Tak, jak Hašek nebyl skoupý na místopis cest v ostatních kapitolách, o to skoupější byl v této části románu. Určit tehdejší místo bydliště nadporučíka Lukáše je detektivní pátrání. Stopu nalézáme, když Blahník přivedl ukradeného Foxe alias Maxe a popisuje Švejkovi svoji cestu: 

"Šel jsem schválně kolem něho, drže zabalená vařená játra v papíru. Počal čenichat a vyskakovat na mne. Nedal jsem mu nic a šel dál. Pes za mnou. U parku jsem se votočil do Bredovské ulice a tam jsem mu dal první kousek. Žral to v chodu, aby mne neztratil z očí. Zabočil jsem do Jindřišské, kde jsem mu dal novou porci. Pak jsem ho, když se nažral, uvázal na řetízek a táh jsem ho přes Václavské náměstí na Vinohrady, až do Vršovic".......

Z toho plyne, že Lukáš bydlel ve Vršovicích. Někdo může namítnout, že tam bydlel Blahník a potom šel kamsi, kde bydlel Lukáš. To však popírá další text 14. kapitoly:....Švejk mu [Maxovi] předložil zbytek jater, která mu předal Blahník.....to znamená, že játra, na která Blahník lákal psa na Havlíčkově náměstí: ...„chodí s ním služka na roh Havlíčkovýho náměstí k parku....  měl stále při sobě. Kdyby šel nejprve domů určitě by je dal Maxovi sežrat dříve.

Bredovská ulice a Havlíčkovo náměstí. Oba názvy již neplatí. Bredovská byla pojmenovaná po Josefu Bredovi, královském hejtmanovi Starého Města. V této ulici vlastnil dům s č.p. 936/7, Bredovský palác. Ulice se tak jmenovala od roku 1757 až do roku 1946, kdy byla přejmenována na Politických vězňů [23]. V dalším, Petschkově paláci, zde totiž bylo v letech druhé světové války,  sídlo německé státní tajné policie GESTAPO, které se  s politickými vězni nikterak nepáralo a nejraději by je zde likvidovalo přímo u výslechů. ...A "biograf" v Petschkově paláci věru není nic radostného. Je to předpokoj mučírny, z níž slyšíš sténání a výkřiky děsu jiných a nevíš co čeká na tebe...[8] 

 

Horší je to s Havlíčkovým náměstím. To jsem se pokusil objasnit v článku "Můj omyl s Mariánským obrazem".

Byt nadporučíka Lukáše jsem situoval na mapě  do vršovické činžovní zástavby z let kolem roku 1900.

„Zažádal jsem o přeložení k 91. pluku do Budějovic, kam asi pojedu, jakmile budu hotov se školou jednoročáků....“ slova pronesená nadporučíkem Lukášem k panu Wendlerovi nás ujišťují, že v té době ještě nebyl u Karlínského 91. pluku a byl přednášející ve škole jednoročních dobrovolníku a ta mohla být v kasárnách ve Vršovicich. Tomu nasvědčuje i ta skutečnost, že s paní Wendlerovou šel Švejk za nadporučíkem Lukášem do kasáren pěšky ...Šli opět vedle sebe mlčky, až za hodnou chvíli jeho společnice opět začala hovořit:..... Nemyslím, že dáma, jakou paní Wendlerová bezesporu byla, by cupitala za Švejkem z Vršovic do Karlína, nebo ještě dále.

V dopise Lukáš své milence píše: