U Zlatého hroznu

50°04'33.4"N 14°26'21.5"E

Restaurace "U Zlatého hroznu" se v Haškově díle nikde neobjevuje, ale určitou roli v Haškově osudu hraje. Dokazuje to nedatovaný dopis Jarmily Haškové Jaroslavovi, kde si stěžuje:... Že sedíš někde u Zlatého hroznu a směješ se s nimi, kteří nepoznali pravé lásky, kteří své noci ubíjí a kteří přece k vůli Tobě by neopustili ani padlou holku, které slíbili schůzku, a Ty k vůli nim dovedeš opustit a ničit svoji ženu...[1] František Langer  a Josef Mach  ve svých vzpomínkách "Strana Mírného pokroku a jiné příhody s Haškem" píší: V nejstarších dobách, pokud paměť sahá, byla Zvěřinova hospoda za vinohradským Národním domem. Tam však chodila jen Volná Myšlenka, která právě za rohem, Korunní třída 6, měla obchod se svým měsíčníkem ...Poněvadž obědy u Zvěřinů byly laciné, chutné a výživné, chodili tam předáci Volné Myšlenky obracet pana Zvěřinu a jeho dcery od katolické víry k nevěře, což se jim u pana Zvěřiny snadno dařilo, neboť ten již dávno v nic nevěřil, čta jen Čas" a Havlíčkovy spisy, a byl přesvědčen, že všecko ostatní je samá lumpárna. V adresáři z roku 1910 je zápis, který nám upřesňuje, kde se tento hostinec na Královských Vinohradech nacházel. Byl  v Chocholuškově ulici (dnes Budečská) č.p.588. A hostinským zde byl pan Matoděj Zvěřina a to byl velký příznivec "Strany mírného pokroku v mezích zákona" a samozřejmě i Jaroslava Haška. Podle policejní přihlášky [2] měl Zvěřina hostinec pronajatý od 22.2.1909 do 4.3.1911. To si pronajal hostinec "Kravín" a se Zvěřinou do "Kravína" šla celá ta bohémská parta kolem Haška. Dnes je tam, co býval hostinec "U Zlatého hroznu" hospoda stále, ale již s jiným názvem.