Heslo: |
Ságner | Sagner hejtman |
Výklad: |
*13. 3. 1884 Zámrsk
Po válce
sloužil dál v československé armádě. Při ověřování Sagnerova postoje k tzv.
"češství"
Rok 1919 se ozvala opět nemoc, poté
vykonával funkci zást. velitele 18. pěšího
pluku, pobočníka vojenského inspektora v Hr. Králové a nakonec sloužil na osobním odboru
Zemského vojenského velitelství v Brně. 1.10.1920 byl přeložen ze
zdravotních důvodů do výslužby.
Zřejmě se u něj rozvinula mozková malárie, protože u něj byla
diagnostikována "úbyť mozku". Zemřel v ústavu pro choromyslné v Bohnicích. Pohřben
je v Kolíně, kde má dodnes
udržovaný hrob Poprvé se hejtman Sagner objevuje v Haškově novele "Dobrý voják Švejk v zajetí". Zdůrazňuji to krátké a, neboť jméno Sagner je ve všech dokumentech jeho osobního spisu založených ve VHA. Románové jméno Ságner, s dlouhým á se ještě nachází na jeho náhrobku v Kolíně a citované Vlčkově studii " Vojenské figury".
Ještě krátce k pobytu rodiny Sagnerových v
Praze
|
Dobrý voják Švejk v zajetí |
Hejtman Sagner jim sdělil, že čeká na další rozkazy, poněvadž trať je dál přerušena a nemůže se jet, poněvadž Rusové v noci dostali se za řeku a tísní nyní na levém křídle. Je mnoho zajatých a zabitých. Dauerling se nezdržel, a jako by mu šlápli na kuří oko, vykřikl: "Jesusmarijá!" |
II-02 |
Jednoroční dobrovolník zívl: „Musíme se vyspat na regimentsraport. Chtěl jsem ]vám jenom částečně říct, jak to asi u regimentu vypadá. Plukovník Schröder nemá rád majora Wenzla. Je to vůbec divný pavouk. Hejtman Ságner, který má na starosti školu jednoročních dobrovolníků, vidí v Schröderovi pravý typ vojáka, ačkoliv plukovník Schröder nebojí se ničeho tak jako toho, kdyby měl jít do pole. Ságner je chlap všemi mastmi mazaný a stejně jako Schröder nemá rád reservní důstojníky. Říká o nich, že jsou to civilní smradi. Na jednoročáky dívá se jako na divoká zvířata, ze kterých je třeba udělat vojenské stroje, přišít jim hvězdičky a poslat na frontu, aby je vybili místo ušlechtilých aktivních důstojníků, které třeba zachovat na plemeno. |
III-02 |
Hejtman Ságner odebral se ihned na velitelství nádraží. Uvítal ho malý tlustý důstojník s přátelským úsměvem. |
III-03 |
„Zum Befehl, Herr Obrlajtnant!“ Švejk odcházel k svému vagonu, zatímco před ešalonem batalionu, tam, kde ve vagoně byly zavřeny telefonní přístroje a dráty, odehrávala se tato scéna: Stál tam post, poněvadž všechno z nařízení hejtmana Ságnera muselo být feldmäßig. |
III-04 |
Tato velice zajímavá
strategická otázka byla strašně jednoduchým způsobem rozluštěna,
když šel hejtman Ságner
v Sanoku hlásit do štábu
brigády o přibytí maršbatalionu. |
IV-03 |
Ve stanici Zóltance bylo shromáždění celého batalionu hejtmana Ságnera až na nachhut ze 14. kumpanie, který se někde ztratil, když obcházeli Lvov. |
|
|
Na první fotce s rukama v kapsách |
|