Krátce k mapám
cesty Josefa Švejka , které
zobrazují pouť našeho dobrého vojáka:
Mapy jsem rozdělil do dvou
částí.
První sleduje Švejka jak se pohyboval v prvním a druhém
díle románu z Prahy do Brucku nad Litavou.
Druhá mapa sleduje Švejkovu cestu na frontu z Brucku nad
Litavou do Klimontówa.
Vlevo, vedle mapy, jsou jednotlivé symboly míst a cesty
uvedené chronologicky dle románu, kliknutím na ně
objeví se na mapě popisek a několikajazyčné hypertextové
odkazy na stránku s příslušnou tématikou. Popisek můžete
vyvolat kliknutím na značku daného místa nebo na čáru cesty.
Kdo se nechce pohybovat pomocí mapy, může využít stránku
 , nebo navigační tlačítka na každé stránce.
|
Symbolika na mapě |
 |
Symbol místa značící začátek románu, či knihy |
 |
Symbol místa, kde si nejsem jist a kde je tedy prostor i pro Vaše
bádání a poznámky |
 |
Symbol značící, že toto je to správné místo události. |
 |
Symbol
označující nějaké zajímavé místo z románu, ale nedotýká se přímo
cesty Švejkovy světovou válkou |
| |
Barvy grafického
znázornění cest slouží pouze k lepší orientaci a nemají hlubšího
významu. Pouze cesty barvy šedé jsou cesty navazující. Cesty jsou na
dvou mapách. A to mapa s názvem Svejk obsahuje cesty popsané v první
a druhé knize ( šedá cesta naznačuje pouti v následující mapě
Svejk2). A mapa nazvaná Svejk2, kde jsou cesty třetí a čtvrté knihy
( zde šedá cesta naznačuje Švejkovu pouť na předchozí mapěŠvejk).
|
Symbolika v textu:
-
Takto je psaný běžný
text poznámek
-
Takto jsou psané
citace
-
[ ], [ ]
hranaté závorky - v nich jsou psané poznámky a moje komentáře
Vysvětlivky - hlavně pomoc pro překladatelé,
aneb Haškův a Švejkův
slovník naučný
Nechci, aby tato část vyzněla tak, že trpím
vysvětlovací mánií jako jí trpěl Bedřich Kraus von Zillergut. Neboť to, co je
českému čtenáři nad slunce jasné, s tím mohou mít problémy laskaví čtenáři
a překladatelé zahraniční. Nehledě na to, že řada výrazů nemá ve slovnících
ekvivalent, jsou jen obtížně přeložitelné, proto vyžadují bližšího vysvětlení. Časem se též určitě stane, že některé výrazy, dnes
již nepoužívané, upadnou v zapomnění a to by, myslím, byla nesmírná škoda. Řada
výrazu je podrobně zpracována v Hodíkově a Landově Encyklopedii Švejka. Proto
zde uvádím jen základní údaje s odkazem na tuto encyklopedii, případně na
Wikipedii
W
nebo na stránky norského badatele Jomara Hønsi
 , či jiné
zdroje .
Nejjednodušší způsob vyhledávání je pomocí
současného stisku kláves Ctrl a F (Find). Do
dialogového okna napište hledaný výraz. Bohužel je nutné psát i diakritická
znaménka. Vyhledávání je obdobné ve všech prohlížečích internetu . Můžete též
použít vyhledávač Google na titulní stránce
 ,
který prohledává pouze tento web.
|
A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
Ř
S
Š
T
U
V
W
X
Y
Z
Ž |
| Text |
Vysvětlivka
|
Obrázek |
Odkazy |
|
A |
|
|
á propos |
z francouzského à propos = mimochodem,
abych nezapoměl, při té příležitosti. |
|
|
|
|
Á propos, dá tě pozdravovat
Zykán, je velitelem nádraží v Rábu.“ Kadet Biegler viděl, že je rozmluva
s ním skončena, zasalutoval a celý červený v obličeji ... |
|
A propos,“ řekl jednoroční
dobrovolník, uhodiv se do hlavy, „málem bych zapomněl, pane
rechnungsfeldvébl, čili po občansku řečeno, pane Vaněk, musíte mně ... |
|
Á propos! Víte, v které stanici
bude se rozdávat menáž? Nevíte? To jsem věděl, že jste se
neinformoval...“ „Tak vidíte, pane kaprál,“ poznamenal Švejk, „že to ... |
|
... Baloun, vám žere oběd. Dívám se z
okna a on se cpe, jako by nejedl celý týden . ......
Á propos,
víte o tom, že jste dienstführender? Já jen tak. Zjistěte mně. ... |
|
abgébovat |
slangově - zabývat se někým, něčím [z něm. abgeben]. |
|
|
|
|
A zároveň vás musíme voba mockrát
prosit za vodpuštění, že jste se s námi tolik musel
abgébovat. My
si toho vopravdu nezasloužíme.“ „Tak už táhněte ke všem ... |
|
Frajtr zahalil se v naprosté mlčení,
když byl promluvil své poslední slovo: „Voni ti to u brigády vytmavějí,
ale já se s tebou abgébovat nebudu.“
|
|
ablezovat |
slangově - vystřídat [z něm. ablösen]. |
|
|
|
|
Já se nemůžu
dovolat centrály. Mě nejdou nějak dlouho ablesovat“. „Nám to stojí. “
... Žes k tomu přišel jako slepej k houslím? Nu, konečně mě přišli ablesovat. ... |
|
abštajgl |
slangově - hodinový hotel [z něm. das
Absteigequartier] |
|
|
|
|
V takovejch
abštajglách vždycky se
najde za pětku ňákej svědek,jako podomek nebo
pokojská, který to vodpřísáhnou, že tam skutečně tu
noc s ní byl a vona že mu řekla, ještě když šli dolů
po schodech: ,A co když něco z toho bude?’ a von že
jí na to vodpověděl: ,Neboj se, kanimůro, vo dítě se
postarám.’“ |
|
Adamička Josef |
byl skutečně hejtmanem u 91. pěšího pluku, jak je vidět
ze
schematizmu z roku 1915. Jeho bratr Ladislav byl inspektorem pražské
policie viz čtyrka.
Více o Adamičkových naleznete
zde. . |
 |
|
|
|
„To bylo za hejtmana
Adamičky, to byl
člověk úplně apatický. ... Tak se tedy věci mají,' řekl hejtman Adamička
tiše, neboť on mluvil vždy velice tiše, .. |
|
adjutant |
vojenský pobočník. Například plukovní adjutant je
pobočník velitele pluku. Batalionsadjutant = pobočník velitele praporu. |
|
|
|
|
Byly zde již šarže, službu konající
důstojník, plukovní adjutant a šikovatel z plukovní ... Plukovník
Schröder kývl adjutantovi a odešel s ním
stranou. ... |
|
„To už je vopravdu voběť, poněvadž
nasolenej adjutant byl by rozhodně požívatelnější. Jakpak se jmenuje,
pane rechnungsfeldvébl, ten náš adjutant
od našeho ... |
|
Musí tam být a bude tam generální
adjutant mocnáře hrabě Paar. Poněvadž při
takových rodinných a intimních hostinách bývá občas někomu mdlo, čímž
ovšem ... |
|
"...Když Francouzi za napoleonských
válek obléhali Madrid, tu španělský velitel Madridu, než by vydal
pevnost z hladu, snědl svého adjutanta bez soli.“....„To
už je vopravdu voběť, poněvadž nasolenej adjutant byl by rozhodně
požívatelnější. |
|
Ordonančním důstojníkem byl
adjutant brigády hejtman Tayrle. „Já se
velice divím,“ řekl hejtman Tayrle, „že vy jste nedostali určité zprávy.
Maršruta je jistá. ... |
|
Mluvilo se o všem možném a právě mleli
brigádu, jaké nepořádky tam panují u štábu, a adjutant brigády položil též polínko pod brigádu, poznamenávaje:
... |
|
ajnclík |
slangově - cela pro jednoho vězně, malá místnost pro jednu osobu.
|
|
|
|
|
Jednou se pamatuji, že mně scházelo
při takové přehlídce dvacet knoflíků u munduru a že mě zavřeli za to na
čtrnáct dní do ajnclíku a dva dni jsem
ležel jako ... |
|
,Vy lumpové, padouchové, neřádi,
hyeny skvrnitý, tak bych vám chtěl kvůli tomu psovi všem napařit
ajnclíka, rozsekat vás na nudle, postřílet a
udělat z vás kapra na modro. ... |
|
Jestli se někdo vzpouzí, tak si ho
odtáhneme do ajnclíku a tam mu přelámeme
všechny žebra a necháme ho tam ležet, dokud nechcípne. Na to máme právo.
... ... podrazil nohu, a hned mu před samou velebnou svátostí napařuje
ajnclíka nebo špangle. ...Vy jste marnotratní synové, kteří se
raději válíte v ajnclíku, než byste se vrátili k Otci. Jen dále a
výše ...Rozsadím vás po ajnclíkách, to vám udělám, lumpové.Vedle
šestnáctky byl ajnclík, ponurá díra - samovazba, odkud i tu noc
ozývalo se vytí nějakého zavřeného vojáka |
|
Žrát mu dejte až pozítří, vezměte mu
slamník a strčte ho do ajnclíku, a žádnou
deku, drnorysovi!' |
|
Dostal jsem za to tři dny
ajnclíčka.“ Švejkův společník zatloukl na dveře a
vyjednával cosi se stráží, která volala do kanceláře. |
|
ajncvaj |
slangově - jedna dvě
[z něm. ein zwei].
|
|
|
|
|
Švejk zazvonil a Vodička řekl hlasitě:
„Ajncvaj, a bude se schodou.“ Dveře se
otevřely, objevila se služka a tázala se maďarsky, čeho si přejí. ... |
|
Albán páter |
celý jménem Albanus Schachleiter do
Emauz přichází v roce 1891, od
roku 1908 opat tohoto kláštera. Na konci života †1937 veliký kamarád
Adolfa Hitlera. |
 |
W |
|
|
Sám páter
Albán
ho na máčel do křtitelnice. Byla to nádherná podívaná, byl u toho jeden
nábožný major od pluku, kde Otto Katz sloužil, jedna stará panna |
|
Albrecht von Österreich-Teschen |
* 3.8.1817 Vídeň - † 18.8.1895 Arco. Rakouský arcivévoda
z habsburského rodu. Polní maršál a generální inspektor rakousko-uherské
armády. Jeho otec byl Karl von Österreich-Teschen , který vedl rakouské
síly před Napoleonem u Aspern v roce 1809. |
 |
W |
|
| „Erzherzogs
Albrecht system,“ zamumlal pro sebe snaživý kadet Biegler, „8922
= R, převzatý z methody Gronfelda.“ „Nový systém jest velice
jednoduchý,“ zněl vagonem hlas hejtmanův. „Osobně obdržel jsem od pana
plukovníka druhou knihu i informace. .. |
|
alelujá |
správně Aleluja latinsky Alleluia,
anglicky Hallelujah pochází z hebrejského výrazu haleluja, který znamená Chvalte Hospodina nebo
Chvalte Pána. Tady je toto slovo ve významu
"zavřít navždy". |
 |
W |
|
|
Ve světě se nic nemůže ztratit, z vás vyroste,
vojáci, zas nový vobilí na komisárky pro nový
vojáky, kteří třeba zas, jako vy, nebudou spokojený,
půjdou si stěžovat a narazejí na někoho, kterej je
dá zavřít až do alelujá, poněvadž má na to právo. |
|
Ali bej |
nadporučík Lukáš zřejmě myslel, že je to
emír Ali paša,
místopředseda první turecké sněmovny, jak dokazuje článeček v
Národních
listech ze dne 29.3.1915. Bohužel jsem o něm více nezjistil, ani
fotka není k dispozici. |
 |
|
|
|
„Turci se drží dobře,“ odpověděl
nadporučík, uváděje ho opět ke stolu, „předseda turecké sněmovny Hali
bej a Ali bej přijeli do Vídně. Vrchním
velitelem turecké armády dardanelské jmenován maršálek Liman šl. Sanders.
Goltz paša přijel z Cařihradu do Berlína a naším císařem byli
vyznamenáni Enver paša, viceadmirál Usedon paša a generál Dževad paša.
Poměrně hodně vyznamenání za tak krátkou dobu.“ |
|
Alžběta Bavorská, řečená
Sisi |
manželka Františka Josefa I. Zavražděna roku 1898
anarchistou Lucchenim. I když to byla velmi
hezká žena, byla svým způsobem vyšinutá posedlostí svým vzhledem.
Za svoji největší pýchu považovala své neuvěřitelně dlouhé a husté hnědé
vlasy, které později dosahovaly až na zem. Každý den jí její osobní
kadeřnice Franciska Feifaliková musela předkládat vyčesané vlasy na
stříbrném podnose a když jich bylo „mnoho“, uštědřila jí císařovna bez
váhání políček. Jedla jen ovoce a pila šťávu ze syrového masa. |
 |
W |
|
|
„To se samo sebou rozumí, paní
Müllerová,“ řekl Švejk, konče masírování kolen, „kdybyste chtěla zabít
pana arcivévodu, nebo císaře pána, tak byste se jistě s někým poradila.
Víc lidí má víc rozumu. Ten poradí to, ten vono, a pak se dílo podaří,
jak je to v tej naší hymně. Hlavní věcí je vyčíhat na ten moment, až
takovej pán jede kolem. Jako, jestli se pamatujou, na toho pana
Luccheniho, co probod naši nebožku Alžbětu
tím pilníkem. Procházel se s ní. Pak věřte někomu; vod tý doby žádná
císařovna nechodí na procházky. |
|
"anhaltovat" |
slangově - zastavovat, stavět někoho.
[z něm. anhalten]. |
|
|
|
|
Plukovník Kraus byl znám mezi důstojníky svou vášní „anhaltovat“ |
|
Apolinář |
kostel svatého
Apolináře na Větrově je asi půl kilometru od hospody "
U Kalicha" kostelník
mohl chodit ještě do hospody "Jedová
chýše", která stála hned vedle tohoto kostela.
Panoramatický pohled z kostela a jiné pražské pohledy.
Na fotografii je za "Jedovou chýší". |
 |
|
|
|
Ve výčepu panovalo hrobové ticho.
Sedělo tam několik hostů, mezi nimi kostelník od sv. Apolináře. Tvářili se zachmuřeně. Za výčepním pultem seděla
hostinská ..."Včera jsme měli dva pohřby," zaváděl řeč na jiné pole
kostelník od Svatého Apolináře. "To patrně někdo umřel,"..... |
|
"Apollo" |
již neexistující zábavní podnik kdesi ve dvoraně domů na
Fügnerově
náměstí v Praze II.Viz také
Románové hospody. |
 |
|
|
|
Jednou přišel do ,Apolla’
na Vinohradech a tam se dostal do sporu
s řezníky z porážky.....
|
|
aprovizace |
zásobování například potravinami -
proviantem. |
|
|
|
|
Druhý dostal malou stříbrnou, poněvadž
z domova dostával nádherné zásilky aprovisace,
takže jeho pán v době největšího hladu přecpal se tak, ... |
|
Arbes Jakub |
Jakub Arbes *12.6.1840 – 8.4.1914 byl
český spisovatel a novinář. Sympatizoval s májovci,
ale nepatřil k nim, protože tvořil za jiných
okolností než oni. Pro nás je důležité, že mistr
Arbes navštěvoval hospodu "U
Zlatého litru" .
Sedával tu každou sobotu za stolem
upíraje zrak na svou podobiznu, visící na stěně
proti němu, kterou vděčný hostinský od Zlatého litru
ověnčil a opatřil červenobílými stuhami. V tomto
malém prostředí nestrpěl Arbes odporu.
Hašek napsal krásnou
spisovatelovu charakteristiku v kapitole "Dějin..."
nazvané krátce "Mistr
Arbes" .
Něco více o Jakubu Arbesovi zde. |
 |
W |
|
|
Na naši stranu
pohlížel s despektem, neboť je to starý pán, který
prodělal tolik ve svém životě, že musel o tom každou
sobotu mluvit, a my jsme ho zbožně poslouchali,
neboť ať řekl kdokoli z nás něco,
mistr
Arbes vždy našel v tom příležitost, aby
vzpomínal perzekuce, která ho kdysi stihla, mluvil o
Barákovi a nakonec pustil se do Třebízského a do
Topiče. Činil to s elegancí jemu vlastní. |
|
arcivévoda |
česky též arcikníže, titul všech princů vladařského domu
habsburského. Toto slovo je v románu prezentováno mnohokrát, takže jen
tu klasiku: |
|
W |
|
|
"Ale, milostpane, pana
arcivévodu Ferdinanda, toho z Konopiště, toho
tlustýho, nábožnýho:" "Ježíšmarjá," vykřikl Švejk, "to je dobrý. A kde
se mu to, panu arcivévodovi, stalo?" |
|
arcivévoda
Karel |
*5.9.1771-†30.4.1847 celým jménem
Karl von Österreich-Teschen. V napoleonských válkách
byl nejvyšším generálem a porazil Napoleona v bitvě
u Aspern, nicméně byl
poražen v bitvě u Wagramu a uzavřel příměří ve
Znojmě, pročež byl Františkem I. suspendován.
|
 |
W |
|
|
"....
Mohu vám přečíst výňatek z armádního rozkazu, který bude čten po
všech oddílech armády, který se velice podobá onomu
rozkazu arcivévody Karla,
když stál se svým vojskem roku 1805 před Paduou a
den po rozkazu dostal slušný nátěr......."
[ o bitvě před Paduou - Padovou jsem nic nezjistil]. |
|
arcivévoda
Štěpán |
*5.9.1860-†7.4.1933 celým jménem Karl Stephan von Österreich-Teschen rakouský arcivévoda admirál
císařského a královského námořnictva. |
 |
W |
|
|
.....červené elektrické světlo v
bordelu „U kukuřičného klasu“, který poctil svou návštěvou
arcivévoda Štěpán při velkých manévrech u
Šoproně v roce 1908 ... |
|
arest |
slangově - vězení [z něm. der Arrest], Arestantský vůz =
vězeňský vůz. Též košatinka. Slovo tak často
Haškem používané, že uvádím jen několik případů: |
 |
|
|
|
A z
arestu
ozval se za chvíli řev, až se na chodbě okna třásla: ...A u kanonu stál
a pořád ládo - ládo...Tak se opět setkal Švejk s jednoročním
dobrovolníkem v plukovním arestě a nadporučík Lukáš mohl se
velice potěšit, když si ho dal plukovník Schröder k sobě ...Večer z arestu ozývalo se vždy "Zachovej nám, Hospodine" a "Prim Eugen, der
edle Ritter" |
|
....a Švejk s jednoročákem do
zvláštního arestantského vozu, který byl
vždy připjat k vojenským vlakům hned za štábní vagony. ... |
|
artilerie |
dělostřelectvo [z něm. die Artillerie]. |
|
|
|
|
...naše
artilérie, která ani neměla zdání, že to naše části střílejí po
sobě....Srbové se nám dostali mezitím do týla na obou křídlech a
přesekávali náš střed do trojúhelníku, ve kterém zůstalo potom všechno,
regimenty, artilérie i trén s celou autokolonou, skladiště i
polní nemocnice. |
|
auditor |
zde soudní úředník, jinak též ověřovatel, revizor. |
|
|
|
|
Aparát
auditorů
byl velkolepý. Takový soudní aparát má každý stát před všeobecným
politickým, hospodářským i mravním úpadkem......."Vy se mně opravdu
líbíte, na vás se musím přeptat u pana auditora a dál se s vámi
bavit nebudu. Už abych měl tu mši svatou z krku! Kehrt euch! Abtreten!" |
|
avancírovat |
slangově - být povýšen na vyšší vojenskou hodnost, také
"dostat frčku".[z něm. das Avancement]. |
|
|
|
|
A měl taky
avancírovat na feldmaršálka. Stalo se to při přehlídce vojska.
Tyhle přehlídky nikdy nevedou k dobrýmu. |
|
Axamit Jan MUDr. |
* 28.9.1870 - †19.11.1931; byl český lékař a archeolog.
Po praxi na zahraničních klinikách byl od roku 1898 odborným lékařem
chorob nosních, ušních a krčních. Vynikl jako archeolog. Jeho badatelská
činnost směřovala k archeologickému výzkumu okolí Prahy, a byl to
zejména Tetín, Kazín, Libušín, Hloubětín,Džbán v Šárce, Děvín, Levý
Hradec, hradiště u Klukovic, Závist. |
 |
W |
|
|
To je na Žižkově pan profesor
Axamit a ten tam kopal, hledal hroby
skrčenců a několik jich vybral, a voni si ho, toho flašinetáře, vodtáhly
do jedný takový vykopaný mohyly a tam ho dřely a zneužívaly. |
|
B |
 |
|
Babinský Václav |
český loupežník *20. 8. 1796 † 1. 8. 1879. Byl obviněn z
dvanácti zločinů, ale prokázáno mu jich bylo jen šest.5. srpna 1833 v
lese u Horní Kamenice se dopustil nejhoršího ze svých zločinů - vraždy.
Osmi bodnými ranami nožem usmrtil a poté okradl pláteníka Jana
Blumberga.Odsouzen k 20 letům těžkého žaláře. Propuštěn v roce 1861,
do své smrti pracoval jako zahradník v klášteře v Řepích u Prahy, kde se
ho ujaly řádové sestry. Zde je pohřben. |
 |
W |
|
|
Komorník, připomínající svými ježatými
licousy Babinského, přitáhl objemný koš k
posteli, zatímco společnice staré baronky, vysoká dáma s uplakanou
tváří, sedla si na Švejkovu postel a urovnávala mu slaměný polštář pod
záda s fixní myšlenkou, že se to patří dělat nemocným hrdinům. |
|
bagančata |
slangově - vojenské šněrovací boty, polovysoké, kožené, na
podrážce okované podkůvkami a cvoky. |
 |
|
|
|
A jeden mrtvej, kerej ležel nahoře na
dekungu nohama dolů, kerýmu při forykungu šrapák utrhl půl hlavy, jako
by ji seříz, ten se v tom posledním okamžiku tak podělal, že to z jeho
kalhot teklo přes bagančata dolů do
dekungů i s krví. |
|
Jako by byli přišli čeští vojáci,
porazili redaktora a šlapali mu bagančatama
po břiše a ten by řval bolestí a někdo si to stenografoval. |
|
bachař |
slangově vězeňský dozorce.Panuje názor, že rčení souvisí
se jménem obávaného rakouského ministra Alexandra Bacha, který byl
představitelem nejtužšího absolutismu. Ale to asi nebude pravda. Spíše
jde o výraz vzniklý z německého die Wache - stráž. Mezi českými vězni se
říkalo tomu kdo stráž vykonával vachař. Potom následovala záměna b za v,
která sice není běžná, ale ani ojedinělá. Tím vznikl bachař,
který si dává bacha = dává si pozor. Je zde ještě jedna možnost
vzniku tohoto slova, kterou mi sdělil pan Petr
Netopil:dle mého názoru slovo bachař by mohlo mít
původ z německého obacht, obacht geben, tedy dávat
pozor, dávat na něco/někoho pozor a podobně. Je
to celkem pravděpodobné a možná to vysvětluje i onu
záměnu b za v . Zkrátka je možné, že slovo vznikalo
mixem odvozenin od Wache i obacht. |
|
|
|
|
Na chodbách bylo slyšet odměřený krok
hlídek, občas otevřel se otvor ve dveřích a kukátkem se díval
bachař....My prej nesmíme kouřit, a kdyby to
viděl bachař, že nám dává šluka, že prej by ho zavřeli. |
|
bakchanálie |
•antická slavnost k poctě boha vína a úrody,
•nevázané hýření.
|
|
|
|
|
Po
bakchanáliích a orgiích dostaví se vždy morální kocovina. To je
zákon přírody, milý příteli. |
|
Bakonský les |
tady měl Švejk na mysli hornatou a lesnatou oblast ležící
severně od maďarského jezera Balaton.
|
|
|
|
|
Jednou jsem koupil krvák vo Róžovi
Šavaňů z Bakonskýho lesa a scházel tam
první díl, tak jsem se musel dohadovat vo tom začátku, a ani v takovej
raubířskej historii se neobejdete bez prvního dílu. |
|
Balzám kopaiva |
též copaiba - používá se při restaurování obrazů, slouží
k regeneraci laků. Účinek spočívá v naměkčení barevné vrstvy
a odstranění zašlých nánosů. Získává se z rostliny Kopaivy.
|
|
|
|
|
Firma Polák v Dlouhé třídě byla
opravdu firma agilní. Nepustila žádného kupce, aby neuspokojila jeho
přání. Chtěl-li balzám kopaivu, nalili mu
terpentýn a bylo také dobře. |
|
bandurskou |
spustit na někoho
- slangově - někomu vynadat, na někoho křičet,
někoho seřvat. Rčení zřejmě pochází od činnosti
Pandurů, kteří střežili hranici Habsburské říše vůči
Osmanské říši. Jednotky Pandurů tvořili tehdy
většinou Chorvaté, Rumuni, Maďaři a Srbové.
Svým zjevem záměrně napodobovali Turky, čímž
protivníka ještě více děsili. Byli velice
respektovanou jednotkou, ve službách královny a
císařovny Marie Terezie se soustřeďovali zejména na
průzkum a partyzánský boj. Působili také na našem
území. Rubem jejich odvahy a bojechtivosti byla však
nedisciplinovanost, surovost vůči civilnímu
obyvatelstvu a bezmezná hrabivost. Na rozdíl od
regulérní armády panduři stát nic nestáli, bojovali
jen za vlastní kořist, proto Marie Terezie dlouho
nad nimi držela svou ochranou ruku. |
 |
W |
|
|
Major s čepicí
na stranu spustil takovou
bandurskou, že ve všech zarazil zívání,
takže jejich obličeje nabyly šklebivého výrazu a na
majora díval se zoufale a pitvorně ne houf vojáků,
ale houf sešklebených opic. |
|
Barabáš Béla |
*12.12.1855 - †28.5.1934 v
Aradu. Byl od roku 1893 šéfredaktor časopisu Arad és vidéke (Arad
a okolí). Později se stal poslancem uherského sněmu, kam byl zvolen
třikrát na čtyřleté volební období. |
 |
|
|
|
.......Jest rozhodné povinností úřadů
vyšetřiti tento zločin a optati se vojenského velitelství, které jisté
již se touto aférou zabývá, jakou úlohu v tom bezpříkladném štvaní proti
příslušníkům Uherského království hraje nadporučík Lukasch, jehož jméno
uvádí se po městě ve spojitosti s událostmi posledních dnů, ......."Kdo
je podepsán pod článkem, pane nadporučíku?" "Béla
Barabás, redaktor a poslanec, pane plukovníku." "To je známá
bestie, pane nadporučíku; ale dřív, nežli se to dostalo do Pester Lloydu,
byl již tento článek uveřejněn v Pesti Hirlap. Nyní mně přečtěte úřední
překlad z maďarštiny článku v šoproňském časopise Sopronyi Napló." |
|
Bartůňkův mlejn |
bývalý Dolejší
mlýn na kunratickém potoce. Podle skicy Josefského
katastru měl č.p.45 stejně jako dnes a jeho
vlastníkem byl Johann Bartůněk. Na mapě jsem
zvýraznil žlutě vše, co k mlýnu patřilo.
|
 |
|
|
|
V Nuslích je
nějakej pan Hauber, toho jednou v neděli v
Kundraticích na silnici píchli omylem nožem, když
šel z výletu od Bartůňkovýho
mlejna. |
|
basta |
z italského basta = přestaň!, a dost!
|
|
|
|
|
"Nač to pořád přežvykovat," řekl
Švejk, "vyhrát se to musí, a basta, teď
ale už musím jít domů: ` Švejk zaplatil útratu a vrátil se ku své staré
posluhovačce paní Müllerové, která se velice lekla, když viděla, že muž,
který si otvírá klíčem dveře do bytu, je Švejk. |
|
Nechte si pořád to vaše: Poslušně
hlásím, pane obrlajtnant, že nevím. Nevíte, tak řekněte nevím, a
basta. |
|
baštýř |
strážce rybníku v
jihočeské rybníkářské oblasti. Bydlel zpravidla v domku pod hrází vedle
stavidla, domku se říkalo bašta. Stejně tak se nazývaly ve středověku
věže v opevňovacích hradbách. Stejný význam pro opevňovací systém má i bastion [franc.].
Zda je bašta odvozena od bastionu, či naopak jsem nezjistil.Na obrázku
je bašta u schwarzenberského rybníka v Krči u
Protivína, kde se narodila dne 3.11.1849 matka
Jaroslava Haška Kateřina Jarešová. Foto Jomar Hønsi.
Ražická bašta již existuje jen na staré mapě z roku
1837. |
 |
|
|
|
Z Ražic za Protivínem syn Jarešův,
dědeček starýho Jareše, baštýře, dostal
za zběhnutí prach a volovo v Písku. A před tím, než ho stříleli na
píseckých šancích, běžel ulicí vojáků a dostal šest set ran holema,..."Zde
je to samý pytlák," odpověděl závodčí, "předešlého strážmistra chtěli
hodit do vody. Porybný na baště střílí jim štětiny do zadnice,
ale to není nic platné. Nosejí v kalhotech kus plechu." |
|
baťák |
slangový výraz pro vojenský útvar - prapor,
batalion. Vyšším vojenským útvarem je pluk, nižším rota. [z něm.
das Bataillon]. Maršbaťák, maršbatalion = pochodový prapor. |
|
|
|
|
"Já potřebuji burše," řekl polní
kurát, "měl jsem posledně jednoho starého účetního bez akademického
vzdělání, ale hovado první třídy. Pořád jen fňukal a modlil se, aby ho
bůh chránil, tak jsem ho poslal s maršbataliónem na frontu. Povídá se,
že ten baťák úplně rozsekali.
|
|
Vrátiv se domů, řekl k Švejkovi
významně: "Víte, Švejku, co jest to maršbatalión?" "Poslušně hlásím,
pane obrlajtnant, že maršbatalión je maršbaťák
a marška je marškumpačka. My to vždycky zkracujem." |
|
Batěk Alexandr Sommer
|
* 15. červen 1874 Prádlo u Nepomuku - † 6. duben 1944
Praha, středoškolský profesor chemie v Praze. Je tvůrcem moderního
českého názvosloví anorganických sloučenin. Podařilo se mi vypátrat, že
žil v Praze 6, Liboci, Pod Hvězdou
čp.162 a nejen to, on ten dum v roce 1924 nechal postavit. Potvrdila
mi to majitelka toho domku, který od jeho potomků zakoupila. |
 |
W |
|
|
Polní kurát byl stižen dokonalou
kočkou a naprostou depresí. V tom okamžiku, kdo by ho slyšel, musil by
být přesvědčen, že chodí na přednášky dr. Alexandra Batěka "Vypovězme válku na život a na smrt démonu
alkoholu, jenž nám vraždí muže nejlepší" a že čte jeho "Sto jisker
etických". |
|
Bedřich
Rakousko-Těšínský |
* 4.6.1856 - † 30.12.1936 Friedrich von Österreich-Teschen,
byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska
a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také
posledním držitelem Knížectví těšínského. Je známý jako markýz Gero ze
Slezských písní Petra Bezruče. |
 |
W |
|
|
Uprostřed pokoje, ve kterém po stěnách
visely podobizny Františka Josefa a Viléma, následníka trůnu Karla
Františka Josefa. generála Viktora Dankla, arcivévody Bedřicha a šéfa generálního štábu Konráda z
Hötzendorfu, stál pán bůh. „Kadete Bieglere,“ řekl pán bůh důrazně, „vy
mne nepoznáváte? Já jsem váš bývalý hejtman Ságner od 11. marškumpanie.“ |
|
befedrovat |
slangově - povýšit (do vojenské hodnosti) [z něm. befördern].
|
|
|
|
"Poznamenejte si: tohoto muže při
přibyti na front neprodleně befedrovat a
při nejbližší příležitosti navrhnout k bronzové medalii za přesné konání
služby a znalost... "........Žádám
tímto zdvořile, abych byl jmenován a befedrován
na batalionshornistu.
Chodounský, telegrafist |
|
befel |
rozkaz [z něm. der Befehl]. |
|
|
|
|
"nedávno nám četli na execírplace
befél, že v Motole vodstřelili záložníka
Kudrnu, poněvadž hejtman sekl šavlí jeho chlapečka, kerej byl na ruce u
jeho ženy, když se s ním v Benešově chtěla loučit, a von se rozčílil.
|
|
bejkovec |
spisovně býkovec je karabáč vyrobený ze sušených býčích
penisů. |
|
|
|
| |
|
Bellegarde hrabě |
celým jménem August Graf von Bellegarde *??? - †1929 byl
nejvyšší kuchtík, kuchmistr (chtěl bych ho vidět s vařečkou v ruce) na dvoře císaře
pána, což je vlastně jeden z komořích. Dokazuje to článek "Dvorní
hostina" v rámci návštěvy mocnáře v Praze roku 1907 zveřejněný v
Národní politice 22.4.1907.
August Bellegarde byl dvakrát ženatý. První manželkou se stala
Henrietta Larisch, s ní měl dvě dcery – Marii Gabrielu, později vdanou
hraběnku Hunyadyovou a Marii Paulínu , vdanou hraběnku Kinskou (v
Kostelci). Po smrti první ženy se oženil podruhé, a to s princeznou
Marií Oettingen-Wallersteinovou. V druhém manželství se narodilo 5 dcer.
Dvě nejstarší, Marie Karolina a Eliška vedly po smrti svého otce v r.
1929 panství Velké Heraltice. V době hitlerovské okupace byli na zámku
hosty rovněž v regionu působící pohlaváři německé armády. Rodina
majitelek velkoheraltického zámku tento opouští na jaře roku 1945, v
době, kdy je Rudá armáda již 5 km před Velkými Heralticemi. Rokem 1945
končí působení rodu Bellegarde na zámku ve Velkých Heralticích.
Zdroj |
 |
|
|
|
„…..objevuje se nejvyšší hofmistr baron Lederer, komoří
hrabě Bellegarde a vrchní dvorní dáma
hraběnka Bombellesová….“ |
|
Benedek Ludwig von |
* 14.7.1804 Sopron - † 27.4.1881 Graz. Velel rakouským
vojskům v bitvě u Hradce Králové dne 3. července 1866, ve které Rakousko
prohrálo Prusko-rakouskou válku. |
 |
W |
|
|
"Podle vás bitva u Trutnova," řekl s
úsměvem hejtman Ságner, vraceje sešitek kadetovi Bieglerovi, "mohla být
svedena jediné v tom případě, kdyby Trutnov byl na rovině, vy
budějovický Benedeku. |
|
bereitschaft
berajčaft |
pohotovostní služba [něm.], která vykonává dozor
nad chováním a vystupováním vojáků v rámci posádky - posádková hlídka.
Za mé prezenční služby řečená "lítačka" postrach všech vojáku v ulicích
Prahy. Kolik ubohých vojáčku zatáhla do věznice v posádkových kasárnách
na Náměstí republiky jen za to, že nebyli dostatečně ostříháni. Tomu
všemu velel generál Chlad a nadpraporčík Tesařík. Největší pražští
buzeranti. Jednou mne Tesařík se svými pochopy, ač jsem nic nespáchal,
také pronásledoval, ale podařilo se mi utéct přes dvorky domů.
|
|
|
|
|
Přišel „bereitschaft“
a sebral to všechno. Švejk šel s holí, která byla komandantem
bereitschaftu uznána jako corpus delicti, vedle Vodičky. |
|
Tenkrát byl nějakej první máj a my
jsme měli berajčaft, a von k nám držel
předtím večer na nádvoří velikou řeč, že proto zejtra musíme vostat
všichni v kasárnách a nehnout se ven, abychom mohli na nejvyšší rozkaz,
v případě potřeby, všechnu tu socialistickou bandu postřílet. |
|
bericht |
zpráva, hlášení, oznámení [z něm.der Bericht]. |
|
|
|
|
Strážmistr mohl tedy svůj raport
doplnit: "Zu dem Bericht No 2172, melde
ich..."..."To se povedlo," řekl k závodčímu, "tak vidějí, takhle se
píšou berichty. Tam musí být všechno.Výslech, panečku, to není
jen tak něco jednoduchého, a hlavní věcí je sestavit to pěkné do
berichtu,".... |
|
bešprechung |
slangově - jednání, porada, rozhovor [ z něm. die
Besprechung] |
|
|
|
|
"To máš jedno, tedy tvůj obrlajtnant
šel na bešprechunk k obrstovi?" "Von si ho tam
pozval." ........Já znám magacín lepší než pan obrlajtnant a vím, co se
na takovým bešprechunku pánů oficírů u pana obršta mluví. To si
pan obršt jen představuje ve své fantazii, že jsou v magacíně konzervy.
|
|
betl |
jedna z mnoha mariášových her,
jinak též "malej", "Béďa", "žebrák", "Betlém", "Bedřich" či "utíkáček"/
je s durchem jediná hra, kde platí desítka mezi spodkem a devítkou. Betl
pak je hra, kterou musíš hrát vždy sám. Je to závazek, že se ti v
průběhu hry nepodaří uhrát ani jeden štych. V betlu neplatí trumfy, ale
platí povinnost přebíjet nejvyšší kartu ve štychu. Do betla se pouští
hráč s nízkou kartou, tedy s převahou nízkých karet, jakož i s
dlouhým řetězem jedné barvy vycházejícím od sedmy. Opakem betla je
durch "velkej", kdy hráčova povinnost je uhrát
všechny štychy. |
|
|
|
|
"Já se vám divím, že můžete tak blbé
hrát. Vidíte přeci, že von hraje betla.
Já nemám žádný kule, a vy neobrátíte vosmičkou a házíte jako
nejpitomější hovado žaludského spodka, a von to trouba vyhraje."......"To
je řvaní pro jednoho prohraného betla," zněla slušná odpověď
účetního šikovatele, "vy sám hrajete jako idiot."
|
|
Biegler
Adolf |
Podle různých pramenů se jmenoval Hans, byl kadetem
u 11. marškumpanie, později praporčíkem u
11.feldkumpanie. .
Prý sudetský Němec, původem z Českých Budějovic, kde se měl
narodit v roce
1894 a jeho rodiče zde měli mít
palírnu a
prodejnu
lihovin viz
Chytilův
adresář z roku 1915 . Po odsunu v roce 1945, pracoval
prý jako ošetřovatel v nemocnici v
Drážďanech.
Toto jsou ale jen pouhé domněnky a
mystifikace. Ve VÚA jsou dochovány kvalifikační
listy, které hovoří o Bieglerovi (zde je uveden jako
Bigler) zcela něco jiného:
Hans Biegler se narodil 25.12.1894 v drážďanské
čtvrti Blasewitz, byl německé národnosti, jeho
domovské právo bylo v Kolodějích u Týna nad
Vltavou.Vyznáním protestant (z otcovy strany byl
židovského původu). Hovořil francouzsky a italsky. K 91. pěšímu pluku
byl presentován jako vojín jednoroční dobrovolník
26. 10. 1914, na svobodníka byl povýšen 22.12.1914,
na desátníka 24.2.1915, na četaře 6.3.1915, na
šikovatele 1.4.1915, kadetem byl jmenován 13.6.1915,
podporučíkem se stal 1.8.1915 a poručíkem 1.8.1916.
Tím končí jeho vojenská kariéra v rakouské armádě.
17.7.1920 byl přijat do československého vojska jako
gážista v záloze. 19.5.1924 mu bylo povoleno
vystěhování do Německa za účelem získání tamního
občanství a 28.3.1927 je propuštěn z československé
branné moci pro cizí státní příslušnost. Poslední
stopa po Hansi Bieglerovi je v
adresáři Drážďan z roku 1941
Adreßbuch der
Landeshauptstadt Dresden 1941 (Page 56) je uveden na
adrese Pohlandstr. 20, což je ulice v městské části
Blazewitz. Takže žádný odsun se v roce 1945 nekonal.
To už byl Biegler drahně let v Německu. Jaroslav
Hašek se seznámil s Bieglerem v roce 1915 v kurzu
jednoročních dobrovolníků. Dochovala se
poznámka nadporučíka Lukase, kde je zaznamenán Biegler v návrhu na
stříbrnou medaili ze statečnost, již jako Fähnrich (praporčík), tedy už
ne jen kadet, se zúčastnil bojů o Sokal dne 25. 7. 1915.
|
 |
|
|
|
"Also meine Herren," pokračoval
slavnostně, "zcela důvěrné informace týkající se nového systému
šifrování depeší v poli." Kadet Biegler
vytáhl zápisník a tužku a řekl neobyčejně přičinlivým tónem: "Jsem
hotov, pane hejtmane."....."Ten Biegler je strašný čechožrout" |
|
blindpatrony |
slepé, cvičné náboje. Ale i s nimi se dá vystřelit oko.
Dříve byly tyto patrony opatřeny papírovým nebo dřevěným projektilem,
který se po výstřelu roztrhal na menší kousky, ale na oko to stačilo.
Stejně jako dnes, kdy je konec nábojnice uzavřen krepováním, stačí na
oko žhavé zplodiny [z něm. blind=slepý]. |
 |
|
|
|
"....Při posledním cvičení
blindpatronama byl by málem vystřelil oko
sousedovi. Myslel jsem, že může alespoň takovouhle službu zastávat." |
|
bitva u Waterloo |
poslední bitva Napoleona Bonaparta, kde byl definitivně
poražen. Stalo se tak 18.6.1815. A nyní proč si to Palivec pamatoval:
Pro Napoleonovu gardu neexistovala možnost vzdát se! Tehdy se zrodila
legenda. Generál baron Pierre Cambronne, velitel gardistů prý odpověděl
na anglickou výzvu ke kapitulaci vojácky stručně: "Merde!". Francouzské
slovíčko merde Francouzi používají, když si chtějí ulevit slovem k čertu
či sakra. Ale taky to znamená hovno. |
|
W |
|
|
Palivec byl známý sprosťák, každé jeho
druhé slovo byla zadnice nebo hovno. Přitom byl ale sečtělý a
upozorňoval každého, aby si přečetl, co napsal o posledním předmětě
Victor Hugo, když líčil poslední odpověď' staré gardy Napoleonovy
Angličanům v bitvě u Waterloo. |
|
blbost |
takto byl označován
nejvyšší stupeň chorobné slabosti duševní, podmíněné známkami zrůdnosti
hmoty nervové. Jinak též vulgárněji hloupost.
