...Je to tak stará vojenská píseň, kterou snad již
zpívala soldateska za napoleonských bitek ve všech jazycích.
A měl pravdu ten náš dobrý voják. Znají ji v Polsku jako "U mlynarza Marcina..."
v německu "Bin ein lust´ger
Musketier..." a je docela možné, že je i francouzská verze. Václa Pletka [34]
uvádí, že nápěv je
odvozen z německé studentské písně "Studio auf einer Reis´, juchheidi, juchheida".
Ale může to být i naopak.
Protože se jedná o vojenskou písničku, nemůže být
jinak, než že je slušně řečeno lechtivá. Píseň je ale svou skladbou zajímavá a
vhodná pro pěvecké sbory. Zásadně byla upravena a "zeslušněna"
J. Krčkem.
Všiměte si, že je v textu použita tak zvaná Cimrmanova
akustická konstanta absolutního rýmu "župajda". Jára Cimrman uznával pouze absolutní
rým, kde jednotlivé verše končí shodnými slovy. Například takto by to přebásníl
Jára Cimrman:
Jede sedlák do mlýna,
veze oves do mlýna.
Mělo to ale jednu vadu na kráse,
že se totiž děj odvíjel velmi pomalu. Proto vymyslel akustické konstanty absolutního rýmu,
zde "župajda". V upraveném Krčkově textu je použita skvělá konstanta "výdrunpumpum".
Hašek použil také vynikající "trumtarijábum". V německé verzi "juchheidi,
juchheida" a v polské "rumpajdyna rumpajda". Více se o Cimrmanově konstantě a
absolutním rýmu se dozvíte z přednášky v představení "Cimrman v říši hudby".
Zřejmě původní německá studentská verze "Studio auf einer Reis´, juchheidi, juchheida":
A tady je ta upravená verze ve skvělém podání
Mendíku.
flv
A konečně se mi podařilo najít i tu verzi původní. Je
asi v druhé třetině nahrávky. flv
2.
Když do mlejna přijeli, na mlynáře se ptali.
Ptáme se tě, mlynáři, kam se ten oves složí.
Složte ho do mlýnice, k Andulčině
postýlce.
Andulka jde večer spát, nechá oves kde je stát.
Každa holka ráda dává, župajdi,
župajdá
Každa holka ráda dá, proč by nedala. A když bylo v půlnoci, oves z pytle vyskočí,
A když bylo půl jedný, oves si hned hup na ní.
A když přišel bílý den, oves skočil oknem ven.
A když přišel za týden, holka pláče celý den.
A když přišel za měsíc, holka pláče ješte víc.
A když přišel svatý Duch, holka nosí velký břuch.
A když přišel svatý Jan, narodil se Florián.
A když bylo dvacet let, oves nové ovsy plet.