Heslo:

Mikulášek

Výklad:

Na rozdíl od osoby majora Wenzla se nepodařilo nalézt žádnou osobu, která by mohla být prototypem jeho sluhy Mikuláška. U IR91 sloužil a byl zajat u Pogorelcu 11.9.1915 četař Mikolášek Jan . Protože byl podůstojník nemohl být sluhou a Hašek si mohl jen "vypůjčit" jeho jméno. V 10. feldkompanii sloužil rez. infanterista Mikoláš František (Hašek sloužil v 11.). Je na seznamu vojáků, kteří byli dekorováni 18.8.1915 za boje u Sokalu. Na stejném seznamu je i Hašek, Biegler, Strašlipka i Vaněk . Možná, že Hašek jen trochu pozměnil jméno. Byl tento František Mikoláš Wenzlův sluha nebo se Hašek nechal inspirovat jeho zjevem či chováním, jménem? Všechno jsou to jen nepodložené úvahy, které se zřejmě nepodaří potvrdit nebo vyvrátit. Bohužel i František Mikoláš je evidován v seznamu ztrát jako nezvěstný od 14.9.1916 , v té době byl již svobodníkem.

Mikuláškovo jméno se v citované kapitole objevuje celkem 14krát. Zde citujeme první a poslední výskyt.

Mikulášek se jmenuje také topič v divadelní hře "Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní". Jedná se o kolektivní dílo E. A. Longena, E.E. Kische a Jaroslava Haška. Tato Veliká výpravná férie o XIV obrazech byla uvedena 30.12. 1921. Jestli postavu Mikuláška - topiče vytvořil Hašek nebo jeho spoluautoři už asi nezjistíme.  Mikuláškův způsob vyjadřování však silně připomíná mluvu dobrého vojáka Švejka. Je tedy pravděpodobné, že postava vznikla z Haškova pera. Napovídá tomu i ten oslovený hostimský Rampa .

Sluha majora Wenzla, Mikulášek, malinký chlapík od neštovic, klátil nohama a nadával:
„Já se divím tomu mýmu starýmu pacholkovi, že ještě nejde. To bych rád věděl, kde se ten můj dědek celou noc fláká. Kdyby mně alespoň dal klíč od pokoje, leh bych si a čuřil. Má tam vína bez počtu.“...

...Švejk vyvedl třesoucího se Mikuláška na chodbu, zavřel za sebou dveře a na chodbě k němu řekl:
„Tak jsem ti, pitomý chlape, zachránil život. Až se vrátí pan major Wenzl, ať mně za to potichounku přineseš láhev vína. Bez legrace. Zachránil jsem ti opravdu život. Když je můj obrlajtnant vožralej, tak je zle. S tím to umím jen já a nikdo jiný.“

Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní (II. obraz, Hostinec "U zlaté lodě")

Rampa:

/přistoupí bliže k  Mikuláškovi/ Chacha, pane Mikulášek- chacha, to je dneska těžký -chacha, nalejvat  na dluh - to sem tady měl chacha, taky jednoho chacha, ten tu byl ponejprv chacha - ten ale plakal chacha - když ho odváděli policajti -chacha - a vypil jedno malý pivo na dluh -chacha.

Mikulášek:

Ale, pane Rampa, pro boha jich prosím - jaký řeči pořád - Zůstal jsem Vám někdy něco dlužen - abych to byl nezaplatil? Už sem chodím deset let vod tý doby, co stojíme s parníkem "Lanna 8" v Karlíně - Vožral jsem se někdy tady u vás? Nevožral - Dělal jsem vám tady někdy vostudu? Nedělal /Po chvíli bručí k sobě/  Kdyby bejvali tam ty pončochy nevěšěli, tak to všechno nemuselo bejt.