A také to dál neumím,“ vzdychl
Švejk. „Znám ještě první sloku z ,Kde domov můj’ a potom ,Jenerál Windischgrätz
a vojenští páni od východu slunce vojnu započali’ a ještě pár takových národních
písniček jako ,Zachovej nám, Hospodine’ a ,Když jsme táhli k Jaroměři’ a
,Tisíckrát pozdravujeme Tebe’...“
Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb
žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21.12.1834.
Hudbu k ní složil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel
Strakatý. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Čechy
tedy vlastně mají jako hymnu divadelní šlágr. Ale hezký. Hymnu tvoří
pouze první sloka písně.
Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě stkví se jara květ –
zemský ráj to na pohled!
A to jest ta krásná země –
země česká – domov můj.
Země česká – domov můj!
Druhá sloka
Kde domov můj,
kde domov můj?
Znáte v kraji bohumilém
tiché duše v těle čilém,
jasnou mysl, vznik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy – domov můj,
mezi Čechy – domov můj!
