům tahali z těla řemeny, zamiloval si Rampa Haška nad všechny, a když na všechny láteřil a všechny napomínal, Haškovi se ani nezmínil, že by měl také zaplatit. Jarda, filuta, dovedl s Rampou vážně mluviti, takže Rampa říkával: »Co vy proti tomu panu Haškovi máte, vždyť je to z vás nejvážnější pán, skutečně velmi hodný člověk, který má uznání a dovede si vážiti starých lidí!« Mohli jsme se potají zalknouti smíchy při chvalozpěvech Rampových, když jsme znali vyprávění Haška o Rampoví, jak si z něho »střílel«, jak nám vyprávěl o něm, jak ho Rampa vodí s sebou na námluvy, aby řekl svůj úsudek, zda by sí měl »dámu«, s kterou se sešel, vzíti, či nikoliv. A Hašek stále nenacházel tu pravou, vždycky jako »dobrý« přítel Rampův mu osudný krok zrazoval, poněvadž při každé cestě na námluvy Rampu »pumpl« a nechtěl se připravili o tento dobrý zdroj!

Rampa

/přistoupí bliže k Mikuláškovi/ Chacha, pane Mikulášek- chacha, to je dneska těžký -chacha, nalejvat  na dluh - to sem tady měl chacha, taky jednoho chacha, ten tu byl ponejprv chacha - ten ala plakal chacha - když ho odváděli policajti -chacha - a vypil jedno malý pivo na dluh -chacha.