Kniha první, hlava 1.  Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války

Věnováno všem vojínům na všech frontách 1. světové války

Žádný volání slávy, žádný hurá, vůbec nic, pane rado. Tak jako kdyby se jich to vůbec netýkalo. A tu já, starý voják od jednadevadesátýho regimentu, nemohl jsem se na to dívat, a tak jsem vykřikl ty věty....

ÚVOD - DOMA

Pokusil jsem se zrekonstruovat kroky postavy, která tak hluboce zakořenila v našich myslích a baví nás příhodami ve své strastiplné pouti 1. světovou válkou. Příběh, který dnešním generacím přibližuje život odehrávající se bez mála již před sto lety, mistrně odhaluje absurdno jakékoliv války a ironizuje přetrvávající blbost každé ouřednické mašinérie.

Jaroslav Šerák

Mám velice rád tohoto dobrého vojáka Švejka, a podávaje jeho osudy za světové války, jsem přesvědčen, že vy všichni budete sympatizovat s tím skromným, nepoznaným hrdinou. On nezapálil chrám bohyně v Efesu, jako to udělal ten hlupák Herostrates, aby se dostal do novin a školních čítanek.
A to stačí.
 

***

VZHŮRU NA CESTY!

"Kdyby byl bejval tlustější, tak by ho jistě už dřív ranila mrtvice, když honil ty báby na Konopišti, když tam v jeho revíru sbíraly roští a houby, a nemusel zemřít takovou hanebnou smrtí."

„Tak nám zabili Ferdinanda,“

 

 

Gavrilo Princip "...a taky bych se chtěl vsadit, paní Müllerová, že ten člověk, co mu to udělal, se na to pěkně voblík. To vědí, střílet pana arcivévodu, to je moc těžká práce."

 

„Noviny píšou, milostpane, že pan arcivévoda byl jako řešeto. Vystřílel do něho všecky patrony.“		"Jó, takovej pán si to může dovolit, a ani nepomyslí, jak taková jízda automobilem může nešťastně skončit."

 

Existuje mnoho spekulací o tom, kdo byl předobrazem románového Švejka, či kdo ze Švejků, kteří v Praze tehdy žili svým jménem, chováním či vzhledem Haška inspiroval. Poprvé se toto jméno vyskytuje v časopise Karikatury dne 22. 5. 1911 v Haškově humoresce „Dobrý voják Švejk“, v roce 1912 vydané knižně s názvem „Švejk stojí proti Itálii“ spolu s dalšími povídkami „Dobrý voják Švejk opatřuje mešní víno“, „Superarbitrační řízení s dobrým vojákem Švejkem“, „ Dobrý voják Švejk učí se zacházet se střelnou bavlnou“, „Dobrý voják Švejk působí u aeroplánů“. Jeho křestní jméno Josef se objevuje až v jakési první verzi románu pod názvem „Dobrý voják Švejk v zajetí“. Bylo poprvé vydáno v Knihovně Čechoslovana, svazek 3, Kyjev 1917.

Pro řadu badatelů je oním předobrazem, či inspirací politik Josef Švejk (*1865). Ten byl v roce 1907 zvolen za agrárního poslance do říšské rady a zde se asi opravdu činil. Výčet jeho hloupostí je zaznamenán v časopise Právo domova ze dne 14. 2. 1913. Je nazván skvrnou české delegace. Právě blbost tohoto politika jej prý předurčila k obrazu našeho dobrého vojáka. Domníváme se, že tomu tak není, protože blbost politika může být předobrazem zase jen pro románového blbého politika a ne pro prostého obchodníka se psy, či důstojnického sluhu. Každý k svému.

Vyloučili jsme z pátrání z různých důvodů ještě dvě rodiny tohoto jména, které v Praze žily. Jedna byla rodina obchodníka se dřevem a druhá byla rodina soustružníka kovů.

Naší pozornost zaujal Josef Švejk, který žil se svou matkou a bratrem Jindřichem v ulici Na Bojišti č.p. 463. Existuje policejní přihláška kde je zapsáno, že do č.p.463 v Praze II Wallstat [název dnešní ulice Na Bojišti] se dne 13. 6. 1912 přihlásila Kateřina Švejková, soukromnice, svobodná, nar. 1853 a synové Josef, nar. 1892 a Jindřich, nar. 1896. Důležité je, že dům č.p. 463 je v těsném sousedství s domem, kde je hospoda „U Kalicha“. Sem zřejmě Josef Švejk chodil a zde se mohl s Haškem setkat. Ve válce Josefa Švejka potkal obdobný osud jako Jaroslava Haška. Na haličské frontě upadl do ruského zajetí a 24. 6. 1916 dobrovolně vstupuje do českého vojska. Byl na čtrnáctidenní dovolené v Kyjevě v době, kdy zde Hašek pracoval v redakci časopisu Čechoslovan. Zde se mohli potkat také, již jako staří známí. Všechny tyto skutečnosti nás přesvědčily, že Jaroslav Hašek zvolil podle tohoto Josefa Švejka jméno svého hrdiny. Nic víc, nic méně. Nemůžeme tvrdit, že byl předobrazem románové postavy. O jeho osudech určitě Jaroslav Hašek nepsal. Více o pátrání po Josefu Švejkovi.

