Když tedy Švejk, považovaný omylem v ruském plášti a ve furažce za ruského zajatce, uprchlého z vesnice před Felštýnem  psal své zoufalé výkřiky uhlem na stěny, nikdo si toho nevšímal, a když chtěl v Chyrówě na etapě všechno dopodrobna vysvětlit nějakému důstojníkovi......

Švejk v Chyrowě tvoří seznam zajatců: Horší to ovšem bylo se sestavováním seznamu, než pochopili zajatci, že mají jmenovat své jméno. Švejk prožil mnoho v životě, ale přece jen tahle tatarská, gruzínská a mordvinská jména mu nešla do hlavy.	„Poslušně hlásím, pane majore,“ odpověděl Švejk, „že inžinýrem nejsem, ale ordonancí 11. marškumpanie 91. regimentu. Upadl jsem do našeho zajetí. To se stalo takhle, pane majore...“ ...stalo se v Przemyślu
Oba vojáci, kteří byli odněkud z Tyrol, odpověděli současně: „Nix böhmisch.“„Verstehen Sie deutsch?“ otázal se klidně Švejk. „Jawohl,“ odpověděli oba, načež Švejk poznamenal: „To je dobře, aspoň se mezi svejma neztratíte.“	„Milý synu, já jsem polní kurát Martinec.“

.....Někdy nalézal ve věšení i komickou stránku, o čemž také jednou psal své manželce do Vídně: „...nebo na př., má drahá, nedovedeš si představit, jak jsem se předešle nasmál, když před několika dny odsoudil jsem jednoho učitele pro vyzvědačství. Mám vycvičeného člověka, který to věší, má již větší praxi, je to jeden šikovatel, a ten to dělá ze sportu. Byl jsem ve svém stanu, když po rozsudku přišel ten šikovatel ke mně a ptá se mne, kde má toho učitele pověsit. Řekl jsem mu, že na nejbližším stromě, a nyní si považ tu komičnost situace. Byli jsme uprostřed stepi, kde do nedozírna nic jiného jsme neviděli než trávu a na míle cesty ani stromečku. Rozkaz je rozkaz, proto šikovatel vzal učitele s sebou s eskortou a jeli hledat strom. Vrátili se až večer, opět s učitelem....."

Tak měl Švejk neštěstí, že se nemohl dohovořiti s nikým, a s ostatními vlekli ho na Dobromil,.....V Dobromilu, na etapě v kanceláři, jednoho po druhém zapisovali, což šlo velice ztěžka, poněvadž ze všech 300 zajatců, které do Dobromilu přihnali, nikdo nerozuměl ruštině šikovatele, který tam seděl za stolem a který se přihlásil kdysi, že umí rusky, a jako tlumočník vystupoval nyní ve východní Haliči.

 

Dobromil 1903.....

...a Dobromil 2011 z alba Jomara Hønsi

---

 

Časně ráno změnilo vojenské stavební velitelství disposice a usneslo se, že ona skupina zajatců, ve které byl Švejk, bude dopravena přímo do Přemyšlu [polský Przemyśl] k obnovení trati Přemyšl-Lubaczów.

Pevnost Přemyšl byla nejprve dobyta po dlouhém obléhaní Rusy,který ji doslova vyhladověl, takže to nemohlo dopadnout jinak, než kapitulací dne 23.3.1915. Velitel pevnosti, polní podmaršálek Hermann Kusmanek a jeho asi 120 000 vojáků a důstojníků padlo do ruského zajetí. 

Kusmanek ve společnosti arcivévody Karla (vlevo) při prohlídce pevnosti

Hermann Kusmanek uprostřed, spolu s důstojníky v pevnosti Přemyšl

Zpět byl, pro jeho jasnost císaře Františka Josefa I., Přemysl dobyt 3.6.1915 v půl čtvrté ráno, jak dokazují zprávy rakouského generálního štábu. To znamená, že Švejk byl již v osvobozeném Přemyšlu:

 

Po všech těch válečných útrapách a padlých vojácích na obou stranách, čekal v létě roku 2010 na Jomara Hønsi, jako jedíný voják z té války, věrný Josef Švejk.

Dobrý voják Švejk s přáteli vojáka Švejka na slavnosti "Manewry Szwejkowskie" konané v Přemyšlu 10.-11.července 2010