Od toho blbec, blb, blboun, člověk postižený touto chorobou. Jinak též nadávka -
totéž co pitomec. Zblbnout, zpitomět = přestat
myslet, ztratit rozum. Blbina = nesmyslná činnost,
věc. |
|
|
|
|
,Disciplína, vy kluci pitomí, musí
bejt, jinak byste lezli jako vopice po stromech, ale vojna z vás udělá
lidi, vy blbouni pitomí.` |
|
"Já si nemohu pomoct," odpověděl vážně
Švejk, "já jsem byl na vojně superarbitrován pro
blbost a prohlášen ouředně zvláštní komisí za
blba. Já
jsem ouřední blb:" |
|
Kunert úplně zpitoměl a dal se
vést Švejkem k štábnímu vagonu. |
|
Bude rozhodně lepší, když se Švejk podívá trochu ven
a opustí ho, poněvadž ty
blbiny, které od něho slyší, unavují ho víc
než celý pochod od Sanoku. |
|
Blboun Nejapný
|
takové nešťastné jméno určili čeští zoologové dnes již
vyhynulému ptáku Dronte mauricijský lat. Raphus cucullatus. Blboun je též slangově kulatý knedlík, plněný povidly. Proč, to nevím.
|
 |
W |
|
|
"Švejku, dobytku, himllaudon, držte
hubu! Bud' jste takový rafinovaný ničema, nebo jste takový velbloud a
blboun nejapný. |
|
"...a když už se nám všem přejedli
blbouni, tak nám dal dělat na mináž
grenadýrmarš s vepřovým masem..." |
|
blindáž |
krytý zákop na ochranu před dělostřeleckou palbou [ z
franc. blindage - opancéřování, stínění]. |
|
|
|
|
"...Ještě to samý vodpůldne už nás
sehnali jako stádo dobytka do školy a jeden takovej pitomec nám začal
kreslit a vysvětlovat, co jsou to blindáže..." |
|
A nejvelkolepějším byl pucflek v
dělání paniky. Při bombardování pozic srdce mu padalo do kalhot. Nalézal
se v tu dobu se svými a svého pána zavazadly v nejbezpečnější
blindáži a ukrýval hlavu pod deku, aby ho
granát nenašel, a neměl jiného přání, než aby jeho pán byl raněn a on se
dostal s ním do týlu, do zázemí, hodné hluboko. |
|
blít |
vulgárně - zvracet. |
|
|
|
|
Po
všech tratích jsme nic jiného nedělali, než blili
z vagonů..... |
|
Pardon!“ zarazil se; „musím se zas
vyblít, je to dnes již
po třetí.“...Posadil se na židli, a tluče se tenkou
rákoskou přes lýtka, smál se na celé kolo: „Když si
vzpomenu, jak jsi se jí
vyblil do klína...“ |
|
Bohemia
|
Pod tímto názvem vycházel od roku 1828 politický list
německé strany pokrokové ve dvou denních vydáních - ranní a večerní. Od
15.11.1914 vychází denník pod novým názvem Deutsche Zeitung Bohemia.
Poslední číslo vyšlo na Silvestra 31. 12. 1938 |
 |
|
|
|
"Pane nadporučíku," pokračoval
plukovník, "považujete za správné jezdit na ukradeném koni? Nečetl jste
inzerát v Bohemii a v
Tagblattu, že se mně ztratil stájový
proč? Vy jste nečetl inzerát, který dal váš představený do novin?"
.....V tiché rezignaci seděl nadporučík na židli a měl pocit, že nemá
tolik síly nejen dát Švejkovi pohlavek, ale dokonce ukroutit si
cigaretu, a sám nevěděl ani, proč posílá Švejka pro Bohemii a
Tagblatt, aby si Švejk přečetl plukovníkův inzerát o ukradeném psu. |
|
Bombellesová hraběnka |
celým jménem Henrietta Gräfin von Bombelles byla jedna z
dvorních dam císařského dvora. Podle
Národní politiky ze dne 5.5.1893 je uváděna při jmenování nové
abatyše v ústavu šlechtičen na Hradčanech ...a dvorní dáma paní
arcikněžny Karoliny Marie Immaculaty paní hraběnka Jindřiška
Bombelessová. Ještě jedna zprávička z
Národní politiky 16.8.1907 se o ní zmiňuje ještě z doby idylickývh
obědů a radovánek v Išlu. Je zde také zmínka o baronu Ledererovi a hraběti
Paarovi. |
 |
|
|
|
Kvůli pořádku, aby si snad dvorní lokajové nedovolili nějaké důvěrnosti
ku dvorním dámám přítomným na hostině, objevuje se nejvyšší hofmistr
baron Lederer, komoří hrabě Bellegarde a vrchní dvorní dáma
hraběnka Bombellesová, která hraje mezi
dvorními dámami stejnou úlohu jako madam v bordelu u Šuhů. |
|
Bordeaux punč |
horký alkoholický nápoj, připravený z vína a pnučové, asi
již nevyráběné tresti, prodávané pod obchodním názvem Bordeaux
punč
firmou Siegfried Gessler v Krnově
....Sortiment z roku 1912 dále zpestřovaly výtažky punčové a „czayové“[čajové]:
Punčový krém, Bordeaux punč, Vanilkový punč, Ananasový punč,
Anglický punč, Švédský punč a Ruský výtažek.[19] |
|
|
|
|
"....Na zítřek musíme se dokonale
připravit. Udělejte smažená vajíčka se šunkou, uvařte
bordeaux-punč a potom věnujeme se rozjímání,
neboť jak je v modlitbě večerní: ,Odvráceny jsou milostí boží všechny
úklady nepřátel o tento příbytek.` " |
|
Bosna |
dnes federativní republika Bosna a Hercegovina, od roku
1878 protektorát Rakouska - Uherska , od roku 1909 už jeho
součást. |
|
W |
|
|
"Tak se podívejme, paní Müllerová, v
automobilu. Jó, takovej pán si to může dovolit, a ani si nepomyslí, jak
taková jízda automobilem může nešťastné skončit. A v Sarajevu k tomu, to
je v Bosně, paní Müllerová. To udělali asi
Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu neměli brát...." |
|
Botič |
potok protékající Prahou, z hlediska románu musel Švejk,
chtěl li se dostat z hospody "U Banzetů" někam kde bydlel u hospody "U
Kalicha", Botič přejít. |
 |
W |
|
|
Jako jednou v Nuslích, právě u mostu
přes Botič, přišel ke mně v noci jeden
pán, když jsem se vracel od Banzetů, a praštil mě bejkovcem přes hlavu,
a když jsem ležel na zemi, posvítil si na mne a povídá: ,Tohle je mejlka,
to není von: A dopálil se tak na to, že se zmejlil, že mě přetáhnul
ještě jednou přes záda. |
|
Boxerské povstání |
Zvýšený tlak zámořských zemí, které dostaly pod svou
kontrolu řadu čínských přístavů a území vyvolal na konci 90. let
19.století čínský odpor v podobě různých spolků a hnutí. nejsilnější
bylo hnutí I-che-tchuan (neboli „Pěst ve jménu míru a
spravedlnosti“). Odtud byl odvozen i název boxeři. Odpor vyústil
v roce 1900 v povstání proti zahraničním velmocem USA, Velké Británii,
Japonsku, Francii, Německu, Rusku, Rakousku-Uhersku a Itálii, které bylo
intervenčními vojsky těchto mocností potlačeno dobytím a vydrancováním
Pekingu a masakrem vesnického obyvatelstva. |
|
W |
|
|
Znám systémy šifer, které byly
používány ve válkách o Sardinii a Savojsko, v anglo-francouzské kumpanii
u Sebastopolu, při povstání boxerů v
Číně i za poslední rusko-japonské války. Systémy tyto byly předávány..." |
|
Boží hod vánoční |
první vánoční svátek, den po Štědrém večeru. Druhý
vánoční svátek je sv. Štěpána. |
|
|
|
|
Nebo ten nevinnej cikán v Záběhlicích,
co se vloupal do toho hokynářskýho krámu na Boží
hod vánoční v noci. |
|
Boží požehnání
[karetní hra] |
jinak též Gotes, plátýnko. Hraje se u stolu kde je
položené plátno s nalepenou sadou mariášových karet.
Hráči dávají na jednotlivé karty své peněžní sázky a bankéř z druhého
balíčku karet po zamíchání otáčí jen sedm karet. První dvojice
obrácených karet, totožných s kartami na plátně, vyhrává prémii ve výši
vkladu, druhá vklad zdvojnásobuje, třetí pak ztrojnásobuje. Sedmá karta
znásobuje vnesený vklad desetkrát. Ostatní sázky připadají bankéři. Hra
připomíná ruletu. Někde není povoleno používat takzvané sázky s
"nádivkou" to je když sázející zabalí do bankovky s nízkou hodnotou
bankovku s nevyšší povolenou hodnotou. Takový zákaz ze strany bankéře je
ovšem podezřely, lze se domnívat že hraje s označenými ("cinknutými")
kartami . |
|
|
|
|
Po cestě k ženě obchodníka se starým
nábytkem polní kurát vyprávěl Švejkovi, že včera vyhrál mnoho peněz v „božím
požehnání“ a že když to dobře dopadne, ... |
|
Boží tělo |
Tradiční lidový název pro křeťanskou církevní slavnost
Těla a Krve Páně. |
|
W |
|
|
To je jako o
Božím těle. Jindy by si nás lidi ani nevšimli, a teď nám budou
smekat. Jestli tedy, pane feldkurát, proti tomu nic nemáte, přinesu ho
hned." |
|
Generál Fink také rozhodoval
o tom, jaký pořad bude mít při takové příležitosti mše, a nejraději by
si byl vždy přál něco na způsob Božího těla
s oktávou. Měl též ve zvyku, že když při mši bylo již ukončeno
pozdvihování, přicválal na cvičiště na koni k oltáři a zvolal třikrát:
„Hurá - hurá - hurá!“ |
|
brambůrka |
bramborová polévka a zde je recept, jak ji vařila moje
babička: dej vařit osolenou vodu s na kostičky nakrájenou mrkví,
petrželí a celerem. Vař na mírném ohni asi 15 minut. Přidej na kostičky
nakrájené brambory a nakrájené houby. Přidej kmín a jíšku z másla a
hladké mouky dorůžova usmaženou. Vař ještě 15 minut. Potom dochuť třeným
česnekem a majoránkou. Můžeš přidat i předem uvařené ječné kroupy.
Hotovou polévku ozdob sekanou petrželovou natí, nebo sekanou natí
libečku. |
|
|
|
|
Babička zadívala se na Švejka
soustrastně: "Tamhle, vojáčku, v tom lesejčku počkají, já jim vod nás
přinesu brambůrku, vona vás zahřeje. |
|
brebentit |
slangově - nesrozumitelně nebo rychle mluvit.
Také brebtat. |
|
|
|
|
Tak ten náš Mejstřík skočí do kola a
tu největší fešandu chce brát jednomu onvédovi, kerej začal něco
brebentit, a Mejstřík mu hned jednu hodil,
ten se svalil, my už hned chytli überšvunky, votočili jsme si je kolem
ruky, aby nám bajonety neulítly, skočili mezi ně, já jsem vykřik: ,Vinnej
nevinnej, berte to po řadě!` a už to šlo jako na másle. .....otom nás
dohonil až nahoře u samýho lágru a povídal, že vždycky myslel, že jsou
Maďarky vohnivější, ale ta svině že ležela jako pařez a pořád jen něco
brebentila. |
|
S těmi myšlenkami vraceje se ke svému vagonu, potkal pucfleka
Kunerta, který měl opuchlou tvář a cosi
nesrozumitelně brebtal,
že se právě srazil se svým pánem, poručíkem Dubem,
který mu zčistajasna nafackoval, poněvadž prý má
zjištěná fakta, že se stýká se Švejkem. |
|
brotsak, |
slangově - chlebník, nejen na chléb, byla mošna z hnědé
lněné plachtoviny 32*35 cm s chlopní a nosným popruhem a háčky na
opasek. Uvnitř byla dělící přepážka. V přední části se nosil jídelní
příbor, kuřácké potřeby, tabák a čistící a hygienické potřeby. V
zadní části chleb, potravinová dávka a polní láhev. Někdy se na chlebník
připínal ustrojovacím řemínkem esšálek. Chlebník
se nosil na levém boku s popruhem přes hlavu, nebo připevněný na opasku.
Důstojničtí sluhové měli chlebník s
větší chlopní. Proč, to jsem nezjistil, ale asi aby v něm bylo dostatek
místa i pro pánovo jídlo [ z něm. der Brotsack]. |
 |
|
|
|
"....Máte už
brotsaky? Prej teď bude zvýšenej lénunk? Hraješ frische viere?
Hraješ? Tak přijel zejtra. My to válíme každej večír. Kolik je vás tam u
telefonu? Sám? Tak se na to vyflákni a jdi ležet. To máte u vás divný
pořádky. Žes k tomu přišel jako slepej k houslím? Nu, konečně mé přišli
ablézovat. Hnípej sladce." |
|
bruch |
kýla neboli hernie je vakovité
vychlípení pobřišnice ( peritonea), což je dvojitá
membrána, která vystýlá dutinu břišní a rovněž
pokrývá orgány v dutině břišní uložené. Vakovité
vychlípení obsahuje část nebo části orgánů z dutiny
břišní [z něm.der Bruch]. |
|
|
|
|
„…Potom ho pan
obrlajtnant poslal k raportu, zavřeli ho na čtrnáct
dní a dosluhoval ještě šest neděl, ale nedosloužil
je, poněvadž měl bruch
a voni ho ňák nutili, aby se točil v kasárnách na
hrazdě, a von to nevydržel a zemřel jako simulant v
nemocnici.“ |
|
bryčka |
lehký kočár, tažený koněm, nebo párem koňů. |
|
|
|
|
Včera jsem mluvil v hospodě U zlatého
věnce s jedním člověkem z venkova, je mu už šestapadesát let, a ten šel
se optat na okresní hejtmanství do Nové Paky, proč mu rekvizírovali
bryčku. Na zpáteční cestě, když ho z okresního
hejtmanství vyhodili, díval se na trén, který právě přijel a stál na
náměstí. |
|
brynda |
slangově - špatná polévka, ale též potíže, průšvih, malér,
průser, šlamastyka. |
|
|
|
|
V době, kdy lesy na řece Rábu v Haliči viděly utíkat přes Ráb rakouská
vojska a dole v Srbsku rakouské divize jedna za druhou dostávaly přes
kalhoty to, co jim dávno patřilo, vzpomnělo si rakouské ministerstvo
vojenství i na Švejka, aby pomohl mocnářství z bryndy. |
|
A ten bernardýn, ten nám utek, když tady dělali domovní prohlídku." "A
prokristapána," vykřikl Švejk, "ten se může dostat do pěkný bryndy,
toho teď jisté bude hledat policie:" |
|
"..a co jsi předešle při výslechu mluvil,
tak to vopakuj, ať nejsem v nějaký bryndě..." |
|
Brynych, biskup |
celým jménem Prof. Edvard Jan Nepomuk
Brynych *4.5.1846- †20.11.1902, se na přelomu let
1892 a 1893 stal 14. sídelním biskupem
královéhradeckým. |
 |
W |
|
|
A von mu ten jeho kamarád napsal takovej fejton vo takovým jednom
sběrateli, jak našel v písku na břehu Labe starej
nočník plechovej a myslel, že to přilbice svatýho
Václava, a udělal s tím takovej rozruch, že se tam
na to přijel podívat biskup
Brynych z Hradce s procesím a s korouhvema. |
|
bulíkovat |
bulík je salnagově mladý vůl, ale i
hlupák. Volové, jsou pomalá a netečná zvířata,
která se koukají přihlouple svýma, jak se také
říká bulíčíma očima, že spojení volů s nedostatkem
inteligence není zase až tak nepochopitelné. Odtud
bulíkovat někoho znamená oklamat
někoho, udělat z něj vola. Totéž značí rčení "Věšet
mu bulíky na nos" [z něm.der Bulle].Nabulíkovat
někomu něco, někomu něco nalhat, uvést někoho v
omyl. |
|
|
|
|
„…,Vy mě nebudete bulíkovat,’
rozeřval se dál na něho převlečený redaktor, ,to se
musíte stydět, když jste, jak vy říkáte, nějakej
vrchní místodržitelskej rada….“ |
|
burš |
slangově - název pro
důstojnického sluhu odvozený od německého der Bursche - důstojnický
sluha [slovo má více významů: chlapec, hoch, mladík, student, učeň].
Nezaměňovat s buršákem. Téhož významu je i
pucflek, z německého der Putzfleck. Tedy něco
jako čistič skvrn. |
|
|
|
|
"Já potřebuji
burše," řekl
polní kurát, "měl jsem posledně jednoho starého účetního bez
akademického vzdělání, ale hovado první třídy.. |
|
Kdyby to bylo za míru, tak spánembohem, ale když je válka, tak má každej
vědět, že v každým vlaku jedou vojenský osoby, generálmajorově,
obrlajtnanti,
buršové.
Každý takový vopozdění je vošemetná věc. |
|
„….ale to už je vrozený u všech
pucfleků. Jako máš toho
burše majora Wenzla, ten vo svým pánovi jinak
neřekne, než že je to kus zatracenýho, idiotskýho
blbouna, a pucflek obrsta Schrödera, ten když
o svém pánovi mluvil, jinak ho nenazval než
pochcanou potvorou a smradem smradlavým….“ |
|
buršák |
slangově - česky člen studentského akademického
spolku Burschenschaft [od německého der Bursche - student] zaměřený na
patriotické a nacionální cítění německých studentů. Význačným znakem
jejich uniformy byla čapka Biertonne neboli
cereviska o německého das Bier či
latinského cerevisia neboli pivo, A pivo způsobovalo nejen časté pranice
s Čechy a to ve věci oboustranně nacionální, ale rovněž vedlo k častým
soubojům se spolkovými kamarády.Tyto šermířské souboje byly prováděny
pouze a jen při obnažených tvářích ( ostatní části těla byly chráněny,
takže dalším častým a velmi ceněným znakem členů Burschenschaftu
byly jizvy ve tváři. Nezaměňovat s
buršem. Na obrázku Burschenschaft Teutonia
Prag roku 1879. |
 |
W |
|
|
buřt |
správně špekáček. Druh uzenky. Jak nemá a má vypadat
si přečtěte na mém blogu. [ z něm. die Wurst]. |
 |
|
|
|
A nakláněje se ještě víc k vojákovi, zašeptal mu do ucha: "Ani
buřta
nežere." "Smaženýho?" otázal se voják. "Ani smaženýho." Oba si odplivli. |
|
Nebožtík tatínek, ten se sázel v Protivině v hospodě, že sní na posezení
padesát
buřtů a dva
bochníky chleba, a vyhrál to. |
|
buserieren |
podle stránek
Sprache
in Österreich má toto slovo v
Rakousku stejný význam, jako v Německu slovo drängen, tedy někoho tísnit,
naléhat na něj, neboli někoho šikanovat. Proto se i v Česku používá
slangový výraz pro tyto nechvalně proslulé činnosti lidské: někoho
buzerovat [šikanovat], buzerace [šikana]. Pro to naléhání na druhého
příslušníka stejného pohlaví, se také českému homosexuálovi mužského
pohlaví říká slangově buzerant. |
|
|
|
|
"Der Teufel soll den Kerl
buserieren,"
ozývalo se v bytě plukovníka, až se třásla okna,...... |
Poručík Dub odcházel bruče: "U Filippi se sejdeme."
"Cože ti říkal?" obrátil se k Švejkovi Jurajda. "Ale dali jsme si schůzku
někde u Filipy. Voní tihle vznešení páni bejvají obyčejně
buzeranti." |
|
C |
|
|
c. a k. , c.k. |
zkratky označující v Rakousko - Uherské monarchii
příslušnost ke správě celé monarchie nebo k zemským správám, přitom co
patřilo pod správu panovnického domu neboli oběma částem monarchie bylo
označováno c. a k. (císařský a královský) německy k.u.k. ( kaiserlich
und königlich). Co náleželo zemské správě ve Vidni, tedy i Čechy a
Morava bylo označováno c.k. (císařský-královský) německy k.k. kaiserlich-königlich.
Země Uherské koruny používala zkratky m.k. německy k.u. Například můj
praděd Václav Kešner byl c.k. dozorce - to znamená, že sloužil pod
úřadem zemské správy ve Vídni. Správný je i název filmu C.a k. polní
maršálek, protože armáda vyjma domobrany a zeměbrany patřila k
ministerstvu války tedy pod správu celé monarchie. |
|
|
|
|
Ať si nemyslí, že když mne
pošlou na front, že dám jednu ránu. Regimentsraport!
Vyloučení ze školy! Ať žije
c. k.
kretenismus! |
|
Kůň vozatajce Josefa Bonga od
c. a k.
3. vozatajské švadrony byl
usmrcen střepinou granátu. Bong bědoval: "Ubohý můj
bělouši, je veta po tobě!" |
|
Caesar Gaius Iulius |
Caesar *12./13. 6. 100 př. n. l. – †15. 3.. 44 př.
n. l. byl římským vojevůdcem a politikem a jedním z nejmocnějších mužů
antické historie. |
 |
W |
|
|
Tam někde na severu u Galského moře, kam až se také
dostaly římské legie Caesarovy bez mapy, řekly si
jednou, že se zas vrátí a pomašírujou jinou cestou,
aby ještě víc toho užily, do Říma. A dostaly se tam
také. Od té doby se říká patrné, že všechny cesty
vedou do Říma. |
|
Je zbaven svobody, ale z jeho úst plynou verše
neochvějné oddanosti. Morituri te salutant, Caesar!
Mrtví tě pozdravují, císaři, ale profous je
pacholek. |
|
Caldiero |
městečko u italské Verony kde se odehrála dne 29. až 31.
10 1805 bitva mezi francouzskými a rakouskými vojsky. Francouzská vojska
vyhrála, ale s obrovskými ztrátami. |
|
W |
|
|
Od bitvy u Nördlingen 6. září 1634 přes bitvu u
Zenty 11. září 1697, u
Caldiera 31. října 1805, přes bitvu u Ašprů
22. května 1809 a bitvu národů u Lipska v 1813, přes
St. Lucii v květnu 1848 a bitvu u Trutnova 27.
června 1866 až po dobytí Sarajeva 19. srpna 1878. V
schematech a nákresích plánů těch bitev nic se
neměnilo. Všude nakreslil kadet Biegler obdélníčky
na jedné straně prázdné, kdežto nepřítele
znázorňovaly vyčárkované. ... |
|
cancat |
slangově - říkat nesmysly. Totéž co žvanit, plácat,
kecat. |
|
|
|
|
"Jawohl, meine
Herren, der Kramarsch, Scheiner und Klófatsch."
Většina důstojníků si přitom myslela, kdy už
přestane dědek cancat,
ale plukovník Schröder žvanil dál o nových úkolech
nových maršbataliónů, o padlých důstojnících pluku,
o zepelínech, španělských jezdcích, o přísaze. |
|
cavyky |
slangově - okolky, průtahy, drahoty, otálení, váhání,
skrupule, obstrukce
Jakýpak
s nimi cavyky = jaképak s nimi otálení. |
|
|
|
|
"To by tak ještě
scházelo," rozdurdil se Vodička, "aby nám ještě ten
Maďar chtěl hodit něco na hlavu. Já ho chytnu za krk
a shodím ho z prvního poschodí dolů po schodech, že
poletí jako šrapnel. Na ty kluky maďarský se musí
jít vostře. Jakýpak s nimi
cavyky." |
|
Kdyby ho byli chytli a objevili hned za bojištěm,
tak by ho byli vyslechli a také hned pověsili a
nedělali by s ním taky žádných
cavyků. |
|
Centrální mocnosti |
též Trojspolek tvořený Německým císařstvím, Rakousko-Uherskem,
Tureckem (které se přidalo v roce 1914) a Bulharskem (1915). Jejich
protivníkem v 1. světové válce byly státy Dohody. |
 |
W |
|
|
"Naše situace je
velice dobrá," řekl nadporučík Lukáš, "dnes již
nikdo nepochybuje, že válka skončí vítězstvím zbraní
centrálních mocností. |
|
cereviska |
význačným znakem uniformy člena
studentského akademického spolku Burschenschaft byla
čapka Biertonne neboli
cereviska o německého das Bier či
latinského cerevisia neboli pivo.Více viz
buršák. |
 |
|
|
|
.....Na
Václavském náměstí vzrostl zástup kolem vozíku se
Švejkem na několik set hlav a na rohu
Krakovské ulice byl
jím zbit nějaký buršák,
který v cerevisce křičel
k Švejkovi.... |
|
cikán Janeček |
skutečná osoba jménem Jan Janeček zvaný
Serýnek. Byl
popraven 9.9.1871 za tři vraždy a jeden vražedný pokus a řadu krádeží.
Zde se Švejk mýlí když říká"....když
mu v roce 1879 dávali kvůli tý dvojnásobný loupežný vraždě voprátku na
krk....". Mýlí se nejen v datu popravy,
ale i v počtu zavražděných. Dále si trochu vymýšlí, protože poprava
nebyla odročena kvůli narozeninám mocnáře jednak proto, že se císař
narodil 18.8.1830 a jednak proto, že odročena nebyla vůbec. Mystifikuje
nás i tím, že Janeček byl později rehabilitován. Trochu se blíží
pravdě Švejkovo líčení o pohřbení. Po popravě dal kat pohřbít Janečkovo
tělo pod šibenici a teprve v noci jej dal vykopat a pohřbít definitivně
za zdí hřbitova U všech svatých. Poprava se konala za účasti veřejnosti
v Plzni. Exekuci provedl Jan Piperger, c.k. popravčí mistr pro obvod
vrchního zemského soudu v Čechách. Jeho asistentem byl jeho nevlastní
syn Leopold Wohlschlager o kterém se Hašek
rovněž zmiňuje. Jednalo se o poslední veřejnou
popravu v monarchii. Skutečně poslední veřejná poprava na českém území
se konala o sedmdesát pět let později, kdy byla vykonána dne 22.5.1946
exekuce na K.H. Frankovi na dvoře pankrácké věznice, za účasti asi 5000
diváků. Janečkovu přezdívku Serýnek použil Hašek též v povídce
"Ich bin
Serinek, ein Deutscher". |
|
 |
|
|
"Zkrátka a dobře,"
řekl Švejk, "je to s vámi vachrlatý, ale nesmíte
ztrácet naději, jako říkal
Cikán Janeček v Plzni, že se to ještě může
vobrátit k lepšímu, když mu v roce 1879 dávali kvůli
tý dvojnásobný loupežný vraždě voprátku na krk...." |
|
cikorka |
je pražený drcený kořen Čekanky
obecné Cichorium intybus, a je používaná jako
náhražka kávy. Na rozdíl od kávy však cikorka
neobsahuje kofein. První cikorka se vyráběla ve
Vrdech - Bučicích na Kutnohorsku a nesla název po
majiteli továrny Antonínu Štefanovi "Štefanka". Po
"znárodnění" se ze zdárného podnikatele stal
alkoholik. Bydlel v Praze XV. kdesi Na
Pekařce. Při cestě z hospody se často povaloval na
ulici a pochopitelně všem a na všechno nadával.
Smutný pohled. |
 |
W |
|
|
Také jim
rozdali trochu černé špíny z čisté
cikorky a po kusu
trupelovitého kukuřičného chleba. |
|
cimborium |
liturgická nádoba podobná kalichu s víkem pro uchování
hostií. |
 |
|
|
|
"Trojici boží a
Panenku Marii s feldkurátem." Na cvičišti zatím
netrpělivě čekaly pochodové setniny. A čekaly
dlouho. Nebol ještě jeli pro sportovní kalich k
nadporučíkovi Witingrovi a potom pro monstranci,
ciborium a jiné
příslušnosti ke mši do břevnovského kláštera, včetně
i láhve mešního vína.... |
|
cimra |
slangově - místnost, pokoj [z něm. das Zimmer]. |
|
|
|
|
"Nejlepší," mínil
jeden ze simulantů, "dá se simulovat šílenství. Z
našeho učitelského sboru jsou vedle v
cimře dva, jeden neustále
křičí dnem i nocí: ,Hranice Giordana Bruna ještě
dýmá, obnovte proces Galileův!` a ten druhý
štěká,...." |
|
cimrkomandant |
velitel světnice [z něm. der Zimmerkommandadt]. |
|
|
|
|
Švejka přijal od
šikovatele Řepy cimrkomandant,
zarostlý chlap v rozhalené košili. |
|
Cislajtanie |
Cisleithanien, Zisleithanien, Předlitavsko,
předlitavské země Rakousko - Uherského císařství, ležící nalevo od řeky Litavy (Leithy) sem mimo jiné patřilo i České království a dnešní
Rakousko. Opakem byla Translajtanie, Transleithanien, což jsou země napravo od Litavy -
Zalitavsko, tedy země koruny Uherské. Sem pochopitelně patřilo i dnešní
Slovensko a bývalá Halič. |
 |
W |
|
|
Most nad Litavou
zářil, stejně jako na druhé straně za mostem svítila
Királyhida, Cislajtanie
i Translajtanie. V obou městech, uherském i
rakouském, hrály cikánské kapely, zářily okna
kaváren a restaurací, zpívalo se, pilo. |
|
civět |
slangově - zahledět se, hloupě se koukat. Jinak též čučet,
čumět, lelkovat, zevlovat. |
|
|
|
|
„Já vám povídám, abyste zde zbytečně
nečuměli! Vy mě všichni
ještě neznáte, ale až mne poznáte!...“ |
|
Colmar von der Goltz |
* 12.8.1843 - † 19.4.1916 německý
generál.Během první světové války měl v Turecku roli
poradce Turecko jako Goltz paša. Zemřel v Bagdádu na
tyfus. |
 |
W |
|
|
Goltz paša přijel z Cařihradu do Berlína a naším
císařem byli vyznamenáni Enver paša, viceadmirál
Usedon paša a generál Dževad paša. Poměrně hodně
vyznamenání za tak krátkou dobu.“ |
|
Conrad Franz Graf von Hötzendorf |
hrabě František Conrad von Hötzendorf byl rakouský voják
a náčelník generálního štábu rakousko-uherské armády, který se nemohl
dočkat toho, až jeho armády udeří na Rusko. Měl velký podíl na vypuknutí
první světové války. |
 |
W |
|
|
Jednou, když
rozbil oko jednomu rekrutovi, vyjádřil se: ,Pah, was
für Geschichte mit einem Kerl, muß so wie so
krepieren.’ To říkal též polní maršálek
Konrád z Hötzendorfu:
,Die Soldaten müssen so wie so krepieren.’ ... |
|
corpus delicti |
předmět doličný, věc doličná [z lat.]. |
|
|
|
|
"Oni mají mou
školu, pane závodčí," prohlásil hrdé strážmistr,
"klid, to je mýdlová bublina, umělý klid je
corpus delicti." A
přerušuje výklad o své teorii, obrátil se na
závodčího: "Copak si dnes dáme k večeři?" |
|
Švejk šel s holí,
která byla komandantem berajtšaftu uznána jako
corpus delicti, vedle
Vodičky. |
|
Creneville |
Polní podmaršál, hrabě Franz Folliot de Creneville *1815
- †1888, čestný majitel 75. pěšího pluku v Jindřichově Hradci.
|
 |
W |
|
|
Mašíruje
Grenevil Prašnou bránou na
špacír....zpívá si bezstarostně Švejk po katastrofě s
Manlichertrottlem von Zillergut. |
|
cuk |
zde slangově četa [z něm. der Zug].
Zugskomandant = velitel čety. |
|
|
|
|
U jeho cuku, když
někdo neřekne „Ich melde gehorsam“, že dostane hned
přes držku. |
|
Custozza |
bitva
u Custozzy (červenec 1848) byla součástí italské revoluce za
osvobození a sjednocení. Bojoval v ní sardinský král
Karel Albert proti
Rakouskému císařství. Vyhrálo Rakousko vedené maršálem
Radeckým.
Proslavil se zde zejména pražský 28.pluk. |
 |
W |
|
|
"Milí
vojáci,“ řečnil vrchní polní kurát Ibl, „tak tedy si
myslete, že je rok osmačtyřicátý a že vítězstvím
skončila bitva u
Custozzy,... |
|
Č |
|
|
Čas (časopis) |
Čas byl název časopisu realistické skupiny (Josef Kaizl,
Karel Kramář, Tomáš Garrigue Masaryk), který založil roku 1886
Jan Herben, když se kvůli svému angažování proti tzv. Rukopisům rozešel se
svým předchozím zaměstnavatelem, vydavatelem Národních listů Juliem
Grégrem. Od roku 1889 vycházel jako týdeník a v letech 1894-1906 jej
Herben vydával sám. V letech 1901 - 1915 vycházel jako deník, než byl
úředně zastaven. |
 |
W |
|
|
Z této nepatrné
události vyvinula se veliká polemika mezi
Časem a
Čechem, poněvadž Čech v rozmanitostech ve svém
fejetonu, cituje článek o bleše mnou objevené,
prohlásil: ,Co Bůh činí, dobře činí: Čas přirozené
čistě realisticky rozbil celou mou blechu i s
velebným Čechem, a od té doby zdálo se, že mne
opouští šťastná hvězda vynálezcova a objevitele
nových stvoření. |
|
Čehona |
ironicky,
charakterová vlastnost, něco jako až směšně pilný, přehnaně snaživý.
Slovo vzniklo ze třetí sloky C.a K. hymny: "Čeho
nabyl občan pilný/Vojin zbraní zastávej......" z toho plyne, že
spojením prvních slov vznikne jméno
Čehona byl občan pilný.....i jakoby to jméno Čehona bylo odvozeno od
Čecha, zkrátka malý snaživý český človíček. Tuto sloku taktéž
parafrázuje ve filmu [102] ožralý strážmistr Bretschneider: "Čeho nabyl občan pilný, to mu
erár sebere....." Viktor Dyk ve své satiře Můj přítel Čehona
[1925]
charakterizuje Čehonu takto : "...Jsme slabí, jsme malí a musíme
poslouchat mocnější, musíme se přizpůsobit jejich potřebám a jejich
požadavkům a jen tak se můžeme udržet nad vodou. Kdybychom se bránili
tomuto stavu, byli bychom zničeni.....". |
|
|
|
|
Čech (časopis) |
byl klerikální časopis vycházející asi od roku 1868. Toto
datum jsem odvodil od zprávy v Národních listech z 21.8.1882 strana 3,
kde se uvádí:Klerikální časopis „Čech"
stal se rozpravami svými o plzeňském sjezdu učitelském směšným tou
měrou, že bylo by pošetilé mluviti s ním vážně. Časopis, který po celých
14 let svého trvání neměl pro učitelstvo české poctivého
slova,......... Časopis vycházel od
roku 1904 - 1915. Jaký to asi byl časopis a jak se choval při sbírkách na
postavení Národního divadla, si přečtěte
zde. Je to fragment z Národních listů z 4.2.1878 strana 2,
|
 |
ÖNB/ANNO |
|
|
Z této nepatrné
události vyvinula se veliká polemika mezi
Časem a
Čechem, poněvadž Čech v rozmanitostech ve
svém fejetonu, cituje článek o bleše mnou objevené,
prohlásil: ,Co Bůh činí, dobře činí: Čas přirozené
čistě realisticky rozbil celou mou blechu i s
velebným Čechem, a od té doby zdálo se, že mne
opouští šťastná hvězda vynálezcova a objevitele
nových stvoření. |
|
čechožrout |
ten, který nenávidí Čechy, Nejraději by je sežral.
|
|
|
|
|
"....Ten Biegler je strašný
čechožrout.“ |
|
Červený Jiří JUDr |
*4. 8. 1887–† 6. května 1962,
byl český kabaretiér, humorista, spisovatel a hudební skladatel.
Zakladatel kabaretu Červená sedma, kde Hašek působil v roce
1921 (od 5.
do 16. ledna) v Hotelu Central v Hybernské ulici. Na obrázku je se svojí
dcerou Soňou, proslulou operní pěvkyní. |
 |
W |
|
|
Česká beseda |
Jedná se zřejmě o
Spolkový dům Beseda v Českých Budějovicích
|
 |
|
|
|
"...Je to reservní důstojník, můj známý z ,České
besedy’, v civilu je matematikem v jedné
pojišťovně...." |
|
Hašek však píše ještě o jedné Besedě:.....,Vy
jste, pane, setřel pel mého panenství.’ To se ví, že
se všichni smáli a její matinka, která ji tam
hlídala, že ji vodvedla na chodbu v ,Besedě’
a že tu svou blbou nánu zkopala.Tady
se jedná o pražskou
Měšťanskou besedu
ve Valdislavově ulici. |
 |
|
Česká družina |
dobrovolnická vojenská jednotka složená z Čechů žijících v Rusku
(1914–1916). Byla založena 12.8.1914, jejím formováním byl pověřen štáb
Kyjevského vojenského okruhu. Nábor prováděly krajanské spolky. Jádro
jednotky tvořilo asi 720 dobrovolníků (tzv. Starodružiníci), kteří už v
listopadu odjeli na frontu. Původně byla jejich hlavním úkolem agitace a
tlumočení, později byli rozděleni do čet a přiřazeni k jednotlivým
ruským plukům. |
|
CoJeCo |
|
|
Československá
republika |
Zde
rozuměj periodikum, které vycházelo v letech 1920 - 1923. Předchozí
název titulu Pražské noviny (1895 - 1919); následný název titulu Pražské
noviny (1932 - 1938). Tím zasloužilým šéfredaktorem byl jakýsi redaktor
Filip, jak o tom píše Jaroslav Hašek v článku
"Co bych radil
komunistům, kdybych byl šéfredaktorem vládního orgánu Československá
republika." : Redaktor Filip, nyní v
"Československé republice", napsal dokonce oslavný spis k jubileu
nebožtíka Františka Josefa. |
|
|
|
|
Vše elegantně rozložila na prázdnou
postel vedle Švejka, kam přibyla ještě pěkně vázaná kniha „Příběhy ze
života našeho mocnáře“, kterou napsal nynější zasloužilý šéfredaktor
naší úřední „Československé republiky“, který se ve starém
Frantíkovi viděl. |
|
"čtyřka" |
slangově - sídlo pražské kriminální policie v
Bartolomějské ulici
č. 4. V Haškově době se zde objevují jména
kriminalistů Olič Václav, Klíma Jaroslav, Adamička Ladislav, a
řada dalších , včetně policejního ředitele Karla Křikavy, c. k.
dvorního rady a rytíře řádu železné koruny III. tř. V románu se "čtyřka"
nevykytuje, ale Hašek se o Bartolomějské zmiňuje v
povídce "Kolik
kdo má kolem krku": V
jejich úsměvu ležely separace policejního
ředitelství v Bartolomějské ulici, vojenský soud na
Hradčanech a nějakých pár roků.O
Haškových zkušenostech se "čtyřkou v roce 1914 píše
Václav
Menger:
Z oken "čtyřky" viděl Hašek s kamarády
horečné přípravy. Obrovské bedny byly za dozoru
samotného policejního ředitele Křikavy spěšně
naplňovány balíky spisů. Stěhoval se především
archiv. Hašek vylezl jak nejvýše mohl na okno a
odtud křičel do dvora: "Pane policejní řediteli
Křikavo, už jsou naši vojáci v Moskvě ... ?" |
 |
|
|
|
culágy |
slangově - finanční příplatky,
přídavky. Například denní pohotovostní příplatek -
Bereitschaftszulage činil 25 haléřů pro
poddůstojníka a 20 haléřů pro vojína. Polní
příplatek - Feldzulage činil 50, respektive 20
haléřů [z něm. die Zulage]. |
|
|
|
|
„U nás ho teď
nedostaneš, poněvadž my jdeme na Sokal a lehnung se
bude vyplácet až po bitvě, musíme šetřit. Jestli
počítám, že se to tam strhne za čtrnáct dní, tak se
ušetří na každým padlým vojákovi i
s culágama 24 K 72 hal.“ |
|
Čulen Ján |
Haškův spolužák z obchodní akademie a zapisovatel
slovenského akademického spolku Dětvan v Praze. Pocházel z Brodského, z
vlastenecké rodiny. Z Brodského spolu s Haškem pořádali své výlety v
letech 1900 až 1902. Jeho jméno se vyskytuje na
pohlednicích a
lístcích z těchto cest Haškově sestřenici Marii. |
|
|
|
|
čuřit |
pařit, chlastat,slangové výrazy pro
pít, flámovat. Dnes se používá ve také ve smyslu čuřit se = smát se. |
|
|
|
|
Sluha majora
Wenzla Mikulášek, malinký chlapík od neštovic,
klátil nohama a nadával: "Já se divím tomu mýmu
starýmu pacholkovi, že ještě nejde. To bych rád
věděl, kde se ten můj dědek celou noc fláká. Kdyby
mně alespoň dal klíč od pokoje, leh bych si a
čuřil. Má tam vína
bezpočtu." |
|
Čušima |
Správně Cušima je bývalá japonská
provincie která se rozkládala na ostrovech u jižního
cípu Japonska na půli cesty u korejského
poloostrova. Bitva u Cušimy je námořní
střetnutí, které proběhlo ve dnech 27.–28. května
1905 v Korejském průlivu a rozhodlo rusko-japonskou
válku. Japonské loďstvo admirála Heihačira Tóga v
něm rozdrtilo ruskou 2. tichomořskou eskadru pod
vedením viceadmirála Rožestvenského. |
|
|
|
|
…..a to se stalo
právě v té době, kdy ruské loďstvo baltické u
Čušimi
bylo poraženo Japonci. |
|
čůžák |
za Rakouska Uherska používané hanlivé, ba přímo urážlivé
označení Balkánců. Šlo vlastně o počeštění německého Tschutsche (mn.
čís. Tschutschen), které se v Rakousku dodnes běžně používá.
|
|
|
|
|
V Srbsku jsme
pověsili dva jednoroční dobrovolníky od 10. kompanie
a jednoho od 9. jsme zastřelili jako jehně. A proč?
Pro jejich paličatost. Ty dva, kteří byli pověšeni,
zdráhali se propíchnout ženu a chlapce jednoho
čúžáka pod Šabacem a
jednoročák od 9. kumpačky byl zastřelen, poněvadž
nechtěl jít kupředu a vymlouval se, že má oteklé
nohy a že je platfus. Tak budete pucovat hajzl, nebo
nebudete?` |
|
D |
|
|
Dankl Viktor |
*18.8.1854 - †8.1.1941 generál plukovník v
rakousko-uherské armádě. Byl velitelem armády od vypuknutí války a byl
nejvyšším velitelem v bitvě u Krasnik , první bitvě Rakouska-Uherska,
kterou vyhrál. V roce 1915 se stal velitelem rakousko-uherské síly na
italské frontě, byl odvelen v roce 1916 kvůli špatnému zdraví. |
 |
W |
|
|
Jeden, pamatuji
se, nějaký nadporučík Dankl,
ten se svlékl do naha, lehl si na podlahu, zastrčil
si do zadnice ocas ze slanečka a představoval nám
mořskou pannu. ..Tady se
zřejmě jedná o zcela jiného Dankla, kterého
jsem zatím nikde v dostupných materiálech nenalezl. |
|
Uprostřed pokoje,
ve kterém po stěnách visely podobizny Františka
Josefa a Viléma, následníka trůnu Karla Františka
Josefa, generála Viktora
Dankla, arcivévody Bedřicha a šéfa
generálního štábu Konráda z Hötzendorfu, stál pán
bůh. ... |
|
Daňkovka |
v roce 1854 založil Čeněk Daněk v Karlíně
společnost Daněk a spol. Ta se roku 1872 sloučila se společností
Breitfeld & Evans a vznikla tak společnost, dříve Breitfeld, Daněk
a spol. Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení dolů a
potravinářského průmyslu. Mezi lidem se jí říkalo Daňkovka. Ta se, ale
až v roce 1927, sloučila se společností Českomoravská -Kolben a tím
vznikla jedna z nejslavnějších značek českého průmyslu ČKD,
Českomoravská Kolben Daněk. Přežila německou okupaci, přežila komunisty,
ale Klausovu privatizaci a novodobý zlodějo - kapitalizmus nemohla
přežít. Její bývalá sláva skomírá jen v troskách pseudonáslednických
společností. |
 |
|
|
|
Já, pane
obrlajtnant, jsem se vopovážil na to zeptat jenom
kvůli tomu, abych se příště mohl takový věci
vystříhat, když se všeobecně povídá, že se vod chyby
člověk učí, jako ten slejvač Adamec z
Daňkovky, když se
vomylem napil solný kyseliny . . ." |
|
daltonizmus |
jedna z vrozených příčin barvosleposti. U postižených
chybí, nebo je omezena schopnost rozlišit červenou a zelenou barvu.
