Heslo:

pětka peněžní hodnota

Výklad:

Slangově v pražské hantýrce finanční obnos ve výši deseti korun, nikoliv, jak by se mohlo zdát, pět korun. Tento výraz vznikl proto, že jeden zlatý rakousko uherské měny byl hodnotově roven dvěma korunám. Pět zlatých tedy bylo deset korun neboli desetikorunová mince. Pět korun bylo označováno jako bůr. "Mám bůra" = "Mám pět korun". Proč? to nevím. Nabízí se možnost, že slovo bůr vzniklo zkomolením německého výrazu pro peníze das Bargeld = hotovost, peníze.

Koruna byla zavedena v monarchii jako platidlo v roce 1891, aby nahradila zlaté. Obě měny, zlaté a koruny, však platily paralelně ještě dlouho po této reformě.

Ve vestě polního kuráta našel drožkář pětku. Odešel, proklínaje svůj osud i polního kuráta, že ho zdržel a že mu zkazil ryta.

Přisazovali po pětce a spadali tam vždycky. Jeden kominickej mistr se dopálil, šel si domů pro peníze, když tam bylo už přes půl druhý stovky, a hopnul to.

Jednou ukrad pěknýho černýho špice, a poněvadž se majitel nehlásil v inserátech, zkusil to a dal si inserát do novin sám. Proinseroval celou pětku, až konečně se jeden pán přihlásil, že je to jeho pes, že se mu ztratil a že myslel, že by to bylo marný ho hledat.

Mezitím dobrý muž věřící v nevinnost Švejkovu zaplatil za něho v kanceláři pokutu a odvedl si Švejka do restaurace třetí třídy, kde ho pohostil pivem, a zjistiv, že všechny průkazy i vojenský lístek na dráhu nalézají se u nadporučíka Lukáše, velkomyslně dal mu pětku na lístek i na další útratu.

V takovejch abštajglách vždycky se najde za pětku ňákej svědek,jako podomek nebo pokojská, který to vodpřísáhnou, že tam skutečně tu noc s ní byl a vona že mu řekla, ještě když šli dolů po schodech: ,A co když něco z toho bude?’ a von že jí na to vodpověděl: ,Neboj se, kanimůro, vo dítě se postarám.’“

Desetikoruna, čili "pětka" v roce 1912