Heslo:

menáž, mináž

Výklad:

Slangově vojenská strava [z fran. ménage a z něm. die Menage] též jídelna. Oficírmináž- slangově důstojnická jídelna. Tam se vařilo vždycky dobře. Pamatuji si , že my, coby prostí vojáci a poddůstojníci, jsme měli například bůček na paprice, tedy to tlusté co zbylo po vykrájení libového, s kůží a štětinami. A oficíři se cpali přírodním vepřovým řízečkem. A co nesežrali odnesl si proviantní náčelník domů. Říkali jsme mu Čombe. Byl otlemený stejně jako ten konžský politik, v té době odsouzený v Kongu k trestu smrti. V zájmu objektivity musím konstatovat, že jsme se řízku obvykle dočkali potom také, většinou v neděli k obědu. V románu se to menáží či mináží jen hemží, tak uvádím jen několik zajímavých příkladů.

Peníze na voze a menáž v kočáře
kerejpak regiment tohlencto dokáže,
hop, hop, hop!

Bylo takových lidí víc, kteří seděli na garnisoně pro krádež nebo podvody. Idealisté i neidealisté. Lidé, kteří považovali vojnu za zdroj příjmů, různí ti účetní poddůstojníci v týlu i na frontě, kteří páchali všemožné podvody s menáží, s žoldem a potom drobní zlodějové, tisíckrát poctivější než ti chlapi, kteří je sem poslali.

Víte, v které stanici bude se rozdávat menáž? Nevíte? To jsem věděl, že jste se neinformoval...“ Přijel včera do Budějovic, on, postrach všech důstojnických mináží, nenažrané chlapisko, nedožera, a jakoby náhodou zúčastnil se malého banketu důstojníků ...

„Vybral jste mně opravdu znamenitého pucfleka,“ mluvil nadporučík Lukáš k účetnímu šikovateli, „děkuji vám srdečné za to milé překvapení. První den si ho pošlu pro oběd do oficírsmináže, a on mně ho půl sežere.“

"...Byl jsem upozorněn, že vy strašně chlastáte, a kdo se podívá na váš červený nos, ten hned vidí, koho má před sebou.“„To je z Karpat, pane obrlajtnant, tam jsme to museli dělat, mináž k nám přicházela nahoru studená, zákopy jsme měli ve sněhu, oheň se nesměl dělat, tak nás držel jen ten rum.

A tak se stalo, že když v Lupkovském průsmyku rozdávala se mužstvu menáž, v každém vojenském kotlíku ve své porci polévky našel jednotlivec dva malé kousíčky masa, a ten, který se narodil ještě na horší planetě, našel jenom kousek kůže.

"...Von se dělil vo svůj voběd z oficírsmináže s nejbližším vojákem, kterýho potkal na dvoře, a když už se nám všem přejedli blbouni, tak nám dal dělat na mináž grenadýrmarš s vepřovým masem, a o manévrech, to teprve se vyznamenal se svou dobrotou...."

Bylo usneseno, že než se zatroubí k mináži, mužstvo si schrupne, poněvadž stejně bude večeře hotova až k ránu.