K odhalení vady slouží tabulky s obrázky, které se
podobají popisovanému oltáři. |
 |
|
|
|
Oltář skládal se
ze tří dílů, opatřených hodné falešným pozlátkem,
jako celá sláva církve svaté. Nebylo také možno
zjistit bez fantazie, co vlastně představují obrazy
namalované na těch třech dílech. Jisto je, že to byl
oltář, kterého by mohli stejně používat nějací
pohani na Zambezi či šamání Burjatů i Mongolů.
Opatřen řvavými barvami, vypadal zdáli jako barevné
tabule určené pro zkoumání
daltonistů na železné dráze. |
|
Dardanely |
je úzký průliv v severozápadním Turecku spojující Egejské
a Marmarské moře a oddělující evropskou (poloostrov Gallipoli) a
asijskou část Turecka. Dřive též Helléspont. |
|
W |
|
|
Vrchním velitelem
turecké armády dardanelské
jmenován maršálek Liman šlechtic Sanders. |
|
darebák |
nadávka - totéž co lotr. |
|
|
|
|
Závodčí rozhovořil
se o pokroku, jak lidi na všechno přijdou a jeden
jak podvádí druhého, a rozvinul novou teorii, že
tahle válka je veliké štěstí pro lidstvo, poněvadž v
těch patáliích vedle hodných lidí budou odstřelováni
také lumpové a darebáci. |
|
,Je to
darebáctví, když se to
děje od neodborníků a surovců. Kdo kdy říkal sojce
ořešník? |
|
Proti těmto
světlým zjevům stojí několik
darebáků zpustlé české lůzy, kteří použili
světové války, aby se dobrovolné přihlásili do
vojska a mohli uvésti zmatek v jednomyslnost národů
monarchie, nezapomínajíce přitom na své nejnižší
pudy. |
|
Třebas všichni
lidi nejsou takoví darebáci,
jak se to o nich dá předpokládat; ale jak poznáš
dneska toho hodnýho od toho lumpa, zejména dnes, v
takový vážný době, |
|
defilírka |
slangově - vojenská přehlídka, defilé = slavnostní pochod.
Obrázek s názvem defilírka je od Josefa Čapka r.
1938. |
 |
|
|
|
A teď
bude každá kumpačka
kolem mne defilírovat
a opakovat hlasitě,
co jsem
řekl..."
|
|
"...Ten, s
dovolením, pane nadporučíku, když šel po ulici, tak
se současné pořád dloubal prstem levé ruky v levej
nosní díře a druhou rukou v pravý dírce, a když šel
s námi na cvičení, tak nás vždy postavil jako pří
defilírungu a říkal:
,Vojáci, éh, pamatujte si, éh, že je dneska středa,
poněvadž zejtra bude čtvrtek, éh.` " |
|
degradace |
na vojně, snížení hodnosti, zbavení funkce.
Zajímavá je redegradace jednoročního dobrovolníka,
tedy navrácení původní hodnosti. |
|
|
|
|
"...Abyste pak
chtěl smazat stopy svého přestupku a vrchního
feldkuráta při jízdě vlakem chtěl shodit z vlaku
nenápadným způsobem, to také nejde, poněvadž jsou
zde svědci, kteří viděli, že jste ho pouštěl do
vagónu, kam nepatří. Je to, pane kaprál, jistá
degradace." |
|
"Ano, pane
lajtnant. Prodělal jsem jednoroční kurs tak řečeno v
kriminále, a byl jsem
redegradován, to jest po svém propuštění od
divizního soudu, kde moje nevina vyšla najevo,
jmenován batalionsgeschichtsschreibrem s ponecháním
hodnosti jednoročního dobrovolníka." |
|
„Dejte mu deku“ |
termín pro vyřizování účtů mezi vojáky. Na trestaného,
neoblíbeného vojáka byla hozena deka přes hlavu aby neviděl kdo ho
mlátí. Preventivní opatření proti případné stížnosti. |
|
|
|
|
Číslo 21 se ozvalo
od okna: "Věříte, kamarádi, že raději mám smažené
kuře než pečené?" Kdosi zabručel:
"Dejte mu deku," ale byli
všichni tak zesláblí po té nezdařené hostině, že se
nikdo nehýbal. Dr. Grünstein držel slovo...... |
|
dekunk |
zde slangově úkryt, kryt [z něm. die Deckung].
Na snímku jsou v dekunku belgičtí vojáci na
pozici u Kloosterhoek.
|
 |
|
|
|
....hejtman Ságner
právě vyslýchal jednoho nešťastníka od 12. kumpanie,
kterého předvedl šikovatel Strnad, poněvadž voják
začal již nyní pečovat o svou bezpečnost v zákopech
a odněkud ze stanice přitáhl dvířka prasečího
chlívku, pobitá plechem. Stál tu nyní vyjevený,
vypoulený, omlouvaje se, že to chtěl vzít s sebou do
dekunků proti
šrapnelům, že se chtěl frsichrovat. |
|
Demartini Rudolf |
Jaroslav
Hašek se asi nechal inspirovat jménem vrchního komisaře Rudolfa
Demartini *1866, který žil na na
Vinohradech, Mánesova ulice 1138 .
S
Haškem se určitě, s ohledem na Haškův vysoce kladný vztah k c. k.
policii, několikrát setkali a určitě Haškovi toto
jméno nedalo spát a použil ho v románu. více se
dočtete v článku "Demartini
a Demartinka". |
 |
|
|
|
Čisté, útulné pokojíky zemského „co
trestního soudu“ učinily na Švejka nejpříznivější dojem. Vybílené stěny,
černě natřené mříže i tlustý pan
Demartini, vrchní dozorce
ve vyšetřovací vazbě s fialovými výložky i obrubou na erární čepici. |
|
denunciant |
udavač, donašeč [z lat. nuntius = zvěstující, posel] |
|
|
|
|
Velice dbal vždy
toho, aby všichni jeho žáci při císařských
narozeninách a jiných podobných císařských
slavnostech zpívali s nadšením rakouskou hymnu. Ve
společnosti byl neoblíben, poněvadž o něm bylo
jisto, že je též
denunciantem mezi svými kolegy. |
|
Poručík Dub, starý
známý denunciant na
svém působišti jako gymnasiální profesor, dával se
rád do rozhovoru s vojáky, přičemž pátral po jejich
přesvědčení, a zároveň, aby je mohl poučiti a
vysvětliti, proč bojují, zač bojují. |
|
deutschmajstr |
dajčmajstr, deutschmeister, byl od roku 1796 příslušník
pěšího pluku č.4, doplňovaný z Vídně (na obrázku je pěšák tohoto pluku).
Majitelem pluku byl vždy
jeden z rakouských arcivévodů - který byl zároveň velmistr řádu
německých rytířů - Teutschmeister. Ačkoliv byl ve druhé světové
válce pluk v bitvě u Stalingradu téměř zlikvidován, tradice dajčmajstrů
trvá, dnes se tak jmenuje rakouský myslivecký prapor č. 2 ve Vídni. |
 |
|
|
|
Když si vzpomenu,
že pod Bělehradem stříleli Maďaři po našem druhém
maršbataliónu, který nevěděl, že jsou to Maďaři,
kteří po nich střílí, a počal pálit do
deutschmajstrů na pravém
křídle, a deutschmajstři zas si to také spletli a
pustili oheň po bosenském regimentu, který stál
vedle. To byla tenkrát situace! |
Nádražím bez
zastávky projel' jiný vojenský vlak odshora obsazený
deutschmajstry,
které posílali na srbský front. Ještě se
nevzpamatovali ze svého nadšení při loučení s Vídní
a řvali bez oddechu od Vídně až sem:
Prinz Eugenius, der edle Ritter,..." ....."....Mohlo
by se stát, když ten kaprál byl od dajčmajstrů,
že by se to mohlo vykládat, jako že máte z toho
radost....." |
|
dienstreglamá |
"Služebný řád pro cís. a král vojsko"
vydán 1909 platný ve švejkově době. [z něm. das Dienstreglement] V
československé armádě jej v r. 1920 nahradil Služební řád A-I-I a A-I-II
, po únoru 1948 jej nahrazuje Zákl-1-1. Dnes platí Zákl -1 z roku 2001.Vá
s však bude jistě zajímat služební řád
rakouské armády. |
|
|
|
|
Bůh je nejvýš
milosrdný, ale jen pro pořádné lidi, a ne pro nějaký
vyvrhely lidské společnosti, která se nespravuje
jeho zákony ani dienstreglamá. |
|
"Voják," říkával,
"musí svého představeného hledat v zástupu a na nic
jiného nemyslet, než aby dostál všem svým
povinnostem, jež jsou mu předepsány v
dienstreglamá. |
|
"Úcta k
představeným, znalost
dienstreglamá a duchapřítomnost znamená na
vojně všechno. |
|
direktion |
zde povel, kterým se určuje směr
pochodu, střelby [něm.]. |
|
|
|
|
Vytasil
šavli a etěl k nám. ,Alles zurück, alles zurück!`
řval na důstojníky. ,Direktion
Mulde, einzeln abfallen!` A tu to začalo. Ze všech.
stran, jako by na to čekali, počali do nás pálit.
|
|
Ten vod něho
zkusil. Někdy, při marši, poslal ho na pět set kroků
napřed a pak poručil: ,Direktion
šišatá hlava: Von měl vůbec ten pan Stendler, i jako
soukromej detektiv, náramnou smůlu. |
|
disponent |
obchodní zmocněnec, člověk oprávněný vést jednání a
uzavírat smlouvy jménem firmy. |
|
|
|
|
Po posledním
pomazání ve Vojenské nemocnici toužili dva. Jeden
starý major a jeden bankovní
disponent, důstojník v záloze. Oba dostali
kulku do břicha.... |
|
diškerece |
též diškréce, dýško, trinkgeld, bakšiš, jsou slangové
výrazy pro spropitné obsluhujícímu personálu v restauracích a hotelích.
[z něm. die Diskretion = takt, utajení, diskrétnost, mlčenlivost,
choulostivost]. Prapůvod slova najdeme v latinském discretus - oddělený.
Neboli něco co nepatří do ceny zakoupené služby, ale je to něco navíc,
pozornost jejíž výše je diskrétní, choulostivá, taktně utajená před
ostatními. |
|
|
|
|
"To sem nepatří,"
prohlásil desátník, "ale to je pravda, že vypůjčovat
si vod chudýho kaprála dvě zlatky na
diškereci..." |
|
"Vod těch
ženskejch, kerý dohazoval a dodával do pokojů,
nevzal vám ani krejcar
diškerece, a když se někdy některá z těch
ženštin zapomněla a chtěla mu něco podstrčit, měli
vidět, jak se rozčílil a začal na ni křičet: ,Ty
svině jedna...." |
|
divize |
v armádě : vojenská jednotka o asi 20 000 vojáky. Vyšší
uskupení. skládající se z několika divizí je armádní sbor. Nižší
uskupení jsou pluky a brigády. |
|
|
|
|
V době, kdy lesy
na řece Rábu v Haliči viděly utíkat přes Ráb
rakouská vojska a dole v Srbsku rakouské
divize jedna za druhou
dostávaly přes kalhoty..... |
|
Dohoda |
též Trojdohoda - spojenectví Francie, Ruska a Velké
Británie, namířené především proti expanzivním tendencím
centrálních mocností, zejména v první
sv. válce. |
|
W |
|
|
Ve stejném smyslu
psal i Prager Tagblatt, který končil. svůj článek
slovy, že mrzáka dobrovolce vyprovázel zástup Němců,
kteří ho svými těly chránili před lynčováním ze
strany českých agentů známé
Dohody. |
|
Domovské právo |
každý občan monarchie musel mít v některé obci domovské
právo. Toto právo mu poskytovalo možnost nerušeného pobytu v obci,
zatímco osoby s cizím domovským právem, pokud nevedly řádný život, mohla
obec vypovědět. Domovské právo rovněž zakládalo právo na chudinské
zaopatření od obce.
|
|
|
|
|
Donnerwetter |
německá kletba, doslova hrombouřka, volně - "hrom do
toho!" v Česku se říká "donrvetr!" Také se v románu
vyskytuje kletba
himldonrvetr,
nebo německy
Himmeldonnerwetter,
což je vlastně totéž se zdůrazněním, že blesk
většinou uhodí z nebe. |
|
|
|
|
"Himldonrvetr,"
hulákal jeden z členů komise, břinkaje šavlí, "tak
von vůbec nemyslí. Pročpak, vy jeden siamskej slone,
nemyslíte?" |
|
,Já si to
vyprošuji, himldonrvetr,
já si to zakazuji! Víte, pane fénrich, co je to
batalionsraport? |
|
Obrst Schröder
přijel na mne přímo na koni a div mne nepovalil na
zem. ,Donnerwetter,`
zařval, až to bylo slyšet jistě na Šumavě, ,was
machen Sie hier, Sie Zivilist?` |
|
"Ty pitomečku,"
řekl major, "ty paviáne jeden, ty velbloude, ty
myslíš, že já se bojím nějakého arestanta, abys mně
k němu stavěl stráž, když ho budu vyslýchat.
Krucihimldonrvetr,
zamkněte mne a ať už jste venku!" |
|
dorická stupnice |
jedna ze starých církevních stupnic složená z tónů d e f g a h c d.
|
|
|
|
|
Z kaple nesly se
sem zvuky harmonia, které zastupovalo varhany.
Hudebník, jeden učitel zavřený pro dezerci, kvílel
na harmoniu v nejtesklivějších církevních melodiích.
Se škytáním polního kuráta splývaly ty zvuky v novou
dorickou stupnici. |
|
Dostál -
Lutinov |
Karel Dostál - Lutinov, známý též pod
pseudonymem Karel Skřivan, *22.9.871, Prostějov –
†29.11.1923, Prostějovbyl český katolický kněz,
básník, spisovatel a překladatel, vůdčí osobnost
Katolické moderny.Veřejně diskutoval o otázkách víry
s osobnostmi, jako byl Tomáš Garrigue Masaryk a byl
jedním z tahounů nově vznikajícího křesťanského
tělovýchovného spolku Orel existující dodnes a
napsal pro něj i hymnu: Hoj, Orli mocných perutí. Na
památku svého otce, rodáka z obce Lutín, si zvolil
pseudonym Lutinov. |
 |
W |
|
|
A zatímco
klerikální sloup katolické moderny, denunciant páter
Dostál-Lutinov, nadává Macharovi, úpícímu v
nepřátelské Vídni s platem K 4 000,- ročně v
roztomilém vlastním domku za Vídní, v této vilce
obrací Machar svou pěst směrem k českému království
a počíná se mu nelíbit Eliška Krásnohorská a studuje
přitom pro budoucnost bedekra po Římě. |
|
dramky |
slangově - cigarety, odvozeno od
nejlevnějších cigaret značky "Drama". "Zarakouska"
stálo sto těchto cigaret 1 korunu. Od toho: drámo = cigareta; báčko, vajgl, špaček =
nedopalek |
|
|
|
|
Na chodbě se
ozvaly kroky a volání stráže "Zuwachs". "Zas nás
bude víc," radostné řekl Švejk, "snad si schovali
nějaké to báčko." |
|
"Po levej straně u
dveří kanceláře je plivátko, tam házejí
špačky," poučoval Švejka
jeden. |
|
Někteří z nich, na
které se štěstěna usmála, bagovali
špačky, které našli po
cestě, poněvadž neměli - jak přirozeno - kapsy a
nebylo to kam schovat. |
|
Potom tam jeden od
nás dostal zvenčí ňákým způsobem
dramky, a to začal s náma
ponejprv mluvit, abychom prý mu dali šluka. Nedali
jsme mu nic:" |
|
Drašner Ladislav |
Drašner (*1877) byl policejní koncipista, tedy úředník na nižší služební úrovni.
Jeho jméno se objevuje v
adresáři z roku 1906 (je uveden mezi koncipisty jako poslední).
Komisařem se stává až někdy před říjnem 1913 kdy je na této
policejní přihlášce dopsáno Commissär. Více o něm naleznete na blogu
"Za pana Drašnera" |
 |
|
|
|
Vtom přišel
Drašner se svým
průvodem, strašný a neúprosný. Bylo to, jako když střelí do koroptví.
Civilní strážníci seřadili to všechno do houfu. I on, Švejk, byl tenkrát
v tom houfu, poněvadž při své smůle řekl komisaři Drašnerovi,
když ho vyzval, aby se legitimoval: „Mají na to povolení od policejního
ředitelství?“ |
|
"....
V sedum hodin večer pak
Mestek zavřel panorámu a řek: ,Mořská panno,
můžete jít domů,’ vona se převlíkla a v deset večer
už ji bylo vidět chodit po Táborskej ulici a zcela
nenápadně každýmu pánovi, kterýho potkala, říkat:
,Hezoune, šel si to zafilipínkovat.’ Poněvadž neměla
knížku, tak ji při šťáře s druhejma podobnejma
myšema pan Drašner
zavřel, a
Mestek měl po kšeftě......" |
|
drahthindernissy |
slangový - výraz pro drátěné překážky, zátarasy [z něm. die
Drahthindernisse]. |
 |
|
|
|
"....Nebo si přejete býti těžce raněn, zůstat ležet
za drahthindernissama?
Ležíte si tak pěkně s přelámanou nohou celý den. V
noci nepřítel reflektorem osvětluje naši posici a
zpozoruje vás;....." |
|
dranžírovat |
porcovat, krájet, rozkrájet [z něm.
tranchieren] |
|
|
|
|
Dnes právě důstojníci z batalionu uspořádali si
slavnostní večeři, složili se a koupili si prase, a
kuchař Jurajda dělal prasečí hody pro důstojníky,
obklopen různými příživníky z řad důstojnických
sluhů, nad kterými vynikal účetní šikovatel, který
dával rady Jurajdovi, jak má
dranžírovat prasečí hlavu, aby na něho zbyl
kus rypáčku. |
|
drek |
hovno [ z něm. der Dreck]. |
|
|
|
|
,Tak jste si,
lumpové, mysleli, že vám ta komise pomůže,` povídá
pan obršt, ,drek vám
pomohla. A teď bude každá kumpačka kolem mne
defilírovat a opakovat hlasitě, co jsem řekl: - Tak
jsme šli jedna kumpačka za druhou, rechtsšaut, kde
stál pan obršt, ruku na řemeni flinty, a řvali jsme
na něho: ,Tak jsme si, lumpové, mysleli, že nám ta
komise pomůže, drek
nám pomohla.` |
|
drnorys |
ví bůh jak
tato nadávka vznikla a co vlastně znamená. Možná složením slov drn
a rys [či něm.das Ries], ale také možná z českého
drn a německého der Rasen, což je také drn. Anebo z
českého drn a německého rasen = vzekat se, řádit. Nadávku
jsem v běžném hovoru nikdy neslyšel. Často se však používá drn jako nadávka vyjadřující nízkou inteligenci dotyčného: "je to
drn". |
|
|
|
|
'...Žrát mu dejte
až pozítří, vezměte mu slamník a strčte ho do
ajnclíku, a žádnou deku,
drnorysovi!' |
|
Drobílek Eduard |
Haškův přítel, iniciátor a
spoluzakladatel Strany mírného pokroku v mezích zákona.
Menger píše: ....Hašek ve své literární, dosud
netištěné pozůstalosti vypisuje - bohužel jen v
torsu - dějiny této podivuhodné strany. Na jejím
prvním prohlášení jsou podepsáni: Eduard Drobílek,
dávno již zesnulý úředník České techniky, o němž
Jaroslav napsal několik povídek...Jaroslav Hašek
v Politických a sociálních dějinách strany mírného
pokroku v mezích zákona v kapitolách "Pokladník
strany Eduard Drobílek" a "Drobílkovo milostné
dobrodružství". Z dalších kapitol "Dějin" uvádím jen
citáty. kde se vyskytuje Drobílkovo jméno:...U
svíčky scházeli se přátelé Drobílek, dr.
Gazda, dr. Grünberger, bratří Ibserové, soudce
Koťátko a jiní a jiní, kteří během času propagují na
venkově myšlénky strany mírného pokroku v mezích
zákona.…..a
Louis Křikava, abych nepsal o tom černém kabátě od
inženýra Kúna, a Kún zas o hostinském Perglerovi a
jiní a jiní, mezi nimi Drobílek, abych nepsal
o Lidce, ba ani o té tlusté vinárnici…..Drobílkovo
jméno je i pod manifestem strany z dubna 1911. Byl
spoluautorem dosud neotištěné divadelní hry "Větrný
mlynář a jeho dcera", kde je uveden vedle Jaroslava
Haška a Františka Langera [11]
. Eduard Drobílek ještě figuruje v Haškově humoresce
"Když
jsem počal psát" [Národní obzor - 24. 5. 1912
11]
a je hlavním aktérem humoresky "Malá domácí
slavnost" [Veselá Praha - 1. 6. 1912
11].
Drobílkovo jméno si Hašek vypůjčil jako pseudonym k
jeho pracím "Bojovnost vídeňských křesťanských
sociálů" [Karikatury 23.12.1912] a „Smutný konec
válečného zpravodaje ‘Prager Tagblattu‘ “
[Karikatury 25.11.1912 11
]. Nejvíce se můžeme dozvědět o Eduardu Drobílkovi z
článku PhDr. Jiřiny Masnerové "Jeho Magnificence a
ti druzí" [18].:
....byl
ke studiu strojního inženýrství přijat ve studijním roce 1902/03 a byl
osvobozen od placení školného „cestou milosti“. Během studií si zapsal geometrii polohy, deskriptivní geometrii,
hydrauliku, základy nižší geodézie, statiku a dynamiku, základy grafické statiky, nauku pružnosti a pevnosti a matematiku 1. a 2. běh, jak lze
vyčíst v katalozích studentů, uložených v našem archivu........Student
strojařiny, který pro nedostatek financí musel studium zanechat.
Pracoval jako pomocný kancelista pražského magistrátu a předpokládal, že
najde na technice lepší uplatnění. Ovšem podle konfliktních situací v rektorátní
kanceláři, jimiž se zabývaly schůze profesorského sboru v tomto období,
lze soudit, že si moc nepolepšil.....Pozdě však pro Eduarda Drobílka, který fakticky
za svého života, zemřel v roce 1919 ve 37 letech, nebyl potvrzen
místodržitelstvím ani ve funkci pokladníka. Nicméně byl vedle svěřené
agendy o studenty pověřen i správou příruční technické knihovny – bez
nároku na odměnu.....Drobílek znal německy, to potvrzuje dochovaná
německy stylizovaná korespondence rektorátní
kanceláře pro ministerstvo kultury a vyučování,
francouzsky a především španělsky. Úroveň znalosti
španělštiny je zřejmá v jeho překladu klasického
díla Miguela de Carvantese Saavedry „Don Quijote de
la Mancha“. Psal také povídky a divadelní hry.
Haškův vztah k Drobílkovi můžeme uzavřít přímo
citací: „Všichni ti literáti,
kteří byli v našem kruhu, musím říci, že nevážili
nikdy tolik, jako vážil přítel Eduard Drobílek.“
[citát je z "Pokladník strany Eduard Drobílek"].
Policejní přihláška se zřejmě nedochovala, ale
dochoval se v AHMP list domovní. Z něho je patrné,
že si nakonec vzal
Boženku, dceru hostinského Žvěřiny. |
Detail z fotografie před hospodou "
Pod Černým
vrchem" s ostatními aktéry strany mírného
pokroku v mezích zákona. Zleva Vilém Forster, ing.
Bogdan Šolaja, Jaroslav Hašek, Eduard Drobílek.
 |
|
|
|
drožka |
koňský povoz sloužící k přepravě osob za úplatu - dnešní
taxi. Drožkář, dročkář - kočí tohoto povozu. [z něm. die Droschke] |
|
|
|
|
U stanoviště
drožkářů Švejk posadil
polního kuráta ke zdi a šel vyjednávat s drožkáři
o převoz.Jeden z drožkářů prohlásil, že toho
pána velice dobře zná, že ho vezl jen jednou a
víckrát že ho nepoveze."Poblil mně to všechno,"
vyjádřil se přímo, "a nezaplatil ani za jízdu. Vozil
jsem ho přes dvě hodiny, než našel, kde
bydlí.......Švejk ho vzbudil a za pomoci drožkáře
dopravil do drožky. V drožce polní
kurát upadl v úplnou otupělost a považoval Švejka za
plukovníka Justa |
|
držka |
slangově - ústa. Jinak
huba,
klapačka, tlama, tlamajzna, pec, chlebárna, kušna,
šmakovák. Významově slovo držka znamená též
ošklivý obličej. Držky, dršťky jsou částí z předžaludků skotu (čepec,
bachor a kniha). |
|
|
|
|
"Vy myslíte, že to císař pán takhle nechá bejt? To
ho málo znáte. Vojna s Turky musí být. Zabili jste
mně strejčka, tak tady máte přes
držku. Válka jest jistá.
Srbsko a Rusko nám pomůže v té válce. Bude se to
řezat!" |
|
Panoval u kuchyní obvyklý
nepotismus vojenský, rozdávající všem, kteří byli
blízko k vládnoucí klice. Pucflekové objevili se v
Lupkovském průsmyku se zamaštěnýma
hubama.......Písařům
se také leskly tlamy…. |
|
"Držte hubu!" |
slangově "mlčte!" ["zavřete ústa!"] též "Zavřete hubu!"
nebo "Zavřete klapačku" [z něm. die Klappe], či prostě
"kušte!","kušujte!" Též lze použít výraz naprosto
stejného významu "Držte tlamajznu!", "Zavřete
tlamajznu!"
Další "Drž pec!", "Zavři chlebárnu!","Zavři
držku!". "Drž držku!".
|
|
|
|
|
"Držte hubu!"
rozkřikl se policejní rada na Švejka, "a mluvte, až
když se vás budu na něco ptát! Rozumíte?" |
|
"Bejvaly v
hospodách," řekl Švejk, "takový pěkný nápisy proti
kibicům. Pamatuji se na jeden: Kibic, drž
tlamajznu, než tě přes ní šmajznu." |
|
Dyk Viktor |
*31.12.1877-†14.5.1931.
Příslušník generace buřičů (anarchistů), které dal i název svou
básnickou sbírkou Buřiči. Básník, prozaik a dramatik, kulturní a
politický publicista, divadelní a literární kritik, překladatel z
francouzštiny a němčiny. V románu se Hašek o Dykovi nezmiňuje, ale jeho
jméno se objevuje v "Politických a sociálních
dějinách strany mírného pokroku v mezích zákona"
několikrát, protože Dyk byl rovněž kandidátem voleb
do zemského sněmu v roce 1911, jako Jaroslav Hašek.
Zpíva se o něm i v hymně strany:
Však proti nám nic nepořídí / Dyk,
Kramář, Klofáč, Yvonna, / jen my jsme pokrokoví
lidi, / ovšem jen v mezích zákona! |
 |
W |
|
|
Dževad Paša |
Byl skutečně generálem turecké armády
a byl vyznamenaný naším mocnářem, jak píše Národní
politika dne 1.4.1915:
 |
|
|
|
|
„…naším císařem byli
vyznamenáni Enver paša, viceadmirál Usedon paša a
generál Dževad paša.
Poměrně hodně vyznamenání za tak krátkou dobu.“ |
|
E |
|
|
eisenboňáci
|
též ajzlboňáci, slangově - železniční zřízenci, železničáři
[z něm. der Eisenbahner]. Na snímku komik Vlasta Burian v roli přednosty
stanice |
 |
|
|
|
Vaněk vytrhl
Švejkovi sluchátko z ruky a křičel rozčileně, že
eisenboňáci vědí starého
kozla, teď že byl právě v plukovní kanceláři. Švejk
setrvával u telefonu.... |
|
ekvipáž |
zde honosný kočár tažený koňským
zpřežením [z franc.équipage]. |
|
|
|
|
"..Marně mu vykládali, že to bude asi nějaká mejlka,
poněvadž voba jedou z hostiny u pana místodržitele.
Ekvipáž že je
dovezla až za Národní divadlo a nyní že se chtí
provětrat a bydlí nedaleko, na Moráni,..." |
|
Engadin |
nebo Engadine je dlouhé údolí ve švýcarských Alpách.
Nachází se v kantonu Graubünden v jihovýchodním Švýcarsku. |
|
W |
|
|
U 11. kompanie
kaprál Althof používá slova:
engadinská koza. Svobodník Müller, německý
učitel z Kašperských Hor, nazývá nováčky českými
smraďochy, šikovatel Sondernummer volskou žábou,
yorkshirským kancem a slibuje přitom, že každého
rekruta vydělá. ... |
|
englišflastr |
slangově - Anglická náplast [z něm.englisch+das Pflaster],
byl kus taftové látky, jejíž jedna strana byla potřena roztokem
vyrobeným z rybích plynových měchýřů Vyzy velké, rozpuštěné ve vodě,
denaturovaném lihu a glycerinu. Vzniklá směs byla lepkavá a pomáhala
zastavit krvácení. Druhá strana látky byla napuštěna benzoinovou
tinkturou. Ta se vyrábí z pryskyřice Styrače benzoinového (Styrax
benzoin) rostoucího v jižní Evropě a Malé Asii. |
 |
|
|
|
Byl takovej
chtivej na žrádlo, že když ho posílali úředníci za
jitrnicema, tak je páral po cestě kapesním nožem a
díry zalepoval
englišflastrem, kerej ho stál při pěti
jitrnicích víc než celá jitrnice.“ |
|
Enver Paša |
vlastním jménem İsmail Enver * 22. 11. 1881 † 4. 8.
1922 , byl politik, generál osmanské 3. armády, ministr války, vojenství Osmanské
říše a byl skutečně našim mocnářem vyznamenán dne 30.3.1915 spolu s
Dževadem pašou, jak psala Národní politika 1.4.1915.
|
 |
W |
|
|
Goltz paša přijel z
Cařihradu do Berlína a naším císařem byli
vyznamenáni Enver paša,
viceadmirál Usedon paša a generál Dževad paša.
Poměrně hodně vyznamenání za tak krátkou dobu.“ |
|
Emauzy |
Emauzký klášter Na Slovanech, zal. 1347. Novogotická
podoba z roku 1890 vzala za své v roce 1945 při náletu spojeneckých
vojsk. Současná podoba je z roku 1954. |
 |
W |
|
|
"Ledaže byste se
pověsil vkleče u pryčny, jako to udělal ten mnich v
klášteře v Emauzích,
co se oběsil na krucifixu kvůli jedný mladý židovce.
Ledaže byste se pověsil vkleče u pryčny, jako to
udělal ten mnich v klášteře v Emauzích, co se
oběsil na krucifixu kvůli jedný mladý židovce...." |
|
„…Křtili ho
slavnostně v Emauzích.
Sám páter Albán ho na máčel do křtitelnice. Byla to
nádherná podívaná,….“ |
|
V
Emauzích pracoval v
klášteře jeden zahradnickej pomocník, a když chtěl
vstoupit do řádu laiků a dostat kutnu, aby nemusel
trhat svoje šaty, musel si koupit ... |
|
„U nás se
vyrábělo koření pro krávy se svěcenými obrázky. Von
byl náš pan šéf Kokoška náramně nábožnej člověk a
dočetl se jednou, že svatej Pelegrinus pomáhal při
nafouknutí dobytka. Tak si dal natisknout někde na
Smíchově obrázky sv. Pelegrinusa a dal je posvětit v
Emauzích za 200 zl….“ |
|
eklovat [si
něco] |
slangově - něco si hnusit, mát k
něčemu odpor. "to je ekl (eklhaft)"= to je hnus, to
je odporné [z něm. der Ekel, ekelhaft]. |
|
|
|
|
„Kdyby mně to můj pan lajtnant poručil, sežral bych
to dle rozkazu, ale nesměl bych v tom najít vlas, to
si strašně ekluju, to
by se mi udělalo hned špatně.“ |
|
ekvipáž |
zde honosný kočár tažený koňským
zpřežením [z franc.équipage]. |
|
|
|
|
|
|
erár |
vojenská, či jiná správa, moc. Erární = ve vlastnictví této
správy.
[z něm. das Ärar, ärarisch] |
|
|
|
|
„Železniční
erár má náramně divný
plomby u poplašnejch brzd. Člověk aby se k tomu ani
nepřibližoval, jinak by mohl mít malér a mohli by na
něm chtít dvacet ...“ |
|
"...a jeden
felák, kterej vokrad erár
vo sukno na vejložky, bylo ho přes dvacet balíků, je
dneska štábsfeldvéblem,..." |
|
„... poněvadž
až teprve za rok vzpomněla si intendantura a zavedla
do vojenských skladišť erární
kočky, bez nároku na pensi, které byly vedeny v
intendanturách ...“ |
|
esšálek |
též ešus, slangové výrazy pro vojenské jídelní
nádobí. Byla to souprava složená z jídelního šálku o obsahu 1,25l.
Měl dvě ouška. Šálek se uzavíral víčkem s držákem o obsahu 0,3l.Vyráběl
se z
pocínovaného plechu, později byl smaltovaný. Připevňoval se ustrojovacím
řemínkem na chlebník, nebo na tornu [z něm. die Eßschale]. |
 |
|
|
|
Za půl
esšálku vína a čtvrt
litru rumu budou se vám lidi prát s každým... Který
dobytek to zas klepá na dveře, cožpak nečte na
dveřích ,Nicht klopfen!'? Herein!“ ... |
|
ešalon |
sled v sestavě vojsk v boji, na pochodu, za přesunu, také
vlak s vojskem, vojenský transport. [ z fran. échelon a rus. эшелон] |
|
|
|
|
Stanice byla
přeplněna, měly být napřed odeslány dva vlaky s
municí, za nimi dva ešalony
dělostřelectva a vlak s pontonovými oddíly.....Co
tam bylo ešalonů, počali z nich vojáci
vyskakovat s esšálkama a byla hrozná panika, která
skončila tím, když odzbrojeného poctivého vojáka
odvedli do arestantvagonu. |
|
etrurisch |
mluvit etruštinou. To byl starověký jazyk používaný v
Etrurii (přibližně dnešní Toskánsko a sever Lazia) a v částech dnešní
Lombardie, Benátska a Emilia-Romagna odkud byli Etruskové vytlačeni
Galy. Etruština byla úplně nahrazena latinou. |
|
W |
|
|
"...To by se na
to byli páni římští důstojníci podívali, aby mužstvo
mluvilo etrurisch. Já
také chci, abyste všichni odpovídali německy, ..." |
|
Evžen Savojský |
Eugen von Savoyen *16.10.1663 † 24.4.1736 zradil
Francii jako
vojevůdce ve službách Habsburků. Zde je o něm
píseň. |
 |
W |
|
|
Mluvil dlouho o
tom, že každý z těch, kteří opouští nemocnici, aby
odešli ke svým plukům do pole, musí být vítězem i
rytířem. On že jest přesvědčen, že budou zruční ve
zbrani, na bojišti i čestní ve všech záležitostech
válečných i soukromých. Že budou nepřemožitelnými
válečníky, pamětlivými na slávu Radeckého i prince
Eugena Savojského. |
|
V zápalu a
řečnickém rozmachu vydával polní kurát i prince
Eugena Savojského za
světce, který je bude chránit, až budou dělat mosty
přes řeky. |
|
Večer z arestu
ozývalo se vždy „Zachovej nám, Hospodine“ a „Prinz
Eugen, der edle Ritter“. Přezpívali též
celou řadu vojenských písniček,..... |
|
„….Rakouskej voják musí se dát fackovat jenom v určitejch
případech. Ale von ten tvůj pán překročil všechny
meze, jako to říkal starej
Evžen Savojskej: ,Potuď až votuď.’…“ |
|
execírák, execírplac |
slangově - vojenské cvičiště. Execírka je slangově
pořadové cvičení. [z něm. die Exerzierplätze] |
|
|
|
|
....Toho zabijou na porážce a netahají ho
předtím pořád na execírák....
|
|
| ....„že se tak trochu cvičíme,
abychom nezapomněli na execírku a
zbytečně neprováleli drahocennej čas.“ |
|
|
exercice |
slangově - Exercicie, jsou duchovní
cvičení, jejichž účelem je dojít prostřednictvím
ztišení, meditace a modliteb k prohloubení
duchovního života jedince. |
|
|
|
|
„Když byli
misionáři u svatýho Ignáce v Praze v roce 1912, tak
tam byl jeden kazatel, a ten povídal s kazatelny, že
se asi s nikým neshledá v nebi. A byl na té
exercici večerní jeden
klempíř, Kulíšek, a ten po tý pobožnosti povídal v
hospodě, že ten misionář musel asi moc věcí provést,
když v kostele vohlašoval, jako při veřejný zpovědi,
že s nikým se neshledá na nebi; proč takový lidi
posílají na kazatelnu…..“ |
|
exhorta |
duchovní výklad, promluva při
bohoslužbě, kázání [ z lat. exhortatio]. |
|
|
|
|
„…Jak se můžete vůbec opovážit jít s jedem nenávisti
vůči některým svatým a světicím božím do boje, když
ministerstvem vojenství zavedeny byly pro posádková
velitelství jesuitské
exhorty pro pány důstojníky a když jsme
viděli slavnost vojenského vzkříšení.…“ |
|
F |
|
|
fald |
slangově - záhyb, sklad na oděvu
[z něm. Die Falte]. |
|
|
|
|
"...Faldy
na mantlu v nepořádku. Jako kdyby šel od děvky nebo
se válel v bordelu. Já vás, chlapečku, roznesu.“ |
|
Desátník vzdychl:
„Ani ty faldy na
mantlu neuměl si udělat, až z Prahy si vobjednával
vodičky a různý mastě na čistění knoflíků..." |
|
fasovat |
dostávat nějaký příděl například peněz, tabáku, konzerv a
podobně. [ z něm. die Fassung]
....až se nám zas vobjevil najednou v kanceláři a vypisoval
fasuňky....asi zřejmě
vypisoval jakési lístky či seznamy pro rozdělení uvedených přídělů - fasuňků. Objevuje se zde ještě spojení:.....jak
toho pána chyt za krk, jak s ním praštil vo almaru, až ho do ní
zafasoval!...tady by se mohlo jednat o
další významy slova Fassung = rámování, míra. Tedy, že toho pána do té
almary zarámoval, zaměřil. Častěji se říká zapasoval. Tady je to jasné.
Opět z německého Passung = lícování, zalícování, tedy pasování,
napasování, lícování toho pána do skříně. Kdo dychtí dozvědět se o
lícování více, nechť studuje strojírenskou technologii, obor lícování
součástek. |
|
|
|
|
Jen jeden typický příklad, protože
v románu se fasuje něco stále. To je heslo vojny
:“fasovat a blbnout.“:
„Právě jsme fasovali
rum do kafe a já jsem napřed vypil rum. Jestli však,
pane lajtnant, je ňáký nový nařízení, že se má pít
napřed kafe a pak teprv rum,…..“ |
|
feldflaška |
slangově - polní láhev [z něm. die Feldflasche].
Vyráběla se ve třech modifikacích:
• Hliníkové o objemu 0,5l s korkovou zátkou na
řemínku.
• Smaltované o objemu 0,45 s korkovou zátkou na
konopné šňůrce ( na snímku).
