Heslo:

Manifest Mým národům!  | Spálená ulice
Souřadnice:

50°04'40.7"N 14°25'10.4"E
Výklad:

Je podvečer, čtvrtek, 29.července 1914 a Švejk, v doprovodu strážníka, odchází z komisařství v Salmovské ulici znovu na policejní ředitelství. Šli Ječnou ulicí, potom šikmo přes Karlovo náměstí do Splálené ulici a zde, na rohu Karlova náměstí a Spálené byl vyvěšen manifest Císaře Pána. Roh tvoří budova trestního soudu , kde byl Šejk před nedávnem vyšetřován soudními lékaři.

Po vydání manifestu měly věci válečné už rychlý spád:

 30. července 1914 mobilizace v Rusku;  3. srpna vyhlašuje německý císař Wilhelm válku Francii;  4. srpna Němci obsazují Belgii, Velká Británie vyhlašuje válku Německu; 6. srpna Rakousko - Uhersko vypovídá válku Rusku; 7. srpna vypovídá válku Rakousko - Uhersku Černá Hora;  13. srpna vstupuje do války s Rakousko - Uherskem Francie a Velká Británie;  23. srpna vstupuje do války Japonsko po boku Dohody (Francie, Británie, Rusko); 29. října po boku Rakousko - Uherska a Německa vstupuje do války Turecko.

Hrabě Karl von Stürgkh, podepsaný též na manifestu, byl v té době ministerským předsedou. Byl zavražděn socialistou Friedrichem Adlerem dne 21. 10. 1916

 

Zde je na místě vzpomenout ještě jeden manifest vydaný tím samým císařem. Jedná se o dokument k Prusko - Rakouské válce vydaný dne 17. června 1866 tedy pár dní před rozhodující bitvou u Hradce Králové. Bitva zde vypukla 3. července 1866 v 7 hodin ráno a skončila téhož dne v podvečer. Císař Pán zde dostal od Prusů poprvé "na prdel". Ztratil zde 44.313 vojáků. Prusové "jen" 9.172 mužů. Potupa Rakouska a jeho zdecimovaná armáda přivede Evropu dvacátého století do zákopů dvou nejkrvavějších válek v dějinách.

 

Ve Spálené ulici též žil brašnář Kuneš, který neustále ztrácel svého psa a kolem trestního soudu se potloukal ve Spálené ulici nejošklivější pes Balabán.

I-05
Ukloniv se uctivě, odcházel s policejním strážníkem dolů na strážnici a za čtvrt hodiny bylo již vidět na rohu Ječné ulice a Karlova náměstí Švejka v průvodu druhého policejního strážníka, který měl pod paždí objemnou knihu s německým nápisem „Arrestantenbuch“.
Na rohu Spálené ulice setkal se Švejk se svým průvodčím s tlupou lidí, kteří se tlačili kolem vyvěšeného plakátu.
„To je manifest císaře pána o vypovězení války,“ řekl policejní strážník k Švejkovi.
I-15
Ve Spálený ulici je nějakej brašnář Kuneš a ten nemoh jít se psem na procházku, aby ho neztratil. Vobyčejně ho nechal někde v hospodě nebo mu ho někdo ukrad nebo si ho vypůjčil a nevrátil...“
 
O nejošklivějším psu Balabánovi
Pes, o kterém nyní bude řeč, potlouká se ve Spálené ulici kolem trestního soudu, jako by se chtěl dát zavřít, přecházívá pak do ulice Vladislavovy, vrací se pak kolem Novoměstské věže u soudní budovy, pak vidíte, že to „napichuje“ přes park na Karlově náměstí, plíží se přes Zderaz a ocitá se v Myslíkově ulici. Nějaký čas potlouká se kolem Svatého Vojtěcha a pak běží na nábřeží. Projde se po nábřeží a najednou, jako když vystřelí, běží na Vyšehrad, kde zmizí v jednom domě.
 

 
 

  

Roh Spálené a Karlova náměstí, kde byl vyvěšen cisařský manifest
 

Druhý císařský manifest ze dne 28.7.1914  

První císařský manifest ze 17.6.1866