Politika při 30° Celsia

 

Kdy se dělá lepší politika? Když mrzne, nebo když slunce praží?

Podívejme se na mladočechy. Mladočeský politik dr. Kramář se roztahuje proti všem zákonům přírodním i v mraze, ačkoliv zákony fyzické jsou neměnitelné. Každé těleso se mrazem smršťuje, jen mladočeši se roztahují i v zimě, zejména před volbami. Po volbách v posledních letech však zákony fyzikální vzhledem k mladočechům jsou neobyčejně popleteny. Všechno je v případě mladočechů opačné. Po volbách bývá mladočechům horko a oni se ku překvapení všech profesorů věd přírodních smršťují na minimum.

Případ mladočechů však není pro politiku směrodatným.

Z horka mají největší radost klerikálové. Církev pracovala totiž se zvláštní zálibou odedávna s teplem. V politice klerikální byl odjakživa oblíben oheň.

Církev oteplovala okolí a starala se o zvýšení teploty s neobyčejnou vášní. Šla dokonce tak daleko, že lidi ohřívala, z lásky k lidem dokonce i nevěrce. Z chladného vězení, kde panovalo studené vlhko, vodila je přímo na hranice. V těch dobách však neznali bohužel ještě teploměry. Tak se stávalo, že když nevěrcům začínalo být již hezky horko, shořeli úplně.

Touha však podobným způsobem lidi ohřívati zůstala podnes krásným snem různých katolických časopisů a proniká zejména na Moravě do katolických tělocvičných spolků Orlů.

Není tomu dlouho, co předseda Orlů v Karlovicích zapálil jednomu evangelíkovi statek nad hlavou a opět nová zpráva proletěla novinami. Tentokráte jednalo se jen o stoh slámy. Majitel té slámy byl chladný nevěrec. Neměl v sobě onoho katolického žáru. I slitoval se nad ním kostelník Jandík z V. Mrázkovic a slámu mu zapálil a když vyšel poškozený ven, udeřil ho kostelník holí přes hlavu.

První případ se stal na podzim a tento nyní na jaře. To bývá ještě velice chladno, citelně studeno a klerikálové vlastně provedli bohumilý skutek, když to zapálili. Vždyť kouřem se vzduch otepluje a v Německu v jedněch sadech ovocných byly konány pokusy s ohříváním zahrady, aby byly chráněny ovocné stromy, nacházející se v rozkvětu před citelným náhlým ochlazením.

Ještě jeden vliv má zvýšení teploty na křesťansko-sociální redaktory.

Krev jim v žilách bujněji proudí, schůze jejich stávají se živějšími, opět se ozve po českém venkově: „Řežte, proboha řežte ho!“

Jen jediný zajímavý zjev možno pozorovat, když mluvíme o vlivu tepla, horka a veder na politiku klerikální.

Jednou jsem si dal v jedné restauraci telecí mozek. Byl ale připálený. Na otázku, jak se to stalo, že ten telecí mozek je připražený, odpověděl mně číšník, že se to stalo horkem. Když je tedy horko, vzpomenu si na připražený telecí mozek a na klerikály.

Agrárníci provádějí politiku vůbec nejraději v teple. V zimě u kamen hospod venkovských, když v místnosti panuje příjemné vedro a pije se tak krásně pivo, tu agrárnická politika stoupá nejkrásněji. Pak na jaře nastává mezi agrárníky podivné rojení. Teplota stoupá a mezi sebou agrárníci si šeptají: „Tak co bude s řepou? Kdo nás zase zradí?“

Ustávají na okamžik projevy nelibosti nad jednotlivými členy agrárního klubu poslanců a každý si myslí: „Tak se mně zdá, že bude pan kolega přec jen tu řepu sázet.“ A sází ji také a všude říká, že sází brambory.

A najednou se stane zázrak. Místo bramborů vyroste řepa. To se stalo jednou Jeho Excelenci ministru Práškovi. Ujistil Švehlu, bylo to právě při 30O Celsia, že jenom brambory sázel. A pak, když se z Vídně vrátil, místo bramborů k jeho překvapení okopávali řepu. A od té doby Švehla s Práškem nemluví jinak než prostřednictvím časopisu Venkov.

Teď bude právě jubileum práškoviny a obávám se, že vzhledem k blížícím se vedrům poslanec Švehla přijde teď na řadu a něco ve straně agrární vyvede, neboť agrární strana má smůlu.

Vždycky, když se oteplí, vyjde najevo nějaká ošklivá aféra. Agrárníci mají vůbec strach před vedry. Již vzhledem k dobytku. Vedro neškodí jen politice, ale i dobytku. Když je horko, propijí agrárníci své diety v parlamentě a dobytek nemá trávu.

Jak jsou na tom lepší realisti. Mají jen jednoho poslance a ten je abstinentem i v největším vedru. Realisti vůbec pěstují vodovou politiku.

A co dělají při 30° Celsia sociální demokraté?

Dr. Soukup touží v té době vykoupat se v krvi nevinných národních socialistů.

A státoprávníci? Ti si dávají led na hlavu.