• Dtto se závěsným řemenem určená pro kavalerii .
|
 |
|
|
|
To máte jako s Přemyšlem, nebo s tím vojákem, kerýmu
při gefechtu vytrh nepřítel feldflašku. |
|
Tak zatřepal feldflaškou,
napil se a povídá ,Nechal jsem ti taky lok, svatej
Jene z Nepomuku.' Ale lek se, vyžunk to všechno a na
svatýho Jána nezbylo nic. ... |
|
feldmésig |
slangově- válečně, bojově [z něm.
feldmäßig] |
|
|
|
|
„To byla docela taková krajina, jako je tady,
jenomže my jsme nešli tak
feldmésik, poněvadž tenkrát ještě jsme ani
nevěděli, co jsou to reservní konservy, když jsme
nějakou konservu fasovali, tak jsme ji u našeho cuku
hned při nejbližším noclehu sežrali a místo toho
dávali jsme si do baťochu cihlu....." |
|
„feldruf“ a „losung“ |
feldruf - výzva - první část hesla, kterou vysloví
strážný jako výzvu k příchozímu. Odpovědí musí být právě druhá část toho
hesla - což je losung. Oslovuje li strážného příchozí, musí říci
nejdříve svoji část hesla (losung), odpovědí musí být čast hesla feldruf.
|
|
|
|
Posti se tedy rozestavili podle
cenností ešalonu po obou stranách a dostali „feldruf“
a „losung“ z kanceláře batalionu. Ten den byl feldruf: „Kappe“
a losung: „Hatvan“.
|
|
|
Fastrová Olga |
*17. 1. 1876 - †8. 8. 1965,
spisovatelka
[105] Jak uvádí znalec díla Jaroslava
Haška Radko Pytlík ve své knize Toulavé house, vrátil se spisovatel ke
své dávné životní masce: "Když se v kavárně U
Zlaté husy fejetonistka Národní politiky Olga Fastrová naivně ptá,
jestli opravdu bolševici jedí lidské maso, odpovídá s takovou sérií
výmyslů a podrobností o bolševických zvěrstvech, že tazatelce přejde
chuť mluvit s ním na podobná témata." Více v článku
Olga Fastrová versus Jaroslav
Hašek. |
 |
|
|
|
Od hostinského Palivce nemůžeme žádat, aby mluvil
tak jemně jako pí Loudová, dr Guth, pí
Olga Fastrová a celá
řada jiných, kteří by nejraději udělali z celé
Československé republiky velký salon s parketami….. |
|
Ferbl |
Hazardní karetní hra podobná pokeru. Hraje se ve čtyřech
s 32 kartami, v hospodách většinou mariáškami, v
kasinech potom kartami francouzského typu. |
|
W |
|
|
Velmi rád hrával ferbla
a byly jisté domněnky a předpoklady, že hraje
falešně, ale nikdo mu nedokázal, že má schované eso
v širokém rukávě své vojenské kleriky... |
|
„Co soudíte, pane kolego, o tom, která hra je
spravedlivější: ferbl,
nebo jedenadvacet? Opravdu, už jsem tě někde viděl,“
zvolal, pokoušeje se obejmout Švejka ... |
|
Dvě vytáhlé ženštiny v černých
šatech s růžencem, které se jednou k němu přidaly po
kázání a po dvě hodiny mluvily o náboženské výchově
vojáků, dokud se nedopálil a neřekl jim: „Odpusťte,
mé dámy, na mne čeká pan hejtman s partií
ferbla.“ |
|
Ferdinand |
František Ferdinand d´Este,
arcivévoda a
následník trůnu, zavražděn při atentátu anarchistou
Gavrilo Principem
v Sarajevu dne 28. 6. 1914. O život přišla i jeho choť
Žofie Chotková,
v té době vévodkyně z Honenbergu. |
 |
W |
|
|
„Tak nám zabili
Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv
před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou
lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých
nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny. .. |
|
Fähnrich Kraus mínil, že když už jsou
velezrádci, mají se hned na místě oběsit beze všeho týrání, zato však
poručík Dub s celým výjevem naprosto souhlasil a převedl to hned na
sarajevský atentát a vysvětlil to tak, že ti maďarští četníci na stanici
Humenné mstí smrt arciknížete Františka
Ferdinanda a jeho choti. |
|
Ferdinand I.
|
zvaný Dobrotivý, též Ferdinand V.,*19.4.1793–†29.6.1875,
byl rakouský císař v letech 1835–1848, král uherský a poslední
korunovaný český král. |
 |
W |
|
|
V písemných pracech předkládal svým žákům themata z
dějin rodu habsburského. V nižších třídách strašil
žáky císař Maxmilián, který vlezl na skálu a nemohl
slézt dolů, Josef II. jako oráč a
Ferdinand Dobrotivý. Ve
vyšších třídách byla ta themata ovšem spletenější,
jako kupříkladu úloha pro septimány: „Císař
František Josef I., podporovatel věd a umění“,….. |
|
Fermež |
Fermež se vyrábí ze lněného oleje a oproti oleji má
tu výhodu, že mnohem rychleji schne. Takže se daný výrobek nelepí tak
dlouho, jako při impregnaci olejem. Používá se k impregnaci dřeva, kůže
a textilu. Též se používá jako ředidlo do pigmentových barev. |
|
|
|
|
A příručí, zabaluje lahvičku do papíru, řekl k Švejkovi čistě
obchodně: „Je to první kvalita, budete-li si přát
štětce, laky, fermež,
račte se obrátit k nám. |
|
festung |
slangově - pevnost, zde ve smyslu vězení:"....Na
takový věci je festung." Staré pevnosti
se tak často využívaly. Známá je terezínská Malá pevnost a brněnský
Špilberk. [z něm. die Festung]. |
|
|
|
|
Prinz Eugenius; der edle Ritter, wollt' dem Kaiser wiedrum
kriegen. Stadt und Festung
Belegrad. |
|
Bylo slyšet jasně: „Sobald die höchste Herrschaft in der Nähe der
Festung anlangt, ist
das Geschütz auf allen Bastionen und Werken
abzufeuern, der Platzmajor ... |
|
fešák |
slangově - krasavec [z něm. fesch - hezký], také
hezoun. Hezká žena je fešanda. |
|
|
|
|
„Fešák stájovej pinč. Pepř a sůl,
dovopravdy čistokrevnej, jako že ty jseš Švejk a já
Blahník. Mně jde vo to, co žere, to mu dám a přivedu
ti ho.“ |
|
Ale u nás byl kumpaniekomandantem lajtnant Přenosil, velký
fešák, a ten nám řek:
,Nespěchejte, hoši,' a šlo to jako na másle. |
|
Feuerwerker |
Ohněstrůjce. Ve skutečnosti dnešní pyrotechnik. Byl
odpovědný ze uložení vlastní munice a zneškodňování munice vadné a
nepřátelské. Oberfeuerwerk - vrchní pyrotechnik [ něm.]. |
|
|
|
|
Až potkáme
někde na frontě artilerii, tak se přihlásíš u nejbližšího
oberfeuerwerkra. |
|
fiakr |
nájemný dvouspřežný krytý kočár pro čtyři cestující. |
 |
|
|
|
Ani pak s tím nesouhlasil namítaje, že jezdí jedině ve
fiakru. „Vy mne chcete
napálit,“ prohlašoval polní kurát, mrkaje na Švejka
i na drožkáře významně,…. |
|
Filip II
Makedonský |
*okolo 382 př. n. l. – †336 př. n. l.
Během svého mládí žil jako rukojmí v řeckém městském
státě Théby v domě vojevůdce Pammena. Během
regentství Ptolemaia z Aloru sem byl přiveden k
utvrzení spojenectví mezi Makedonií a Thébami.
Teprve když se králem stal jeho starší bratr
Perdikkás III., mohl se Filip vrátit z Théb zpět do
Makedonie. Když Perdikkás padl v bitvě proti Ilyrům,
převzal Filip v roce 359 př. n. l. regentství za
svého nezletilého synovce Amynta IV. Po dvou letech
ho makedonské vojenské shromáždění zvolilo za krále.
Byl zavražděn v Aigách, během svatby své dcery,
velitelem své tělesné stráže Pausaniem. |
 |
W |
|
|
Napil se, a trhaje písemný rozkaz, smál se: „To je -
omluvenka? U - nás žádné omluvenky - neplatí. My
jsme - na - vojně - a ne - ve - škole. Tak - tě -
tedy - chytli - v bordelu? Pojď - ke - mně - Švejku
- blíž - já ti - dám - pár - facek. - Ve - kterém -
roce - Filip Macedonský
- porazil - Římany, to ty - nevíš - - ty hřebče!“ |
|
Filippi |
řecké město
Filippoi,
kde se roku 42 př. n. l. odehrála bitva mezi stoupenci republikánů
- Caesarových vrahů, vedených mimo jiné Brutem, proti triumvirům Marca
Antonia a Octaviana. Republikáni utrpěli těžkou porážku, po které Brutus
spáchal sebevraždu. Plutarchos uvádí, že Brutus měl, několik měsíců před
bitvou, zlý sen. Jednou v noci uviděl cosi obrovského a temného. Brutus
se zjevení zeptal: "Kdo jsi a co chceš?" Odpověď zněla: "Jsem tvé
zlé svědomí, Brute. Sejdeme se u Filippi." A skutečně se zjevení
objevilo znovu,v noci před bitvou. |
|
W |
|
Poručík Dub odcházel
bruče: „U Filippi se sejdeme.“
„Cože ti říkal?“ obrátil se k Švejkovi Jurajda.
„Ale dali jsme si schůzku někde u Filipy. Voni tihle vznešení páni
bejvají obyčejně buseranti.“ |
|
filistr |
šosák, čili osoba úzkoprsá, omezeného
rozhledu. Slovo stejného významu je zřejmě převzaté
z německého der Philister. Má asi nějakou souvislost
s
filištíny, kteří projevili svoji omezenost v
pohledu na biblického Davida, jak je psáno v
Samuelovi 29 Bible 21:
Filištínští velitelé se ptali: „Co to tam je za
Hebreje?“ „To je přece David, sluha izraelského
krále Saula,“ řekl jim Achiš. „Je se mnou už nejmíň
rok. Ode dne, kdy od něj odpadl, až dodnes mu nemám
co vytknout.“ Filištínští velitelé se ale na něj
rozzlobili. „Pošli ho pryč,“ řekli mu, „ať se vrátí,
kam mu řekneš. Přece s námi nepůjde do boje! Vždyť
by se v bitvě postavil proti nám! Čím by se mohl
svému pánu zalíbit více než hlavami těchto mužů?
|
|
|
|
|
To je
filistr-byrokrat,
který vytýká na př., že koncept není dobře vysušen
pijákem a podobně. Je to vůbec blbě hovadský zjev v
lidské společnosti, poněvadž přitom dělá takový
mezek rozšafu, všemu chce rozumět, všechno dovede
vyložit a nade vším se urazí.
Jak jsou tato slova platná i dnes i na vyšší
státní úředníky, vlády pravé i levé nevyjímaje. |
|
Fink
von Finkenstein |
Je zřejmé, že se Hašek inspiroval
pruským šlechtickým rodem Finck von Finckenstein, ve
kterém, podle Wikipedie, žili i někteří generálové,
kteří by mohli být v Přemyšlu
veliteli:
Karl August Graf Finck von Finckenstein
(1835–1915), General der Infanterie und
kommandierender General des I.A.-K.
Albrecht Alexander Otto Graf Finck von
Finckenstein (1859–1936), Generalmajor
Konrad Wilhelm Gustav Graf Finck von Finckenstein
(1862-1939), Generalmajor
Bernhard Gustav Wilhelm Graf Finck von
Finckenstein (1863–1945), Generalleutnant
Velitelem
pevnosti po jejím znovudobytí 3.6.1915 byl
generalmajor Gustav Stowasser, později Feldmarschall-Leutnant. . |
|
W |
|
|
Potom pokračoval tento podivný soud na způsob
náhlého soudu, který aranžoval předsedající generál
Fink von Finkenstein. |
|
fištron |
nikdo by asi nepředpokládal že toto slovo, dnes již
vzácně používané, znamená ve své podstatě zastaralý výraz pro rybí tuk
[z něm. der Fischtran]. Tedy něco hrozného, čím nás krmili rodičové v
poválečných letech a co nám kazilo chuť k jídlu a zvedalo žaludky, prý "abychom
vyrostli a byli chytří". Tuto záludnou lež asi uplatňovali i
naši předci v dobách monarchie, že nakonec fištron zdomácněl jako výraz
pro chytrost, důvtipnost, chytrý nápad. |
|
|
|
|
„Mějte fištron,“ odpověděl Vaněk, „na
všechno je dost času, ostatně já myslím, že si pan
obrlajtnant na Balouna zvykne, tu a tam mu něco
ještě sežere a pak ho ...“ |
|
flákat se |
poflakovat se, slangově - lenošit, toulat se, potloukat se,
totéž co prdelkovat se;
vyfláknout se na něco = neudělat to, odfláknout
to =
udělat to špatně, nedbale. Někoho fláknout = někoho uhodit [z něm. flacken = plápolat]. |
|
|
|
|
Nějaká taková žárlivá
ženská chtěla vypátrat, s kterou se její muž fláká, aby mu mohla doma dělat ještě větší rámus. Von byl
vzdělanej člověk, mluvil jen vybraně ... |
|
A von hned začal křičet,
že prý jsem ho slepicí fláknul přes
hubu. |
|
Já půjdu podél potůčka, kde rostou
pomněnky, a vy se budete flákat někde
suchopárem. Já se držím toho, co nám řekl pan obrlajtnant, že vůbec
nemůžeme ... |
|
flang, flank |
zde slangově křídlo, strana, bok
[z něm. die Flanke]. |
|
|
|
|
"...mašíroval
s nimi na levém flangu..." |
|
"....
Potom na pravém flangu šel
rekognoscírovat terén třetí švarm pod les,......" |
|
"....
Druhý, vida hrozící nebezpečí od nepřítele obejitím
s flanky......"
[obejitím z boku] |
|
flaška |
slangově - láhev [z něm. die Flasche] |
|
|
|
|
Fleissner Edouard
von Wostrowitz |
*1825 - †1888 Rakouský plukovník, který v roce 1881 vydal
Handbuch der Kryptographie. |
|
W |
|
|
"Kircherovo
šifrování slovy, pane hejtmane. Každé slovo depeše
se vykládá na protější stránce klíče. Methoda ta
zdokonalena nadporučíkem
Fleissnerem v knize ,Handbuch der
militärischen Kryptographie’, kterou si každý může
koupit v nakladatelství vojenské akademie ve Víd.
Novém Městě. Prosím, pane hejtmane.“ |
|
flígl, flígr |
slangově - křidlo.
Běžně se užívá také rčení "...chytím tě za flígr
a vyhodím tě ven!" [z něm. der Flügel] |
|
|
|
|
"....byli
s ostatníma regimentama, který šly s námi po flíglech...."
|
|
flinta |
slangově ručnice, puška, osobní zbraň vojáka [z
něm. die Flinte] |
|
|
|
|
"....Když je ,Beim Fuß!’, tak
flinta stojí vopřená na pravým boku. Špička pažby je v přímý linii
se špičkou nohou. Pravá ruka je přirozeně napnuta a drží flintu
tak, že palec vobjímá lauf, ostatní prsty musejí svírat pažbu na předku,
a když je ,Schultert!’, tak je flinta volně na řemenu na pravým
rameni a laufmündung nahoru a laufem nazad...“ |
|
flundra |
zde slangově prostitutka, děvka, běhna, kurva. Jinak je
to ryba Platýz bradavičnatý [Platichthys flesus] též nazývaná Flundra
obecná. |
|
|
|
|
..... že prej ty tancuješ v Budějovicích ,U zelený
žáby' s nějakou pitomou
flundrou a že jsi mě už úplně vopustil. ... |
|
„Házely se jí až na pupek jako utahanej
flundře. V sedum hodin
večer pak Mestek zavřel panorámu a řek: ,Mořská
panno, můžete jít domů,'….“ |
|
forhont |
též fořt - hráč, který sedí za
rozdávajícím, je dotazován v licitaci a bude vynášet
(pokud se nebude hrát betl nebo durch), ve voleném
mariáši hráč, který volí trumfy. V obecné mluvě je
forhont ten, který je na
řadě. |
|
|
|
|
„A bylo v banku hodně?“ otázal se Švejk klidně,
„nebo jste málokdy dělal
forhonta? Když nepadá karta, je to velmi
špatný, ale někdy je to mizerie, když to jde až
příliš dobře….“ |
|
forhút, saitnhút, nachhút |
Slangově - přední, boční a zadní voj
[ z něm. die Vorhut, Seitenhut, Nachhut]. Voj =
obecně vojenský oddíl, uskupení. |
|
|
|
|
„Poslušně hlásím, pane lajtnant,“ pokračoval
neúprosně Švejk, „je to nejvyšší rozkaz z brigády,
aby se páni důstojníci voblíkli a šli na batalionní
bešprechung, my totiž vyrazíme, a ještě teprve se
teď bude rozhodovat, která kumpanie bude
forhút, saitnhút nebo nachhút.
Už se bude teď vo tom rozhodovat a já myslím, pane
lajtnant, že voni taky mají do toho co mluvit.“ |
|
forikovat |
slangově - postupovat (dopředu),pokračovat [z něm. vorrücken] |
|
|
|
|
"...To nám četli v rozkaze, že nám táhne na pomoc
třetí armádní sbor, aby nás nerozbili mezi tím
Blatenským jezerem a Prešpurkem, až budeme
forikovat proti druhýmu
armádnímu sboru. Ale nebylo to nic platný; když jsme
měli vyhrát, tak se vodtroubilo a vyhráli to s
bílejma páskama.“ |
|
„…A zas chtěl hned se svou četou forikovat,
ale granát mu usekl kotník. Zas ho chtěli vodnášet,
ale von se počal belhat vo holi k bitevní čáře a
holí se bránil. …“ |
|
forposty |
slangově - přední stráže [něm. Vorposten]. |
|
|
|
|
…postav si, Pimonte, silnější
forposty, hop, hop, hop! Byla bitva, byla,
tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena,
hop, hop, hop! Krve po kolena a na fůry ... |
Forster Vilém
|
jeden ze spoluzakladatelů
strany mírného pokroku v mezích zákona,
přítel Jaroslava Haška.*16. 3. 1882 Hory Ratibořské u Tábora † 22. 5.
1932 Radešovice, okr. Benešov. Po promoci na UK - obor psychologie
(1918) studoval ještě v Anglii a ve Francii. V r. 1921 se habilitoval a
1929 byl jmenován mimořádným profesorem na FF UK. V l. 1923–25 byl
ředitelem Psychotechnického ústavu v Praze a od r. 1926 ředitelem
Vojenského psychologického ústavu v Praze.
Hašek jej několikrát uvádí
v „Politických a sociálních dějinách strany mírného
pokroku v mezích zákona“, ale s přehlasovaným
ö
- Förster. Dochovala se policejní přihláška o které
se domnívám, že by mohla patřit právě našemu Vilému
Forsterovi.
 |
Detail z fotografie před hospodou " Pod
Černým vrchem"
s ostatními aktéry strany mírného pokroku v mezích
zákona. Zleva Vilém Forster, ing. Bogdan Šolaja,
Jaroslav Hašek, Eduard Drobílek.
|
FFMU |
|
|
Ale vlezl mu do toho přítel
Förster.
„Slečno,“ řekl jednoho dne k té, kterou Drobílek
tolik miloval, „vy si nesmíte Drobílka vzít,
poněvadž miluji vás sám. Jestli však ani mne si
nechcete vzít, uděláte nejlepší, když z domova
utečete.“....Hodinu po zasnoubení přišel Förster
a promluvil ke snoubence Drobílkově delší řeč, v níž
vysvětloval, že nečiní dobře, když si chce vzít
Drobílka,..... |
|
Frabša
Fratišek Salesius |
*4.2.1887,Unhošť-†10.6.1956,Praha,
byl český politik (Česká strana národně sociální),
novinář, redaktor, spisovatel a překladatel z
ukrajinštiny. Vystudoval reálku. Po roce 1904
zakládal různé knižnice a časopisy. Tyto pokusy ale
neměly delšího trvání. Redigoval tisk národně
sociální strany a různé odborové listy (Hlasy z
tabákových továren, Posázavský kraj, Železniční
listy a jiné). V letech 1918-1924 byl jedním z
redaktorů Českého slova.
Jeho básnické sbírky: „Při hudbě vodotrysků“ (1905),
„Co srdce vyprávělo“ (1906), „Zamlklé parky“ (1909),
„Na zlatých strunách“ (1909), „Já a můj žal“ (1916).
Hašek mu věnoval kapitolu ve svých "Dějinách
strany", "Poslíček
strany básník Frabša" . |
  |
W |
|
|
V Čechách vyskytují se dva mladí básníci, píšící
jedenkaždý horší verše než druhý. Jest to básník
Rosenzweig-Moir a
Frabša, který stal se po létech upřímným
národním socialistou, redaktorem národně sociálního
plátku v Kutné Hoře. V té době bylo zvykem, že mladí
básníci jako Frabša unášeli dcery pekařů, a
když na ně otec přišel, dopouštěli se urážky Jeho
Veličenstva. |
|
"frantík" |
slangově - odznak na vojenské čepici s
iniciálami císaře Františka Josefa I. |
 |
|
|
|
Stará žena, strkající před sebou vozík, na kterém
seděl muž ve vojenské čepici s vyleštěným
frantíkem, mávající
berlemi. A na kabátě skvěla se pestrá rekrutská
kytka. |
|
Před příjezdem osobního vlaku naplnila se restaurace
třetí třídu vojáky i civilisty. Převládali vojáci od
různých regimentů, formací a nejrůznější národnosti,
které vichřice válečná zavála do táborských
lazaretů, kteří nyní odjížděli znova do pole pro
nová zranění, zmrzačení, bolesti a jeli si vysloužit
nad svými hroby prostý dřevěný kříž, na kterém ještě
po letech na smutných pláních východní Haliče bude
se ve větru a dešti třepetat vybledlá rakouská
vojenská čepice se zrezavělým
frantíkem, na které čas od času si usedne smutný
zestárlý krkavec, vzpomínající na tučné hody před
lety, kdy býval tu pro něho nekonečný prostřený stůl
lidských chutných mrtvol a koňských zdechlin, kdy
právě pod takovou čepicí, na které sedí, bylo to
nejchutnější sousto - lidské oči. |
|
František Josef I. |
*18.8.1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – †21. 11. 1916
tamtéž.byl 68 let císař rakouský (nekorunovaný), král český
(nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský,
dalmátský, chorvatský, slavonský. |
 |
W |
|
|
"Tady
kdysi visel obraz císaře pána," ozval se
opět po chvíli, "právě tam, kde teď visí zrcadlo:""Jó, to mají pravdu,"
odpověděl pan Palivec, "visel tam a sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal
na půdu. To víte, ještě by si někdo mohl dovolit nějakou poznámku a
mohly by být z toho nepříjemnosti. |
|
….Švejk, když
vstoupiv v síň, kde měl být prozkoumán jeho duševní stav, vykřikl,
zpozorovav na stěně visící obraz rakouského mocnáře: "Ať žije, pánové,
císař František Josef I.!"
Věc byla úplně jasnou. |
|
frapant |
též frapantní = ohromující,
překvapivé [z franc. frappant]. |
|
|
|
|
„Švejku,“ řekl nadporučík Lukáš, „vy jste ale blbej,
a neopovažte se mně říct, jak vy to máte ve zvyku:
,Poslušně hlásím, že jsem blbej’.“ „Frapant,“
ozval se hejtman Ságner…. |
|
frčka |
slangový výraz pro hodnostní označení.Vyjadřuje kolik kdo
má hvězdiček, hodnostních proužků a podobně. Svobodník měl jednu frčku
(hvězdičku) desátník dvě frčky, četař tři frčky. |
 |
|
|
|
Když vám ještě jednu frčku
přidají a udělají z vás živočicha, kterému se říká
supák, pak ještě to nebude s vámi v pořádku. |
|
Frič Alberto Vojtěch |
Haškův přítel *8. 9. 1882, Praha – †4. 12. 1944 Praha,
byl český etnograf, cestovatel, botanik a spisovatel. Jihoameričtí
indiáni jej pojmenovali Karaí Pukú (česky Dlouhý lovec), v Evropě byl
znám též jako Lovec kaktusů. Ze své třetí cesty si přivezl z Ameriky do
Prahy Čerwuiše, indiána z kmene Čamakoko, jehož pobyt v Praze
(1908-1909) inspiroval Jaroslava Haška k sepsání povídky Indián a
pražská policie. Podle
policejní přihlášky žila rodina Fričových na adrese Smíchov 148.
Toto číslo bývalo ještě na
mapě z roku 1938 v Jinonické ulici a pod ním se skrývala vila
Božínka.
Dnes je již v ruinách. Více v článku "Jak
jsem potkal Božínku". Fričovo jméno se v románu
nevyskytuje. |
 |
|
|
|
frische-viere |
v překladů "čerstvé čtyřky". Jedná se o variantu karetní
hry Cvik, ve které je povolen dokup karet, a proto bývá někdy nazývána
Kaufcvik [z něm. kaufen]. Někde je tato hra známa pod jménem
Čapáry,
ve své zostřené verzi Zdravíčko,
nebo Komando. Hrával se o šesťáky, později o
desetiháléře. Hrát s vyšší hodnotou mincí je velice riskantní. Protože
téměř v každém kole některý z hráčů neuspěje, mohou při nerozumném hazardu
narůstat peníze ve hře prakticky geometrickou řadou. Hra je velmi
oblíbená pro svou rychlost a napětí. Ale při absenci desetníků, je pro
nezkušeného velmi drahá. |
|
|
|
|
Hraješ frische-viere?
Hraješ? Tak přijď zejtra. My to válíme každej večír.
Kolik je vás tam u telefonu? Sám? Tak se na to
vyflákni a jdi ležet. |
|
Hráli ve skupinách čapáry (frische
viere), jedině kadet Biegler nehrál.
Listoval se spoustou načatých rukopisů o válečných
scénách, neboť chtěl vyniknout ... |
|
Fuchs Václav |
* 1857 - †27.9.1911 Šéfredaktor časopisu "Svět
zvířat" Tchán Ladislava Hájka, Haškova přítele.
Jméno páně Fuchsovo se v románu objevuje mnohokrát.
Jednou je to však papírník, později cuksfíra. Tito
dva zcela jistě nejsou V. Fuchsem, majitelem „Světa
zvířat“. Ten pravý se vyskytuje jen ve vyprávění
jednoročáka Marka.
Více v článku
„.....a hledal
psinec a redakci "Světa zvířat".“ |
 |
|
|
|
Přines jsem s sebou taky čistý rodokmen, který jsem
koupil u papírníka Fuchse. |
|
Jak jsem se vlastně stal kdysi redaktorem Světa
zvířat, onoho velice zajímavého časopisu, bylo pro
mne nějaký čas hádankou dosti složitou do té doby,
kdy jsem sám přišel k tomu názoru, že jsem to mohl
provést jen ve stavu naprosto nepříčetném, ve kterém
jsem byl sveden přátelskou láskou ku starému
kamarádovi Hájkovi, který redigoval do té doby
poctivě časopis, ale zamiloval se přitom do dcerušky
majitele časopisu pana Fuchse,
který ho vyhnal na hodinu pod tou podmínkou, že mu
zaopatří redaktora pořádného. |
|
Vy tedy hned se seberte, jděte do baráku a najděte
nějakého cuksfíru, třebas
Fuchse, a řekněte mu, že má ihned vzít deset
mužů a jít s nimi do magacínu fasovat konzervy. |
|
fujtajxl |
slangové vyjádření odporu,
hnusu .
Také nadávka. Slovo vzniklo zřejmě z něm. "pfui Teufel" = fuj běs. |
|
|
|
|
„….Na kavárnu má, ale dluhy platit, to nikoliv.
Kněz, fujtajxl!" Odplivl si v
kuchyni."Pane, neplivejte nám tady!" ozval se Švejk,
dívaje se se zájmem na cizího pána. |
|
funebrák |
slangově - zřízenec pohřebního ústavu z lat. funus, funestus -
pohřeb, pohřební. |
|
|
|
|
Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu
funebrákovi facku a on
mně ji vrátil. Abychom se smířili, museli nás oba
zatknout, a hned to bylo v odpoledníčku. |
|
furažka |
je ruská vojenská
čepice, rusky фуражка. Byla zavedena do výstroje
ruské armády za cara Pavla I. v roce 1796. |
 |
W |
|
|
Když tedy Švejk, považovaný omylem v ruském plášti a
ve furažce za ruského
zajatce, uprchlého z vesnice před Felštýnem, psal
své zoufalé výkřiky uhlem na stěny, nikdo si toho
nevšímal, a když chtěl v Chyrówě na etapě všechno
dopodrobna vysvětlit nějakému důstojníkovi, který
šel právě okolo, když jim rozdávali kousky tvrdého
kukuřičného chleba, tu ho jeden z maďarských vojáků,
hlídající transport zajatců, uhodil kolbou do ramene
s poznámkou: „Baszom az élet, lezeš do řady, ruská
svině?!“ |
|
furt |
slangově - stále, pořád, trvale [z něm. immerfort]
viz také Zupák |
|
|
|
|
"Ihre Dokumentem
vaši tokúment?" tak pěkné začal na Švejka velitel
vojenské kontroly, šikovatel, provázený čtyřmi
vojáky s bajonety, "já fidět, šédet, nicht fahren,
šédet, pit, furt pit,
burš!" |
|
Pomodlil se před
sv. Janem a povídá mu: ,To je ti horko, kdybys měl
alespoň trochu se napít. Jseš tady na slunci,
furt se asi potíš: Tak
zatřepal feldflaškou, napil se a povídá: ,Nechal
jsem ti taky lok, svatej Jene z Nepomuku.` |
|
Jako teď bych z
toho nic neměl, když vy byste hrál durcha, tak taky
tenkrát ne, a nikdo z nás taky nic, jak to šlo
kolem, platili bychom mu
furt. |
|
"Ták ty mně
neujít, ty mně nejít nikam neutéct, teď zas žíkat,
žeš šélesný, a já furt
žíkat Médený, Cínofý, Olófěný, von je Šélesný, a von
je ten parchant Šélesný, já ti náučím Olófěný,..." |
|
fusekle |
slangově - ponožky [z něm. die Fußsocke]. |
|
|
|
|
"...Polní voltář
není žádná kočka nebo
fusekle, kterou mohou darovat, komu chtějí." |
|
futráž |
slangově - krmivo, potrava, píce [z něm. das Futter].
|
|
|
|
|
"...Nezdaří-li se
to tam, půjdete na Hradčany k hejtmanovi Fišerovi.
Tomu řeknete, že musím platit
futráž pro koně, kterou
jsem propil...." |
|
G |
|
|
gábl |
též gáblík je slangově svačina [z
něm. das Gabelfrühstück] |
|
|
|
|
„Moh to ten náš nebožtík,“ řekl Švejk, „vodevzdat
polívkovýmu ústavu města Prahy, ale takhle je to
přeci jen lepší, von by si třeba pan starosta za ten
vobnos koupil jitrnici na
gábl.“ |
|
galérka |
zde slangově pražské
kriminální podsvětí |
|
|
|
|
Galileo Galilei |
Příběh, že Galileo (*15. 2. 1564 – † 8. 1. 1642),
když se po odvolání zvedl z kolen, řekl „Přece se točí!“ (Eppur si muove!)
nemůže být pravda; říct něco takového před úředníky inkvizice by
znamenalo takřka jistě rozsudek smrti. Galileo prý pronesl tuto
poznámku před arcibiskupem Ascaniem Piccolominim ze Sieny, což byl
vzdělaný muž a sympatizující Galileův hostitel. Galileo u něho bydlel v
měsících bezprostředně následujících po jeho odsouzení. Arcibiskup
nejspíš napsal své rodině o této příhodě, a ta byla později stálým
převypravováním překroucena. |
 |
W |
|
|
„A přece jdu do Budějovic.“ Bylo to víc než Galileovo: „A přece se
točí!“ |
|
Galské moře |
název tohoto moře se vyskytuje jen v
Otia imperialia: recreation for an emperor By Gervase (of Tilbury),
S. E. Banks, J. W. Binns kde se píše "....Gallicum
mare quod est inter Sardiniam et insulas Baleares, habens in fronte, qua
Rodanus fluuis exit in mare, ..." volně přeloženo:"...Galské
moře je mezi Sardinií a ostrovy Balearskými, před ústím řeky
Rhony...." A to je oblast Středozemního moře.
Mnoho to nekoresponduje s Haškovým textem :Tam
někde na severu u Galského moře, kam až se také dostaly římské
legie Caesarovy bez mapy,....Tady bych asi uvažoval tak, že
Caesarovy legie vstoupily do Anglie přes Lamanšský průliv a že
Galské moře bylo někde v této oblasti.
Možná jedna z Haškových
mystifikací. |
|
|
|
|
Ganghofer Ludwig |
*7.7.1855 - †24. 7. 1920 byl německý spisovatel, autor
románu Hříchy otců, který posloužil coby šifrovací klíč.
Jako dobrovolný válečný
dopisovatel od roku 1915 a
1917 působil též na východní frontě. Během těchto let napsal několik válečných reportáží, např.
"Reise zur Deutschen fronty" ( Cesta
na německou frontu )
a velké množství válečných básní, které vyšly v antologiích jako "Eiserne
citera" ( Železná
citera ) a "Neue
Kriegslieder" ( Nová
válka písní ),
kde vyjadřuje své nacionalistické a
antidemokratické postoje. |
 |
W |
|
|
Ve štábním vagoně, kde seděli důstojníci pochodového
praporu, panovalo ze začátku jízdy podivné ticho.
Většina důstojníků byla zahloubána do malé knihy v
plátěné vazbě s nadpisem „Die Sünden der Väter.
Novelle von Ludwig
Ganghofer“ a všichni byli současně zabráni do
čtení stránky 161. Hejtman Ságner, batalionní
velitel, stál u okna, v ruce držel tutéž knížku,
maje ji taktéž otevřenu na stránce 161. |
|
garnizon |
vojenská posádka, sídlo posádky, vojenská věznice,
slangově garňák. Na obrázku je bývalý garňák na Hradčanech v Kapucínské
ulici. |
 |
|
|
|
"Tohoto muže,"
řekl vrchní štábní lékař z komise, ukazuje na
Švejka, "odvedete dolů do kanceláře a počkáte na
naši relaci a raport. Na
garnizónu už mu to kušnění vyženou z hlavy.
Chlap je zdravej jako ryba, simuluje a ještě kušní a
dělá si legraci ze svých představených. Myslí si, že
jsou zde jen kvůli jeho zábavě, že je celá vojna
legrace, špásovná věc. Oni vám to, Švejku, na
garnizóně ukážou, že vojna není žádná sranda." |
|
gásmaska |
slangově - protiplynová ochranná maska [z něm. die Gasmaske].
Jak vidíte na obrázku, vyráběly a vyrábí se i takové
pitominy, jako maska pro psy.
|
 |
|
|
|
"Ještě to by
scházelo," moudře poznamenal desátník, "beztoho už
je různejch válečnejch vynálezů. Kupříkladu vezmeme
si gázmasky na votravování plynem. Natáhneš
si to na hlavu a jseš votrávenej, jak nám vykládali
v unteroffiziersschule." |
|
gáza |
Gáza je řídká
bavlněná tkanina (15-20nití na cm2). Používá se zejména jako
obvazový materiál. |
|
|
|
|
Nohy měla zabalený do zelenýho
gázu,
co mělo představovat vohon,.... |
|
Všude válely se
jímky na patrony, plechové prázdné krabice od
konzerv, cáry z ruských, rakouských í německých
uniforem, části rozbitých vozů, zakrvácené dlouhé
pruhy gázových
obvazů a vaty. |
|
gebírovat |
slangově - náležet, patřit něco
někomu [z něm die Gebühr,gebühren]. |
|
|
|
|
Voni sou přece v
ranku oficíra, tak jim
gebíruje oficírskej arest při garnisoně, |
|
gefecht |
slangově - útok, boj [z něm. das Gefecht]. |
|
|
|
|
"Voni vás jen tak
strašejí," ozval se Švejk, "žádnej voják se nemá
ničeho bát. I kdyby v boji padl do latríny, tak se
jen voblíže a jde dál do
gefechtu, a na votravný plyny je každej
zvyklej z kasáren, když je čerstvej komisárek a
hrách s kroupama...." |
|
"Je jich
podělanejch víc v každým
gefechtu," ozval se opět jeden muž z
eskorty, "nedávno nám vypravoval jeden raněnej
kamarád v Budějovicích, že když forykovali, že se
podělal třikrát za sebou...." |
|
Colmar von der
Goltz |
* 12.8.1843 - † 19.4.1916 německý
generál.Během první světové války měl v Turecku roli
poradce Turecko jako Goltz paša. Zemřel v Bagdádu na
tyfus. |
|
W |
|
|
Goltz paša přijel z
Cařihradu do Berlína a naším císařem byli
vyznamenáni Enver paša, viceadmirál Usedon paša a
generál Dževad paša. Poměrně hodně vyznamenání za
tak krátkou dobu.“ |
|
Gótové |
Gótové byli východogermánské etnikum, které podle tradice
pocházelo z jižního Švédska a ostrova Gotlandu, a výrazně se zapsalo do
dějin raného středověku, především do doby stěhování národů. |
|
W |
|
|
Staří
Gótové dělali své
výpravy také bez topografické znalosti. Mašírovat
pořád kupředu, tomu se říká anabaze. |
|
Grabowski |
Muž tohoto jména nebyl starostou Přemyšlu v letech
osmdesátých devatenáctého století. Tím byl v letech
1881 - 1901 ve skutečnosti Aleksander Dworski
*1882 - †29.3.1908. Nebyl sice stavitel, ale
zasloužil se o nebývalý rozkvět Přemyšlu. Bohužel, v
městském parku je socha polského spisovatele Adama
Mickiewicze, nikoliv socha starosty.
Grabowski je podle Milana Hodíka totožný s
Bronisławem Grabowskim , polským etnografem,
spisovatelem, překladatelem a slavistou. Překládal
mimo jiné české spisovatele, Karolinu Světlou a
Jaroslava Vrchlického. Já se přikláním k verzi, že
Hašek měl na mysli Aleksandera Dworskeho. |
 |
W |
|
|
Potom dlouhou dobu vyčítal si
toto zpustlé jednání, ačkoliv to nemohl ani
napraviti tím, když tu noc, vraceje se domů, klečel
omylem v parku před sochou stavitele a starosty
města, mecenáše pána
Grabowského, který získal si velké zásluhy o
Přemyšl v letech osmdesátých. |
|
Greinz Rudolf |
* 16.8.1866 - † 16.8.1942 rakouský
autor, který v roce 1915 vydal knihu básní "Die Eiserne
Faust. Marterln auf
unsere Feinde." . Jedna báseň
je citována v románu (text neověřen). |
 |
W |
|
|
Druhá pohlednice pocházela z německé
říše. Byl to dárek Němců rakousko-uherským vojínům.
Nahoře bylo: „Viribus unitis“ a pod tím obrázek, jak
na šibenici visí Sir Edward Grey a dole pod ním
vesele salutují rakouský i německý voják.ásnička
dole byla vzata z knížky
Greinzovy: „Železná pěst“. Žertíčky na naše
nepřátele, o kterých říšské listy psaly, že verše
Greinzovy jsou rány karabáčem, přičemž obsahují
pravý nezkrocený humor a nepřekonatelný vtip. Text
pod šibenicí, v překladě:
Grey.
Na šibenici, v příjemné
výši,
měl by se houpat
Edward Grey,
je na to již nejvyšší čas,
však třeba upozornit vás,
že žádný dub své
nepropůjčil dřevo
k popravě toho jidáše.
Na dřevě visí osiky
z Francouzské republiky. |
|
grenadýrmarš |
v podstatě smíchané uvařené těstoviny s uvařenými
bramborami, vše přelité usmaženou cibulkou na sádle nebo slanině. Asi
jídlo vojáků, kdy se smíchaly všechny zbytky. Švejkovi tam dali kousky
vepřového. [z něm. der Grenadiermarsch = pochod granátníků]. |
|
|
|
|
a když už se nám všem přejedli
blbouni, tak nám dal dělat na
mináž grenadýrmarš s vepřovým masem |
|
|
Grey Edward |
* 25.4.1862 Praha - † 7.9.1933 Fallodon britský ministr
zahraničí 1905 - 1915, hrál důležitou roli v událostech, které
vedly k vypuknutí války v roce 1914, když jeho diplomacie selhala.
|
 |
W |
|
|
Druhá pohlednice pocházela z německé
říše. Byl to dárek Němců rakousko-uherským vojínům.
Nahoře bylo: „Viribus unitis“ a pod tím obrázek, jak
na šibenici visí Sir Edward
Grey....
Grey.
Na šibenici, v příjemné
výši,
měl by se houpat Edward
Grey,
je na to již nejvyšší čas,
však třeba upozornit vás,
že žádný dub své
nepropůjčil dřevo
k popravě toho jidáše.
Na dřevě visí osiky
z Francouzské republiky. |
|
grobián |
hrubián, surovec, hulvát,
násilník |
|
|
|
|
Gronsveld Joost
van Maximilaan |
*1598 - †24.09.1662 holandský hrabě, který vynalezl šifrovací systém,
používaný ve třicetileté válce. Hašek troch zkomolil jeho jméno: |
|
W |
|
|
„Erzherzogs
Albrechtsystem,“
zamumlal pro sebe snaživý kadet Biegler, „8922 =
R, převzatý z methody Gronfelda. |
|
Groš Karel |
Karel Groš (*21.2. 1865–†12.10.1938)
byl český právník a mladočeský politik, starosta
Prahy od roku 1906 až do pádu monarchie roku 1918,
který projevoval bezmeznou
loajalitu
k habsburskému trůnu. V Haškově díle se objevuje
v práci "Dobrý voják Švejk v zajetí":
Druhý den, dříve ještě než dr.
Groš mohl u místodržitele za svou osobu tlumočit
zbaběle loajální pocity při vypovězení války, dobrý
voják Švejk za velkého sběhu lidu uspořádal po
pražských ulicích jiný loajální projev......Ze
sousedních separací bylo slyšet zpěv. Bylo to jako v
dobách politického kvašení, v dobách Omladiny. A na
radnici primátor Groš, největší ostuda Prahy
za tři sta let, kdy Praha úpěla pod panstvím
Habsburků, ve zvláštním zasedání, zapomenuv, že
radnicí táhnou vzpomínky z české historie, které
dokazují pravý opak toho, než co žvaní, promlouvá o
císaři pánu jako o vlastním příteli Poláků.
A v článku Intrikán herec Písecký
a jeho drama:
Do této hospody na rohu Růžových sadů a Blanické
ulice chodíval též synovec pražského
starosty Groše, který se rodu Grošů naprosto
nevyved. |
  |
W |
|
|
Guido von Usedom |
*1854 – †1925 německý admirál, který
vedl turecké vojenské námořnictvo v bitvě o
Dardanely. A byl skutečně našim mocnářem vyznamenán
dne 30.3.1915 spolu s Dževadem pašou, jak psala
Národní politika 1.4.1915.
|
 |
|
|
|
„…naším císařem byli
vyznamenáni Enver paša,
viceadmirál Usedon paša a generál Dževad
paša. Poměrně hodně vyznamenání za tak krátkou
dobu.“ |
|
Guth Jiří
- Jarkovský |
*23.1.1861 -
†8.1.1943 mimo jiné první ceremoniář T.G.Masaryka a autorem
knih o společenském chování a výchově (Společenský katechismus,
Stolničení, Základy společenské výchovy).[106] |
 |
W |
|
|
Život není žádnou
školou uhlazeného chování. Každý mluví tak, jak je
schopen. Ceremoniář dr
Guth mluví jinak než hostinský Palivec „U
kalicha“, a tento román není pomůckou k salonnímu
ušlechtění a naučnou knihou, jakých výrazů je možno
ve společnosti užívat. |
|
H |
|
|
|
habaděj |
slangově - hodně, mnoho |
|
|
|
|
Když budou do čtyř
hodin odpůldne v Písku, je času
habaděj. Do šesti je
času dost. To už půjdou ve tmě, jak ukazuje dnešní
počasí. Je to vůbec jedno, jít teď nebo až potom.
Písek nemůže utéc |
|
....a Švejk s
jednoročákem do zvláštního arestantského vozu, který
byl vždy připjat k vojenským vlakům hned za štábní
vagóny. V takovém arestantském voze je místa
habaděj. |
|
"...Vezměme si
například Švejdy, za tý třicetiletý vojny. Vodkud až
nepřišli, a dostali se až k Německýmu Brodu a na
Lipnici, kde událi takovou paseku, že ještě dodneška
se tam mluví v hospodách po půlnoci švédsky, takže
si navzájem nikdo nerozumí. Nebo Prušáci, ty taky
nebyli jen přespolní, a na Lipnici je po nich Prusů
habaděj. Dostali se až
do Jedouchova a do Ameriky a zas nazpátek." |
|
Hájek Domažlický Ladislav |
haškův přítel, *9. 3. 1884, Domažlice - † 26.(28.) 3.
1943, Praha. Byl Haškovým spolužákem ze studií na obchodní akademii. Byl
spoluautor Haškovy prvotiny Májové výkřiky (1903) a hlavně prací Z mých
vzpomínek na Jaroslava Haška (1925).Byl redaktorem a šéfredaktorem časopisu "Svět
zvířat", kam, v roce 1908 přivedl i J. Haška.. Působil jako novinář v
časopisech Reforma, Nový večerník, Národní střed. Vydal básnické sbírky
Noci, Verše, napsal řadu próz. Dochovaly s i tři policejní přihlášky.
