CESTA DO BLÁZINCE
Všimněte si vpravo nahoře, kde je
uvedena celková délka Švejkovy pouti [na této stránce zdůrazněna červeně]. Ano zatím
urazil pouhopouhých 3,4 km a co se vše kolem něj událo!
Hašek píše v předchozí, 3.hlavě:
Nížepodepsaní
soudní lékaři basírují na úplné duševní otupělosti a vrozeném kretenismu
představeného komisi výše ukázané Josefa Švejka, vyjadřujícího se slovy jako
,Ať žije císař František Josef I.’, kterýžto výrok úplně stačí, aby osvětlil
duševní stav Josefa Švejka jako notorického blba. Nížepodepsaná komise
navrhuje proto: 1. Zastaviti vyšetřování proti Josefu Švejkovi. 2.
Odpraviti Josefa Švejka na pozorování na
psychiatrickou kliniku
ku zjištění, jak dalece jest jeho duševní stav nebezpečný jeho okolí.
Z toho plyne, že nebyl převezen, či
převeden do ústavu pro duševně choré čili blázince, ale na pozorování na
psychiatrickou kliniku. I když bylo hodně možností kam mohli Švejka
odvést. Já jsem se rozhodl pro místo, kde je dnes Neurologická klinika, nazývaná v roce 1938
jako Ústav pro choromyslné, ale na starších mapách si můžeme přečíst
název Irrenhaus - čili blázinec.Jednak je to od zemského soudu nedaleko
a potom se jedná o instituci, se
kterou měl Hašek své zkušenosti, neboť zde byl po svém pokusu o
sebevraždu v roce 1911 hospitalizován a zde
poznal i prof. Heverocha, jehož jméno potom
cituje v románu:„Já těm
soudním lékařům nic nevěřím,“ poznamenal muž inteligentního vzezření.
„Když jsem jednou padělal směnky, pro všechen případ chodil jsem na
přednášky k doktoru
Heverochovi, a když mě chytili,
simuloval jsem paralytika právě tak, jak ho vyličoval pan doktor
Heveroch....."
viz také Jedová
chýše, Hašek a Švejk
Královský
zemský český blázinec byl
ve Slupech [nyni Na Slupi],
č.p. 450,
podle [107],
a mapy z roku 1869. Dnes je zde nemocnice svaté Alžběty.
 |
|
|
 |
|
Blázinec Na Slupi |
O tomto blázinci píše Hašek v
románu:
Tak jsem
tam u ní seděl na zemi a pořád si říkám: ,Je to tetička, nebo to není
tetička?’ A tak mě našli u ní sedět druhý den sousedi. Potom jsem byl v
blázinci ve Slupech, a když nás potom před válkou v Bohnicích
postavili před komisi, byl jsem uznán za vyléčenýho a hned jsem musel
jít dosluhovat na vojnu za ty léta, co jsem promeškal.“
Psychiatrická léčebna Bohnice je v Praze 8 . Ústav byl založen
počátkem 20. století (na průčelí vchodové budovy je uveden rok 1909) a
byl tehdy společně s vídeňským ústavem nejmodernějším a největším
obdobným ústavem v Rakousku-Uhersku. Na snímku z AHMP jsou Bohnice s
léčebnou v roce 1926.
