Heslo:

Koťátko praporčík

Výklad:

Nepodařilo se nalézt žádného vojáka u IR91, který by se takto jmenoval. Hašek se určitě s nositeli tohoto jména setkal. Vždyť v Praze jich tehdy bylo policejně přihlášeno asi 70. Který z nich byl inspirací pro románového poručíka Koťátka a jestli vůbec byl už asi nezjistíme. Jedna možnost je, že si Hašek vzpomněl na své kratičké působení v bance Slávii (1902 -1903) a napadlo ho použít příjmení dvou úředníků této instituce. Václava Koťátka, úředníka banky Slávie nebo jeho syna, též Václava, rovněž úředníka banky Slávie .  Nesmíme zapomenout ještě na Koťátka, který se léčil u doktora Grünsteina. V ostatní Haškově tvorbě se toto jméno vyskytuje v souvislosti se Stranou mírného pokroku v mezích zákona v pojednání „Jiná organizační střediska nové strany", kde jistý soudce Koťátko chodíval na shromáždění do hospody „U Svíčky". Další Koťátko, tentokráte poštmistr se objevuje v humoresce „Jak se vzbouřili roku 1912 veteráni v Rokycanech„.

U celé té scény byl praporčík Koťátko, který později vypravoval, že po tom hlášení Švejkově nadporučík Lukáš vyskočil, chytil se za hlavu a upadl naznak na Koťátko, a že když ho vzkřísili, Švejk, který po celou tu dobu vzdával čest, opakoval: „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem opět zde!“ A tu nadporučík Lukáš, celý bledý, třesoucí se rukou vzal papíry týkající se Švejka, podepsal, požádal všechny, aby vyšli, četníkovi že řekl, že je tak dobře, a že se se Švejkem uzavřel v kanceláři.