První, a
druhé za svobodna, na
třetí je již
uveden se svoji ženou Sofií (Žofií) Fuchsovou,
dcerou majitele časopisu Svět zvířat. Na horní
fotce, z lázní Poděbrad, je pod číslem 5. Pod číslem
6 je jeho žena Žofie, rozená Fuchsová. Na spodní
fotce je zcela vlevo. Je z večírku u Janotů a měl
by zde být zachycen
i druhý Haškův spolužák
Viktor Janota. |
 |
|
|
|
„Namouduši,
pane obrlajtnant,“ řekl Švejk s výrazem mučedníka, „já žádnýho německýho
spisovatele osobně neznám. Já jsem znal jenom jednoho českýho
spisovatele osobně, nějakýho Hájka Ladislava z Domažlic. Von byl
redaktorem ,Světa zvířat’ ..." |
|
Tenkrát totiž začali vydávat v Poděbradech
časopejsek ,Nezávislost’ a poděbradskej lekárník byl
toho hlavní hlavou, a redaktorem tam udělali ňákýho
Ladislava Hájka Domažlickýho.
|
|
hajzl (hajzlík) |
nadávka - zmetek, zrůda, parchant, také vulgárně záchod.
Jak pravil Batzer na adresu kadeta Bieglera:....bescheißena
Haizlputza = posraná štětka na záchod [z
rakouské němčiny
das Häusel=záchod, putzen = čistit ]. |
|
|
|
|
"..Nebo nedej
pánbůh, aby tě, hajzlíku,
napadlo, až přijde inspekce, si na něco stěžovat..." |
|
"Hajzlík
jste," odpověděl
Švejk, dívaje se mu do očí,
"pliváte na zem, jako byste byl v elektrice, ve
vlaku nebo někde
ve veřejné
místnosti..." |
|
"Švejku,
ježíšmarjá, himlhergot, já vás zastřelím, vy hovado,
vy dobytku, vy vole, vy hajzle
jeden. Jste tak blbej?" |
|
"...,Pamatujou,
bábo, že každý císař a král pamatuje jen na svou
kapsu, a proto vede válku, ať je to třebas takový
dědek jako starý Procházka, kterého nemohou už
pustit z hajzlu, aby
jim nepodělal celý Schönbrunn: " |
|
„Panenko Marjá,“
zabědoval za oknem Baloun, „můj chleba je
v hajzlu.“ Klátě dlouhýma
rukama, šel shánět něco na zub do vsi. |
|
Hali bej |
„Turci se drží dobře,“ odpověděl nadporučík, uváděje ho opět ke
stolu, „předseda turecké sněmovny Hali bej a Ali bej přijeli do
Vídně. Jedná se skutečně o předsedu tureckého parlamentu, později ministra
zahraničních věcí. Ale jmenoval se Halil bej (bey). |
 |
|
|
|
„Turci se drží dobře,“ odpověděl nadporučík, uváděje
ho opět ke stolu, „předseda turecké sněmovny
Hali bej a Ali bej
přijeli do Vídně….“ |
|
Halič |
Halič (polsky Galicja; ukrajinsky Галичина / Halyčyna) je
historická oblast, po roce 1945 rozdělená mezi jihovýchodní Polsko a
západní Ukrajinu. Ve 14.–18. století byla součástí Polského království,
do roku 1918 pak byla jednou ze zemí Habsburské monarchie.
Vojenská mapa Haliče |
|
W |
|
|
"...S city
povznesenými nastoupíte pout do krajin, o kterých
již starý Humboldt pravil: ,V celém světě neviděl
jsem něco velkolepějšího nad tu blbou
Halič: Hojné a vzácné
zkušenosti, jichž nabyla naše slavná armáda na
ústupu z Haliče při prvé cestě, budou našim
novým válečným výpravám jistě vítaným vodítkem při
sestavování programu druhé cesty...." |
|
hampejzník |
hampejz je slangově nevěstinec. Bohužel nevím jak toto
slovo vzniklo. Také nadávka: |
|
|
|
|
"To je řvaní pro
jednoho prohraného betla," zněla slušná odpověď
účetního šikovatele, "vy sám hrajete jako idiot. Já
si mám vycucat z malíčku kulovou vosmu, když vůbec
žádný kule taky nemám, já měl jen vysoký zelený a
žaludy, vy hampejzníku." |
|
hantýrka |
pražský slang,
například v Brně hantec. |
|
|
|
|
hastroš |
strašák, figurina na poli ke strašení zvěře. |
|
|
|
|
Ohromná blůza se
záplatami na loktech, zamaštěná a špinavá, klátila
se na Švejkovi jako kabát na
hastrošovi. |
|
Hatina Alois |
*9.5.1886-†3.9.1950 Haškův přítel, pražský antimilitarista, redaktor časopisu
národně socialistické mládeže "Mladé proudy", odsouzený v procesu s
antimilitaristy v letech 1907 - 1910 na dva roky žaláře, spolu se svým
kolegou Emilem Špatným. Nakonec se stal
poslancem parlamentu ČSR Na snímku, který je
archivován NAČR fond 1302 je Alois Hatina spolu s
Emilem Špatným při propuštění z pankrácké věznice.
Na spodním snímku rovněž z fondu 1302
NAČR z roku 1914 je vězněn spolu s dalšími přáteli
Jaroslava Haška,Emilem Špatným
a Michalem Káchou. |
 |
zde |
|
|
haubice |
slangově houfnice. Na rozdíl od kanónů, určených k přímé
palbě na cíl, je houfnice určena k palbě nepřímé (tzv. po balistické
křivce). V Českých zemích byla houfnice používána už v 15. století
husity jako pohyblivé polní dělo . Používala se na nepřesnou střelbu do
houfů, proto houfnice. Na výrazu vidíte, jak se z českého houfnice
vytvořilo německé die Haubitze a potom zpět do češtiny vznikl
germanizmus haubice. |
houfnice Škoda 10cm vzor 1914 |
W |
|
|
Byly to podstřelené létací stroje, roztrhané hlavně
haubic. |
|
hauptwacha |
hlavní strážnice [z něm. die Hauptwache] |
|
|
|
|
...poručil mne okamžitě ze cvičiště odstranit a dát na
hauptwachu. |
|
Havlasa Jan |
*22.12.1883 - †13.08.1964, vlastním
jménem Jan Klecanda. Byl spisovatelem a žurnalistou,
v roce 1919 také diplomatem v Bazílii, ale hlavně
cestovatelem. Hašek mohl znát jeho cestu s M.R.
Štefánikem v letech 1910 - 1912 po Tahiti, Oceánii,
Japonsku a Indii. |
 |
cesky-jazyk.cz |
|
|
„….jako ten Kudela z Bytouchova, kterej za aktivní
služby tak dlouho chodil k raportu, až byl
přeloženej k marině, kde se stal kornetem, a byl na
ňákým vostrově potom, v Tichým oceánu, vyhlášenej
jako desertýr. Von se tam potom voženil a mluvil
taky s cestovatelem Havlasou,
kterej vůbec nepoznal, že to není domorodec….“ |
|
haxna |
také hnáta slangově noha [z něm. die Haxe, die Hachse]
|
|
|
|
|
Když se měl
votočit, to mu bylo jedno, jakou
haxnou to udělal, cáp,
cáp, cáp, třebas šest šritů ještě šel kupředu a pak
se teprve točil jako kohout na vobrtlíku a při marši
držel krok jako podagrista nebo tancoval jako stará
děvka vo posvícení." |
|
Helgoland |
Helgoland je ostrov v Severním moři,
který je součástí Německa. Ostrov má rozlohu
přibližně 1 km² a okolo 1650 obyvatel. |
 |
W
|
|
|
Generál Biegler rozsvěcuje elektrickou lampičku.
Vidí, že má štábní mapu na kolenou. Ale je to
námořní mapa helgolandského
pobřeží z roku 1864, ve válce rakousko-pruské proti
Dánsku za Šlesvik. ... |
|
Na ulici se to poručíkovi Dubovi vrazilo zas do
hlavy, poněvadž bylo velké parno. Vykládal Švejkovi
nejrůznější nesmysle bez jakékoliv spojitosti.
Mluvil o tom, že má doma poštovní známku z
Helgolandu a hned po
ukončení maturity že šli hrát billiar a nepozdravili
třídního profesora. Ku každé větě dodával: „Myslím,
že mně dobře rozumíte.“ |
|
Herben Jan
PhDr. |
*7.5.1857–†24.12.1936, byl český a
československý politik, novinář, spisovatel a
historik. Roku 1886 vychází první číslo časopisu Čas
jehož byl Jan Herben zakladatelem, když se kvůli
svému angažování proti tzv. Rukopisům rozešel se
svým předchozím zaměstnavatelem, vydavatelem
Národních listů Juliem Grégrem. V letech 1894–1906
byl vlastníkem Času, který
dotoval z vlastních prostředků. V roce 1901 se Čas
přeměnil na deník. V roce 1915 byl Čas zastaven.
Hašek zde má na mysli takzvanou
Herbenovu aféru. Herbenovi jako redaktorovi Času
bylo vytýkáno v tisku, že zpronevěřil část
dobročinné sbírky na sirotky po tragédii v
mosteckých dolech z roku 1902, které použil k
zaplacení nutného účtu za časopis. Herben však byl v
celé věci nevině a po prvotních sporech se za něj
postavil i Masaryk |
  |
|
|
|
Realisté zatím v Čechách nelení a
Herben a Masaryk nadávají si navzájem.
Masaryk prohlašuje, že je s Herbenem morálně hotov,
k čemuž Herben ironicky přisvědčuje s velice
nebezpečným dodatkem: „Ale nikdy ne finančně.“ |
|
herka |
slangově stará kobyla |
|
|
|
|
"...Defilíruje a
mlčí, jen řada za řadou se drze dívá panu obrštovi
do očí. - ,Ruht!` povídá pan obršt a chodí po dvoře,
seká si bičíkem přes holinky, plivá, pak najednou se
zastaví a zařve ,Abtreten!`, sedne si na svou
herku a už je z brány
venku...." |
|
herkulovská práce |
ano, Švejkovu anabázi lze přirovnat k výkonům bájného
Herkula: 1. zabít nemejského lva. 2. zabít lernskou Hydru. 3.
chytit kerynejskou laň. 4. polapit erymanthského kance. 5. vyčistit Augeiův (Augiášův)
chlév. 6. zbavit zemi stymfálských ptáků. 7. přivést divokého býka
z Kréty . 8. přihnat Diomédovy divoké koně. 9. přinést
pás královny Amazonek. 10. přihnat Géryonova stáda dobytka.
11. přinést tři zlatá jablka ze zahrad Hesperidek. 12. přivést psa
Kerbera z podsvětí.......co to je proti Švejkovu utrpení.... |
 |
W |
|
|
"To byla
herkulovská práce," řekl
konečně, když se zalíbením naslouchal Švejkovu
líčení, jak ho to mrzí, že se nemohl tak dlouho
dostat k pluku, "na vás musela být mohutná podívaná,
když jste se kroutil kolem Putimi." |
|
hesychasté |
správně Hésychasté - křesťanské
mystické hnutí, které vzniklo v 6. stol. Hésychasté
byli obviňováni z kacířství mimo jiné proto, že
tvrdili, že během vnitřního soustředění vidí
samotného Boha, respektive božské světlo. Ančík ve
svých vysvětlivkách v r. 1953 píše, že Hésychasté
si vymysleli, že uzří božské světlo tehdy, jestliže
se skloněnou hlavou se upřeně zahledí na svůj pupek.
Což je mylné a tendenčně pojaté tvrzení,
poplatné tehdejší ateistické propagandě. Oni měli
prostě při tom vnitřním soustředění sehnutou hlavu a
vypadali jako když jsou zahledění na svoje břicho. |
|
|
|
|
„Ty bys patřil mezi sektu
hesychastů,“ s lítostí řekl učený kuchař
Jurajda, „ti také hleděli celé dny na svůj pupek, až
se jim zdálo, že jim kolem pupku zasvitla svatozář.
Pak se domnívali, že dospěli třetího stupně
dokonalosti.“ |
|
Heveroch Antonín |
český psychiatr a neurolog * 19. 1. 1869 † 2. 3. 1927.
byl významný psychiatr a neurolog. Napsal v roce
1901 mimo jiné knížku „O podivínech a lidech
nápadných“, ve které popisuje chování a projevy
pacientů trpících psychopatií či poruchou osobnosti.
A podle této knihy zřejmě onen muž inteligentního
vzezření simuloval paralytika. |
 |
W |
|
|
„Já těm soudním
lékařům nic nevěřím,“ poznamenal muž inteligentního
vzezření. „Když jsem jednou padělal směnky, pro
všechen případ chodil jsem na přednášky k doktoru
Heverochovi, a když mě
chytili, simuloval jsem paralytika právě tak, jak ho
vyličoval pan doktor Heveroch. ..." |
|
hezoun |
slangově - hezký chlap, krasavec,
fešák. |
|
|
|
|
"...,Mořská panno,
můžete jít domů,` vona se převlíkla a v deset večer
už ji bylo vidět chodit po Táborskej ulici a zcela
nenápadně každýmu pánovi, kterýho potkala, říkat: ,Hezoune,
šel si to zafilipínkovat.` Poněvadž neměla knížku,
tak ji při šťáře s druhejma podobnejma myšema pan
Drašner zavřel, a Mestek měl po kšeftě." |
|
hilfsplatz |
něm. stanoviště první pomoci.
|
|
|
|
|
"...přišlo k útoku
na bajonety a proti němu se vobjevil jeden Rus,
chlap jako hora, a mazal si to na něho s bajonetem a
měl pořádnou kapičku u nosu. Jak se mu von podíval
na tu kapičku, na ten vozdr, že se mu hned udělalo
špatně a musel jít na
hilfsplac, kde ho uznali zamořenýho cholerou
a odpravili do cholerovejch baráků do Pešti, kde se
taky vopravdu nakazil cholerou." |
|
hilzna |
nábojnice, ale také dutinka na cigarety: [z něm. die
Hülse] |
|
|
|
|
A vona se otočila zády ke mně a bylo vidět na
kůži, že má vobtisknutej celej vzorek toho mřížkování z koberce a na
páteři jednu přilepenou hilznu z cigarety. |
|
himmelhergott,
himlhergot, hergot |
kletba složená z německých slov Himmel Herr Gott - Nebesa,
pane Bože. Také se užívá zkrácená podoba hergot. |
|
|
|
|
"Himlhergot,
tak tu hubu držte, když jsem vám poručil, tak víte
dobře, že nesmíte kušnit!" |
|
"...Mohu
vás ubezpečit, že říkám také
himlhergot, krucifix a sakra..." |
|
"Švejku,
ježíšmarjá, himlhergot,
já vás zastřelím, vy hovado, vy dobytku, vy vole, vy
hajzle jeden. Jste tak blbej?" |
|
himmellaudon |
kletba, pocházející z dob pruských válek, kdy rakouské
armádě velel ganerál Laudon *1716 - †1790. Kletbu volali vyděšení
Prusové [ něm. Himmel! Laudon! = Nebesa! Laudon!] "krucilaudon!"
je kletba stejného významu. |
|
|
|
|
"Švejku, dobytku,
himllaudon, držte
hubu! Bud' jste takový rafinovaný ničema, nebo jste
takový velbloud a blboun nejapný. |
|
,Já vím,` začal,
,že jste lumpové a že je vám třeba vytlouct z hlavy
všechno bláznovství. S češtinou se nedostanete ani
pod šibenici. Náš nejvyšší vojenský pán je taky
Němec. Posloucháte?
Himmellaudon, nieder!` |
Vrchní polní kurát
prděl a krkal na lavici a hřmotné zíval na celé
kolo. Konečné se posadil a udivené se tázal:
"Krucilaudon, kde to
jsem?" |
|
Hindenburgovy
aneknoty |
Paul Ludwig Hans Anton von
Beneckendorff und von Hindenburg, *2.10.1847 –
†2.8.1934 byl německý polní maršál, významná
osobnost první světové války a v letech 1925–1934
prezident Německa. Vzducholoď Hindenburg získala své
jméno na jeho počest. |
 |
W |
|
|
Měl celou knihovnu
takových svazečků s pitomými názvy jako „Humor v
tornistře pro oči i uši“, „Hindenburgovy
anekdoty“, „Hindenburg v zrcadle humoru“,
„Druhá tornistra plná humoru, naládovaná
Felixem Schlemprem“,
„Z našeho gulášového kanonu“, „Šťavnaté granátové
třísky ze zákopů“, nebo tyto hovadiny: „Pod dvojitým
orlem“, „Vídeňský řízek z c. k. polní kuchyně. Ohřál
Artur Lokesch“.
Někdy mu také předzpěvoval ze sbírky veselých
vojenských písní „Wir müssen siegen!“, přičemž
naléval neustále něco ostrého a nutil polního kuráta
Martince, aby pil a hulákal s ním. |
|
hnípat |
slangově - spát. Totéž co
chrnět.
|
|
|
|
|
To máte u vás
divný pořádky. Žes k tomu přišel jako slepej k
houslím? Nu, konečně mé přišli ablézovat.
Hnípej sladce." |
|
Nakonec vybídla
energicky rozespalého závodčího, aby šel vzbudit
pana strážmistra, to že není žádný pořádek, když se
tak dlouho hnípá. |
|
hnuse |
nadávka - hnus = něco odporného, slizkého. |
|
|
|
|
"...,Máte nějakou
stížnost?, tak musíš, smrade, stát hapták,
zasalutovat a odpovědět: ,Poslušně hlásím, že nemám,
že jsem úplně spokojen.` - Jak to řekneš,
hnuse,
opakuj to!" |
|
"Tak se vysvleč do
podvlíkaček a půjdeš do šestnáctky," řekl vlídně,
nepřidávaje ani lumpa, hnusa nebo smrada, jak měl ve
zvyku. |
|
hňup |
nadávka totéž co blbec, kretén,
pitomec |
|
|
|
|
"Nemyslete si, že
se budete u divisionsgerichtu válet dál kvůli nějaké
hloupé rvačce a vyhnete se na nějaký čas frontě.
Kvůli vám jsem musel telefonovat až s armádním
gerichtem, vy hňupi." |
|
Vy ani nevíte, jak
ještě po smrti budete užitečný svým potomkům. Vaši
kluci budou pít kafe voslazený cukrem, kerej šel
skrz vaše hnáty, hňupové: Já jsem se zamyslel, a von
na mne, vo čem přemejšlím. ,Poslušně hlásím,`
povídám, ,tak si myslím, že špódium z pánů oficírů
musí bejt vo hodně dražší než ze sprostejch vojáků `
Dostal jsem za to tři dny ajnclíčka." |
|
hofmistr |
správce dvora, představený dvorského služebnictva,
vychovatel dětí v panovnických a šlechtických rodinách [z něm. der
Hofmeister]. |
|
|
|
|
„….Kvůli pořádku, aby si snad dvorní lokajové nedovolili nějaké
důvěrnosti ku dvorním dámám přítomným na hostině, objevuje se nejvyšší
hofmistr baron
Lederer….“ |
|
holomek |
katův pomocník, nadávka |
|
|
|
|
'...My už ti,
holomku, noviny vytlučem
z hlavy', rozhodl se po dlouhým lítání pan obršt. |
|
holota |
nadávka - sebranka, lůza, chátra,
pakáž |
|
|
|
|
"...Maďaři jsou,
zkrátka řečeno, holota,"
zakončil starý sapér Vodička, načež Švejk
poznamenal: "Někerej Maďar taky za to nemůže, že je
Maďar." |
|
holt |
povzdech; ve významu „inu, zkrátka a dobře“ |
|
|
|
|
"My
holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu neměli brát...." |
|
„Vy
holt
tady u divisijního soudu nemyslíte než na žrádlo,“ řekl Vodička, který
již úplně okřál. Když jednoročnímu dobrovolníkovi oznámili, jak to s
nimi dopadlo, ..." |
|
“Vona je to
holt vášeň, ale nejhorší je to, když to
přijde na ženský. |
|
"Když si tedy nedáte
říct, pane rechnungsfeldvébl, a máte svou hlavu, tak se
holt musíme rozejít a sejdeme se až na
místě ve Felštýně. ..." |
|
Horký Karel |
*25.04.1879 - †02.03.1965 Prozaik, básník, dramatik a
především novinář a publicista. Haškův spolupracovník v
Humoristických listech |
|
|
|
|
hosny, hozny |
slangově - kalhoty [z něm. die Hosen] |
|
|
|
|
"Dej si tedy hosny
nahoru a postav se potom zas habacht!" Poněvadž to ,habacht`
řekl generálmajor trochu hlasitěji, ti nejbližší
počali vstávat nad latrínou. |
|
hostýnská panenka Maria |
V poutní bazilice Nanebevzetí Panny
Marie na Svatém Hostýně stojí nad hlavním oltářem
socha Panny Marie v životní velikosti s Ježíškem,
který metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole.
Tito krutí nájezdníci na počátku 13. století
ohrožovali Evropu a v roce 1241 vpadli také na
Moravu, kde vraždili a drancovali. Lidé hledali pro
sebe a svůj nejskromnější majetek útočiště v lesích
a na horách. Podle starobylého podání byli ti, kdo
se uchýlili na Hostýn, zachráněni přímluvou Panny
Marie, která bleskem zapálila ležení divokých
nájezdníků. |
 |
W
web |
|
|
„Tak ty seš tedy Tatar,“ soustrastně řekl Švejk, „ty
jsi se vydařil. Pak mně máš rozumět a já tobě, když
seš Tatar. Hm - znáš Jaroslava ze Šternberka? To
jméno neznáš, ty kluku tatarská? Ten vám natřel
prdel pod Hostýnem. To ste vod nás jeli, vy klucí
tatarský, z Moravy svinským krokem. Vás ve vašich
čítankách neučejí, jako nás to učívali. Znáš
hostýnskou panenku Marii?
To se ví, že neznáš - ta byla taky při tom, však
voni vás, kluky tatarský, tady v zajetí pokřtějí.“ |
|
hovadina |
nesmysl, hloupost odvozeno od
hovado = domácí hovězí
dobytek, též nadávka. |
|
|
|
|
"Na takovou
maličkost se nepamatuju, já jsem se nikdy o takovou
hovadinu nezajímal a nikdy jsem nebyl na to
zvědavej," odpověděl pan Palivec, "přílišná
zvědavost škodí." |
|
hovnivár |
též hovnivál, zde nadávka odvozena od brouka Chrobáka
lesního, který žije téměř celý život na trusu, kterým se z větší části
živí i do něj klade vajíčka. Zkratka se celý život "válí v hovnech",
proto mu lidé také říkají hovnivál |
|
|
|
|
,Nemyslete si,
vy
hovnivárové, vy líní krávové a bagounové, že
vám už tahle vojna skončí na tomhle světě. My se
ještě po smrti uhlídáme, a já vám udělám takovej
vočistec, že z toho budete jeleni, vy svinská
bando.` |
|
Hercegovina |
dnes federativní republika Bosna a Hercegovina, od roku
1878 protektorát Rakouska - Uherska , od roku 1909 už jeho
součást. |
 |
W |
|
|
„…To udělali
asi Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a
Hercegovinu neměli brát…“. |
|
herstellovat |
slangový výraz vytvořený z povelu Hersteltt! - Zpět! Tedy
povel nařizující aby předchozí povel byl vykonán znovu, opraven.
Herstellovat je zde volně přeloženo opravovat [z něm.die Herstellung
-oprava]. |
|
|
|
|
Tedy, Baloune, dej si
pozor, abych nemusel herstellovat. Nerad
zbytečně manšaft trápím. |
|
herynek |
slangově - nasolený sleď, slaneček. Vymáčený v mléce a
naložený v oleji s cibulí a kořením, je matjes. [ z něm. der Hering] |
 |
|
|
|
„..Znal jsem
jednoho truhláře, ten se ponejprv opil na Silvestra
roku 1910 a prvního ledna ráno měl takovou žízeň a
bylo mu tak špatné, že si koupil
herynka a pil znovu, a to tak dělá denně už
po čtyry roky a nikdo mu nepomůže,…“ |
|
hodule |
na Moravě se tak nazývalo dobytče
(jalovice, beran), které si kupovalo několik sousedů
vespolek. Společně ho vykrmili a společně zabili a
snědli. Pochopitelně, že toho toto dobytče mnoho
sežralo, takže to byla "hodule žravá". |
|
|
|
|
Jurajda
používal přitom dosti nesrozumitelných výrazů. „Jsi
hodule žravá,“ říkal
Balounovi, „žral bys, až by ses potil, a kdybych ti
dal nést nahoru jitrnice, tak by ses s nimi pekelil
na schodech.“ |
|
Hugo Victor |
francouzký spisovatel, autor románu Bídníci, kde líčil
poslední odpověď staré gardy Napoleona Angličanům
v bitvě u Waterloo - na výzvu Angličanů,aby se
vzdali, gardisté odpověděli jednohlasně "merde!"- hovno. |
 |
W |
|
|
Palivec byl
známý sprosťák, každé jeho druhé slovo byla zadnice
nebo hovno. Přitom byl ale sečtělý a upozorňoval
každého, aby si přečetl, co napsal o posledním
předmětě
Victor Hugo, když líčil poslední odpověď
staré gardy Napoleona Angličanům v bitvě u Waterloo.
... |
|
huhňat |
slangově - mluvit nesrozumitelně, potichu. |
|
|
|
|
Nějaký
svědomitý jednoroční dobrovolník, který pro rýmu
zůstal doma, což bylo znát na hlase,
huhňal to, čemu se učil nazpaměť: jak se
mají na pevnostech přijímat členové císařského domu. |
|
huncút |
Mnohovýznamové slovo proto cituji ze
slovníku slovenského jazyka:
Samopašník • človek (obyč. mladý) s nedostatkom
výchovy, rozumu, zodpovednosti • roztopašník •
nezbedník • rozmaznanec • rozpustenec • nezdarník •
uličník • expr.: roztatárenec • lotor • zbojník •
lagan • galgan • koťuha • čertovo futro • neposedník
• lapaj • loptoš • huncút • pochábeľ • šašo •
zurvalec • zastar. prostopašník (Škultéty) • pejor.
znachor • subšt. štricák • vtipkár kto rád vtipkuje
• figliar • šibal: vtipkár, figliar, šibal od kosti
• žartovník (Jesenská) • humorista • hovor. beťár:
to je veľký beťár • hovor. komik: komik spoločnosti
• hovor.: špásovník • recesista • hovor. pejor. pofa
• expr.: huncút • furták • potmehúd • expr. zried. :
smieško (Tatarka) • smiechotár (Dobšinský) |
|
|
|
|
„…Potom ještě řekl Paroubkovi, že je
huncút a šaščínská bestie, tak ho milej
Paroubek chyt, votlouk mu jeho pastě na myši a dráty
vo hlavu a vyhodil ho ven…“ |
|
Hymna rakouská národní |
Zachovej nám Hospodine. Hudba - Joseph Haydn, text Jan
Gabriel Seidl. Hymna má pět slok , hlavně oslavující císaře, trůn,
císařovnu a monarchii. Z hlediska románu J. Haška je důležitá sloka
čtvrtá vyzývající ke vzájemné spolupráci .....Když se ruka k ruce
vine, pak se dílo podaří; Říš Rakouská nepomine: Sláva vlasti,
Císaři. |
 |
W |
|
|
…"kdybyste
chtěla zabít pana arcivévodu, nebo císaře pána, tak
byste se jistě s někým poradila. Víc lidí má víc
rozumu. Ten poradí to, ten vono, a pak se dílo
podaří, jak je to v tej naší
hymně….“ |
|
CH |
|
|
|
chalát |
dlouhý volný plášť. V esperantu araba mantelo - arabský
plášť |
|
|
|
|
A doopravdy,
již samo uvítání, které očekávalo Švejka v blázinci,
když ho odvezli na pozorování od zemského trestního
soudu, předčilo jeho očekávání. Napřed ho svlékli do
naha, pak mu dali nějaký
chalát a vedli ho vykoupat, vzavše ho
důvěrně pod paždí, přičemž jeden z ošetřovatelů
bavil ho vypravováním nějaké anekdoty o židech. |
|
chcípák |
nadávka - chcíplotina = mršina. Vulgárně nemocný,
neduživý
člověk, zvíře. Zdrobněle chcípáček. Chcípnout= vulgárně zemřít. |
|
|
|
|
Nejjemnější, co při tom
pronesl, bylo: „Nespi, ty chcípáku.“
Polní kurát dostal najednou záchvat melancholie a počal slzet, vyptávaje
se Švejka, zda měl matku. ... |
|
|
á to nedoved, poněvadž
jsem byl vždycky poctivej; ale ještě přeci lidi chodili na mne, že prej
jsem jim prodal chcípáka místo
čistokrevnýho a zdravýho psa, jako ... |
|
|
... škodí na zdraví, a
teď ve vojně si musí každej zdraví šetřit, poněvadž ty válečný outrapy
vyžadujou vod každýho jednotlivce, aby nebyl žádnej
chcípák. ... |
|
|
"....poznamenal
k účetnímu šikovateli Vaňkovi: „Je to chcípáček.“
|
|
„Koupil jsem ji pro pana
obrlajtnanta,“ odpověděl Švejk, vytahuje z kapes cibuli a nudle. „Chtěl
jsem mu vařit z ní polévku, ale von už ji nechce, tak mně ji daroval.“
„Nebyla chcíplá?“ otázal se podezřívavě
účetní šikovatel Vaněk. |
|
|
„…takhle vás nechat mašírovat po slunci, kde člověk,
kterej na naší bídný planetě má váhu šedesát kilo,
váží přes sedumnáct set kilogramů, to byste
chcípali, to by se vám
to mašírovalo,….“ |
|
cherubín |
Cherub, Keruv, Keruvim, odtud řecká zkomolenina a
následné nesprávné pojmenování cherubín je druhem nebeské bytosti,
anděl,krásná a dokonalá bytost. |
 |
W |
|
|
Jistěže náš
profous, než nastoupil službu vojenskou, byl mladý
muž s ideály, plavovlasý
cherubín, něžný a citlivý ke každému,
obhájce nešťastných, kterých se zastával vždy při
rvačkách o holku na posvícení v rodném kraji. |
|
Chlanda František Josef |
* 11.1.1875 Volyně - † 17.1.1940 v
Praze, byl hudební skladatel. Krom policejní
přihlášky jsem o něm více nenalezl. Hašek o něm píše
v článku
Hudební skladatel Chlanda. |
 |
|
|
|
chlast |
vulgárně - pít hlavně alkoholické nápoje. Též čuřit |
|
|
|
|
„chlastej! Vy byste nás tak nehostili...“ |
|
"....prochlastal
hejtman celou plukovní kasu.." |
|
chmelová tyčka |
nástroj sloužící k zavěšování drátu tzv. "drátkování", po kterém se bude ovíjet chmelový
stonek během růstu. Při sklizni s ním "tyčkař" sundavá zbytky chmelových
rostlin, které uvázli na osnově chmelnice ve výši cca pěti metrů. Je to
dřevěná tyč o délce cca 4 metry a průměru okolo 5cm. Na konci je
opatřena přípravkem k zavěšování drátu. Dnes se drátkování provádí s
pomocí mechanizace. |
|
|
|
|
,Já prej tě, ty kanálie, naučím mít
hlad. Přijď sem ještě jednou, tak uvidíš, jak odtud vodejdeš jako
chmelová tyčka!’ . |
|
Choc Václav |
*23.9.1860 – †22.5.1942, český
politik, publicista a právník. Od roku 1901 působil
jako národní sociální poslanec říšské rady. V době
1. světové války byl členem domácí odbojové skupiny
Maffie a v roce 1916 byl odsouzen pro velezradu k
šesti letům těžkého žaláře. Jeho jméno se objevuje v
"Dějinách strany mírného pokroku v mezích zákona" v
článku "Přednáška
o zestátnění domovníků" |
|
CO JE CO |
|
|
Chotková Žofie |
*1. 3. 1868 – †28. 6. 1914,
česká šlechtična pocházející ze starého šlechtického rodu
Chotků. Dne 1. července 1900 uzavřela v Zákupech sňatek s
rakouským arcivévodou a předpokládaným následníkem trůnu
Františkem Ferdinandem d'Este. Zemřeli společně
při atentátu v Sarajevu. |
 |
W |
|
|
„Práskli ho v Sarajevu, milostpane, z
revolveru, vědí. Jel tam s tou svou arcikněžnou
v automobilu.“ „Tak se podívejme, paní Müllerová, v automobilu. Jó,
takovej pán si to může dovolit, a ani nepomyslí, jak taková jízda
automobilem může nešťastně skončit. .." |
|
zato však poručík Dub s celým výjevem
naprosto souhlasil a převedl to hned na sarajevský atentát a vysvětlil
to tak, že ti maďarští četníci na stanici Humenné mstí smrt arciknížete
Františka Ferdinanda a jeho
choti. |
|
chrnět |
slangově - spát. Totéž co
hnípat. |
|
|
|
|
Tato idyla trvala až do té doby, kdy Švejk řekl
polnímu kurátovi: "Už toho mám dost, teď polezeš do
postele a budeš
chrnět, rozumíš!" |
|
"Chrní,"
prohlásil Švejk, když zjistil, že je s ním všechno v
náležitém pořádku, "teď se mu asi zdá o nějaké
žranici. |
|
chromajzl |
slangově - chromý člověk, invalida. |
|
|
|
|
"Prokristapána," lekl se vandrák, "tam tě sbalejí za
minutu. Ani se nevohřeješ. Civil musíš mít celej
rozflákanej, musíš chodit a dělat ze sebe
chromajzla. |
|
I |
|
|
|
Ibl |
předobrazem tohoto polního kuráta byl zřejmě skutečný
Josef Eybl, který byl feldkurátem, jak je patrné ze
zařazovací knihy 91. pluku. Hodně pramenů uvádí kněze Jana
Evangelistu Eybla *15.11. 1882 - †1967, ale to je velmi nepravděpodobné. |
|
|
|
|
„Milí vojáci,“
řečnil
vrchní polní kurát Ibl, „tak tedy si
myslete, že je rok osmačtyřicátý a že vítězstvím
skončila bitva u Custozzy, kde po desetihodinovém
úporném boji musil italský král Albert přenechati
krvavé bojiště našemu otci vojínů, maršálkovi
Radeckému, jenž v 84. roce svého života dobyl tak
skvělého vítězství. |
|
Ignác |
zde ve významu kostel svatého Ignáce z Loyoly je
mohutná barokní dominanta na pražském Karlově náměstí a pochází z let
1658 až 1670. Je vybudován podle návrhu Carla Luraga. a Pavla Ignáce
Bayera, který postavil i kostelní věž. Vedle kostela stojí
rozlehlá budova jezuitské koleje, která je nyní užívána jako nemocnice.
Obě budovy již nepatří jezuitskému řádu, kostel je však v užívání
církve. V románu se objevuje i jméno světce, kterému byl tento kostel
zasvěcen:
svatý Ignác z Loyoly *24. 12. 1491–†31. 7.
1556, byl duchovním otcem a spoluzakladatelem
Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) a jeden z největších
křesťanských mystiků. Vyvinul též metodu duchovních
cvičení – exercicií, které mají sloužit k očistě
ducha.
Nás hlavně zajímá skutečnost, že se sem chodil modlit Bedřich
von Zillergut a hlavně - v roce 1892 zde ministroval Jaroslav Hašek.
|
 |
W |
|
|
Když Otto Katz přečetl obsah paketu, odplivl si a pomyslil si: "To
bude zas zítra den." Znal tu pakáž, jak ji nazýval,
z chrámu od Ignáce,
když před léty tam míval kázání pro vojsko. |
|
Byl při své tuposti neobyčejně nábožný. Měl doma v
bytě domácí oltář. Chodil často ke zpovědi a k
přijímání k Ignáci a
od vypuknutí války modlil se za zdar zbraní
rakouských a německých. |
|
"to s tím
Zátkou po čase skončilo moc špatné. Dal se do
mariánský kongregace, chodil s nebeskýma kozama na
kázání pátera Jemelky k Svatýmu
Ignáci na Karlovo
náměstí a zapomenul jednou zhasnout, když byli
misionáři na Karláku u Svatýho Ignáce, plynový
svítilny ve svým rajóně, takže tam hořel po ulicích
plyn nepřetržitě po tři dny a noci. - To je velmi
špatný," |
|
Generál oblíbil si kuráta Martince, který se mu prvně představil
jako nějaký svatý Ignác
z Loyoly a pomalu přizpůsoboval se generálovu okolí. |
|
Ilustrovaný
válečný zpravodaj |
hledal jsem v databázi Národní
knihovny Praha, ale periodikum tohoto názvu
J.R. Vilímek s největší
pravděpodobností nevydával. V období
rusko - japonské války
však vycházel, v období let 1904-1906 dvakrát týdně,
"Obrazový zpravodaj z bojiště". Navycházel ale u
Vilímka, ale v jakési Unii. Toto by mohl být námi
hledaný časopis. Přesný název už si Hašek po
šestnácti letech, kdy psal tuto kapitolu,
nepamatoval. |
 |
NKP |
|
|
„…..Náš
batalion jde od vítězství k vítězství. Zajímavé
bude, jak náš batalion přepadne spícího nepřítele, k
čemuž ovšem je potřeba slohu ,Ilustrovaného
válečného zpravodaje’, který vycházel u
Vilímka za rusko-japonské války…..“ |
|
Inkvizice [svátá] |
byla právní institucí katolické
církve, která se měla vypořádávat s herezí
(kacířstvím). Ve Španělsku byla zrušena až v roce
1834. Na našem území působila inkvizice pouze v
oblasti Jeseníků. Od roku 1678 zde začínají kruté
procesy v okolí Šumperka. V čele inkvizice stál
olomoucký právník Heinrich Franz Boblig z Edelštatu, kterého jeho
konání zastavil až zásah císaře Leopolda I. Inkvizice zde měla na
svědomí několik set lidských obětí. K vyšetřování inkvizice používala
metody, které nezanechávali stopy po mučení - tortuře (útrpném právu).
Zejména bylo používáno zalévání hrdla vodou. Tuto osvědčenou metodu s
úspěchem využili nedávno pochopové Bushovy vlády na Guantanamu. Církev
si s odsouzenými heretiky své ruce nešpinila. Předávala je světskému
právu, kde ubožák většinou končil na hranici upálen.
|
|
W |
|
|
"Já nemoh zahálet," prohlásil Švejk, upíraje své dobré oči v zrak
inkvizitora, "já jsem se
rozčílil, když jsem viděl, že všichni čtou ten
manifest o vojně a nejevějí žádnou radost. Žádný
volání slávy, žádný hurrá, vůbec nic, pane rado. |
|
Než svatá inkvizice upálila své oběti,
sloužila přitom nejslavnější bohoslužby, velkou mši
svatou se zpěvy. |
|
inteligentka |
zkouška, která nahrazovala ukončené
středoškolské vzdělání. Většinou se jednalo, podobně
jako dnes, o jakousi protekci mezi nevzdělanými
politiky a jejich kamarády, kteří si takovéto
výjimky nestydatě prosazovali, prosazují a
prosazovat budou. |
|
|
|
|
Když jsme ustupovali od Limanova a od
Krasníku, všichni ti ,takélajtnanti’ ztratili hlavu,
jakmile uviděli kozáckou patrolu. My, ve štábu,
nemáme rádi takových příživníků. Pitomý chlap s
inteligentkou dá se
nakonec aktivovat nebo v civilu udělá oficírskou
zkoušku a blbne zas dál v civilu, a když přijde
vojna, tak je z něho ne lajtnant, ale poseroutka!“ |
|
Intendat |
Intendanční služba se starala o týlové zabazpečení,
zásobování vojska. Takto se nazývala ještě do roku 1989. Po vstupu ČR do
NATO se tato služba nazývá logistickou. |
|
|
|
|
"Potřebujeme tedy olej posvěcený od biskupa. Tady máte deset korun a
kupte lahvičku. Ve vojenské
intendantuře patrně takový olej nemají." |
|
"Když jsem byl v Srbsku," řekl Vodička, "tak u naší brigády věšeli,
kteří se přihlásili, čúžáky za cigarety. Kerej voják
pověsil chlapa, ten dostal deset športek, za ženskou
a za dítě pět. Potom začlo
intendantstvo spořit a vodstřelovalo se to
hromadně….“ |
|
„…Nejhůř se pracuje s takovým národem, jako je tam, který neumí číst
a psát a podpisuje se jenom třemi křížky, o čemž
naše intendantstvo
velice dobře vědělo, takže když jsme posílali pro
peníze na intendantstvo, nemohl jsem přiložit do
přílohy padělané kvitance, že jsem jim vyplatil
peníze; to se může dělat jenom, kde je národ
vzdělanější a umí se podpisovat…“. |
|
Intendanti dívali se láskyplně na
sebe, jako by chtěli říct: Jsme jedno tělo a jedna
duše, kradem, kamaráde, podvádíme, bratře, ale
nepomůžeš si, proti proudu je těžko plovat. |
|
interesent |
zájemce, ten, kdo je do věci
zapojený, zástupce strany majitele. |
|
|
|
|
„….Není-li tato situace úplně jasnou, sestaviti
komisi ihned na místě z
interesenta, velitele procházejícího
vojenského oddílu a toho důstojníka nebo účetního
šikovatele (jde-li o menší formace), jimž svěřena
hospodářská část.“ |
|
iredentistické hnutí |
iredentismus
je politickou ideologií usilující o připojení části jiného státu s
vlastní národnostní menšinou. Italské iredentistické hnutí usilovalo po
sjednocení Itálie a o připojení rakouského jižního Tyrolska, Terstu,
Dalmácie a Istrie [z ital. irredento = pod cizí vládou]. |
|
|
|
|
Ještě před válkou mluvil jsem o tom s naším okresním hejtmanem, aby
naše vláda nepodceňovala
iredentistické hnutí na jihu. |
|
J |
|
|
|
jářku |
hovorově "já říkám" |
|
|
|
|
"Jářku, jak se jmenujete, člověče?" volal
nahoru na Mikuláška nadporučík. |
|
"Jářku," řekl Švejk, "jak dlouho se
ještě budu ptát? Kdepak je cuksfíra Fuchs?" |
|
janek |
zmatený, pomatený člověk. Odvozeno od jankovitosti koní,
což je porucha mozkové činnosti, která bývá způsobena vodnatelností
mozkových dutin. Ve stadiu akutního záchvatu si kůň počíná jako šílený a
je velmi nebezpečný svému okolí, protože nereaguje na žádné zákroky ani
opatření ošetřovatele, nebo kočího. |
|
|
|
|
Její navštívenka otevřela jí dveře věznice a v kanceláři se k ní
chovali náramné vlídné, a za pět minut už věděla, že
"der brave Soldat Švejk", po kterém se ptala, leží
ve třetím baráku, postel číslo 17. Šel s ní sám dr.
Grünstein, který byl z toho
janek. |
|
„….Vůbec mají to tam všechno pomíchaný a spletený, že by se člověk z
toho zjančil..." |
|
Janota Viktor |
právník, Haškův spolužák z gymnázia a
Haškův spolucestovatel na toulkách po Slovensku.
