V této části románu se Švejk naposledy setkává s
paní Müllerovou, rozloučí se spolu až při jeho
cestě do tej války. Také se už nikdy nesetká s
Bretschneiderem, protože ten se nechal sežrat
svými psy, které od Švejka zakoupil. Pro
ilustraci ještě filmový záběr Švejka vyhazující
portýra a jeho Mařenu, vetřelce z jeho postele.
„Já jsem chtěl spát do
osmi večer,“ zaraženě ozval se portýr, navlékaje
kalhoty, „já platím denně z postele dvě koruny
té paní a můžu si sem vodit slečny z kavárny.
Mařeno, vstávej!“
Když si bral límeček a skládal kravatu,
vzpamatoval se již do té míry, že mohl ujistit
Švejka, že noční kavárna
„Mimosa“ jest opravdu jedna z
nejslušnějších nočních místností, kam mají
přístup jedině dámy, které mají policejní knížku
v úplném pořádku, a zval Švejka srdečně, aby
přišel na návštěvu.
Podnik Mimosa, jak jsem zjistil podle inzerátu
uveřejněném v Národní politice
dne 8. 3. 1913, se
nacházel v
Havelské ulici, č.p. 496.
Více na stránce
románových hospod.
