CESTA VLAKEM

Cesta vlakem do Českách Budějovic probíhala celkem idylicky až do incidentu Švejka s generálmajorem von Schwarzburg. Někde u Vrážné se musel stát incident s plešatým generálmajorem. Lze tak soudit z toho, že spílaní tohoto potentáta nadporučíkovi již skončilo a v kupé se objevuje Švejkova hlava aby ohlásila:  "Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsme za pět minut v Táboře. Vlak stojí pět minut. Nepřikážete objednat něco k snědku? Před léty zde mívali moc dobrou..." Pár okamžiků poté, je svalováno na Švejka, že zastavil vlak. To je do Tábora nějakých 5 km, což mohl vlak při rychlosti 60km/hod zvládnout asi za těch pět minut.

„To stojí dovopravdy za dvacet korun,“ rozšafně řekl Švejk, zachovávaje naprostý klid, „to je ještě moc laciný. Jednou, když byl císař pán návštěvou na Žižkově, tak nějakej Franta Šnor zastavil jeho kočár tím, že si před císařem pánem kleknul na kolena do jízdní dráhy. Potom ten policejní komisař z toho rayonu řekl k panu Šnorovi s pláčem, že mu to neměl dělat v jeho rayonu, že to měl udělat vo jednu ulici níž, co patří už pod policejního radu Krause, tam že měl vzdávat hold. Potom toho pana Šnora zavřeli.“

Co se týká policejního rady Krause objevil jsem v adresáři [109] (shodou okolností jej sestavil jakýsi Vojtěch Kraus) jistého komisaře Krause Jindřicha z komisařství na Žižkově v Lupáčově ulici 12. Dům již neexistuje, vzal za své při nešťastné asanaci a "modernizaci" Žižkova v době socialismu v Čechách.  Poté nebylo těžké vysledovat jeho policejní pobytovou přihlášku z roku 1908. Žil na Vinohradech Slezská (tehdy Chocholouškova) č.p. 912 a 909, nakonec ve Francouzské (tehdy Palackého) č.p. 852

Příjmení Šnor se vskytuje též v Toulavém houseti v kapitole Nápad [12] :

Začali tím, že poslali do protějšího hostince u Šnorů pro pivo a pořádně se opili. Celé dopoledne druhého dne prospali a odpoledne začal Jaroslav psát a Sauer chodil pro pivo.....Hašek prohlašoval, že musí pít, aby mu to myslelo. K tomu měl Švejk i svou kmenovou hospodu. Byla to malá žižkovská hospůdka U kamenáče, jejímž nájemcem se stal Karel Šnor, dobrodruh, světoběžník a veselý kumpán z mokré čtvrti..... Radko Pytlík též uvádí, že hospoda U Kamenáče byla v Husitské č.p. 74. Prohledal jsem policejní pobytové přihlášky a nalezl pouze tři rodiny tohoto příjmení a na Žižkově jen rodinu Františka Šnora *1847, který měl mimo jiné syna Františka *1873. Některý z těchto Františku mohl tedy klidně zastavit kočár císaře pána. Na přihlášce je i další syn Karel *1886 a ten byl s největší pravděpodobností hospodský "U Kamenáče". Zbývá jen upřesnit, kdy si některý z Frantů Šnorů před kočár mocnáře klekl. Můžeme asi vyloučit návštěvu Prahy v roce 1901, kdy císař otevíral  most nesoucí jeho jméno. Dnes most Legií. Asi to nebyla ani návštěva  Jubilejní výstavy v roce 1891. Bude to asi návštěva v dubnu 1907, kdy císař navštívil skutečně dne 24.dubna Žižkov. O Šnorově excesu není v novinách ani zmínka.