Janotovým jménem jsou podepsány některé Haškovy
humoresky. Existuje fotografie z večírku u Janotů,
ale který je Viktor Janota jsem nezjistil. Neví
někdo? Já poznávám jen Jaroslava Haška. Večírku se
zúčastnil i Ladislav Hájek, ale
také nevím, který to je. Dochovala jediná se
policejní pobytová
přihláška, která by mohla být přihláškou rodiny
Janotových. Nedbalý policejní úředník však zapomněl
datum narození Viktora, který by měl být synem
poštovního podúředníka z Královských Vinohrad č.p.
441 |
|
|
|
|
Jaroslav ze Šternberka |
údajně fiktivní osobnost, ale ví se o
něm, že žil od *1220 - † 1287. Poprvé se o něm
zmiňuje Václav Hájek z Libočan. Při vpádu Mongolů
(kterým se říkalo Tataři) do Evropy, roku 1241 svými
hrdinskými skutky zabránil u Olomouce další
mongolské expanzi po Evropě.
Obrázek je z nástropní fresky na zámku Zelená
Hora u Nepomuku. |
 |
W |
|
|
„Tak ty seš tedy Tatar,“ soustrastně řekl Švejk, „ty
jsi se vydařil. Pak mně máš rozumět a já tobě, když
seš Tatar. Hm - znáš Jaroslava
ze Šternberka? To jméno neznáš, ty kluku
tatarská? Ten vám natřel prdel pod Hostýnem. To ste
vod nás jeli, vy klucí tatarský, z Moravy svinským
krokem. |
|
Jeben ti dušu
Jebem ti dušu |
nadávka. Slušně řečeno „znásilním ti duši“,"souložím s tvojí duší". Znám
i vulgární výraz, ale to už je dost silné kafe. Pro vysvětlení, myslím,
stačí tyto dva výrazy. |
|
|
|
|
Zatím přivedli nové dva. Jeden z nich byl Bosňák. Chodil po komoře,
skřípal zuby a každé jeho druhé slovo bylo: "Jeben
ti dušu." Mučilo ho pomyšlení, že se mu na
policejním ředitelství ztratí jeho kočebrácký košík. |
|
jednadvacet |
karetní hazardní hra nazývaná též "oko bere",
"jedník", "očko" je obdobou
karetní hry Black Jack. Hraje se obvykle s balíčkem 32 karet německého
typu, takzvanými mariáškami.
Bankéř rozdá každému hráči, včetně sebe, jednu kartu. První hráč po jeho
straně (ať levici či pravici) před sebe položí svou sázku – povinnost
první minimální sázky může být dohodnuta – a vyptá si další kartu.
Bankéř k sázce přidá stejnou částku z banku. Sázet lze do výše banku,
přičemž kdykoliv před vzetím další karty si hráč může přivsadit. Tady je
řečeno "Hop", jak vysvětloval fedkurát Katz Švejkovi,
že si vždycky přisadil:
"Hopal jsem to všechno...";
"Hop - blind" =
hráč oznamuje, že bude hrát s bankéřem o celý bank,
aniž se podívá na první kartu, kterou dostal při
rozdávání.
Cílem hry je dosáhnout, nebo se co nejvíce přiblížit, součtu
jednadvacet neboli oka. Hráč si může vyptat libovolný počet karet, dokud
není se svým součtem spokojen. Když hráč přetáhne 21, okamžitě prohrává
svou sázku, která připadne do banku. Hláška "trop"
znamená, že končím, neúčastním se hry, ačkoliv jsem zaplatil vklad do
banku, nemám dobrou kartu. Všichni se ztropili
- všichni byli trop, neúčatnili se hry. "...hodili
jedníka o pětníček.."
zahráli
si "jedenadvacet" s dohodnutou sázkou pěti
krejcarů. |
|
|
|
|
„…Co soudíte, pane kolego, o tom, která hra je spravedlivější: ferbl
nebo jedenadvacet?....“ |
|
"...Jednou
taky, čert mu to napískal, povídá: ,A což abychom
si hodili
jedníka o pětníček.'
Hráli tedy pětníčkovýho jedníka a on držel bank.
Všichni se ztropili a tak to ... |
|
Jemelka Alois páter |
*27.3.1862 Kozlovice - †31.1.1917 Vídeň.
"Jemelka je jezuita a vede si jezuitsky".
Toto o Jemelkovi prohlásil
T.G. Masaryk,
který se několikrát zúčastnil jeho kázání v chrámu sv. Salvátora v Praze
u Karlova mostu. A Jemelka kontroval "pryč s Husem","katolík
si musí vybrat buď národ, nebo církev". Zkrátka ti dva páni se asi neměli v lásce. Zda Jemelka působil v chrámu svatého Ignáce z
Loyoly jsem nezjišťoval, ale Hašek zde jako devítiletý chlapec u jezuitů
ministroval v roce 1892.
Jemelka se též objevuje v polemice s
dr. Záhořem v jedné z
kapitol "Dějin strany mírného pokroku v mezích
zákona", nazvané "Přednáška
o dr. Záhořovi". |
 |
|
|
|
"to s tím
Zátkou po čase skončilo moc špatné. Dal se do
mariánský kongregace, chodil s nebeskýma kozama na
kázání pátera Jemelky
k Svatýmu Ignáci na Karlovo
náměstí a zapomenul jednou zhasnout, když byli
misionáři na Karláku u Svatýho Ignáce, plynový
svítilny ve svým rajóně, takže tam hořel po ulicích
plyn nepřetržitě po tři dny a noci. - To je velmi
špatný," |
|
Jesenská
Růžena |
*17.6.1863–†14.7.1940, byla česká učitelka, básnířka a
spisovatelka. Dochvala se tato policejní přihláška. Bohužel jsem nenalezl román, ze kterého byl
text vytržen. Uvádím
proto všechny její romány, které by přicházely do úvahy:
Jarmila (1894), výchovný dívčí román, Jarní
píseň (1902), také pro dospívající dívky, Román dítěte (1905), Legenda
ze smutné země (1907), Nocturno moře (1910), Tanečnice (1912), Ivana
Javanová (1917), Cizinka (1920) |
 |
W |
|
|
.....Na
levém křídle seděl Švejk, který se sem připletl, a se zájmem si přečítal
útržek papírku, vytrženého bůhví z jakého románu
Růženy Jesenské.... |
|
Josef II. |
Josef II. *13.3.1741–†20.2.1790, v letech 1765 až 1790
císař Svaté říše římské, v letech 1780 až 1790 král uherský a
(nekorunovaný) král český a arcivévoda rakouský. Je jedním z
nejdůležitějších panovnických představitelů evropského osvícenství,
prosadil řadu osvícenských reforem. V českých zemích se těšil obzvláštní
oblibě. Během své vlády vydal přes 6000 výnosů (v průměru téměř 2
denně). Za nejdůležitější z nich lze považovat zrušení cenzury (později
ji znovu obnovil, ale podstatně omezenou), toleranční patent a zrušení
nevolnictví (všechny 3 vydány roku 1781). |
 |
W |
|
|
….V nižších třídách strašil žáky císař Maxmilián, který vlezl na
skálu a nemohl slézt dolů,
Josef II. jako oráč a Ferdinand Dobrotivý.
... |
|
Josef Ferdinand
|
velkovévoda toskánský *24.5.1872 -†28.2.1942 byl v roce
1915 velitelem 4.armády, která operovala na východní frontě. V roce 1916
dosáhl hodnosti generálplukovníka. |
 |
W |
|
|
Potom Švejk počal mluvit o známých rozkazech, které jim byly
přečteny před vstoupením do vlaku. Jeden byl armádní
rozkaz podepsaný Františkem Josefem a druhý byl
rozkaz arcivévody Josefa Ferdinanda, vrchního
velitele východní armády a skupiny, kteréž oba
týkaly se událostí na Dukelském průsmyku dne 3.
dubna 1915, kdy přešly dva bataliony 28. pluku i s
důstojníky k Rusům.... |
|
Jurajda Josef |
Jaroslav Hašek si asi toto jméno
vypůjčil od suplujícího profesora na
Českoslovanské obchodní akademii, kterou Hašek
absolvoval, Josefa Jurajdy, *1865. Dochovala se
Jurajdova policejní pobytová přihláška. V roce 1908
Hašek napsal povídku, jejímž hrdinou je opět Jurajda:
"Jak
se stal Jurajda atheistou,",
a ještě jednou v humoresce "Praktikant
Žemla"
z roku 1909, coby praktikant Jurajda. |
 |
|
|
|
…když vtom ho předešel kuchař okultista Jurajda,
který odložil svou zamilovanou knížku, překlad
staroindických súter Pragnâ-Paramitâ, a obrátil se
na zdrceného Balouna,… |
|
K |
|
|
Kadlčák Josef Mnohoslav
|
*15.11.1856 - † 27.4.1924 ředitel obecné školy,
nositel rytířského řádu Františka Josefa I., nositel papežského řádu,
zemský a říšský poslanec, člen revolučního národního shromáždění,
místopředseda senátu, člen řádu sv. Františka, stařešina a čestný člen
Orla, učitel, publicista, vlastivědný pracovník a propagátor
včelařství. [Jak to ten člověk mohl všechno stihnout a dělat
všechno pořádně!?]. Byl také čestný občan Frýdlantu nad Ostravicí od
14. června 1904. Jako učitel
výborně znal přírodu, a proto se ozval proti
chybnému názvu ptáka, který byl uveden pod jeho
obrázkem v časopise Svět zvířat (č. 243/1909). Je
veden jako autorita v Národní knihovně Praha, kde je
uloženo 23 jeho prací, ale jako redaktora
Selského obzoru jsem ho
nenalezl. |
 |
Web |
|
|
.......Vystřihl
jsem z anglického časopisu ,Country Life’ obrázek nějakého ptáčka, který
seděl na ořechu. Dal jsem mu název ořešník, stejně jako bych se nijak
logicky nerozpakoval napsat, že pták sedící na jalovci je jalovník,
případně jalovice.I co se nestalo. Na obyčejném korespondenčním lístku
napadl mne pan Kadlčák, že prý je to sojka a žádný ořešník, a že prý je
to překlad Eichelhäher. |
|
Kácha Michal |
*1874 - †1940, dlouholetý redaktor
anarchistických časopisů Práce a Zádruha.
Haškův přítel o kterém se zmiňuje V.
Menger
Na spodním snímku z
fondu 1302 NAČR z roku 1914 je vězněn spolu s
dalšími přáteli Jaroslava Haška,národními socialisty
Emilem Špatným a
Aloisem Hatinou |
|
|
|
|
Český anarchismus nikdy neměl vyloženě
mezinárodní charakter a po stránce národnostní
znamenal dokonce jakousi hráz proti rozpínavé invasi
Německa. Horníci a textiIáci byli anarchismem vlastně posilováni po stránce národnostní.
Mezi těmi, kteří vedli hnutí mezi dělníky, byl hlavně Vrbenský, Modráček,
Knotek, Kácha, Pravoslav Kalina, Vohryzek a jiní.......
.......Ze všech
těchto kreatur nejhorší byl Vohryzek, který dokonce
zaujímal v hnutí jedno z nejvýznačnějších míst. Při
svém vzdělání a znalosti teorie se udržoval dlouho u
moci a dodnes je mnoho těch, kteří nikdy neuvěří v
jeho zrádcovské poslání. Vohryzek byl chytrý,
sebevědomý a panovačný duch, což mnohého popletlo
tak, že byl ochoten v něm viděti spíše radikálního
individualistu než člověka se zločinnými sklony.
První, kdo tohoto chlapíka prohlédl a naň upozornil,
byl Michal
Kácha, ale nepochodil mezi druhy se svým
názorem na Vohryzka, a to vedlo k rozdvojení
anarchistického hnutí. |
|
kaldoun |
polévka z husích vnitřností (žaludek,
srdce, krk), křídla a kusu husího masa a kořenové
zeleniny. Jako vložka se dávají játrové knedlíčky a
někdo dává rýži, ječné kroupy, někdo dává
těstovinové nudle. |
|
|
|
|
Poteče z tebe kaldoun
s rejží, budeš vypadat jako prošpikovanej zajíc na
pekáči. |
|
kalich |
Liturgická nádoba používaná při křesťanské bohoslužbě. Je
to symbol Poslední večeře Páně, kdy nechá kolovat kalich s vínem se
slovy „Pijte z něho všichni, neboť toto jest má
krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.“
Aby si někdo nespojoval toto vysvětlení s hospodou
U Kalicha,
že to byla nějaká zbožná putyka. Ta se tak jmenuje nespíše proto, že
nedaleko odsud Žižka porazil 1. listopadu 1420 "protihusitskou koalici"
v bitvě o Vyšehrad. A jak známo, Husité měli ve znaku červený kalich v
černém poli. Na památku bitvy vznikl asi i název ulice Na Bojišti. |
 |
|
|
|
A potom ta švanda, když někdy sklouzl a upadl s
kalichem, s velebnou
svátostí nebo s mešní knihou, a hlasitě obviňuje
ministranta z trestanecké roty, že mu úmyslně
podrazil nohu, a hned mu před samou velebnou
svátostí napařuje ajnclíčka a špangle. |
|
kanálie |
nadávka. Není však odvozena od slova kanál,
tedy stoka, něco páchnoucího, nečistého. Kanálie k nám přišla z Francie,
kde slovo canaille je přímo univerzální nadávka, neboť má řadu
významů: sebranka, chamraď, gauner, grázl, holota, lůza, mizera a
verbež. |
|
|
|
|
Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že už jsem
prosil, abych mohl dostávat dvojnásobnou porci; byl
jsem kvůli tomu v Budějovicích u regimentsarcta a
ten mě místo toho dal na tři dny na marodku a
předepsal mně na den jen hrníček čistý polévky. Já
prej tě, ty kanálie,
naučím mít hlad. |
|
kalup |
spěch, kvap, shon. V kalupu = ve
spěchu [ z franc.galope = trysk, z it.galoppare =
cválat, ale nejspíše z něm. der Galop]. |
|
|
|
|
„To jsou vokurky,“
chrčel Baloun, duse se těstem, které nešlo ani
nahoru, ani dolů, „vopatrně, to jsou slaný vokurky.
Sněd jsem v kalupu
tři a vostatní jsem vám přines.“ |
|
kanár harcký |
patří do skupiny zpěvných kanárů - dutopěvců. |
 |
W |
|
|
Měl
harckého kanárka,
angorskou kočku a stájového pinče. ... odpověděl
milým dobráckým tónem: „Poslušně hlásím, pane
nadporučíku, že je tam harcký kanár. ..." |
|
kanimůra |
nadávka. Význam této nadávky je značně
neurčitý; něco jako hlupák, nešika. Není také jasné, zda je ženského
nebo mužského rodu. Ani vznik nadávky není jasný. Předpokládá se, že
vznikla ze jména japonského admirála Hikonodžó Kamimura, jednoho
z velitelů v rusko - japonské válce 1904-1905. |
 |
W |
|
|
V takovejch abštajglách vždycky se
najde za pětku ňákej svědek,jako podomek nebo pokojská, který to
vodpřísáhnou, že tam skutečně tu noc s ní byl a vona že mu řekla, ještě
když šli dolů po schodech: ,A co když něco z toho bude?’ a von že jí na
to vodpověděl: ,Neboj se, kanimůro, vo
dítě se postarám.’“ |
|
kanit |
slangově - slintat |
|
|
|
|
"...Nám kolikrát
tekly sliny z huby, jako když pes kaní...." |
|
kanonenfutr |
zde slangově - žrádlo, krmivo, potrava pro kanony.
Jinak též munice
[z něm. das Futter]. |
|
|
|
|
"Nikam nepudou,
paní Müllerová, já jsem až na ty nohy úplně zdravej
kanonenfutr a v tý
době, když je to s Rakouskem vošklivý, každej mrzák
musí bejt na svým místě. Vařte kávu klidné dál:" |
|
Kanonýr Jabůrek |
píseň popisuje událost z
bitvy u
Hradce Králové mezi Rakouskem a Pruskem dne 3. 7. 1866. Vznikla však
až kolem roku 1884 jako parodie na staré kramářské písně. Popisovaná
událost asi nemá skutečný základ. Ke vzniku vedly autora asi tyto
události a fakta:1.) jistý Jabůrek, šikovatel - ohněstrůjce (Feuerwerker),
se zúčastnil bojů na ostrově Visu v roce 1866. Nařídil prý nabít děla
dvojitou dávkou, čímž prý zahnal na ústup celou italskou flotilu. 2.)
Žitavský časopis Dampfschiff v roce 1854 přinesl zprávu o dělostřelci
turecké fregaty, který se v bitvě u Sinope vyznamenal hrdinstvím,
podobným kousku Jabůrkovu. Když mu nepřátelská koule roztříštila pravou
ruku, uchopil doutnák levicí a z místa se nehul ani tehdy, když mu další
střela utrhla i levou ruku. Vzal doutnák do zubů a chtěl v boji
pokračovat. 3.) Sabinova Kronika války Prusko-Italsko-Rakouské popisuje
hrdinský skutek praporečníka Kopanici, který s nasazením života
zachránil prapor Gyulaiova pluku právě v bitvě 3.7. 1866 u Hradce
Králové. |
 |
W |
|
|
Tak
mně připadá," řekl jednoroční dobrovolník po krátké
pomlčce, "že duch vojenský v nás upadá, navrhuji,
milý příteli, abychom v noční tmě, v tichu našeho
vězení si zazpívali o kanonýrovi
Jabůrkovi. |
|
kantuš |
správně kontuš, polsky kontusz je dlouhý svrchní
kabát z hrubší, často však velmi nákladné látky s
dlouhými, rozstřiženými rukávy, které se při
slavnostních příležitostech přehazovaly přes
ramena. Název údajně pochází z Turecka.
|
 |
|
|
|
Za této své řeči navlékl na sebe kantuš:
„Půjdeme, páni dobrodinci, do Krosienky, ani tři
čtvrtě hodiny nebude, co já hříšný povídám, půl
hodiny nebude. |
|
kantýna |
též kantína prodejna v kasárnách, bufet.
Na snímku je právě ta v Brucku nad Litavou. |
 |
|
|
|
„…Nevíte, kde by moh bejt ten zatracený Vaněk?"
"Nevím, pane obrlajtnant, kde by moh bejt ten
zatracenej Vaněk." "V kanceláři u regimentu byl a
někam odešel. Myslím, že bude asi
v kantýně…“…
Švejk zamířil do kantýny starou alejí
vysokých lip…..
Účetní šikovatel Vaněk seděl mezitím spokojeně v
kantýně a vyprávěl nějakému známému štábnímu
šikovateli, kolik se mohlo vydělat před válkou na
emailových barvách a cementových nátěrech.. |
|
kapr na modro |
tradiční český pokrm z kapra se
připravuje už po mnoho staletí takto:Ve větším hrnci
přivedeme vodu k varu a vložíme do ní oloupanou a na
kolečka nakrájené dvě cibule, očištěnou, dvě
oprané a drobně rozkrájené mrkve, 1 malý celer a
pórek, petrželovou, celerovou nať a dva
bobkové listy. Osolíme, přidáme víno nebo rozředěný
ocet, pepř a na mírném ohni 20 minut vaříme. Mezitím
kapra opereme, a dbáme přitom, abychom nepoškodili
kůži, neboť jinak by se kapr nezbarvil pěkně do
modra. Vnitřek kapra osolíme a zakapeme citrónovou
šťávou. Vložíme jej opatrně do zeleninového vývaru a
připravujeme 15-20 minut (nesmí se vařit, vývar
udržujeme stále jen pod bodem varu). Měkkého kapra
podáváme na nahřáté míse obloženého vařenými
brambory s máslem. Pro větší vydatnost můžeme ke
kapru podat ještě ochucenou najonézu, např. křenem. |
 |
|
|
|
Vy lumpové, padouchové, neřádi, hyeny skvrnitý, tak
bych vám chtěl kvůli tomu psovi všem napařit
ajnclíka, rozsekat vás na nudle, postřílet a udělat
z vás kapra na modro. |
|
Karel I. |
celým jménem Karel František Josef
Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko-Lotrinský *17.8.1887 – †1.4.1922 byl (nekorunovaný) poslední císař
rakouský (1916–1918), poslední král uherský (1916–1918, korunován v
Budapešti) a (nekorunovaný) poslední král český (1916–1918). Byl
nástupcem Františka Josefa I. |
 |
W |
|
|
Uprostřed pokoje,
ve kterém po stěnách visely podobizny Františka
Josefa a Viléma, následníka trůnu
Karla Františka Josefa,
generála Viktora Dankla, arcivévody Bedřicha a šéfa
generálního štábu Konráda z Hötzendorfu, stál
pánbůh. |
|
Karel Albert |
celý jménem Albert Karl Amadeus *
2.10.1798-† 28.7. 1849 byl v letech 1831-1849 král
Sardinie a vévoda Savojský. V bitvě u Custozzy byl
protivníkem maršála Radeckého. |
 |
W |
|
|
„Milí vojáci,“
řečnil vrchní polní kurát Ibl, „tak tedy si myslete,
že je rok osmačtyřicátý a že vítězstvím skončila
bitva u Custozzy, kde po
desetihodinovém úporném boji musil italský král
Albert přenechati
krvavé bojiště našemu otci vojínů, maršálkovi
Radeckému, jenž v 84. roce svého života dobyl tak
skvělého vítězství. ... |
|
|
|
|
|
|
Karlín |
čtvrť (katastrální území) v městské části Praha 8. Z
hlediska románu je důležitý. Hlavně proto, že zde byly Fardinandova
kasárna (viz foto), tedy i doplňovací okres 91. pluku, a byt feldkuráta Katze na
Královské, nyní Sokolovské třídě. |
 |
W |
|
|
A tak šli do
Karlína, do bytu
polního kuráta. |
|
"...To jsme
tenkrát, ještě dávno před válkou, byli v
karlínskejch kasárnách
a tam byl nějakej obrst Fliedler von Bumerang nebo
tak nějank." |
|
Karlův most |
nejstarší stojící most přes řeku
Vltavu v Praze, dokončen roku 1402. |
 |
W |
|
|
Šli přes
Karlův most za naprostého
mlčení. V Karlově ulici promluvil opět malý tlustý
na Švejka: „Nevíš, proč tě vedem k polnímu
kurátovi?“ |
|
Karmelitáni |
celým názvem Řád
bratří blahoslavené Panny Marie na hoře Karmel
(pohoří v Izraeli).přišli do českých zemí roku 1347,
když Karel IV. nechal v Praze pro karmelitány
položit základní kámen
kostela Panny Marie
Sněžné. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620
získal řád karmelitánů, za podporu císařských vojsk,
kostel Nejsvětější Trojice na Malé Straně s
přilehlými pozemky, (v dnešní Karmelitské ulici).
Kostel byl řádem přebudován a vysvěcen na kostel
Panny Marie Vítězné.
Které z těchto míst měl Hašek na mysli nevím. Dnes
mají v Praze Karmelitáni konvent při
kostele sv. Floriána a Šebestiána v Praze 6,
Liboci. |
 |
W |
|
|
Naproti karmelitánům
v Praze měl, pane obrlajtnant, před lety krám s
králíky a jiným ptactvem pan Jenom. |
|
Kartágo |
často psáno také Karthágo, Carthago bylo jak starověké
město v Severní Africe u pobřeží Středozemního moře, tak civilizace,
která se ve sféře vlivu tohoto města rozvinula. Město Kartágo leželo na
východ od Tuniského jezera, na druhé straně než leží centrum moderního
Tunisu v Tunisku. |
|
W |
|
|
Jeden
voják, učitel z povolání, jako by četl jeho
myšlenky, poznamenal: "Někteří učenci vysvětlují
válku objevením se skvrn na slunci. Jakmile taková
skvrna se udělá, tak přijde vždy něco hrozného.
Dobytí Kartága..." |
|
kartonážní šička |
je určena k sešívání krabic z přířezů zhotovených z troj
- a pětivrstvé nebo mikrovlnné lepenky, šedé strojní lepenky, případně z
dalších materiálů ve formě archů. |
 |
|
|
|
Nejzuřivější byl
jeden pán, kerej se vydával za 16. díl Ottova
slovníku naučného a každého prosil, aby ho otevřel a
našel heslo ,Kartonážní šička`,
jinak že je ztracenej. |
|
Kartouzy |
bývalý kartuziánský klášter (také
kartouza) u kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Valdicích u Jičína patří
k nejznámějším barokním stavbám okresu Jičín. Založil jej Albrecht
Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634). Roku 1782 byl v rámci
josefínských reforem zdejší klášter zrušen a řeholníci vypuzeni, později
zde císařská správa zřídila obávané vězení. Byl zde vězněn například
Václav Babinský. Vězení svému účelu slouží
dodnes. |
 |
W |
|
|
Mladší sestra že
se utopila, starší že se vrhla pod vlak, bratr že
skočil s železničního mostu na Vyšehradě, dědeček že
zavraždil svou ženu a polil se petrolejem a zapálil
se, druhá babička že se toulala s cikány a otrávila
se ve vězení sirkami, jeden bratranec že byl
několikrát souzen pro žhářství a podřezal si v
Kartouzích
žíly na krku kouskem skla, sestřenice z otcovy
strany že se vrhla ve Vídni s šestýho patra, von sám
že je strašně zanedbanýho vychování a do deseti let
že neuměl mluvit, poněvadž ve věku šesti měsíců,
když ho převazovali na stole a někam vodběhli, kočka
ho stáhla se stolu a pádem že se uhodil do hlavy.
... |
|
kasárník |
slangově vojenský trest- zákaz opuštění ubytovacího porstoru,
kasáren. Jinak též slangově: zaražené vycházky, zarach, zaražené prdy. |
|
|
|
|
Tam mu řekli, že
tam nemá co dělat, ale on pořád vedl svou, že musí s
panem hejtmanem mluvit. Ten hejtman vyšel ven a hned
mu napařil kasárníka.
Von vzal flintu a bouch ho přímo do srdce. |
|
,Jednadvacet dní
tuhého vězení pro blbost, dva půsty týdně, měsíc
kasárníka, osumačtyřicet
hodin špangle, hned zavřít, nedat mu žrát, svázat
ho, ukázat mu, že erár blbce nepotřebuje. My už ti,
holomku, noviny vytlučem z hlavy,` |
|
A rozespalý
nadporučík v polosnění převrátil se na druhou stranu
a zabručel: "Tři dny
kasárníka!" a spal dál. Švejk tiše odešel z
pokoje, vytáhl nešťastnou kočku zpod pohovky a řekl
k ní: "Máš tři dny kasárníka, abtreten!" |
|
kaťata |
slangově kalhoty, ale tady
....jak ten domovník
vyskočil v kaťatech z postele.... a poněvadž byl domovník v kaťatech a všechno mu lezlo ven, tak ho kvůli takovýmu pohoršení
hodili do košatinky a vodvezli na policii,....má
Švejk na mysli kalhoty od pyžama. Ty nemívají zapínací poklopec, proto
to pohoršení. |
|
|
|
|
katecheta |
učitel náboženství. Nemusel být vysvěcen na kněze.
Katechizmus = učebnice, stručný výklad církevní nauky. |
|
|
|
|
Švejk
sloužil s polním kurátem ještě jednu polní mši u
zákopníků, kam byl omylem pozván ještě jeden polní
kurát, bývalý katecheta,
neobyčejně nábožný člověk, dívající se na svého
kolegu velice udiveně, když ten mu nabízel ze
Švejkovy polní láhve, kterou ten vždy nosil na
takové náboženské úkony s sebou, doušek koňaku. |
|
Večer
dostali návštěvu nábožného polního kuráta, který
chtěl také ráno sloužit polní mši zákopníkům. Byl to
člověk fanatik, který chtěl každého přiblížit k
bohu. Když byl katechetou,
vyvíjel u dětí náboženský cit pohlavky a v různých
časopisech občas uveřejňovány byly noticky o něm: "Katecheta
surovec", "Katecheta, který pohlavkuje". Byl
přesvědčen, že katechismus nejlépe si dítě
osvojí pomocí rákoskového systému. |
|
Byl
to jeden nešťastný katecheta
a kaplan, odněkud z Moravy, který měl takového
neřáda faráře nad sebou, že se raději dal na vojnu. |
|
Kateřinky |
tak se říkalo ústavu pro choromyslné v Kateřinské ulici v
Praze, který zde byl, roku 1826, zřízen v bývalém areálu kláštera svaté
Kateřiny. Zemřel zde
Bedřich
Smetana . Jaroslav Hašek zde pobyl
několik dní v roce
1911. |
 |
|
|
|
Tak
se z toho pomátla, začala se ptát v časopisech o
radu, co je proti mouřenínům, a vodvezli ji do
Kateřinek a mouřenínka
dali do sirotčince, kde z něho měli náramnou
legraci. |
|
Proti
tomu nebyl však žádnej jinej lék, než jako to udělal
ten novej ošetřovatel v
Kateřinkách. Dostal na starost jednoho
nemocnýho na hlavu, kterej celej boží den nic jinýho
nedělal, než že seděl v koutě a počítal: ,Jedna,
dvě, tři, čtyři, pět, šest,` a zas od začátku:
,Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest.` Byl to nějakej
profesor. |
|
katr |
slangově -
rámová pila na řezání prken z kmenů stromů. Pravidelné rozložení
pilových listů připomíná mříž. Odtud přeneseně - slangově vězeňská mřížová
vrata [z něm. das Gatter]. |
 |
W |
|
|
Policejní inspektor Braun aranžoval scénu setkání se
Švejkem s krutostí římských pochopů doby roztomilého
císaře Nerona. Tvrdé, jako tenkrát, když oni říkali:
"Hoďte toho lumpa křesťana lvům," řekl inspektor
Braun: "Dejte ho za katr!" |
|
Tak ho pan komisař dal zavřít, aby vystřízlivěl, a
my jsme se zas chtěli vrátit do Tunelu, ale už jsme
nemohli, poněvadž nás taky posadili za
katr. |
|
kauce |
záruka, jistina;
rakouští důstojníci se směli oženit pouze
s nevěstou, která měla věno nejméně ve výši úředně
stanovené kauce. U poručíka činila 60 000 rakouských
korun. |
|
|
|
|
„…Voni by se jim měly
dělat přednášky, jako nám je dělával nebožtík pan
obrlajtnant Buchánek, kterej se zastřelil kvůli
kauci, kterou si vybral
na ženění vod svýho budoucího tchána a kterou von
utratil s cizejma děvkama. Pak si zas vzal druhou
kauci vod druhýho budoucího tchána, s tou už si
ved víc hospodářsky, tu pomaloučku prohrával v
kartách a holčičky nechal stranou. Taky mu to dlouho
nevydrželo, takže musel sáhnout k třetímu budoucímu
tchánovi vo kauci. Z tý třetí kauce si
koupil koně, arabskýho hřebce, nečistokrevnýho...“
|
|
kavalec |
zde vojenské lůžko. Na snímku cimra
pro manšaft v Brucku nad Litavou. |
 |
|
|
|
Sloužil ti u nás v aktivu učitel Herál a ten nám
jednou na kavalci
vykládal, když jsme všichni v cimře dostali
kasárníka, že je v pražským muzeu jedna kniha zápisů
takovýho vojenskýho soudu za Marie Terezie. |
|
Dnes je to legrace, bejt zavřenej," liboval si Švejk
dále, "žádný čtvrcení, žádný španělský boty,
kavalce máme, stůl máme,
lavici máme, nemačkáme se jeden na druhýho, polévku
dostanem, chleba nám dají, džbán vody přinesou,
záchod máme přímo pod hubou. |
|
Kde domov můj |
text Josef Kajetán Tyl hudba František Škroup. První
sloka písně je dnes Česká hymna. |
|
W |
|
|
kecat |
slangově říkat nesmysly, též plácat,
žvanit,
cancat [z něm. käsen]
nekecejte, nežvaňte, necancejte, neplácejte = neříkejte nesmysly.Rozežvanit,
rozkecat se = vyprávět nesmysly. |
|
|
|
|
Poručík Dub pokouší se
obhajovat bezhlavost rakouského štábu a
kecá
něco o tom, že zdejší krajina byla dosti zpustošena
nedávnými boji a trať nemohla být uvedena ještě do
náležitého pořádku.......Nenalézaje odporu, poručík
Dub rozežvanil se dál o nádherném dojmu,
kterým na něho působí tato rozbitá krajina, svědčící
o tom, jak dovede bít železná pěst našeho vojska.
Opět mu nikdo neodpovídá, načež on opakuje: „Ano,
zajisté, ovšem, Rusové zde ustupovali v úplné
panice.“ |
|
kecnout si |
slangově posadit se, upadnout
|
|
|
|
|
"......že tak
rychle
vyběh, až sebou
kecnul." |
|
kelnerka |
slangově číšnice [z něm. die Kellnerin] |
|
|
|
|
"Poslouchej, Vodičko," řekl Švejk vážně, "zde se
nejedná vo Maďara, zde se jedná vo jeho paní. Vždyť
jsem ti to všecko, když jsme seděli s tou českou
kelnerkou, vykládal, že
nesu psaní vod svýho obrlajtnanta, že je to naprosté
tajemství. Von mně přece můj obrlajtnant klad na
srdce, že vo tom nesmí vědět žádná živá duše, a ta
tvoje kelnerka sama přece povídala, že je to
úplně správný, že je to diskrétní věc. |
|
Kerckhoffs Auguste
|
*19.1.1835 - †1903, byl holandský lingvista a kryptograf
jeden ze zakladatelů vojenské kryptografie. V roce 1883 vydal své
nejznámější dílo o kryptografii, "La Cryptographie militaire". To bylo
považováno za jeden z mezníků v 19. století, kryptografie. Hašek nebo
Biegler si zde polpetli jeho příjmení: |
 |
W |
|
|
„Dovoluji si,“ řekl, „pane hejtmane, upozorniti na knihu
Kerickhoffovu o
vojenském šifrování...." |
|
Kerzl Josef MUDr. |
Narodil se v roce 1841 v obci
Veská u Pardubic, německým přistěhovalcům z Kladska. Jeho otec,
místní rychtář, mu umožnil studium medicíny, kterou mladý Josef
vystudoval natolik úspěšně, že se stal nakonec dvorním lékařem
Františka Josefa I. Tuto funkci vykonával přes dvacet let, až do smrti
mocnáře. Josef Kerzl zemřel v roce 1919 ve Vídni. Je pohřben na
hřbitově Hietzig. Povídá se, že zachránil (asi náhodou) před smrtí
budoucí politiky Kramáře a Rašína (první čs.
ministr financí), když zakázal cokoli dávat, tehdy již na smrt nemocnému
císaři, k podpisu. A mezi listinami byl právě ortel smrti nad českými
velezrádci, které nakonec zachránila amnestie Karla I. A tady je
ještě jedna fotka z
časopisu Sport und Salon ze 17.5.1915 |
 |
 |
|
|
„….Poněvadž při takových rodinných a intimních hostinách bývá občas
někomu mdlo, čímž ovšem nemyslím, že se hrabě Paar snad poblije, je
vyžadována přítomnost osobního lékaře, dvorního
rady dra Kerzla…..“. |
|
kibic |
člověk přihlížející karetní hře. Vidí všem přes rameno do
karet, proto hráčům do hry nepříjemě hovoří,
kecá, kibicuje [z něm. der Kiebitz].
|
 |
TlusŤjoch |
|
|
„Bejvaly v
hospodách,“ řekl Švejk, „takový pěkný nápisy proti
kibicům. Pamatuji se na jeden: ,Kibic,
drž tlamajznu, než tě přes ní šmajznu’.“ |
|
Kircher Athanasius |
*2.5.1601- †27.11.1680 byl německý jezuitský učenec,
zabývající se především orientalistikou, geologií a lékařstvím. Jako
autor jedné z prvních vědeckých prací o egyptských hieroglyfech bývá
pokládán za zakladatele egyptologie. Opět to všechno Biegler popletl.
Kerckhoffs se sice o něm zmiňuje ve
své "La Cryptographie militaire", Kircher ale zřejmě nikdy nebyl
plukovníkem, natož v armádě
Napoleona I
Bonaparte. |
 |
W |
|
|
Vynálezcem jejím je plukovník
Kircher, sloužící za Napoleona I. ve vojsku saském.
Kircherovo šifrování
slovy, pane hejtmane. Každé slovo depeše se vykládá na protější stránce
klíče. .. |
|
klenkübung |
též klencáky, slangově tak zvaná prostná cvičení, o
kterých byli a jsou vojenští hodnostáři přesvědčeni, že napomáhají k
udržení fyzické, morální i bojové kondice. Běžným příkladem, je
každodenní ranní rozcvička za každého počasí. Prostý voják si o
tom myslí své a pokud možno se těmto výmyslům raději vyhne. U
"snaživých" poddůstojníků se stávají často prostná cvičení prostředkem
šikany podřízených vojínů. Viz ukázka z "Příručky pro poddůstojníky"
vedle na obrázku [z něm. die Gelenkübung]. |
 |
|
|
|
"To máte pravdu,"
ozval se desátník, "na takový redaktory to patří.
Voni jen lid pobuřujou. Jako předloni, když jsem byl
ještě jenom frajtrem, tak byl pode mnou jeden
redaktor a ten mne jinak nenazýval než zkázou
armády, ale když jsem ho učil
klenkübungy,
až se potil, tak vždycky říkal: ,Prosím, abyste ve
mně ctil člověka.'..." |
|
Ty všechny hned
poroučel major . Blüher vodvádět stranou, že potom
vodpůldne budou dělat
klenkübunky
na dvoře za trest, že nedovedou se vyjádřit, co
pocitujou. |
|
klerikální |
klerikalismus je politický směr, který zájmy církve
prosazuje ve státní politice. Jak taková politika, nejen klerikální
funguje, nám ukazuje krásný Haškův příklad: |
|
|
|
|
Jednou k nám
přijel nějakej klerikální
poslanec a mluvil o božím míru, který se klene nad
zemí, a jak pánbůh si nepřeje války a chce, aby
všichni žili v míru a snášeli se jako bratří. A vida
ho, vola, jakmile vypukla válka, ve všech kostelích
se modlí za zdar zbraní a o pánubohu se mluví jako o
nějakém náčelníkovi jenerálního štábu, který tu
vojnu řídí a diriguje. |
|
klerika |
klerika (odvozeno od slova klerik) či
sutana je označení pro dlouhé splývavé roucho
duchovních přiléhající k tělu. Na obrázku je
kanovnická klerika. |
 |
|
|
|
Byl to vysoký, hubený starý pán ve vybledlé a
zamaštěné klerice,
který ze samé lakoty takřka nejedl. Byl odchován
svým otcem ve velké nenávisti proti Rusům, kterouž
nenávist však najednou ztratil, když Rusové
ustoupili a přišla rakouská vojska, kteráž mu
sežrala všechny husy a slepice, které mu Rusové
nechali na pokoji, a bydlelo u něho několik ježatých
zabajkalských kozáků. |
|
klikyháky |
toto podivné slovo vzniklo
spojením slov klika + hák. Jedná se o přípravek
nazvaný klikyhák složený ze svěrky s klikou, kterou
se upevňoval na stůl a háku, který sloužil ke
ždímání prádla. Přenesený význam má toto slovo pro
nedbale a nesrozumitelně napsaný text,
nesrozumitelnou kresbu, zkrátka čmáranice. |
 |
Muzeum Svitavy |
|
|
Kunert byl takové
dobré hovado, že přišel skutečně za čtvrt hodiny, a
když rozbalil papírek, četl z těch
klikyháků poručíka
Duba: „Jméno vaší budoucí manželky zní: Paní
Kunertová.“ |
|
Klimeš Jan
|
jinak též vévoda
makedonský.Pátrání po jeho stopách je značně
obtížné. Jediná indicie je jeho celé jméno, které
uvádí Radko Pytlík v Toulavém Houseti. Podařilo se
mi nalézt policejní pobytovou přihlášku na jméno Jan
Klimeš, který se narodil v roce 1874. I když měl
domovské právo v Uherském Hradišti, tak se tam
nenarodil. Prohledal jsem celý rok 1874 i indexy,
ale žádný záznam se jménem Klimeš jsem nenalezl.
Bydlel v Havlíčkově ulici na Královských
Vinohradech, což je dnešní Bělehradská č.p.287 u
paní Wurmové od 31.7.1906 do 4.12.1906. Toto datum
je uvedeno na přihlášce dole s poznámkou „do
Bulharska“. Poznámka mě utvrzuje, že je
to námi hledaný vévoda makedonský Klimeš. Zaráží mě
však jeho profese, „Redaktor Národ. novin,
spisovatel“. To, že se zabýval Bulharskou
problematikou publikoval v Časopise Světozor
potvrzuje Radko Pytlík V
roce 1903 vychází Světozoru seriál Organizace a
život makedonských povstalců. Šlo o aktuální námět,
jenž se dotýkal i velmocenské politiky evropské.
Turecká nadvláda na Balkáně byla narušena vzpourou
makedonských rolníků. Ruská pomoc byla přislíbena,
Bulharsko uvolnilo průchod pro čety dobrovolníků.
Povstalecký komitét se usídlil v Sofii. S podporou
bulharské vlády a četnictva se pod Vitošou formovaly
čety "komitů", jež směřovaly k tureckému území……Není
nutno dodávat, že autorem zmíněného článku ve
Světozoru nebyl nikdo jiný než - Jan Klimeš.
Publikoval také v Omladině i Nové Omladině. Není mi
však jasné, jak mohl pracovat v Národních novinách,
které vycházely dočasně v letech 1867 a 1868, jako
náhrada za pozastavené Národní listy. Pokoušel jsem
se najít nějakou stopu v Národních listech, ale
rovněž marně. Takže makedonský vévoda Klimeš zůstává
trvalou záhadou stejně, jako Haškovo balkánské
dobrodružství, které údajně s Klimešem prožil.
Konečně jsem objevil Klimešovu fotografii, která
jakoby potvrzovala vše, co o něm Hašek píše. |
 |
web |
|
|
„Tak je to,
bratří, Turek, potvora nekřesťanská, žije jako pes,
umře jako pes, a na to přísahám, jako že se jmenuji
Klimeš.“Jeho mohutná postava vztyčila se v
plné kráse, oko modré mu zaplálo, jeho mohutný vous
se rozježil, a to nebyl již
Klimeš, tovaryš čalounický, to byl pravý
vejvoda makedonský, to byl ten hrozný Klimeš.A
tak nás postavili do prvé řady, abychom u Turků
budili hrůzu. Já, poněvadž jsem měl evropský šat, a
Klimeš, poněvadž vypadal jako Goliáš. |
|
Klofáč Václav Jaroslav |
*21. 9. 1868 - †10. 7. 1942, byl český politik a novinář;
vůdce českých národních socialistů.Pracoval jako poslanec rakouské
Říšské rady a zároveň českého zemského sněmu. Byl čelným představitelem
opozičního protirakouského radikalismu, propagátorem
antimilitaristického hnutí a slovanské vzájemnosti. V roce 1915 byl za
to zatčen a v červenci 1916 odsouzen k trestu smrti.Trest mu byl později
změněn na 20 let a v červenci roku 1917 byl amnestován, stejně jako
Karel Kramář, nastoupivším císařem Karlem I.