.
Modrá šipka nám ukazuje na dům č.p.463 a červená hospodu "U Kalicha"

 Další možnost, kde Švejk žil, nabízí přímo román: „U nás na rohu Bojiště a Kateřinský ulice, poslušně hlásím, pane lajtnant, byl taky jeden degenerovanej člověk. Jeho otec byl jeden polskej hrabě a matka byla porodní bábou. Von met ulice a jinak si po kořalnách nenechal říkat než pane hrabě.“ Ulice Kateřinská a Na Bojišti se však nikdy nesetkávaly. Kateřinská ústila do Ječné na dnes již neexistujícím náměstí Komenského a ulice  Na Bojišti ústí i dnes do Sokolské.  Jediná možnost je, že se jednalo o domy, které stávaly na tomto místě v ulici Sokolské, mezi ulicemi Ječnou, Kateřinskou a Na Bojišti. Na mapě z roku 1913  ve žlutém kruhu. Zde ale žádný Švejk podle policejních přihlášek nebydlel. Vzdálenost jeho bytu k hospodě U Kalicha je ale v každém případě, s ohledem na celou anabázi, zanedbatelná.

    

Naposledy se v místě svého bydliště  objevuje, když byl buršem u Feldkuráta Katze:....V tyto dny spadá též návštěva Švejkova v bytě u jeho staré posluhovačky paní Müllerové.:... V bytě našel Švejk sestřenici paní Müllerové, která mu s pláčem sdělila, že paní Müllerová byla zatčena týž večer, když odvážela Švejka na vojnu. Starou paní soudili vojenskými soudy a odvezli, poněvadž jí nic nemohli dokázat, do koncentračního tábora do Steinhofu. Přišel již od ní lístek.....

Zde je na místě krátká zmínka o bádání po koncentračním táboře Steinhof a paní Müllerové.

Ohledně koncentračního tábora Steinhof uvádějí pánové Hodík a Landa v [3], že koncentrační tábor tohoto jména nenalezli. Vylučují  nejbližší Steinhofy dnes Kamennný dvůr u Kynšperka a Kameničky u Tachova, které jsem na současných mapách nenašel. Jsou však na mapě Stabilního katastru obce Lučina u Tachova přibližně v místě, kde je dnes vodní nádrž Lučina.

Já jsem na mapách nalezl několik Steinhofů v Německu i Rakousku. Uvádím ty Rakouské:

• Sankt Jakob im Walde,

• Baumgartner Höhe, 1140 Vídeň

• 2833 Scheiblingkirchen-Thernberg

• 6181 Sellrain

• 6471 Arzl im Pitztal

Bohužel o jejich historii mi není nic známo. Pánové Hodík a Landa [3] se rovněž domnívají, že si Hašek mohl vzít inspiraci v mužské věznici ve Stein an der Donau u Křemže a nebo se jednalo o rafinovaný krycí úskok cenzury. Anebo to bylo úplně někde jinde.

Seznam internačních táborů pro civilisty je na stránce The Austro-Hungarian POW Camps :

II. Interniertenlager (only for civilians of any nationality)

AREA	LOCATION	UNIT on DUTY
Mil.Kmdo Graz	Thalerhof bei Graz	k.k. LdstWachBaon Nr.18
Mil.Kmdo Poszony	Nézsider	k.u. LdstWachBaon Nr.XI
Mil.Kmdo Temesvár	Arad	k.u. LdstWachBaon Nr.XII

Thalerhof uvádí Hašek ve své povídce z roku 1917, "Dobrý voják Švejk v zajetí".

Ve vojenské trestnici v Thalerhofu-Zellingu byla většina civilistů, neboť civilové mají tu přednost a výhodu za války, že hynou pomalu někde za mřížemi, kdežto voják obyčejně bývá zastřelen po rozsudku polních soudů hned na místě. Thalerhof-Zelling zůstane vždy památným v dějinách bývalého Rakouska smutnou slávou jako mučírny Pozzi v dějinách starých Benátek...

...Vedle internovaných nešťastných příslušníků jiných neněmeckých národností v Thalerhofu-Zellingu jedno křídlo vyhrazeno pouze odsouzeným Čechům, nad nimiž triumfovala šavle. U vchodu do přijímací kanceláře trestnice velký rakouský orel nelítostně roztahoval ramena, jako by chtěl zastínit všechny poražené a zašlapané oběti.

Je tedy možné, že v roce 1921, kdy již psal román, transformoval tento tábor na Steinhof.

 

autor románu:Jaroslav Hašek, poznámky a mapa: Jaroslav Šerák