Heslo:

psychiatrická klinika | Kateřinky | blázinec ve Slupech | Bohnice

Souřadnice:

50°04'18.7"N 14°25'32.5"E | 50°04'03.9"N 14°25'16.6"E | 50°08'00.6"N 14°25'26.3"E

Výklad:

I když bylo několik možností kam mohli Švejka odvést, určitě to byly pověstné "Kateřinky" , kde je dnes Neurologická klinika, nazývaná od roku 1822 jako Ústav choromyslných, ale také Irrenanstalt - čili blázinec. Jednak je to od zemského soudu nedaleko a potom se jedná o instituci, se kterou měl Hašek své zkušenosti, neboť zde byl po svém pokusu o sebevraždu, skokem z Karlova mostu dne 9. 2. 1911 hospitalizován od 27. 2 1915. V té době byl přednostou kliniky MUDr. Heveroch. Důvodem Haškova jednání mohl být krach "Kynologického ústavu" a rozchod s Jarmilou Mayreovou. Později svůj čin poněkud bagatelizoval v povídce "Psychiatrická záhada" a svou zkušenost s blázincem použil i v románu. Nedaleko od Kateřinek bývala proslulá krčma "Jedová chýše".

V románu se též hovoří o blázinci ve Slupech. Správně by mělo být Na Slupi. Je to budova bývalého kláštera řádu Servitů. Ten byl zrušen císařským dekretem v roce 1783 a připadl eráru, který zde zřídil dělostřelecká kasárna, později zde byl vojenský vychovávací ústav. V roce 1856 byla budova rozšířena a přestavěna jako detašované pracoviště Ústavu choromyslných v blízkých Kateřinkách. Za druhé světové války zde byla umístěna umístěna česká Dermatovenerologická klinika Všeobecné nemocnice a LF UK, která zde jako II. kožní klinika vydržela až do roku 1951. Dnes je zde Revmatologický ústav.

 V románu se píše i o Bohnicích. Rozumí se tím Psychiatrická nemocnice v pražské části Bohnice. Ústav byl založen počátkem 20. století (na průčelí vchodové budovy je uveden rok 1909) a byl tehdy společně s vídeňským ústavem nejmodernějším a největším obdobným ústavem v Rakousku-Uhersku.

I-03
Nížepodepsaní soudní lékaři basírují na úplné duševní otupělosti a vrozeném kretenismu představeného komisi výše ukázané Josefa Švejka, vyjadřujícího se slovy jako ,Ať žije císař František Josef I.’, kterýžto výrok úplně stačí, aby osvětlil duševní stav Josefa Švejka jako notorického blba. Nížepodepsaná komise navrhuje proto: 1. Zastaviti vyšetřování proti Josefu Švejkovi. 2. Odpraviti Josefa Švejka na pozorování na psychiatrickou kliniku ku zjištění, jak dalece jest jeho duševní stav nebezpečný jeho okolí.
II-03
Jó, ale za čtrnáct dní začal chlapeček hnědnout. Hněd a hněd a za měsíc začal černat. Do půlroku byl černej jako jeho tatínek, habešskej král. Šla s ním na kliniku pro kožní nemoce, aby jí ho nějak vodbarvili, ale tam jí řekli, že je to vopravdová černá kůže mouřenínská a že se nedá nic dělat. Tak se z toho pomátla, začala se ptát v časopisech o radu, co je proti mouřenínům, a vodvezli ji do Kateřinek a mouřenínka dali do sirotčince, kde z něho měli náramnou legraci.
II-04
Potom jsem byl v blázinci ve Slupech, a když nás potom před válkou v Bohnicích postavili před komisi, byl jsem uznán za vyléčenýho a hned jsem musel jít dosluhovat na vojnu za ty léta, co jsem promeškal.“
IV-01
Proti tomu nebyl však žádnej jinej lék, než jako to udělal ten novej ošetřovatel v Kateřinkách. Dostal na starost jednoho nemocnýho na hlavu, kterej celej boží den nic jinýho nedělal, než že seděl v koutě a počítal: ,Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest,` a zas od začátku: ,Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest.` Byl to nějakej profesor.
 

 

Ústav Choromyslných "Kateřinky" na mapě z roku 1884

Ústav Choromyslných "ve Slupech" na mapě z roku 1884

 

 Ústav pro choromyslné v Bohnicích na mapě z roku 1914