Slovníček

Provizorní vykopaný záchod v polních podmínkách [z lat. latrina = záchod a něm. die Latrine = polní záchod, záchodová žumpa]. Má různé tvary. Nejběžnější je, že vojáci sedí v řadě vedle sebe, ale viděl jsem a použil "kolotoč". Nad jamou je deska ve tvaru osmihranu a na každé hraně je otvor k vykonání potřeby jako na běžném, dřevěném, suchém záchodě. Vojáci sedí zády k sobě, kochajíce se okolní krajinou. Uprostřed desky je kůl, který tvoří střední podpěru stanové střechy velkého vojenského stanu, rozprostřené nad latrinou. Z dálky to opravdu vypadá jako dětský kolotoč. Nejvíce se téma latríny opakuje v kapitole III-02 V Budapešti při návštěvě inspekčního generála, který byl latrínami přímo posedlý. Je tam celkem šestadvacetkrát. Téma vojenské latríny se poprvé objevuje v Haškově novele "Na opuštěné latríně" a na haličské frontě kdesi u Dubna napsal báseň "Píseň o latrině", kterou si šikovatel Vaněk naštěstí zapsal do svého deníku 15.9.1915

Řeknu vám, že to byl takovej fajnovej člověk, že si nechtěl ani na ten kyblík sedat a čekal až na druhej den na procházce, že to udělá na dvoře na latrině. Byl takovej rozmazlenej, že si dokonce přines s sebou klosetovej papír.

Švejk bystře ovládal signály. Chodil na pravou stranu oltáře, opět byl na levé, a nic jiného neříkal než "et cum spiritu tuo". Vypadalo to jako indiánský tanec kolem obětního kamene, ale dělalo to dobrý dojem, zaplašujíc nudu zaprášeného, smutného cvičiště s alejí stromů švestkových vzadu a latrínami, jejichž vůně zastupovala mystickou vůni kadidla gotických chrámů.

„Voni vás jen tak strašejí,“ ozval se Švejk, „žádnej voják se nemá ničeho bát. I kdyby v boji padl do latriny, tak se jen voblíže a jde dál do gefechtu, a na votravný plyny je každej zvyklej z kasáren, když je čerstvej komisárek a hrách s kroupama. Ale teď prej vynašli Rusové něco proti šaržím...“

Když to přečetl Švejk účetnímu šikovateli, prohlásil Vaněk slavnostně, že takové telefonogramy se házejí do latríny: "To si vymyslil nějaký blbec u štábu armády, a už to jde na všechny divize a brigády a pluky."

Povídal Vaněk, že ty knihy nebejvaly vůbec k potřebě, pokud se tejkalo kouření, neboť byly na moc pěkným papíře, tlustým, a na latríně že si člověk s takovejma básněma vodřel, s dovolením, pane obrlajtnant, celou zadnici.

Aby pak měl také radost poručík Dub, sdělil mu hejtman Ságner, že má on dnes inspekci.
Poručík Dub dohlížel tedy nad latrinami.
Táhlá dlouhá latrina o dvou řadách pojmula dva švarmy jedné kumpanie.

Někdy bývá člověku tolik smutno, vidí-li, jak vše upadá, jak bývalá sláva zaniká. Takovým skličujícím dojmem působí opuštěná latrína na bývalém vojenském cvičišti u Dejvic pod kopcem, kudy se táhne cesta k sv. Matěji za lávkou vedoucí přes dejvický potok, který za oněch časů, kdy měl dosti v vody, unášel směrem ku Královské oboře všecko přebytečné, co z latríny kdysi plynulo, ach kdysi dávno, kdy ozývaly se na dejvické pláni bubny, odfrkávání a klusot koní, kdy krátce rachotily výstřely z manlicherovek a třepetaly se tam signálové praporky.