Heslo:

František Josef I.

Výklad:

František Josef I.*18.8.1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – †21. 11. 1916 tamtéž. Byl 68 let císař rakouský (nekorunovaný), král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský. V románu se objevuje mnohokrát, proto uvádím jen tři populární ukázky. Ve svém životě odvedl notný kus poctivé práce. Vyhlásil totiž dvě války, při kterých dostalo jeho císařství vždycky "na prdel". První prohrál s Prusy u Hradce Králové dne 3.7.1866. Porážky té druhé, světové, se už nedožil. Důsledkem té obludné války byl rozvrat, kdysi velmi mocné, habsburské říše a tím posílení pozdějšího vlivu nacistického Německa a tím vypuknutí druhé světové. Dost na jednoho starého popletu.

Císaři Františkovu Josefu I. se v Čechách říkalo "Starej Procházka". Jedna z verzí je, že tato přezdívka vznikla při jeho pražské návštěvě roku 1901 u příležitosti otevření mostu císaře Františka I. [dnes most Legií] dne 14.6.1901. V novinách vyšla fotografie císaře, kterak se po novém mostě prochází, prý dokonce s titulkem "Procházka na novém mostě" v Pražském illustrovaném kurýru. Zatím jsem to neověřoval. Podle historika Otto Urbana je ale tato přezdívka mnohem starší, získal ji už v sedmdesátých letech 19. století, kdy příjezd císařského průvodu ohlašoval jezdec na koni. Jmenoval se Procházka a lidé volali: „Starý Procházka už jede!“. Tuto verzi podporují i výzkumy historika Jiřího Raka, který prohlédl veškeré noviny té doby a zjistil, že žádný takový popisek pod uvedenou fotografií neexistuje. Přečetl jsem Národní listy i Národní politiku. Jediná zmínka o procházce na mostě je v odpoledním vydání Národních listů z 14.6.1901. Další verze vzniku přezdívky je, že jistý majitel hokynářství na Újezdě inzeroval na své reklamní tabuli: "Prodáváme hole na procházku". Prý zavřen, prý seděl s Palivcem. Vše jsou to asi nové pověsti české.

V prvním díle v kapitole "Katastrofa" o něm Hašek píše jako o otlemeném Habsburkovi. Jde o narážku na takzvaný "habsburský ret". V důsledku genetické mutace, zaviněné nesčetnými příbuzenskými sňatky, trpěli mnozí habsburkové psychickými i tělesnými poruchami. Výrazným tělesným projevem genetické poruchy byl právě typický "habsburský ret", jakási "otlemenost". Postižení mají prodlouženou a vysunutou dolní čelist a zvětšený spodní ret. Nejvíce byl postižen španělský kral Karel II., poslední habsburk na španělském trůnu. Naštěstí nemohl mít, díky této genetické mutaci, žádné potomky. "Otlemenost" se nevyhla ani podunajské větvi habsburské dynastie. Nejvýrazněji byl postižen císař Leopold I.. O něco lépe na tom byl jeho syn Karel VI., protože jeho matka byla Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská, jejíž geny se nikdy s habsburskými nesetkaly. Karel VI. udělal rovněž moudré rozhodnutí, když se oženil s Alžbětou Kristinou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou. I v jejím těle kolovala krev bez jediné kapky krve habsburské. Jejich dcera, císařovna Marie Terezie měla tím pádem již poměrně dobrý genofond. Marie Terezie byla prapra babičkou Františka Josefa I. Protože se již rod vyhnul dalším  incestním sňatkům, dopadlo to pro Františka Josefa I., alespoň v tomto ohledu, celkem dobře. O jeho "otlemenosti" nemůže být ani řeči.  
I-01
„To se samo sebou rozumí, paní Müllerová,“ řekl Švejk, konče masírování kolen, „kdybyste chtěla zabít pana arcivévodu, nebo císaře pána, tak byste se jistě s někým poradila. Víc lidí má víc rozumu. Ten poradí to, ten vono, a pak se dílo podaří, jak je to v tej naší hymně ..."
I-15
Scházela mu polovička levého ucha, kterou mu usekl jeho protivník za mládí v souboji kvůli prostému konstatování pravdy, že Bedřich Kraus von Zillergut je prachpitomý chlap.
Rozebereme-li jeho duševní schopnosti, dojdeme k přesvědčení, že nebyly o nic lepší těch, které proslavily otlemeného Habsburka Františka Josefa jako notorického idiota....

...Vedli ten hovor, jako by se to samo sebou rozumělo. Byla to nekonečná řada výroků, kde by každé slovo bylo jistě u soudu definováno jako velezráda, a oba by byli pověšeni.
„Císař pán musí bejt z toho blbej,“ prohlásil Švejk, „von nikdy nebyl chytrej, ale tahle vojna ho jistě dorazí.“
„Je blbej,“ s určitostí prohlásil voják z kasáren, „blbej jako poleno. Von snad ani neví, že je vojna. Může bejt, že se mu to styděli říct. Jestli je podepsanej na tom manifestu k těm jeho národům, tak je to zlodějna. To dali do tisku bez jeho vědomí, von už vůbec nemůže na nic myslet.“
„Von je hotovej,“ znalecky doplnil Švejk, „dělá pod sebe a musejí ho krmit jako malý dítě. Předešle vypravoval jeden pán v hospodě, že má dvě kojný a že každej den je císař pán třikrát u prsu.“
 
II-02
Závodčí se zastavil u okna, a bubnuje na ně, prohlásil: „Vy jste si také, pane strážmistr, nedal ubrousek na ústa před naší bábou a pamatuji se, že jste jí řekl: ,Pamatujou, bábo, že každý císař a král pamatuje jen na svou kapsu, a proto vede válku, ať je to třebas takový dědek jako starý Procházka, kterého nemohou už pustit z hajzlu, aby jim nepodělal celý Schönbrunn.’„
 

Co jsem to proboha s tou Evropou udělal

Zmínka o procházce po novém mostě

Der Kaiser überschreitet als erster Passant die Brücke. Císař jako první chodec překročí most. Stalo se 14.6. 1901 v 9 hodin dopoledne.

 ↑ Nejvíce postižení genetickou mutací vidíme na srovnávacím obrázku. František Josef I. mezi ně rozhodně nepatřil, jak je patrné z jeho vzhledu v osmnácti letech.