Domů

По pусски

Povídky a humoresky

Jaroslav Hašek

Genealogie J. Haška

Napsali o Haškovi

Menger o Haškovi

Co se nikam nevešlo

Hospody

Švejkův zpěvníček

Švejkův slovník

Fotogalerie 1. část

Fotogalerie 2. část

Dokumenty

C. a k. armáda

Kde jsem hledal

 

MAPY

Švejkova cesta 1.část

Švejkova cesta 2.část

Hašek v Praze

Haškovy toulky

Hašek ve válce

Historická mapa Haliče

IR91 v Haliči část 1.

IR91 v Haliči část 2.

 

18 Osudy dobrého vojáka Švejka 18
  a jeho pouť po cestách první světové války na mapách Google  
     
     
     
     
 
Kniha první, hlava 14, část III. Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše

Začátek cestyPředchozíNásledujícíMapaSeznam

 

U NADPORUČÍKA LUKÁŠE

 

Tak, jak Hašek nebyl skoupý na místopis cest v ostatních kapitolách, o to skoupější byl v této části románu. Určit tehdejší místo bydliště nadporučíka Lukáše je detektivní pátrání. Stopu nalézáme, když Blahník přivedl ukradeného Foxe alias Maxe a popisuje Švejkovi svoji cestu: 

"Šel jsem schválně kolem něho, drže zabalená vařená játra v papíru. Počal čenichat a vyskakovat na mne. Nedal jsem mu nic a šel dál. Pes za mnou. U parku jsem se votočil do Bredovské ulice a tam jsem mu dal první kousek. Žral to v chodu, aby mne neztratil z očí. Zabočil jsem do Jindřišské, kde jsem mu dal novou porci. Pak jsem ho, když se nažral, uvázal na řetízek a táh jsem ho přes Václavské náměstí na Vinohrady, až do Vršovic".......

Z toho plyne, že Lukáš bydlel ve Vršovicích. Někdo může namítnout, že tam bydlel Blahník a potom šel kamsi, kde bydlel Lukáš. To však popírá další text 14. kapitoly:....Švejk mu [Maxovi] předložil zbytek jater, která mu předal Blahník.....to znamená, že játra, na která Blahník lákal psa na Havlíčkově náměstí: ...„chodí s ním služka na roh Havlíčkovýho náměstí k parku....  měl stále při sobě. Kdyby šel nejprve domů určitě by je dal Maxovi sežrat dříve.

Bredovská ulice a Havlíčkovo náměstí. Oba názvy již neplatí. Bredovská byla pojmenovaná po Josefu Bredovi, královském hejtmanovi Starého Města. V této ulici vlastnil dům s č.p. 936/7, Bredovský palác. Ulice se tak jmenovala od roku 1757 až do roku 1946, kdy byla přejmenována na Politických vězňů [23]. V dalším, Petschkově paláci, zde totiž bylo v letech druhé světové války,  sídlo německé státní tajné policie GESTAPO, které se  s politickými vězni nikterak nepáralo a nejraději by je zde likvidovalo přímo u výslechů. ...A "biograf" v Petschkově paláci věru není nic radostného. Je to předpokoj mučírny, z níž slyšíš sténání a výkřiky děsu jiných a nevíš co čeká na tebe...[8] 

 

Horší je to s Havlíčkovým náměstím. To jsem se pokusil objasnit v článku "Můj omyl s Mariánským obrazem".

Byt nadporučíka Lukáše jsem situoval na mapě  do vršovické činžovní zástavby z let kolem roku 1900.

„Zažádal jsem o přeložení k 91. pluku do Budějovic, kam asi pojedu, jakmile budu hotov se školou jednoročáků....“ slova pronesená nadporučíkem Lukášem k panu Wendlerovi nás ujišťují, že v té době ještě nebyl u Karlínského 91. pluku a byl přednášející ve škole jednoročních dobrovolníku a ta mohla být v kasárnách ve Vršovicich. Tomu nasvědčuje i ta skutečnost, že s paní Wendlerovou šel Švejk za nadporučíkem Lukášem do kasáren pěšky ...Šli opět vedle sebe mlčky, až za hodnou chvíli jeho společnice opět začala hovořit:..... Nemyslím, že dáma, jakou paní Wendlerová bezesporu byla, by cupitala za Švejkem z Vršovic do Karlína, nebo ještě dále.

V dopise Lukáš své milence píše:

Drahá Katy! V službě do 9 hod. večer. Přijdu v deset. Prosím, by ses cítila u mne jako ve své domácnosti. Co se týká Švejka, mého sluhy, dal jsem mu již rozkazy, aby Ti ve všem vyhověl.

Každý, kdo byl na vojně ví, že předání služby trvá asi 20 minut. Než se Lukáš dal do gala a opustil kasárna mohlo uplynout dalších 15 minut. Na cestu domů mu zbývalo asi 25 minut a za tu dobu mohl ujít maximálně 2 kilometry. Takže Lukáš mohl bydlet jen v okruhu těchto dvou kilometrů od vršovických kasáren.

*****

Jen pro doplnění: v této části knihy je citován pohodný na Pankráci ....stájový pinč byl od nich práskán na potkání a nakonec jeden z předchůdců Švejka odvedl chudáka na Pankrác k pohodnému, kde ho dal utratit, nelituje dát ze své kapsy deset korun.....Na Pankráci skutečně bývala pohodnice, kafilérie, neboli rasovna  přibližně v těchto místech. Vidíte ji červeně zakreslenou na mapě z roku 1938. Svoji funkci, spalování uhynulých zvířat, plnila asi do roku 1958. Dnes už si někdo těžko představí ten neuvěřitelný pach tlejícího a spáleného masa. A ještě navíc ráno zahajovala pracovní směnu pískotem sirény, takže vzbudila celé okolí. Vyškvařeného tuku z těchto nebohých němých tváří se používalo k výrobě kosmetických krémů a mýdla. Tato továrnička byla hned v těsném sousedství rasovny (viz mapa). Z čeho se tyto krémy vyrábějí dnes....? 

 
 
 
 
Licence Creative Commons

autor románu:Jaroslav Hašek, poznámky a mapa: Jaroslav Šerák

použity záběry z filmu "Dobrý voják Švejk" a "Poslušně hlásím ", režiser Karel Steklý