Heslo:

markýz di San Giuliano

Výklad:

*10.12.1852 - 16.10.1914. Jeho celé jméno bylo Antonino Paternò Castello, šestý markýz di San Giuliano. Byl ministrem zahraničí v letech 1905 až 1906 a 1910 až 1914. Zpočátku byl skutečně zastáncem trojspolku, ale po vypuknutí války jednal o přistoupení Itálie ke státům Dohody. Toho už se ale nedožil. Marně ho vyzývá pan Wendler k odpovědnosti a aby nespal. Marně se ptá co dělá. V době, o které Jaroslav Hašek píše, už byl markýz mrtev.

I v tomto případě je velmi pravděpodobné, že autor románu čerpal z "Kroniky světové války", tentokráte ze strany 511[1].

I-14-05

„Tak proč nepřizná, že je vázána trojspolkovou smlouvou mezi Rakousko-Uherskem a Německem?“ rozkatil se náhle obchodník s chmelem, kterému najednou přišlo všechno do hlavy: chmel, žena, válka; „já čekal, že Italie vytáhne polem proti Francii a Srbsku. Pak by válka už byla u konce. Chmel mně ve skladištích hnije, uzávěrky domácí jsou slabé, export rovná se nule, a Italie zachovává neutralitu. Proč Italie obnovovala ještě v roce 1912 s námi trojspolek? Kde je italský ministr zahraničních záležitostí markýz di San Giuliano? Co dělá ten pán? Spí nebo co? Víte, jaký jsem měl do vojny roční obrat a jaký mám dnes?

Antonino di San Giuliano v uniformě ministra zahraničí.