Ve skutečnosti
se jedná o Salmovskou ulici. Byla pojmenována po
Františku Salm-Reifferschied který měl zvláštní
titul – starohrabě. Ten používali pouze
příslušníci tohoto rodu. Starohrabě František
Salm – Reifferschied zde za domem č. p. 506
založil na konci 18. století velkou zahradu,
která byla současníky pokládána za překrásnou.
Postupně mizela po roce 1868 vlivem nové
zástavby. Od poloviny 19. stoleti se sice
jmenovala Salmova, ale od roku 1870 až dosud se
jmenuje Salmovská [23].
Proč Hašek použil název Salmova ulice je
záhadou. Policejní komisařství zde bylo v
č.p.507.
Je to uvedeno v
Adresáři královského hlavního města Prahy a obcí
sousedních z roku 1910.
Stavební sloh tohoto domu na rohu Ječné a
Salmovské však odpovídá období okolo
roku 1925 - 1930, proto si myslím, že Švejk byl
předveden do domu, který zde už dávno nestojí.
Ostatně zde pobyl jen pár hodin. V podstatě zde prožil odpolední
chvíle
onoho osudového dne 29. července 1914, kdy Císař Pán vypověděl válku Srbsku a
nechal vyvěsit svůj manifest, sepsaný dne 28. července.
Byl to čtvrtek a Švejk ještě v této chvíli o tom neměl ani tušení.
Policejní
inspektor Braun aranžoval scénu setkání se
Švejkem s krutostí římských pochopů doby
roztomilého císaře Nerona. Tvrdě, jako tenkrát,
když oni říkali: „Hoďte toho lumpa křesťana
lvům,“ řekl inspektor Braun: „Dejte ho za
katr!“
Tady by mohl
být inspirátorem jistý obvodní inspektor Brauner
Bedřich z Nuslí, Čestmírovy ulice. Nalezen opět
v Adresáři královského hlavního města z roku 1906.
Braun se v seznamu nevyskytuje.
Odvezli ho, a
ránu už jsme to četli. Nebo v Bendlovce
jsem dal jednou jednomu funebrákovi facku a on
mně ji vrátil. Abychom se smířili, museli nás
oba zatknout, a hned to bylo v odpoledníčku.
Nebo když v kavárně „U mrtvoly“ rozbil
ten pan rada dva tácky, myslíte, že ho šetřili?
Byl taky na druhej den hned v novinách.
Bendlovka.
Jsou tři varianty co Hašek tím místem myslel:
-
Bedlovu
ulici.
-
Bendovu
kavárnu přezdívanou "Bendovka". To je
nejpravděpodobnější varianta.
-
Hospodu "U
Bendlů" v Celetné ulici.
Více naleznete
na stránce
románových hospod.
Stejné je to s
kavárnou "U mrtvoly". Určitě existovala.
Dokazuje to fejeton, zveřejněný v
Národních listech
15.11. 1922. Jak se můžeme dočíst, byla již
přejmenována na "Děvín". Podle
Břetislava Hůly
bývala na rohu
Karlova náměstí a Resslovy ulice, naproti
Technice.
Vice naleznete na
stránce
románových hospod. A toto je roh Resslovy
ulice, jak vypadal ještě v roce 1938. Budova
Techniky je vpravo. Dnes je zde stanice Metra:
Odpusťte,“ řekl
rytířsky Švejk, „já jsem tu teprve od dvanácti
hodin v poledne, ale tenhle pán je tu už od
šesti hodin ráno. Já tak nespěchám.“
Místo odpovědi vytáhla Švejka na chodbu silná
ruka policejního strážníka a mlčky ho vyvedla po
schodech do prvního poschodí.
V druhém pokoji seděl u stolu policejní komisař,
tlustý pán bodrého vzezření, který řekl k
Švejkovi:
„Tak vy jste tedy ten Švejk? A jak jste se sem
dostal?“
„Prachobyčejným způsobem,“ odpověděl Švejk;
přišel jsem sem v průvodu jednoho pana
strážníka, poněvadž jsem si nechtěl dát líbit,
aby mne z blázince vyhazovali bez oběda. To je,
jako kdyby mne považovali za nějakou odkopnutou
holku z ulice.“
„Víte co, Švejku,“ řekl vlídně pan komisař, „nač
se zde, na Salmovce, máme s vámi zlobit? Nebude
lepší, když vás pošleme na policejní
ředitelství?“
„Vy jste, jak se říká,“ pravil Švejk spokojeně,
„pánem situace; projít se na policejní
ředitelství teď kvečeru je docela příjemná malá
procházka.“