Jaroslav Hašek o něm napsal povídky "Václav Jaroslav Klofáč" a "Kde bere
poslanec Klofáč peníze." O jeho zatčení píše v další povídce
"Kolik kdo má kolem krku". |
 |
W |
|
|
Rozhovořil se o
poměru důstojníků k mužstvu, mužstva k šaržím, o
přebíhání na frontách k nepříteli a o politických
událostech a o tom, že padesát procent českých
vojáků je, politisch verdächtig`. "Jawohl, meine
Herren, der Kramarsch, Scheiner und
Klófatsch." Většina
důstojníků si přitom myslela, kdy už přestane dědek
cancat, ale plukovník Schröder žvanil dál.... |
|
klokočí |
korálky vyrobené ze semen rostliny Klokoče
zpeřeného, Staphylea pinnata, které se používaly k výrobě
modlitebních růženců. |
 |
|
|
|
A opravdu, Baloun ve svém největším
hoři hledal spásu v drobných kuličkách z klokočí
od firmy Moritz Löwenstein ve Vídni. |
|
Knotek
Ladislav |
*1884 asi
Všestudy byl
redaktor anarchistických časopisů „Práce“, „Nová
Omladina“, „Komuna“, „Chuďas“. Přeložil do češtiny
několik teoretických a historických textů od
významných představitelů světového anarchismu.
Aktivní člen anarchosyndikalisticky orientované
„České federace všech odborů (ČFVO)“. Spolupracovník
Karla Vohryzka. |
 |
|
|
|
Ano, v této době
viselo již nad středními Čechy ve vzduchu všeobecné
právo hlasovací. V Čechách počínalo se probouzet
nejasné vědomí po lidské důstojnosti a anarchista
Knotek dává zděděné peníze do žižkovské
Komuny…. |
|
kočebrácký košík |
košík zavěšený na břiše, s různým zbožím na prodej
používali obyvatelé v okolí města
Kočevje v dnešním Slovinsku. Z názvu města zkomoleně "kočébr",
"kočebrák". |
 |
|
|
|
Mučilo ho pomyšlení, že se mu na policejním
ředitelství ztratí jeho kočebrácký košík.
Druhý nový host byl hostinský Palivec, který
zpozorovav svého známého ... |
|
kočka angorská |
Pravděpodobně první dlouhosrstá kočka, která se objevila
v Evropě. Jméno angora se odvozuje od Ankary, hlavního města Turecka. V
16. století posílali turečtí sultáni francouzské a anglické šlechtě
angory darem. Na konci 19. století byly vytlačeny novými dlouhosrstými a
perskými kočkami. Jejich záchrany se však ujala zoologická zahrada v
Ankaře a prohlásila je za chráněná zvířata. |
|
|
|
|
"Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jste přišel o
kočku. Sežrala krém na boty a dovolila si chcípnout.
Hodil jsem ji do sklepa, ale do vedlejšího. Takovou
hodnou a hezkou
angorskou kočku
už nenajdete." |
|
Kohn Theodor arcibiskup |
* 22. 3. 1845 † 3. 12. 1915 byl v letech 1893 -1904
sedmým arcibiskupem olomoucké diecéze. Jeho děd byl žid, který
konvertoval na katolickou víru. |
 |
W |
|
|
Polní kurát Otto Katz, nejdokonalejší vojenský kněz,
byl žid. To ostatně není nic divného.
Arcibiskup Kohn
byl také žid a ještě k tomu Macharův kamarád.
Polní kurát Otto Katz měl ještě pestřejší minulost
než slavný arcibiskup Kohn. |
|
Kokoška Ferdinand |
Skutečná románová osoba, více o něm si přečtete v článku
Ferdinand Kokoška & spol. |
 |
|
|
|
"...a potom znám ještě
Ferdinanda Kokošku, co sbírá
ty psí hovínka. Vobou není žádná škoda." |
|
"Já jsem se taky učil materialistou," řekl Švejk, "u
nějakýho pana Kokošky
na Perštýně v Praze. To byl
náramnej podivín, a když jsem mu jednou vomylem ve
sklepě zapálil sud benzínu a von vyhořel, tak mne
vyhnal..." |
|
Kolář Johann |
je li to ten, kterého si Hašek vybral jako předobraz
románového nadporučíka Koláře, potom tento Kolář Johann je uveden jako
rezervní poručík ve schematizmu IR91 z
roku 1904 |
|
|
|
|
Nastal vzájemný šepot mezi fähnrichem
Wolfem a nadporučíkem
Kolářem, že plukovník Schröder za poslední
tři neděle poslal na své konto do vídeňské banky 16.000 K.....
Nadporučík Kolář pak vyprávěl, jak se šetří. Ukradne se na
regimentu 6000 K a strčí se do své vlastní kapsy....Nadporučík Kolář
vyprávěl si s Wolfem jen povšechně o určitých případech, které
zpozoroval. |
|
kolba |
slangově - pažba ručnice [z něm. der
Kolben]. K čemu byla také taková pažba užitečná -
viz ukázky |
|
|
|
|
Vlevo stál dům, ze
kterého se střílelo, zatímco nepřítel snažil se
kolbami ručnic vypáčit dveře. |
|
Kousek dál hrál si
jeden maďarský četník s jedním popem. Uvázal mu
provaz kolem levé nohy, který držel v ruce, a nutil
ho kolbou, aby pop tančil čardáš, přičemž trhal
provazem, takže pop upadl na nos,... |
|
Tak sešlo z
komise, a poněvadž sedlák se najednou vzbouřil,
hrozil pěstí, dostal od jednoho vojáka
kolbou, až to
o jeho kožich zadunělo, a celá jeho rodina se
pokřižovala a dala se i s otcem na útěk. |
|
....všechno
dopodrobna vysvětlit nějakému důstojníkovi, který
šel právě okolo, když jim rozdávali kousky tvrdého
kukuřičného chleba, tu ho jeden z maďarských vojáků,
hlídající transport zajatců, uhodil
kolbou do ramene
s poznámkou: "Baszom az élet, lezeš do řady, ruská
svině!" |
|
komandant ,
komando |
slangově - velitel. [z něm. der Kommandant],
Batalionskomandant = velitel praporu. |
|
|
|
|
To je
jako v poli. Obyčejný voják přejímá v době nebezpečí
komando. A
právě pan poručík Dub měl sám dát komando, které dal tento
voják....z těchto vět plyne, že výraz "komando" se užíval i
pro české výrazy "velení" i "rozkaz". |
|
Potom vždycky vybral ,psí
komandu’ a poslal ji napřed. Ta měla za účel
oznámit obyvatelstvu ve vesnici, kde jsme měli
noclehovat, že žádnej pes nesmí v noci štěknout,
nebo že bude utracen. Já jsem byl taky v takový
komandě, a když jsme přišli do jedný vesnice na
Milevsku, tak jsem si to splet a voznámil jsem
starostovi obce, že každej majitel psa, kterej v
noci zaštěká, bude utracen ze strategických důvodů……..tady
je použitý výraz komanda. Dnes bychom řekli
komando, neboli malá vojenská jednotka se zvláštním
posláním. V našem případě ,psí komado‘. |
|
komandýrovka |
služební cesta [z rus. командировка, komandirovka]. |
|
|
|
|
"Zde v hotelích to
nepůjde, budu ji muset zatáhnout do Vídně," pomyslil
si ještě nadporučík, "vezmu si
komandýrovku." |
|
Před odjezdem
vlaku dohonil ešalon smíšený vojenský vlak s různými
částěmi. Byli to opozdilci nebo vojáci ze špitálů,
dohánějící své části, i jiná podezřelá individua,
vracející se z komandýrovek
nebo z arestů. |
|
komisárek |
vojenský chléb. Vyráběl se v podlouhlém tvaru z žitné
mouky, o váze 1400g, přičemž ze 100kg mouky, 1 kg soli a půl kg kmínu,
stanovila norma vyrobit 100 chlebů. Jedna denní porce komisárku byla
700g, tedy půlka chleba. Název komisárku pochází z německého das
Kommissbrot a výraz "Kommiss" z latiny. To mohlo být ze slova committere
= svádět bitvu, nebo přímo ze slova commissarius = pověřenec. To může
pocházet z dob, kdy města byla pověřena dodávat vojsku chléb. |
 |
|
|
|
"...ale on chlap
lakomá, že prý ne, že bude čtrnáct dní zavřenej a že
by si zkazil žaludek tou kapustou a shnilýma
bramborama, co nám dávají na mináž. Prej nám dá
celou svou mináž i komisárek, vo to prý nestojí, ať
prej si to dělíme mezi sebou..." |
|
Při obědě vypila
láhev vína, vykouřila mnoho memfisek a lehla si do
postele, zatímco Švejk v kuchyni pochutnával si na
komisárku, který namáčel do sklenice s nějakou
sladkou kořalkou. |
|
"Nic platno,
kamaráde," řekl desátník Palánek k Švejkovi, když
vyšel z kanceláře, "musíš jít, holenku, pěšky do
Budějovic. Máme tam na vachcimře veku komisárku, tak
ti ji dáme na cestu." |
|
"...I kdyby v boji
padl do latríny, tak se jen voblíže a jde dál do
gefechtu, a na votravný plyny je každej zvyklej z
kasáren, když je čerstvej komisárek a hrách s
kroupama. Ale ted prej vynašli Rusové něco proti
šaržím..." |
|
komptoir |
též kontoár, či kuntoár, je slangově kancelář podniku,
většinou prodejny, kde se vyřizují všechny administrativní práce spojené
s chodem tohoto podniku. Většinou zde sídlil i šéf, majitel podniku.
[asi z fran. comtoir]. |
|
|
|
|
Potom, když přišel
pan Kokoška, pan Tauchen šel s ním do
komptoáru, a když vyšel
ven, ukazoval nám dva zlatníky, ne jeden, jak měl
slíbeno, a chtěl se s panem Ferdinandem rozdělit
napolovic. |
|
konduktér |
průvodčí na železnici nebo tramvaji [ z něm. Kondukteur].
|
|
|
|
|
Za kulečníkem pod
zrcadlem seděly jiné tři slečny a pokřikovaly na
nějakého konduktéra
od dráhy: "Mladej pane, dají nám vermut." |
|
"Já se sám tomu
divím," říkal dobrácky ke
konduktérovi, "proč se vlak tak náhle
zastavil. Jede, a najednou stojí. Mě to víc mrzí než
vás."....."Pan přednosta stanice vám to vysvětlí,"
rozhodl konduktér, "to vás bude stát dvacet
korun." |
|
konkař |
vězeň určený k úklidu chodeb ve věznici, chodbař.
|
|
|
|
|
Má se sice tak
říkat jen králům a císařům, ale ani prostý štábní
profous, hlava nekorunovaná, nebyl s tím spokojen.
Odcházeje od auditora, zkopal na chodbě trestance
konkaře, dělajícího úklid
na chodbě. |
|
Konopiště |
zámek ve stejnojmenné části Benešova u Prahy.
Pro nás je důležité, že v roce 1887 koupil zámek s
celým panstvím od Lobkoviců František Ferdinand
d´Este, od r. 1896 následník císařského trůnu. |
 |
W |
|
|
"Ale, milostpane,
pana arcivévodu Ferdinanda, toho
z Konopiště, toho
tlustýho, nábožnýho."..."Ve Vídni dneska taky mají
smutek." Bretschneidrovy oči zasvítily plnou nadějí;
řekl stručně: "Na Konopišti je deset černých
práporů."..."...Kdyby byl bejval tlustější, tak by
ho jistě už dřív ranila mrtvice, když honil ty báby
na Konopišti, když tam v jeho revíru sbíraly
roští a houby, a nemusel zemřít takovou hanebnou
smrtí...." |
|
konopný olej |
olej vyráběný lisováním ze semen konopí
[Cannabis] |
 |
W |
|
|
Když Švejk přišel
a přál si za deset korun olej posvěcený od biskupa,
řekl šéf k příručímu: "Nalejou mu, pane Tauchen,
deset deka konopného oleje
číslo tři."...... "Tak už máme volej," řekl
slavnostně Švejk, když se vrátil od firmy Polák, "konopnej
volej číslo tři první kvality, můžeme s ním
namazat celej batalión. Je to solidní firma. Prodává
taky fermež, laky a štětce. |
|
konsistoř |
církevní úřad, poradní sbor papeže nebo biskupa |
|
|
|
|
Byla to nádherná
podívaná, byl u toho jeden nábožný major od pluku,
kde Otto Katz sloužil, jedna stará panna z ústavu
šlechtičen na Hradčanech a nějaký otlemený zástupce
konsistoře, který mu
dělal kmotra. |
|
Konrád z Hötzendorfu |
Franz Conrad von Hötzendorf *11.11.1852 –†25. srpna 1925
byl rakouský polní maršál, náčelník generálního štábu rakousko-uherské
armády a významná postava první světové války. Nakonec degradován
císařem Karlem I. |
 |
W |
|
|
Jednou, když
rozbil oko jednomu rekrutovi, vyjádřil se: ,Pah, was
für Geschichte mit einem Kerl, muß so wie so
krepieren.’ To říkal též polní maršálek
Konrád z Hötzendorfu:
,Die Soldaten müssen so wie so krepieren.’ ... |
|
kontušovka |
Kontuzsowka, má původ zřejmě v Polsku. Vyrábí se i
u nás. Vyrábí většinou z aromatických olejů smísených s pitným lihem,
studenou cestou. Kontuzsowka nejčastěji
obsahuje anýz, fenykl, jalovčinky, mátu peprnou, toto vše ve formě
olejů. |
 |
|
|
|
A když se konečné
objevila bába Pejzlerka v šenkovně s tím vzkazem, že
se dá pan strážmistr pěkně poroučet a že chce, aby
mu poslali láhev kontušovky,
praskla zvědavost hostinského....Naproti seděl
strážmistr se zbytkem kontušovky na dně
lahve, držel Švejka kolem krku, slzy mu tekly po
opálené tváři, jeho vousy byly slepeny kontušovkou a
on jen breptal: "Řekni, že v Rusku nemají tak dobrou
kontušovku, řekni, ať mohu klidně jít spát.
Přiznej to jako muž."....Nežli se svalil v uniformě
na svou postel, vytáhl ze psacího stolu svůj raport
a pokusil se ho doplnit tímto materiálem: "Ich muß
noch dazu beizufügen, daß die russische
Kontuszówka na základě § 56..." Udělal kaňku,
slízl ji, a usmívaje se pitomě, svalil se na postel
a usnul jako špalek......"Ted' to chápu," řekl
rytmistr, zjistiv nesporné situaci svým bystrým,
zkušeným čichem, "rum, kontušovka, čert,
jeřabinka, ořechovka, višňovka a vanilková...." |
|
Na některý inzerát
nehodil se pochodový nápěv, šikovatel však to chtěl
vší mocí přemoct, proto mlátil si pěstí do taktu do
stolu a dupal nohama. Oba jeho kníry, slepené
kontušovkou, trčely po
obou stranách tváře, jako kdyby mu vrazili do každé
strany zaschlé štětce od arabské gumy.......kurát
Martinec pozoroval s hrůzou, že čím více chodí ke
generálovi Finkovi, tím více mravně upadá. Počaly
nešťastníkovi lahodit likéry, které tam pil u
generála, a také generálovy řeči začaly se mu
pomalounku zamlouvat, dostával zpustlé představy a
kvůli kontušovce, jeřabince a pavučinám na
lahvích starého vína, které mu předkládal generál
Fink, zapomínal na pánaboha a mezi řádkami breviáře
tancovaly mu holky z vypravování generálova |
|
Kopaiva
|
lat. Copaifera – rod dvouděložných rostlin z čeledi
sapanovitých. Je známo 16 druhů v tropické Americe a 8 druhů v tropické
Africe. Z druhu Copaifera officinalis pěstovaného hlavně ve
Venezuele se získává copaiba - blazám kopiava.
|
|
|
|
|
Firma Polák v Dlouhé třídě byla
opravdu firma agilní. Nepustila žádného kupce, aby neuspokojila jeho
přání. Chtěl-li balzám kopaivu, nalili mu
terpentýn a bylo také dobře. |
|
korec |
starší plošná míra, jeden korec = 2 877m2 |
|
|
|
|
"Tak vida, tenhle
Čimpera v Straškově číslo 5, pošta Račiněves, prodá
hospodářství s třinácti korci
vlastních polí, škola a dráha na místě." |
|
kornet |
zde vojenská hodnost u jezdectva,
nejmladší důstojník, pověřený nosit standartu.
Tato hodnost však byla v roce 1759 nahrazena
hodností podporučíka [3],
takže v době Švejkovy vojenské kariery již
neexistovala. Švejk
to řádně popletl a vytvořil zde nový typ vojska "námořní
kavalerii". |
|
|
|
|
"...A nebejt mě,
tak by se k tomu raportu snad vůbec nedostal, jako
ten Kudela z Bytouchova, kterej za aktivní služby
tak dlouho chodil k raportu, až byl přeloženej k
maríně, kde se stal kornetem,
a byl na ňákým vostrově potom, v Tichým oceánu,
vyhlášenej jako dezertýr........" |
|
Korpskomando |
velitelství sboru [z něm. das
Korpskommando]. |
|
|
|
|
"Kdo je z vás
mrtvej, ať se přihlásí u
korpskomanda během tří dnů, aby mohla být
jeho mrtvola vykropena." |
|
kořalna |
slangově - nejhorší nálevna lihovin . |
|
|
|
|
"U nás na rohu
Bojiště a Kateřinský ulice, poslušně hlásím, pane
lajtnant, byl taky jeden degenerovanej člověk. Jeho
otec byl jeden polskej hrabě a matka byla porodní
bábou. Von met ulice a jinak si po
kořalnách nenechal říkat než
pane hrabě." |
|
košatinka |
slangově – dvoukolový vozík s
truhlicí upletenou z vrbového proutí, ve kterém, na
příkaz policie, dopravovali obecní zřízenci, opilce
nebo výtržníky. Obrázek jsem nenalezl, tak alespoň
přibližný. Skutečná košatinka měla i víko. Pražané
tomuto vozíku říkali také etuj nebo penál. Viz také
"zelený anton". |
 |
|
|
|
Pak neměl na
útratu a hostinský ho musel dát sebrat. A von mu dal
facku a strážníkovi dvě. Pak ho odvezli v
košatince, aby se
vzpamatoval......Zabavili
bank, vedli všechny na policii. Uhlíř ze Zderazu se
zprotivil, tak ho přivezli v košatince. |
|
"....a na
Havlíčkově třídě skočil do elektriky, a domovníka
chyt strážník, sepral se s ním, a poněvadž byl
domovník v kaťatech a všechno mu lezlo ven, tak ho
kvůli takovýmu pohoršení hodili do
košatinky a vodvezli na
policii, a von ještě z košatinky řval jako
tur: ,Vy pacholci, já vám ukážu mně analýzovat
moč'.... |
|
Kovařík František |
*1. 10. 1886 Plzeň - †1.10. 1984 Praha, byl český herec a
spisovatel. V letech 1903 - 1908 působil jako ochotník v Ludvíkově
divadelní společnosti mezi krajany v USA, po návratu do Čech hrál do
roku 1912 v několika venkovských divadelních společnostech, v letech
1913 - 1915 byl členem Švandova divadla. Někdy před válkou se stal
Haškovým přítelem. V meziválečném
období působil ve Vinohradském divadle. Po 2. světové válce v Divadle 5. května
- dnes Státní opera. Ještě v devadesáti letech si zahrál profesora
Hrbolka, který pronáší tu známou větu, která byla i
názvem filmu: "Marečku , podejte mi pero!" |
 |
|
|
|
koza sánská |
Pověstná koza sánská pochází ze švýcarské oblasti
Saanenthal. Jedná se o bílé plemeno chované hlavně pro mléko. Dříve se v
Česku jiné plemeno téměř nepěstovalo. I plemeno české, bílé krátkosrsté,
pochází ze sánského plemene. |
|
|
|
|
"Ten časopis,"
odpověděl desátník se zřejmým výrazem radosti, že
hovor převádí se na jiné pole, "odbíral hospodský u
nás ve vsi, poněvadž měl děsné rád
sánské kozy a všechny mu
chcíply. Proto žádal v tom časopise o radu."
|
|
kozelec |
spoutání provazem tak, že má svázané všechny končetiny
dohromady vpředu nebo vzadu, za zády. |
|
|
|
|
Tak ho odvedli do
korekce, svázali do kozelce,
a hned ho přešlo strašně zanedbaný vychování, i otec
alkoholik, i matka prostitutka a raději se přihlásil
dobrovolně na front." |
|
"...Jednou se
pamatuji, že mně scházelo při takové přehlídce
dvacet knoflíků u mundúru a že mě zavřeli za to na
čtrnáct dní do ajnclíku a dva dni jsem ležel jako
lazar, svázanej do kozelce.
Ale disciplína na vojně musí být..." |
|
"....Když jsem
sloužil před léty u mýho regimentu, bejvalo to ještě
horší. To takovýho maroda svázali do
kozelce a hodili do díry,
aby se vykurýroval........" "....Jednou měl jeden
vopravdovskej tyfus a druhej vedle něho černý
neštovice. Voba byli svázaní do kozelce a
regimentsarct je kopal do břicha, že jsou prej
simulanti. Pak když ty voba vojáci umřeli, přišlo to
do parlamentu a bylo to v novinách...." |
|
"....Vo
císařskejch manévrech na Písecku přišel takovej
rozkaz, že se nesmějí vojáci na pochodu vázat do
kozelce. Ale náš
hejtman na to přišel, že se to může, poněvadž
takovej rozkaz byl strašné směšnej, to moh každej
lehko pochopit, že do kozelce svázanej voják
nemůže mašírovat. Tak von vlastně ten befel
nevobcházel, dával jednoduše a rozumně svázaný
vojáky do kozelce házet do vozů vod trénu a
mašírovalo se s nima dál....." |
|
Kraft
Udo |
* 29.11.1870 - † 22.8.1914 německý
profesor, který se přihlásil jako dobrovolník, když vypukla válka. Byl
zastřelen u chrámu v Anloy Belgie o tři týdny později. Zde se Hašek
dopustil drobné nesrovnalosti: Kniha Udo Krafta "Sebevzdělávání k
smrti za vlast. Z pozůstalosti dobrovolníka profesora Udo Krafta
.", byla tedy vydána po jeho smrti, jak plyne z textu podtitulku knihy.
A kniha se nejmenuje
,Sebevýchova pro smrt za
císaře’. Na snímku se svou početnou
rodinou. |
 |
|
|
|
„Přál bych si,
když padnu v boji, aby po mně zůstala památka, pane
hejtmane. Mým vzorem je německý profesor
Udo Kraft. Narodil se
roku 1870, nyní ve světové válce přihlásil se
dobrovolně a padl 22. srpna 1914 v Anloy. Před svou
smrtí vydal knihu ,Sebevýchova pro smrt za císaře’.“
|
|
Kramář Karel JUDr. |
*27. 12. 1860 – 26. 5. 1937, český a československý
politik, první ministerský předseda ČSR, účastník protirakouského
odboje, člen předsednictva ilegální odbojové organizace Maffia spolu s
Josefem Scheinerem, redaktorem
časopisu Čas. V roce 1915 byl za to zatčen a v červenci 1916
odsouzen k trestu smrti.Trest mu byl později změněn na 20 let a v
červenci roku 1917 byl, stejně jako Václav Klofáč,
amnestován nastoupivším císařem Karlem I. O politické práci Karla
Kramáře v dobách předválečné monarchie napsal Hašek satirickou
povídky "Dr. Karel Kramář", "Sláva a konec dra Kramáře". O jeho zatčení píše
v další povídce
"Kolik kdo má kolem krku". |
 |
W |
|
|
Rozhovořil se o
poměru důstojníků k mužstvu, mužstva k šaržím, o
přebíhání na frontách k nepříteli a o politických
událostech a o tom, že 50 procent českých vojáků je
„politisch verdächtig“. „Jawohl, meine Herren, der
Kramarsch, Scheiner
und Klófatsch.“ Většina důstojníků si přitom
myslela, kdy už přestane dědek cancat, ale plukovník
Schröder žvanil dál |
|
Krankenbuch |
kniha nemocných - je uložena u dozorčího roty. Při
ošetření vojáka na ošetřovně do ní zapisuje ošetřující lékař důvod
ošetření a případné úlevy (klid na lůžku, lehká obuv apod.) V seznamu
vojenských skladových tiskopisů 444 M - AČR - 2006 je vedena pod
skladovým číslem A11A, rok vydání 1997. Kniha má 60 listů o formátu A4 s
oboustranným předtiskem. [z něm.] |
|
|
|
|
"...Mně snad může
škodit jenom to, že jsem utekl z nemocnice, a jestli
to praskne s tím
krankenbuchem...Do Budějovic byl přeložen
můj pošvagřenec dr. Masák ze Žižkova a tomu mohu
děkovat, že jsem se tak dlouho v nemocnici udržel.
Byl by to se mnou dotáhl až k supravizitě, když jsem
to ale tak zkazil s tím nešťastným krankenbuchem!
Myšlenka to byla dobrá, znamenitá. Opatřil jsem si
velkou knihu, nalepil na ni štítek, na který jsem
namaloval ,Krankenbuch des 91. Reg.` Rubriky
a všechno bylo v pořádku....." |
|
Krásnohorská
Eliška |
vlastním jménem Alžběta Pechová,
*18.11.1847–†26.11.1926 byla česká básnířka,
libretistka, spisovatelka a překladatelka. |
 |
W |
|
|
A zatímco
klerikální sloup katolické moderny, denunciant páter
Dostál-Lutinov, nadává Macharovi, úpícímu v
nepřátelské Vídni s platem K 4 000,- ročně v
roztomilém vlastním domku za Vídní, v této vilce
obrací Machar svou pěst směrem k českému království
a počíná se mu nelíbit
Eliška Krásnohorská a studuje přitom pro
budoucnost bedekra po Římě. |
|
Krauss Friedrich Salomon |
*7.10.1859 - †
29.5.1938, byl rakouský antropolog, sexuolog a
slavistik chorvatského původu. |
 |
W |
|
|
Vyprostiv sklenici
z objetí zákoníku, listoval se dál v knize vypůjčené
z důstojnického kasina. Byla to kniha Fr. S. Krause
s mnohoslibným názvem „Forschungen zur
Entwicklungsgeschichte der geschlechtlichen Moral“.
Zadíval se na reprodukci naivních kreseb mužského i
ženského pohlavního ústroje s přiléhajícími verši,
které objevil učenec Fr. S. Krause na záchodcích
berlínského Západního nádraží, takže neobrátil
pozornost na ty, kteří vstoupili. |
|
"Kravín" |
zde
restaurace na Vinohradech v Korunní ulici, kde se zasedal
výbor
"Strany mírného pokroku v mezích zákona", za kterou Jaroslav Hašek
kandidoval ve volbách v r. 1911.
Více o této hospodě naleznete zde. |
|
|
|
|
krejcar |
drobná mince, platná v monarchii.
Platil i v době válečné, kdy už byla zavedena
pralelní, korunová měna [z něm. Kreuzer]
|
 |
W |
|
|
A náhle v návalu
velkomyslnosti hodil tobolku drožkáři: "Vezmi si
všechno, ich kann bezahlen. Mně na
krejcaru nezáleží."
Správně měl říci, že mu nezáleží na šestatřiceti
krejcařích, poněvadž víc v tobolce nebylo. |
|
Dopolovic všechno
vypitý, na ulici prázdnej soudek vod rumu, a pod
pultama našel Paroubek dva vožralý chlapy,, kteří
byli přehlédnutý policajty a kteří, když je vytáhl,
chtěli mu platit po dvou
krejcařích, víc prej žitný nevypili. |
|
Pamatuji se u osmé
maršky na infanteristu Sylvanusa. Ten měl dřív trest
za trestem, a jaké tresty. Neostýchal se ukrást
kamarádovi poslední krejcar,
a když přišel do gefechtu, tak první prostříhal
dráthindrnisy, zajmul tři chlapy a jednoho hned po
cestě odstřelil, že prý mu nedůvěřoval. Dostal
velkou stříbrnou medalii, přišili mu dvě hvězdičky,
a kdyby ho byli později nepověsili pod Duklou, byl
by už dávno cuksfírou. |
|
"Ani by neřekli,
pane feldkurát, jakej měl pan Faustýn smysl pro
mravnost a poctivost. Vod těch ženskejch, kerý
dohazoval a dodával do pokojů, nevzal vám ani
krejcar diškerece,..." |
|
Kristián černoch |
celým jménem Kristian Ebenezer.
Narodil se kolem roku 1891, asi na ostrově Svatého
Kříže (St. Croix), jež je součástí dnešních
amerických Panenských ostrovů v Malých Antilách.
Tehdy ovšem patřil ostrov dánské koruně. Pro znalost
anglického a dánského jazyka si ho v jeho dvanácti
letech oblíbili čeští inženýři z pražské Daňkovky,
kteří na ostrově zřejmě stavěli továrnu na
zpracování cukrové třtiny a kterým zřejmě
posluhoval. V roce 1903 s nimi přijíždí do Prahy,
kde se v krátké době stává populárním číšníkem
nejprve v Louvru pana Antonína Pelce a později jako
vrchní číšník i v jiných pražských i mimopražských
podnicích. Podlehl zřejmě tuberkulóze ve všeobecné
nemocnici v sobotu 4. října 1924 asi
tříatřicetiletý. Pohřeb žehem měl v úterý 7. října
1924. Více v článku „Dánský Kristian, jediný černý
seveřan v Haškově a Kischově díle“. |
 |
|
|
|
"S tím vzájemným pářením," poznamenal Švejk, "je to
vůbec zajímavá věc. V Praze je číšník
černoch Kristián, jehož
otec byl habešským králem a dal se ukazovat v Praze
na Štvanici v jednom cirku…..“ …"Případ vašeho
černocha Kristiána,"
řekl jednoroční dobrovolník, "třeba promyslit i ze
stanoviska válečného. Dejme tomu, že toho černocha
odvedli. Je Pražák, tak patří k 28. regimentu….“ |
|
Krkonoše |
(polsky Karkonosze, německy Riesengebirge), někdy též
označované jako Vysoké Sudety jsou nejvyšším pohořím České republiky a
celého masivu Sudet. Nejvyšší hora Sněžka 1602 m. |
 |
W |
|
|
Taky jsem se tam sešel s několika profesory. Jeden s
nich pořád chodil za mnou a vykládal, že kolíbka
cikánů byla v Krkonoších,
a ten druhý mně vysvětloval, že uvnitř zeměkoule je
ještě jedna mnohem větší než ta vrchní. .. |
|
krobot |
toto slovo se vyskytuje v
Mengerově publikaci. Dosti dlouho jsem nemohl přijít na jeho význam,
ale věděl jsem, že se někde v nějaké knize vyskytuje. Až jsem vysvětlení
nalezl v Babičce B. Němcové v XVI. kapitole:...On
také není Čech, je kdesi až z tureckých hranic, ale dobře se s ním
srozumíte, já ho naučila česky dříve než Terezka Jana. Ráda bych si byla
vzala Čecha, já vím, že by vás to bylo více těšilo, ale co dělat,
mamičko, srdce si nedá někdy poroučet, mně se zalíbil ten můj Krobot."
....."Ale jedno slovo tam bylo, Terezko, tomu jsem nerozuměla, někde
tady dole, to mi ještě jednou čti," a babička ukazovala v listu na
konec.
"To je Krobot, ne?"
"Co je to, prosím tebe?"
"To tak přezdívají ve Vídni Chorvátům."...
a hned je
jasno. |
|
|
|
|
Krucitürken |
kletba, znamenající asi tolik jako "Sakra
Turci" [kruci je odvozeno z lat. cruciatus = mučení, ukřižování.]
Spojení cruci fixus znamená ukřižování na kříž odtud jiná
varianta kletby stejného významu "krucifix" či " "Krucihimel". |
|
|
|
|
,Krucitürken,
vy budete pucovat, ne jeden, ale sto hajzlů!` |
|
krvák |
literární dílo nevalné úrovně, kde "kvalita" díla je
posuzována podle množství prolité krve a počtu zabitých. Hodnotově se
ztotožňují s americkými akčními filmy. |
|
|
|
|
Zato však bůh otec vypadal jako loupežník Divokého
západu, kterého představuje obecenstvu film nějakého
napínavého krváku.
Syn boží byl naproti tomu veselý mladý muž, s pěkným
bříškem, zahaleným něčím, co vypadalo jako plavky. |
|
Jednou jsem koupil krvák
vo Róžovi Šavaňů z Bakonskýho lesa a scházel tam
první díl, tak jsem se musel dohadovat vo tom
začátku, a ani v takovej raubířskej historii se
neobejdete bez prvního dílu. |
|
Křikava Louis |
* 12. 12 1873 Přeštice - + 3. 6. 1920
Praha, vl. jménem Alois Maria Křikava byl český
básník a prozaik. Před první světovou válkou byl
členem bohémské skupiny kolem spisovatele Jaroslava
Haška. Byl synovcem bývalého pražského policejního
ředitele Karla Křikavy, který z tohoto důvodu držel
nad touto
společností ochrannou
ruku. Louis Křikakva napsal v roce 1904 m.j. i
literární dílko Blažej Jordán, čímž si vysloužil to,
že se dostal do kapitoly „Básník
Louis Křikava jinak Blažej Jordán zvaný" v
"Dějinách strany mírného pokroku v mezích zákona".Dochovaly
se tři policejní přihlášky, na obrázku je z roku
1910, kdy bydlel na Královských Vinohradech. řihláška nám sděluje, že
byl člen literární skupiny Máj, v té době
překonané. Domovské právo měl v Chrudimi, kde
studoval na gymnáziu. |
 |
W |
|
|
ksicht |
vulgárně obličej [z něm. das Gesicht] |
|
|
|
|
Slovo dalo slovo a já jsem ji uhodil jen tak
několikrát přes hlavu pohrabáčem a tak jsem jí
zřídil celej ksicht,
že jsem nevěděl, je to tetička, nebo to není
tetička. |
|
ksindl |
banda, chátra, lůza, sebranka, sběř
[z něm. das Gesindel] |
|
|
|
|
"....Já jsem zde, židáčku, nejvyšším pánem. Když já
něco řeknu, tak se všechno musí třást a zalízat. U
nás ve vojsku je jiná disciplina než u vás. Váš car
je ksindl, ale náš car
je otevřená hlava. Teď ti něco ukážu, abys věděl,
jaká je u nás disciplina.“ |
|
kšeft |
slangově obchod, živnost,byznys [z něm.das Geschäft].
|
|
|
|
|
"...Poněvadž neměla knížku, tak ji při šťáře s
druhejma podobnejma myšema pan Drašner zavřel, a
Mestek měl po kšeftě." |
|
Kubín Jaroslav Kristián |
* 17. 2. 1886 + 19. 9. 1937 , malíř, člen spolku
výtvarných umělců Mánes v letech 1920-1937. Haškův přítel,
spoluzakladatel strany mírného pokroku v mezích
zákona a jeden z účastníků
Apoštolské cesty v roce 1905. Obraz "Výjev z
bible" na snímku, byl v aukci za odhadní cenu 129
000,-Kč |
 |
|
|
|
Kuděj Zdeněk Matěj |
Vlastním jménem Zdeněk Marian Kuděj. Haškův přítel,
cestovatel, prozaik. * 24. 11. 1881, Hořice (v Podkrkonoší) † 8. 8.
1955, Litomyšl. Na snímku je s českým astronomem a publicistou
Jaroslavem Císařem. |
 |
W |
|
|
kumpačka |
kumpanie, zde slangově rota [z něm. die Kompanie] kompaniekomandant
= velitel roty. Viz též marška. V románu se toto
slovo v různých obměnách a souvislostech objevuje
mnohokrát. |
|
|
|
|
"....Když jsem sloužil na vojně, byla nás někdy
zavřená polovina kumpačky.
A co nevinnejch lidí bejvávalo odsouzeno. A nejen na
vojně, ale i soudama....." |
|
Kún Vilém Ing. |
*1877 - †1934
jeden ze zakládajících členů strany mírného pokroku v mezích
zákona:
Menger o něm v roce 1935 píše:
Na jejím prvním prohlášení jsou
podepsáni:……
nedávno
zesnulý známý překladatel inženýr Kún,…..Inženýr Vilém Kún byl překladatel a
básník. Dochovaly se jeho dvě policejní přihlášky.
Je pravdou, že Hašek v románu píše inženýr Khún
a ve straně spolupracuje s inženýrem Kúnem, tedy
bez „h“, ale s největší pravděpodobností, s ohledem
na nevinnou škodolibost autora, se jedná o tutéž
osobu. Je zapsán v v pražském adresáři z roku 1910.
. |
 |
|
|
|
...Měli
do té doby přírodozpytci zdání o nějaké bleše inženýra Khúna,..... |
|
A tady několik citátů z Haškových
dějin strany k osobě inženýra Kúna:….abych
nepsal o tom černém kabátě od inženýra Kúna,
a Kún zas o hostinském Perglerovi
...………„Aha,“ řekl inženýr Kún. Opočenský tiše
pokračoval: „A přátelé, to vám mohu říci zcela
diskrétně, Pelant strašně páchl…… |
|
kunšoft |
zde slangově - zákazník, zákazníci [z
něm. die Kundschaft] |
|
|
|
|
V
druhé krabici měl prášek na hmyz, poněvadž ten
uzenář už několikráte zjistil, že rozkousali jeho
kunšofti v buřtě štěnici
nebo švába. |
|
kupírování |
zkracování ušních boltců a ocasu psů. Je v Česku i řadě
jiných států zakázáno. |
|
|
|
|
Já tedy teď jdu do hospody U kalicha, a kdyby někdo
sem přišel pro toho ratlíka, na kterýho jsem vzal
zálohu, tak mu řeknou, že ho mám ve svém psinci na
venkově, že jsem mu nedávno
kupíroval uši a že se teď nesmí převážet,
dokud se mu uši nezahojí, aby mu nenastydly. |
|
"Je špatně kupírovanej,
Švejku. Podívej se mu na uši."
"Tomu se dá pomoct. Zastříhneme mu je popřípadě, až
si u nás zvykne. Teď by se ještě víc zlobil." Šel s
nedůvěrou, Švejk ho vzal na klín, hladil a ponejprv
Max zbytkem svého kupírovaného ohonu zavrtěl
přátelsky a jemně chňapl po Švejkové ruce |
|
kurýrovat |
slangově léčit, vykurýrovat = vyléčit [ z něm. kurieren]
|
|
|
|
|
Když jsem sloužil před léty u mýho regimentu,
bejvalo to ještě horší. To takovýho maroda svázali
do kozelce a hodili do díry, aby se
vykurýroval. |
|
Kusmanek Hermann von Burgneustädten
|
generálplukovník *10. 9. 1860, † 07.8.1934 V květnu 1914
byl jmenován, jako polní podmaršál, velitelem pevnosti
Přemyšl
[Przemyśl]. Po
ukončení prvního obléhání pevnosti ruskou armádou 4. Listopadu 1914 byl
jmenován generálem pěchoty. Po pádu pevnosti Přemyšl 22. března 1915
pobýval v ruském zajetí až do února 1918. Během pobytu v zajetí byl
povýšen do hodnosti generálplukovníka. |
 |
W |
|
|
Švejk posadil se
na lavici ve vratech a vykládal, že v bitevní frontě
karpatské se útoky vojska ztroskotaly, na druhé
straně však že velitel Přemyšlu generál
Kusmanek přijel do
Kyjeva a že za námi zůstalo v Srbsku jedenáct
opěrných bodů a že Srbové dlouho nevydrží utíkat za
našimi vojáky. |
|
kuš! |
slangově - mlč!
„Kušte,
Švejku,“
....= mlčte Švejku. Mohl také říci "Držte hubu Švejku,.."
má to stejný význam. Budete kušovat = budete mlčet = budete držet hubu =
budete držet kušnu =
budete držet jazyk za zuby. Kušnit,
ale znamená mnoho hovořit. |
|
|
|
|
Chodounský díval se před sebe utrápeně, což pohnulo
Švejka k přátelskému, dobrému slovu: „Máš to zkrátka
pěknej švindl.“ Chodounský odpověděl vlídně: „Kušte,
tetičko.“ |
|
kvalt |
slangově - kvap, spěch, chvátání |
|
|
|
|
"Tak vidíš, náš tam šel taky a vod 13. maršky taky,
právě jsem mluvil s ordonancem vod ní po telefonu.
Mně se ten kvalt
nelíbí. A nevíš nic, jestli se pakuje u muziky?"
.......Jenom benešovskému regimentu jsme dlužni přes
tři sta konzerv. Cheche. Ať si říkají při
bešprechunku, co chtějí, žádný kvalt. Však on
jim magacinér, až tam naši přijdou, sám řekne, že se
zbláznili...."..."To vstanu až po kafi," rozhodl se
Vaněk, který měl vždy na všechno dost času, "beztoho
tak jako tak zas nás budou dnes sekýrovat s nějakým
kvaltem a budou člověka honit zbytečné, jako
včera s těmi konzervami..." |
|
kvartýrmajstr |
slangově - ubytovatel, opatřovatel
noclehu pro vojsko [ z něm. der Quartiermeister].
kvartýrovat = být ubytován |
|
|
|
|
Švejk, Vaněk a
Chodounský jsou
kvartýrmajstry. Všichni musí obstarat
noclehy pro kumpanii, která přijde za nimi za
hodinu, nanejvýš za půl druhé hodiny. |
|
Náš jeden cuk
kvartýroval v hospodě
a nějaká ženská drhla v předsíni podlahu a nějakej
Chramosta se k ní přitočil a poplácal ji - jak bych
ti to řekl - po sukních. |
|
kvér |
slangový název pro ruční palnou zbraň ( puška, samopal)
užívaný dodnes. Viz též Manlicherovka. [z
něm. das Gewehr]. Kvervizita = kontrola, prohlídka zbraní. |
 |
|
|
|
"Pojďme na Kuklík," vybízel Švejk, "kvéry
si dáte do kuchyně, hostinský Serabona je sokol,
toho se nemusíte bát. - Hrajou tam na housle a na
harmoniku," |
|
"...Ale jak ho netejrat, když takovej učenej člověk
neumí u kvéru
rozebrat verschluss, ani když mu to už podesátý
ukazujou,..." |
|
kvérgrify |
slangový výraz pro cviky se zbraní ( na rámě zbraň! k
noze zbraň! k poctě zbraň! k prohlídce zbraň! a další podobné nesmysly) [z něm. die Gewehrgriffe]
|
|
|
|
|
„Zde tento
muž,“ řekl hejtman Ságner k šikovateli Nasáklovi,
„nechce zbytečně proválet drahocenný čas. Vezměte ho
za vagon a hodinu s ním cvičte
kvérgrify. Ale beze všeho milosrdenství, bez
oddychu. Hlavně pěkně za sebou, setzt ab, an, setzt
ab!". |
|
kvitovat |
zde slangově, vzdát se služby v armádě,
[z
něm.quittieren]
|
|
|
|
|
....prochlastal hejtman celou plukovní kasu před válkou a musel
kvitovat z vojny... |
|
L |
|
|
|
Lacina Ludvík |
* 25.12.1868 Nedakonice - † 15.8.1928
Valašské Meziříčí. Jeho otec byl učitel v
Nedakovicích a jeho matka pocházela také z učitelské
rodiny Antonína Peka ze Štípě (Štípa u Zlína). Po
vysvěcení se stal kaplanem v Šempeter pri Gorici.
