Heslo:

vandrák | vandr| vandrovní | vandrování

Výklad:

Na vandr chodili vyučení mladíci - tovaryši, vandrovní, kteří se chtěli stát mistry řemesla. Měli "Vandrovní knížku - Wanderbuch", do které se jim zapisovalo, u kterého mistra a jak dlouho pracovali. Vandrovní knížka potom sloužila jako doklad řemeslnickému cechu o praxi tovaryše a jeho přijetí do cechu.

Vandrovní není totéž co vandrák. Vandrák je hanlivé označení pro potulného člověka - tuláka, bezdomovce. [obojí z něm. der Wanderer - pocestný, vandrovní].

Taky vám dám příklad, jak se na Kladně zmejlil jeden policejní pes, vlčák toho známýho rytmistra Rottra. Rytmistr Rotter pěstoval ty psy a dělal pokusy s vandráky, až se Kladensku počali všichni vandráci vyhejbat.

"Když jsem před léty vandroval," odpověděl Švejk, "v Brémách od jednoho zpustlýho námořníka, který říkal, že grog musí být tak silný, aby když někdo spadne do moře, přeplaval celý kanál La Manche. Po slabým grogu se utopí jako štěně."

Švejk šel lesy a u Štěkna setkal se s vandrákem, starým chlapíkem, který ho uvítal jako starého kamaráda douškem kořalky.

Panu Božetěchovi nic jiného nezbývalo než čekat, až se zešeří, a pak se oblékl do těch vandráckých hadrů a namířil si to ku Praze.