A dobrý voják Švejk šel skromně v průvodu
ozbrojených ochránců státu.
Bajonety svítily v záři slunce a na Malé Straně
obrátil se Švejk před pomníkem Radeckého k
zástupu, který je vyprovázel:
„Na Bělehrad! Na Bělehrad!“
A maršálek Radecký snivě se díval ze svého pomníku
za vzdalujícím se dobrým vojákem Švejkem s
rekrutskou kytkou na kabátě, kulhajícím na starých
berlích, zatímco sděloval nějaký vážný pán lidem
kolem, že vedou desentéra.
Já jsem také Čech, ale nikdo
to nemusí vědět...
Tuto větu, jejímž autorem byl prý maršál Radecký,
vložil Hašek do úst nadporučíku Lukášovi s dovětkem
...Považoval češství za
jakousi tajnou organisaci, které je lépe zdaleka se
vyhnout...
Pomník maršála
Radeckého, který stával na
Malostranském náměstí, potkal stejný osud, jako
řada dalších pomníků v Česku. Zkrátka likvidací v
rámci "dělání republiky" v roce 1918. Naštěstí byl
pomník rozebrán a nyní je uložen v Lapidáriu na
pražském Výstavišti, dříve park kultury a oddechu
Julia Fučíka. Ó my Češi, my jsme pašáci ve věci
napravování dějin. Po každé revoluci či převratu je
třeba udělat nové pořádky. Nejprve zbourat sochy a
pomníky minulého režimu, potom přejmenovat ulice a
vystavět pomníky novým tatíčkům národa. Mimochodem,
Haškův dobrý přítel
Franta Sauer, byl také jedním z oněch
napravovatelů dějin. On byl iniciátorem svržení
Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. A
nevyhnulo se toto ani naší takzvané osvícené
demokracii. Opět se objevují napravovatelé dějin a
ničím si svou horlivostí nezadají napravovatelů
minulých.
Příkladné je odstranění pomníku zahynulému
sovětskému zajatci a neznámé ženě v trestanecké
obleku v Prachaticích. Vůbec nejlepšími
napravovateli byli komunisté. Jejich servilnost k J.
V. Stalinovi vedla tak daleko, že mu v Praze začali
ještě za jeho života stavět pomník [1949], který
neměl v Evropě obdoby. A jak už to bývá: jeden den
jsme ve škole oslavovali Stalinovy hrdinské činy a
druhý den jsem viděl pomník vyhozený do povětří. A
vyhodili ho ti samí, kteří ještě včera lezli
Stalinovi do zadku. Doufám, že se nedožiji toho, že
pomník bude postaven znovu, tak jako se jedná v
současnosti o znovupostavení pomníku maršálu
Radeckému či Mariánského sloupu. Tady se, myslím,
hnulo naše svědomí správným směrem.
Stál a čuměl do Pařížské ulice. Kdyby se Hašek
dostal do jeho spárů, nepřežil by stejně, jako by
nepřežil ani nacistickou okupaci.
Stalinův pomník dokončený v roce
1955 a zbouraný v roce 1963. Mezi lidem se mu říkalo
fronta na maso. Za tenhle vtípek ale mohlo být až
několik let vězení. Foto
[5]
...Bouch bác letí do
kouta, nedávné rýmy Pavla Kohouta....a
Milana Uhdeho...
