Slovníček

Kdy motolské cvičiště vzniklo se mi nepodařilo zjistit. Nenalezl jsem ho ani na mapě z roku 1910 takže lze předpokládat, že vzniklo až počátkem první světové války. Zaniklo někdy kolem padesátých let dvacátého století. Jen v původních ubikacích byl prováděna vojenská příprava studentů vysokých škol. Dnes je na větší části původního cvičiště golfové hřiště.

Zda se zde prováděly běžně popravy se nepodařilo zjistit. Všeobecně se ví o jedné popravě, která zde byla vykonána. Popraven pro výstrahu dne 7. 5. 1915 byl Josef Kudrna, vojín od 102. benešovského pěšího pluku. Domnívám se, že právě tato poprava je podnětem k tomu, co Jaroslav Hašek o motolském cvičišti napsal.

Je pravděpodobné, že Hašek měl na mysli motolské cvičiště, když vypráví o polní mši, kterou jel sloužit feldkurát Katz spolu s dobrým vojákem Švejkem, poté co zajeli na Hradčany pro sportovní pohár a do Břevnova pro monstranci. Nikde v románu není psáno kam jeli, ale já jsem jiné velké cvičiště v Praze nezjistil. Vím ještě o střelnici v Kobylisích, která je od břevnovského kláštera vzdálena přes celé město a na tehdejší dobu to byl výlet na celý den. Také se táži, proč by Hašek také směroval vše západním směrem, tedy směrem k motolskému cvičišti.

Z hradčanského garnisonu vedla také cesta přes Břevnov na motolské cvičiště. Napřed šel v průvodu bodáků člověk s řetízky na rukách a za ním vůz s rakví. A na motolském cvičišti úsečný povel: „An! Feuer!“ A po všech regimentech a batalionech četli plukovní rozkaz, že zas jednoho zastřelili pro vzpouru, když narukoval a pan hejtman sekl šavlí jeho ženu, která se nemohla od muže rozloučit.

Ráno v osm hodin vyzvali Švejka, aby šel do kanceláře.
„Po levej straně u dveří kanceláře je plivátko, tam házejí špačky,“ poučoval Švejka jeden. „Potom v prvním poschodí jdeš také kolem jednoho. Metou chodby až v devět, tak tam něco bude.“
Ale Švejk zklamal jejich naděje. Nevrátil se více do „šestnáctky“. Devatenáct podvlékaček kombinovalo a hádalo všelijaké věci.
Nějaký pihovatý voják od zeměbrany, který měl největší fantasii, rozhlásil, že Švejk střelil po svém hejtmanovi a že dnes ho odvedli na motolské cvičiště na popravu.

Na cvičišti zatím netrpělivě čekaly pochodové setniny. A čekaly dlouho. Neboť ještě jeli pro sportovní kalich k nadporučíku Witingrovi a potom pro monstranci, ciborium a jiné příslušnosti ke mši do břevnovského kláštera, včetně i láhve mešního vína. Z toho je vidět, že není tak jednoduché sloužit polní mši.
„My to flákáme všelijak,“ řekl Švejk k drožkáři.
A měl pravdu. Když totiž přijeli již na cvičiště a byli u podia s dřevěným pažením a stolem, na který měl být postaven polní oltář, ukázalo se, že polní kurát zapomněl na ministranta.

"Ted' prej toho hodně věšejí a střílejí," řekl jeden z mužů eskorty, "nedávno nám četli na execírplace befél, že v Motole vodstřelili záložníka Kudrnu, poněvadž hejtman sekl šavlí jeho chlapečka, kerej byl na ruce u jeho ženy, když se s ním v Benešově chtěla loučit, a von se rozčílil...."

Vojenské baráky na dobové pohlednici. Bylo jich celkem pět. Zůstaly jen ty tři vlevo. Lépe řečeno: na jejich místě byly postaveny podobné, které sloužily vojsku ještě kolem roku 1965 a možná déle a sem chodili studenti vysokých škol na vojenskou přípravu.