Byl velmi aktivní na kulturním poli, zvláště v
muzice. Založil sbor, který vedl až do svého odchodu
do Vídně. Od října 1906 se stal vojenským kaplanem (feldkurat)
rakousko-uherské armády. Materiály z období Lacinova
působení jako feldkuráta během I. světové války se
nacházejí ve vídeňském válečném archivu.[ÖSTA/KA,
Qualifikationsliste, Karton 1650, Lacina Ludwig in
Kriegsarchiv, Wien]. Po válce pracoval v
Československé armádě v hodnosti majora. Podle
zprávy o jeho dekorování ve Wiener Zeitung ze dne
25.12.1915 je zřejmé, že působil u 7. jezdecké
divize (7. Kavallerietruppendivision) tak, jak to
uvádí Hašek v románu. Nebyl však vrchním polním
kurátem, ale pouze kurátem a také určitě nebyl tak
poživačný, jak ho Hašek představil. To je ale úděl
všech osob, které Haška nějak inspirovaly, že si je
dokreslil k obrazu svému.
|
 |
W
ÖNB
CDČT
MZK
MZA |
|
|
Tak vešli na nádraží a šli k určenému vojenskému
vlaku, když málem by byla ostrostřelecká kapela,
jejíž kapelník byl vážně popleten nečekanou
manifestací, spustila „Zachovej nám, Hospodine“.
Naštěstí v pravé chvíli objevil se v černém tvrdém
klobouku vrchní polní kurát
páter Lacina od 7. jízdecké divise a počal
dělat pořádek. |
|
Lada - časopis |
První časopis pro ženy vydávaný
Věnceslavou Lužickou ( vl.
jménem Anna Srbová) od roku 1861. Vycházel pod stejným názvem
ještě v 50. letech 20.. století, ale již jako modní časopis.
|
 |
|
|
|
Lada Josef |
Haškův přítel, spolupracovník a ilustrátor řady jeho
knih. Akademický malíř *17. 12. 1887 Hrusice – †14. 12. 1957 Praha.
Dochovala se policejní přihláška z jeho pražského pobytu.
|
 |
W |
|
|
ládovat |
nabíjet zbraň [z něm. laden] |
|
|
|
|
Naládoval flintu a šel do
kanceláře. Tam mu řekli, že tam nemá co dělat, ale
on pořád vedl svou, že musí s panem hejtmanem
mluvit. Ten hejtman vyšel ven a hned mu napařil
kasárníka. Von vzal flintu a bouch ho přímo do
srdce. |
...A u kanónu stál
a pořád ládo - ládo...
a u kanónu stál
a pořád ládoval. |
|
A tady Baloun použil přenesený význam
tohoto slova. Ládovat se = přežrat se, přejíst se:
"..Když jsem byl doma, tak
jsem si dělal jitrnice sám a vždycky
jsem se tak naládoval
prejtu, že jsem moh prasknout. Loňský prase mělo 160
kilo. Ale to bylo prase ..." |
|
"Poslušné hlásím,
pane obrlajtnant," ozval se Švejk, "že revolver není
naládovanej." |
|
lágr |
zde slangově vojenský tábor, vojenské ležení. Lágrovat =
tábořit [z něm. das
Lager]. Více není třeba popisovat. Na snímku je opět výcvikový tábor v
Mostech nad Litavou. |
 |
|
|
|
Najít Sopronyi
utczu číslo 16 nebylo by bývalo tak těžké, kdyby ho
náhodou nebyl potkal starý sapér Vodička, který byl
přidělen k "štajerákům", jejichž kasárna byla dole v
lágru. ...."...Potom
nás dohonil až nahoře u samýho lágru a
povídal, že vždycky myslel, že jsou Maďarky
vohnivější, ale ta svině že ležela jako pařez a
pořád jen něco brebentila. |
|
lajdák |
slangově - nesvědomitý, povrchní, neodpovědný člověk. |
|
|
|
|
Zítra už se vám
bude zdát obtížným rozebrat flintu a vyčistit ji,
pozítří zapomenete někde v hospodě bajonet a nakonec
usnete na postu, poněvadž jste začal s tím
nešťastným knoflíkem žít život
lajdáka. |
|
lajntuch |
slangově prostěradlo [z něm. das Leintuch] |
|
|
|
|
"...Ještě když
pana soudce sázeli do vozu záchranné stanice,
křičel: ,Nenajdou-li provaz, pověsejí ho na
lajntuchu, potom to
vyúčtujem v půlročních výkazech...`" |
|
Langer František |
*03.03.1888 - †02.08.1965 významný český spisovatel a
spoluautor hymny Strany mírného
pokroku v mezích zákona. Vystudoval lékařskou fakultu v roce 1914,
byl odveden v době první světové války na haličskou frontu, kde padl do
zajetí a v průběhu roku 1916 vstoupil do československých legií v Rusku,
kde se stal šéf lékařem 1. pluku legií. V době 1. světové války se
dostal jako legionář do ruského zajetí a byl odvezen na Sibiř, odkud se
v únoru 1920 dostal přes Japonsko a Čínu do Prahy.
|
 |
W |
|
|
latrina |
provizorní vykopaný záchod v polních podmínkách. Má různé
tvary. Nejběžnější je, že vojáci sedí v řadě vedle sebe, ale viděl jsem
a použil "kolotoč". Nad jamou je deska ve tvaru osmihranu a na každé
hraně je otvor k vykonání potřeby jako na běžném, dřevěném, suchém
záchodě. Vojáci sedí zády k sobě, pozorujíce okolní krajinu. Uprostřed
desky je kůl, který tvoří střední podpěru stanové střechy,
rozprostřené nad latrinou. Z dálky to opravdu vypadá jako dětský kolotoč.
Stál na kopci nad Vidoulemi A.D. 1968, kde byl útvar
71.PLRB a sál pro sledování vzdušného prostoru nad
ČSSR [z něm. die Latrine]. |
 |
|
|
|
Řeknu vám, že to
byl takovej fajnovej člověk, že si nechtěl ani na
ten kyblík sedat a čekal až na druhej den na
procházce, že to udělá na dvoře na
latríně. Byl takovej
rozmazlenej, že si dokonce přines s sebou klozetovej
papír. |
|
Švejk bystře
ovládal signály. Chodil na pravou stranu oltáře,
opět byl na levé, a nic jiného neříkal než "et cum
spiritu tuo". Vypadalo to jako indiánský tanec kolem
obětního kamene, ale dělalo to dobrý dojem,
zaplašujíc nudu zaprášeného, smutného cvičiště s
alejí stromů švestkových vzadu a
latrínami, jejichž vůně
zastupovala mystickou vůni kadidla gotických chrámů. |
|
Když to přečetl
Švejk účetnímu šikovateli, prohlásil Vaněk
slavnostně, že takové telefonogramy se házejí do
latríny: "To si vymyslil
nějaký blbec u štábu armády, a už to jde na všechny
divize a brigády a pluky." |
|
Povídal Vaněk, že
ty knihy nebejvaly vůbec k potřebě, pokud se tejkalo
kouření, neboť byly na moc pěkným papíře, tlustým, a
na latríně že si
člověk s takovejma básněma vodřel, s dovolením, pane
obrlajtnant, celou zadnici. |
|
Laudon |
celý jménem Ernst Gideon von Laudon
*13.2.1716 nebo 1717 - † 14.7.1790, byl generálem
rakouské armády. Proslavil se zejména v bitvách
proti Turkům a Prusům. Zemřel v Novém Jičíně, kde má
pamětní desku. Dodnes se o něm zpívá v
hospodách a u táborových ohňů v oblíbené písničce:
Generál Laudon jede přes vesnici,
generál Laudon jede přes ves.
Jede přes vesnici, má bílou čepici,
generál Laudon jede přes ves.
Jede přes vesnici, má bílou čepici,
generál Laudon jede přes ves.
Kdo tam? Patrola! Jaká? Vojenská!
Kdo ji vede? Ženská! Jaká? Copatá!
...........
[:Copatou, copatou, tu já mám nejradši,
copatou, copatou, tu já mám rád.:]
[:Já ji pomiluju, ona zase mě, mě, mě,
že je copatá, trápí srdce mé.:]
Dál se zpívá o zrzavé, chlupaté,
kudrnaté, prsaté, co si kdo vymyslí |
 |
W |
|
|
V dobách, kdy
plukovník Gerbich netrpěl záchvaty, bývalo v jeho
kanceláři vždy plno nejrůznějších šarží, neboť on v
takových mimořádných případech byl velice veselý a
hovorný a rád měl kolem sebe posluchače, kterým by
vypravoval sviňácké anekdoty, což mu dělalo velice
dobře a ostatním působilo tu radost, že se nuceně
smáli nad starými anekdotami, které snad byly už v
oběhu za generála Laudona. |
|
Laudová-Hořicová Marie |
*16.
8.
1869 v Ml. Boleslavi, †20. 10. 1931 v Praze, čes. herečka a
publicistka.Vydala Společen. rádce 1920, 1929
[105] |
 |
Autogramy.cz
web |
|
|
Od hostinského
Palivce nemůžeme žádat, aby mluvil tak jemně jako
pí Laudová, dr Guth,
pí Olga Fastrová a celá řada jiných, kteří by
nejraději udělali z celé Československé republiky
velký salon s parketami, kde by se chodilo ve
fracích, v rukavičkách a mluvilo vybraně a pěstoval
se jemný mrav salonů, pod jehož rouškou bývají právě
salonní lvi oddáni nejhorším neřestem a
výstřednostem. ... |
|
lauf |
slangově hlaveň palné zbraně. Laufmündung =
ústí
hlavně [z něm. der Lauf, die Mündung]. |
 |
|
|
|
Pravá ruka je přirozeně napnuta a drží
flintu tak, že palec vobjímá lauf,
ostatní prsty musejí svírat pažbu na předku, a když je ,Schultert!’, tak
je flinta volně na řemenu na pravým rameni a laufmündung nahoru a
laufem nazad...“ |
|
Tak by se mu mohlo
lehce stát, že jak mlátí člověka do ramene a
lauf má proti sobě, že by
moh kvér spustit a celej náboj by mu vletěl do huby,
a von by zemřel ve vykonávání své povinnosti. |
|
laufšrit |
slangově poklus [z něm. der Laufschritt] |
|
|
|
|
"Konečně jednou
neblbnete. Já zatím budu telefonovat Vaňkovi do
regimentskanclaje, aby šel také do magacínu a
převzal je. Jestli přijde zatím do baráku, ať nechá
všeho a běží laufšrit
do magacínu. A teď zavěste sluchátko."...."Pomalu,"
řekl rozvážně Švejk, "hned se seberou, jdou do
baráku, vezmou tam deset mužů a laufšrit s
nimi k magacínu, budete fasovat konzervy." |
|
Kolem už byly
aspoň dvě kumpanie. Baloun se potil a o sobě nevěděl
a Švejk velel dál: "Gleicher Schritt! Glied
rückwärts marsch! Glied halt!
Laufschritt!...".....A
když Švejk se vrátil do svého vagónu, na otázku, kde
byl tak dlouho, odpověděl: "Kdo jiného laufšrit
učí, dělá stokrát schultert!" |
|
lazar |
slangově nemocný, chudák. Odvozeno od Ježíšova podobenství o
žebráku Lazarovi a Ježíšova přítele, svatého Lazara, jehož vzkřísil po
nemoci z mrtvých. Od Lazara je odvozen i lazaret - vojenská nemocnice.
Na snímku je lazaret v táborské sokolovně. foto ze
stránek
Š&V. Viz též marod. |
 |
W
Š&V |
|
|
Jednou se
pamatuji, že mně scházelo při takové přehlídce
dvacet knoflíků u mundúru a že mě zavřeli za to na
čtrnáct dní do ajnclíku a dva dni jsem ležel jako
lazar, svázanej do kozelce. |
|
Převládali vojáci
od různých regimentů, formací a nejrůznější
národnosti, které vichřice válečná zavála do
táborských lazaretů,
kteří nyní odjížděli znova do pole pro nová zranění,
zmrzačení, bolesti a jeli si vysloužit nad svými
hroby prostý dřevěný kříž, na kterém ještě po letech
na smutných pláních východní Haliče bude se ve větru
a dešti třepetat vybledlá rakouská vojenská čepice
se zrezavělým frantíkem, na které čas od času si
usedne smutný zestárlý krkavec, vzpomínající na
tučné hody před lety, kdy býval tu pro něho
nekonečný prostřený stůl lidských chutných mrtvol a
koňských zdechlin, kdy právě pod takovou čepicí, na
které sedí, bylo to nejchutnější sousto - lidské
oči. |
|
Poručík Dub ani
sám vlastně nevěděl, jak se to stalo, že chtěl
ukázat nadporučíkovi Lukášovi své jezdecké umění,
jak vyskočil na jednoho koně, který s ním zmizel do
údolí potoka, kde později našli poručíka Duba pevně
zasazeného v malém močálu, že by jej snad ani
nejdovednější zahradník nedovedl tak zasadit. Když
ho vytáhli pomocí smyček, poručík Dub nestěžoval si
na nic, jenom tiše sténal, jako kdyby dodělával. Tak
ho přivezli ke štábu brigády, jak táhli kolem, a
složili ho tam v malém
lazaretu. |
|
Lederer |
celým jménem Hugo
Freiherr
von Lederer nebyl nevyšším hofmistrem. Tím byl v letech
1906–1916
Alfred
kníže Montenuovo. Dozvídáme se to z
Národní
politiky z 22.4.1907 Hugo baron von Lederer byl vrchním hofmistrem
arcivévody Františka Salvátora, manžela dcery mocnáře
Marie Valerie, jak píše Bohemia 30.6.1910.
Ještě jedna zprávička z
Národní politiky 16.8.1907 se o něm zmiňuje ještě z doby idylickývh
obědů a radovánek v Išlu jako o komorním přednostovi. Je zde také zmínka
o hraběnce Bombellesové a hraběti
Paarovi. |
|
|
|
|
Kvůli pořádku, aby si snad dvorní lokajové nedovolili nějaké důvěrnosti
ku dvorním dámám přítomným na hostině, objevuje se
nejvyšší hofmistr baron Lederer |
|
lehnungslist |
též lénunglist jsou slangové výrazy pro výplatní
listinu žoldu, lénungu, čili služného,
vojenské mzdy. |
 |
|
|
|
Nadporučík Lukáš
přerušil toto trapné ticho slovy, do kterých snažil
se vložit notnou porci ironie: "Pěkně vás vítám,
Švejku. Děkuji vám za návštěvu. Vida, to jsou k nám
hosti." Nezdržel se však a zlost minulých dnů vybila
se hroznou ranou pěstí do stolu, kde poskočil
kalamář a vypryskl inkoust na
lénungslistu. |
|
Leopold II. |
Hašek měl zcela jistě na mysli
Leopolda II. *5.5. 1747 - †1.3. 1792,
předposledního císaře římského, krále českého, krále
uherského a velkovévody toskánského (jako (Peter)
Leopold I.) z dynastie habsbursko-lotrinské. Byl
synem císařovny Marie
Terezie a mladším bratrem
Josefa II.. |
 |
W |
|
|
C. k. kočky v mnohých případech nekonaly však svou
povinnost, a tak stalo se, že jednou za
císaře Leopolda ve vojenském
skladišti na Pohořelci, na základě výnosu vojenského
soudu, bylo oběšeno šest koček přidělených k
vojenskému skladišti. Já vím, že se tenkrát pěkně
usmívali pod vousy všichni ti, co měli s tím
vojenským skladištěm... |
|
Liebertwolkwitz |
městečko nedaleko Lipska, kde se dne 14.10.1813 odehrála
předehra bitvy u Lipska. Byl to největší masakr
kavalerie v dějinách lidstva. |
 |
W |
|
|
„Znáte dějiny
bitvy národů u Lipska?“ otázal se, „když polní
maršálek kníže Schwarzenberg šel na
Liebertkovice 14. října
roku 1813 a když 16. října byl zápas o Lindenau,
boje generála Merweldta, a když rakouská vojska byla
ve Wachavě a když 19. října padlo Lipsko?“ ... |
|
lifrovat |
slangově transporovat, eskortovat někoho, nebo něco.
Stejný význam má i odlifrovat někoho, něco. |
|
|
|
|
"...Zítra ho
budeme lifrovat do
Písku, k panu okresnímu. Kriminalistika záleží na
chytrostí a vlídnosti...." |
|
Liman Otto von Sanders,
|
*17. 2.1855 - †22. 8. 1929 byl německý generál, který
sloužil jako poradce a vojenský velitel v Osmanské říši během první
světové války. |
 |
W |
|
|
Vrchním velitelem
turecké armády dardanelské jmenován maršálek
Liman šl. Sanders. |
|
linecké řezy |
moučník vyrobený z lineckého těsta:Na vál prosej 250g
mouky a 80g cukru, přidej 160g nakrájeného másla a nožem ho v mouce
ještě rozsekej, přidej dvě vejce, špetku soli, citronovou kůru, vanilku
a lžičku citronové šťávy. Vypracuj těsto a nech 2 hodiny odležet v
ledničce. Vyválej z poloviny těsta placku podle rozměru pečícího plechu
a polož ji na plech. Potři rybízovou marmeládou a přikryj další plackou
z druhé poloviny těsta. Po upečení krájej řezy cca 5x5cm. Posyp
práškovým cukrem. Varianta: z druhé poloviny těsta nakrájej proužky, ze
kterých vytvoř mřížku na povrchu marmelády. |
 |
|
|
|
"Aspirant na důstojnickou hodnost váš kadet Biegler
se posral... Není to cholera, není to úplavice,
prosté a jednoduché posrání. Vypil trochu více
koňaku, váš pan aspirant na důstojnickou hodnost a
podělal se... Byl by se patrně podělal i bez vašeho
koňaku. Sežral tolik kremrolí, které mu poslali z
domova... Je to dítě... V kasině, jak vím, pil vždy
jednu čtvrtku. Abstinent." Doktor Welfer si odplivl.
"Kupoval si linecké řezy." |
|
Lindenau |
dnes předměstí Lipska, kde se rovněž bojovalo v rámci
Bitvy národů. Napoleon zde odpočíval po porážce, během jeho ústupu dne
19.10.1813 |
 |
W
WARGAMING WITH NAPOLEONIC
MINIATURES |
|
|
„Znáte dějiny
bitvy národů u Lipska?“ otázal se, „když polní
maršálek kníže Schwarzenberg šel na Liebertkovice
14. října roku 1813 a když 16. října byl zápas o
Lindenau, boje generála
Merweldta, a když rakouská vojska byla ve Wachavě a
když 19. října padlo Lipsko?“ ... |
|
Lipsko, bitva u Lipska |
Odehrála se ve dnech 16. října až 19. října 1813 u
německého Lipska. Spojené armády Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska v ní
rozdrtily podstatně slabší armádu francouzského císaře Napoleona.
|
 |
W |
|
|
„To musí bejt tvou
rukou napsaný. Napiš, že pochází z
Lipska, z psince von Bülow. Otec Arnheim von
Kahlsberg, matka Emma von Trautensdorf, po otci
Siegfried von Busenthal. ..." |
|
Také u
Lipska jsem byl, dělový kříž mám rovněž,
pětkrát jsem byl smrtelně raněn, ale teď je se mnou dočista konec......
„Znáte dějiny
bitvy národů u Lipska?“ otázal se, „když
polní maršálek kníže Schwarzenberg šel na
Liebertkovice 14. října roku 1813 a když 16. října
byl zápas o Lindenau, boje generála Merweldta, a
když rakouská vojska byla ve Wachavě a když 19.
října padlo Lipsko?“ ... |
|
Lobkovic Ferdinand |
Princ Ferdinand z Lobkovic (nar. 1850)-působil mj. v Zemské radě pro
království České, byl členem Říšské rady, zasloužil se o povznesení
našeho vinařství na světovou úroveň, od r.1908 byl posledním maršálkem
království Českého. |
 |
MKCR |
|
|
„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že sem na takovou věc nezapomněl,
poněvadž já nejsem nějakej jednoroční dobrovolník Železný. To jsme
tenkrát, ještě dávno před válkou, byli v karlínskejch kasárnách a tam
byl nějakej obrst Fliedler von Bumerang nebo tak nějank.“ Nadporučík Lukáš se mimoděk usmál tomu „nějank“ a Švejk dále vyprávěl:
„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že ten náš obrst byl půl vaší vejšky,
nosil plnovous jako kníže Lobkovic, takže vypadal jako vopice, |
|
Ločák Karel |
* 1879 Písek, †
1941 Absolvoval stejnou Českoslovanskou obchodní
akademii jako Jaroslav Hašek, ale v roce 1897.
Kdežto Hašek na akademii začal studovat až v roce
1899. Lošákovo jméno se objevuje v úvodní kapitole
„Politických a sociálních dějin Strany mírného
pokroku v mezích zákona“:
Děkuji tímto svému příteli panu
Karlu Ločákovi,
který poskytuje mně možnost pokud lze obšírně
vysvětliti celé politické a sociální dějiny strany
mírného pokroku v mezích zákona. Jeho
díky však byly předčasné. Rukopis Politických a
sociálních dějin strany mírného pokroku v mezích
zákona měl téměř stejně dramatický osud jako jeho
autor. Hašek jej předal v roce 1912 nakladateli
Karlu Ločákovi, vydávajícímu Veselou Prahu, Letem
světem, kalendáře atd., který mu na rukopis
poskytoval zálohy. Když však K. Ločák zjistil, že
tyto humoristické anály nejsou tak „veselé“, jak si
sliboval, že je to ostrá satira na mnoho tehdejších
vlivných činitelů českého života a že u čtenáře
nebudou mít asi takový úspěch, jak doufal, rukopis
uložil do šuplíku a netiskl jej. Rukopis pak K.
Ločák prodal Aloisu Hatinovi, Haškovu dobrému
příteli a často i mecenáši, s nímž se spřátelil v
anarchistickém hnutí.[převzato z ediční poznámky
k "Dějinám strany"].Dochovala se policejní
přihláška, kde je uváděn jako Verleger-vydavatel. |
 |
|
|
|
Lokesch Artur |
byl německý autor a
editor, píšící a sbírající od jiných autorů právě
takové svazečky jak píše Hašek:
Held Hindenburg, neues von
eisernen Feldmarschall, gesammelt von Artur Lokesch
Trara-die Feldpost!
Lustiges Allerlei vom feldgrauen Schwager,
zusammengestellt von Artur Lokesch
Unterm Doppeladler: Wiener
Schnitzel aus der K. K. Feldküche
von Artur Lokesch
Der Witze-Feldwebel: Ein
bunter Strauss Kasernenhofblüten
von Artur Lokesch
A řada dalších titulů
vydávaných v
Lustige Blätter. |
 |
|
|
|
Měl celou knihovnu
takových svazečků s pitomými názvy jako „Humor v
tornistře pro oči i uši“, „Hindenburgovy
anekdoty“, „Hindenburg v zrcadle humoru“,
„Druhá tornistra plná humoru, naládovaná Felixem
Schlemprem“, „Z našeho gulášového kanonu“, „Šťavnaté
granátové třísky ze zákopů“, nebo tyto hovadiny:
„Pod dvojitým orlem“, „Vídeňský řízek z c. k. polní
kuchyně. Ohřál Artur Lokesch“.
|
|
Lombroso Cesare |
byl italský
kriminalista, antropolog a právník. Byl průkopníkem
antropologického kriminalistiky, která tvrdila, že
kriminalita je dědičná. Jeho teorie tvrdila, že
kriminální chování je v genech a z antropologických
rysů člověka, lze určit zda je zločinec. |
 |
W |
|
|
„Dobrý večer
přeju, pánové, všem vespolek.“ Místo odpovědi dloubl
ho někdo pod žebra a postavil před stůl, za kterým
seděl pán chladné úřední tváře s rysy zvířecké
ukrutnosti, jako by právě vypadl z
Lombrosovy knihy „O
typech zločinných“. Podíval se krvežíznivě na Švejka
a řekl: „Netvařte se tak blbě.“ |
|
Longen Emil Artur |
vlastním jménem Emil Pittermann *29. 7. 1885 Pardubice –
†24. 4. 1936 Benešov, byl český dramatik, režisér, herec, scenárista,
spisovatel a malíř. Dochovala se
jeho policejní
přihláška, kde je uveden jako divadelní herec
toho času v kabaretu Lucerna, akademický malíř. Je
zde také uváděn jeho pseudonym Arthur Longlien a
jméno jeho ženy Polyxeny rozené Marek. Byl
Haškův přítel. Napsal o něm publikaci Můj přítel
Jaroslav Hašek. Poslední vydání v roce 2008, nakl. XYZ
O tradickém konci
jeho manželství s Xenou Longenovou píše Radko Pytlík |
 |
W |
|
|
lotr |
nadávka - ničema,
darebák, lump, gauner,
syčák [z něm. der
Lotter]. |
|
|
|
|
Členové komise naproti tomu se rozcházeli znamenitě
ve svých úsudcích o Švejkovi. Polovina z nich
tvrdila, že je Švejk "ein blöder Kerl", kdežto
druhá, že je lotr,
který si chce z vojny dělat legraci. |
|
"...Po cestách vašich vás nepovede dobrota Páně,
dech lásky boží vás neprovane, poněvadž milému
pánubohu ani nenapadne zabývat se s takovými
lotry. Slyšíte to, vy
tady dole v těch podvlékačkách?" |
|
"Posledně jsem vám říkal, Matějko," ozval se
rytmistr, "že největší blbec, kterého jsem poznal,
je četnický strážmistr z Protivína, ale podle
tohohle berichtu přetrumfnul ho strážmistr z Putimi.
Ten voják, kterého přivedl ten
lotr kořala závodčí, s
kterým byli svázaní jako dva psi, přece není žádný
špión. Je to jistě praobyčejný dezertýr....." |
|
Zvedli se a Vodička řekl k Švejkovi: "Vidíš je,
lotry, každej den
vejslech, a pořád žádnej vejsledek. Kdyby už nás
radši, himlhergot, vodsoudili a netahali se s náma.
Takhle se celý boží den válíme a těch maďarskejch
kluků běhá vokolo..." |
|
"Teď mě teprv poznáš. Víš, co to je, ztrácet erární
majetek, víš, co to znamená, ty
lotře, přijít ve válce o
uniformu?" "Poslušně hlásím, pane lajtnant,"
odpověděl Švejk, "že když voják ztratí uniformu, že
musí vyfasovat novou." |
|
Luccheni Luigi |
italský anarchista, který 10. 9. 1898 probodl
v Ženevě pilníkem
manželku císaře Františka Josefa I., císařovnu Alžbětu Bavorskou, zvanou
Sisi . |
 |
W
ÖNB/ANNO |
|
|
"...Hlavní věcí je vyčíhat na ten moment, až takovej
pán jede kolem. Jako, jestli se pamatujou, na toho
pana Luccheniho, co
probod naši nebožku Alžbětu tím pilníkem. Procházel
se s ní. ..." |
|
Ludvík Břetislav |
Opět jeden z Haškových žertíků.
Břetislav Ludvík - tak se totiž jmenoval jeho přítel,
novinář, divadelní pracovník, prozaik, dramatik, autor veseloher a scén,
libretista a herec. *31.7.1882 v Praze, †6.12.1956 v Praze. Dochovala
se policejní přihláška, ze které
je patrno, že žil na Smíchově, ale neměl syna Bohuslava. V edici „Kdo
je“ vyšlo v roce 1946 v nakladatelství Orbis jeho dílko „Kdo je Jaroslav
Hašek“. |
 |
|
|
|
U nás před léty v Budějovicích probodli na trhu v nějaké takové
malé hádce jednoho obchodníka s dobytkem, nějakého
Břetislava Ludvíka.
Ten měl syna Bohuslava, a kam přišel prodávat prasata, nikdo od
něj nic nekoupil a každý říkal: ,To je syn toho probodnutýho, to bude
asi také pěknej lump.’ |
|
Lukas Rudolf |
*11. 10 1886, Oradea - Rumunsko - † 22.2.1938 Praha.
Kadetní školu absolvoval v
Mariboru
a Brně. Vyřazen roku 1909 jako praporčík k 91. pěšímu pluku
v Karlíně. V roce 1911 převelen k 4. praporu do Českých Budějovic.
Poručíkem v roce 1912. Do války v Srbsku odchází jako velitel čety. V
září 1914 po léčení úplavice opět v Budějovicích jako instruktor. 1. 1.
1915 povýšen na nadporučíka. Odjezd do Brucku nad Litavou jako velitel
marškumpanie, odjíždí s ní do Haliče a 12. 7. 1915 je velitel 11.
kumpanie. Někdy mezi 11. a 15. zářím 1915 je pak prozatímně na několik
dnů jmenován velitelem II. praporu – batalionu, aby teprve až od 2.
prosince 1915 byl ustanoven velitelem 16. roty . 1. 8.
1917 opět v Brucku a 1. 2. 1918 povýšen na hejtmana. Oženil se
19.12.1918 s 22 letou s dcerou majitele realit Annou Marií
Bauerovou. Po
převratu vstupuje do čs. armády 24. 4. 1920. V roce 1921 jako důstojník
německé národnosti absolvuje kurs češtiny. 1925 povýšen na štábního
kapitána a ze zdravotních důvodů přeložen do Vojenského zeměpisného
ústavu v Praze. 1929 přešel na ministerstvo národní obrany do referátu
služebních knih. 1935 povýšen na majora. 15. 2. 1938 zjištěna angina pectoris, na kterou umírá 22. 2. 1938 ve svém bytě v Praze
Holešovicích, U Průhonu č.p. 1242. |
 |
[3] |
|
|
V románu, jako Jindřich Lukáš
vystupuje mnohokrát. Tak snad jen první výskyt:
Polní kurát prodal Švejka nadporučíkovi Lukášovi,
čili lépe řečeno, prohrál ho v kartách. Tak dřív
prodávali na Rusi nevolníky. Přišlo to tak
znenadání. Byla pěkná společnost u
nadporučíka Lukáše a
hrálo se jednadvacet. A
takto se s ním Hašek loučí:
Hejtman Ságner rychle do něho vrazil odlivku
prokleté kořalky a uražený poručík Dub zasedl za
stůl, Přistavil si starou rozbitou židli k
nadporučíkovi Lukášovi,
který ho uvítal přátelskými slovy: "Všechno jsme již
snědli, kamaráde." |
|
Lukavský Josef |
*20.8.1874-†12.3.1930, herec,
kabaretiér, režisér, divadelní publicista, básník,
beletrista a člen
Haškovy bohémské družiny. |
 |
|
|
|
lump |
nadávka - lotr, darebák, ničema, gauner, syčák,
uličník [z něm. der Lump
< der Lumpen = cár, hadr]. V románu velmi frekventované slovo. |
|
|
|
|
U nás před léty v Budějovicích probodli na trhu v nějaké takové
malé hádce jednoho obchodníka s dobytkem, nějakého Břetislava Ludvíka.
Ten měl syna Bohuslava, a kam přišel prodávat prasata, nikdo od
něj nic nekoupil a každý říkal: ,To je syn toho probodnutýho, to bude
asi také pěknej lump.’ |
|
Třebas všichni lidi nejsou takoví darebáci, jak se
to o nich dá předpokládat; ale jak poznáš dneska
toho hodnýho od toho lumpa,
zejména dnes, v takový vážný době, kdy toho
Ferdinanda odpráskli. |
|
Kvůli doplnění sluší ještě poznamenati, že poručík
Dub při svém dobrodružství s koněm utrpěl slabý
otřes mozku, proto se nesmíme divit, že přistupuje
těsněji k Švejkovi, křičel ve verších, vyzývaje boha
k zápasu se Švejkem: "Otče, hle, vzývám tě, dýmem
halí mne dunivá děla, děsivě míhá se svištivá
střela, řediteli bitev, vzývám té, Otče, ty
doprovod' mne na tohodle lumpa...
Kdes byl tak dlouho, pacholku? Jakou to máš uniformu
na sobě?" |
|
lurdská voda |
Lurdy (francouzsky Lourdes) je jihofrancouzské město
ležící v podhůří Pyrenejí v departementu Hautes-Pyrénées. Dne 11.
února 1858 zde spatřila čtrnáctiletá selská dívka jménem Marie
Bernarda Soubirousová, zvaná Bernadetta, v jeskyni Massabielle zjevení
Panny Marie. Během následujících pěti měsíců prý viděla Pannu před
tisíci svědků ještě sedmnáctkrát. V průběhu těchto vidění objevila
Bernadetta pramen a prohlásila, že „dáma" se při zjevení sama nazvala
Neposkvrněným Početím. Místní obyvatelé ihned zkoumali léčivou sílu
pramene a z Lurd učinili poutní místo, kde se dnes přiživuje na zjevení
kdejaký podvodníček stejně jako v dobách Švejkových: |
 |
W |
|
|
"...když jim tam přivezli
lurdskou vodu, dostali po ní sirotkové
takovou běhavku, že to svět neviděl.“ |
|
Lustige Blätter |
Německý humoristický týdeník vycházel
v letech 1888-1944. Vydával ony blbé svazečky
sebraných spisů pánů Artura
Lokesche a Felixe
Schlempera - Schloempa |
 |
web |
|
|
Po všech instrukcích, které mu dával velitel
garnisonní posádky, dával vždycky generál Fink něco
ostrého nalít a potom mu vypravoval nejnovější
anekdoty z nejblbějších svazečků, které pro vojsko
byly vydány v „Lustige Blätter“. |
|
Lužická
Věnceslava |
*6.12.1835–† 4.5.1920, vlastním
jménem Anna Srbová, byla česká vlastenecká
spisovatelka a publicistka, autorka řady próz
určených především pro dívky s cílem poučovat,
vychovávat a mravně povznášet.
Byla členkou celé řady vlasteneckých ženských
spolků, přispívala do časopisů Květy, Česká včela,
Světozor, redigovala Ženský svět, Tetín,
Ladu a jiné časopisy pro
ženy. Vedle literární činnosti se rovněž zabývala
reformu výuky ženských ručních prací. V rámci
katolického pohledu na rodinný život se zásadním
způsobem zasloužila o ženské emancipační hnutí u
nás.asto je považována za předchůdkyni tzv. červené
knihovny.
Bylo to právě Rakousko-Uhersko, které její práci
ocenilo udělením: Řádu Alžběty II. třídy a Zlatým
záslužným křížem s korunou. Československo pro tuto
dámu žádné ocenění nenašlo. Na snímku v časopise
Vlasta z r. 1925 je dekorována těmito vyznamenáními.
|
 |
W
|
|
|
"...voblíkali
ji dva vojáci vod cizího regimentu a jeden z nich
byl tak moc žívej, že jí šahal docela veřejně pod
živůtek, jako kdyby chtěl, poslušně hlásím, pane
obrlajtnant, vytáhnout odtamtud pel její nevinnosti,
jak říká Věnceslava
Lužická...." |
|
lysol |
dříve používaný dezinfekční prostředek. A co nám říká
Ottův slovník: Lysoly slovou vodné roztoky alkalických (sodnatých nebo
vápenatých) fenolátů nebo kresolátů, obsahující přebytečný fenol,
kresoly, kyselé pryskyřice neb olejová mýdla. L. jsou hnědé kapaliny
olejovitého vzhledu, s vodou v každém poměru se mísící; roztoky ty pění
jako mýdla. Slouží k účelům medicinálním a k desinfekčním ve směrech nad
míru různých. Již 1/2%ové roztoky působí v obvyklých případech účinně
desinfekčně. |
 |
|
|
Tomu by
nasvědčovalo též to, že se zatím děly s ešalonem
podivné věci. Opět všechno mužstvo vyhnali z vagónů,
přišla inspekce s dezinfekčním sborem a vykropila
pěkné všechny vagóny lyzolem,
což bylo přijato, zejména ve vagónech, kde vezli
zásoby komisárku, s velkou nelibostí.
Rozkaz je ale rozkaz, sanitní komise vydala rozkaz
vydezinfikovati všechny vagóny ešalonu 728, proto
zcela klidně postříkali hromady komisárku a pytle s
rýží lyzolem. To už bylo přece znát, že se
něco zvláštního děje. |
|
M |
|
|
|
magacín |
slangově - skladiště, zásobník na
náboje [z něm. das Magazin],
magaziner = slangově velitel skladu. |
|
|
|
|
magor |
nadávka vyjadřující blázna, pomatence. Feminimum -
magorka. Magorka je také slangový výraz pro psychiatrickou
kliniku, oddělení. |
|
|
|
|
"...hned
ho dal odvést na magorku do vojenskýho špitálu."
|
|
A vskutku, pod náspem válel se vyzývavě nočník s
potlučeným emailem, rozežraný rzí, mezi střepinami
hrnců, kteréžto všechny předměty, nehodící se již
pro domácnost, ukládal zde přednosta nádraží, patrně
jako materiál k diskusím archeologů budoucích věků,
kteří, až objeví toto sídlisko, budou z toho
magoři, a ve školách
budou se děti učit o věku emailovaných nočníků. |
|
Mach Josef |
*05.02.1883 - †08.11.1951 básník, prozaik a překladatel.
Narodil se v Loučení u Nymburka. Spolu s Františkem Gellnerem studoval
na gymnáziu v Mladé Boleslavi, pak v Praze. Tam a v Innsbrucku
navštěvoval filozofickou fakultu, ale univerzitu nedokončil. Byl jedním
ze zakládajících členů spolku začínajících literátů Syrinx a též Haškovy
Strany mírného pokroku. Složil
text její hymny na melodii anarchistické písně "Milion paží v tmách
se vzpjalo". Detail z fotografie.
O Machovi též více v "Dějinách strany", zejména v
kapitole "Přítel
Jiří Mahen a Josef Mach". |
 |
|
|
|
Mahen Jiří |
*12.12.1882 - 22.5.1939 sebevražda;
vlastním jménem Antonín Vančura, byl český básník,
novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní
kritik.V letech 1909–1919 byl skutečně redaktorem
Lidových novin. Mahen se objevuje v Haškově práci
"Politické a sociální dějiny Strany mírného pokroku
v mezích zákona":A činí tak
s nadějí, že budou všechny mylné pověsti o straně
vyvráceny, zejména vylhané tvrzení fejetonisty
Lidových novin spisovatele
Mahena,
že stranu mírného pokroku v mezích zákona volby
zabily. A zejména v kapitole "Přítel
Jiří Mahen a Josef Mach". |
 |
W |
|
|
Machar Josef Svatopluk |
český básník a prozaik * 29. 2. 1864 † 17. 3. 1942
nejprve horlivý zastánce Masaryka ve funkci generálního inspektora
československé armády , pak jeho odpůrce a ke sklonku života zastánce
německého nacionalizmu. Hašek se o něm několikrát zmiňuje v Dějinách
strany mírného pokroku v mezích zákona:
A zatímco klerikální sloup
katolické moderny, denunciant páter Dostál-Lutinov,
nadává Macharovi, úpícímu v nepřátelské Vídni
s platem K 4 000,- ročně v roztomilém vlastním domku
za Vídní, v této vilce obrací Machar svou
pěst směrem k českému království a počíná se mu
nelíbit Eliška Krásnohorská a studuje přitom pro
budoucnost bedekra po Římě. Machara
navštívil v rámci apoštolské cesty spolu s Wágnerem
a Kubínem.
Co bylo naší touhou ve
Vídni v tom okamžiku? Koho bychom si tak
horoucně byli přáli vidět? - Machara. Ano,
pumpnout básníka Machara. Vždyť v Čase
kolikrát jsme četli fejetony, že nějaká česká
realistická duše přijela jen kvůli tomu do Vídně,
aby uviděla Machara. Ovšem, že o tom musela
napsat ta dobrá duše fejeton, aby aspoň částečně
byly jí hrazeny útraty toho výletu. Už jsem dávno
měl podezření, že každý český inteligent přijíždí do
Vídně, aby Machara pump. A nyní se mi to
potvrdilo. Jak konkrétně návštěva u Machara ve Vídni
proběhla vi
Honba za Macharem a
Machar není doma. |
 |
W |
|
|
Polní kurát Otto
Katz, nejdokonalejší vojenský kněz, byl žid. To
ostatně není nic divného. Arcibiskup Kohn byl také
žid a ještě dokonce Macharův
kamarád. Polní kurát Otto Katz měl ještě pestřejší
minulost než slavný arcibiskup Kohn. ... |
|
Machorka |
Tabák selský Nicotiana rustica.
Listy machorky jsou surovinou pro výrobu hrubých
tabáků především v Rusku. Těsně než dozrají
květy rostliny do žluta, jsou listy připraveny ke
sklizni a k sušení.
Se stále rostoucími cenami tabákových výrobků,
zejména díky nenažrané státní administrativě, která
pokrytecky navyšuje spotřební daň prý ze strachu o
naše zdraví, Tabák Selský se asi brzy stane
nenáročnou a levnou variantou předraženě
prodávaného tabáku. V Evropské unii je
pěstování tabáku pro osobní účely ze zákona
dovoleno. Prodej semen k pěstování ale nikoliv, ale
dají se sehnat. |
 |
|
|
|
Švejk opravdu koukal na tu celou historii a
šikovatel pokračoval s velkou vážností, podávaje
Švejkovi napolo dokouřenou svou cigaretu: „To je
jiný tabák než ta vaše
machorka…..“ |
|
Maličko, uzříte mne
... |
Je to trochu pozměněná 16. věta v 16. kapitole evangelia
sv. Jana:16. Maličko, a neuzříte mne, a
opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
17. I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že
praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že
já jdu k Otci?
18. Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co
praví.
19. I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom
tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět
maličko, a uzříte mne?Takže věřím, že jste
z toho moudří. Já ne. |
|
|
|
Poručík Dub řekl pouze:
„Koukejte, ať už zmizíte, Švejku, ať vás zde už podruhé nevidím!“
„Dle rozkazu, pane lajtnant.“ A Švejk odcházel k druhé skupině vagonů, a
kdyby ho byl poručík Dub slyšel, co ještě dodal, byl by jistě vyskočil z
uniformy, ačkoliv to bylo zcela nevinné biblické rčení: „Maličko,
uzříte mne a opět maličko, a neuzříte mne.“
|
|
Malý čtenář |
časopis pro mládež. Vycházel od roku 1882 1941.
Vydavatelem byl V. Hoblík (1882-1887) a J. R. Vilímek (1888-1941) |
 |
|
|
|
"...Jistěže si myslíte, jak to bude krásné, až na
jaře místo těch pustých míst nyní rozloží se tu
koberec lučních pestrých květin..." "...kerej
koberec vobjímá potůček," poznamenal Švejk, "a von
pan desátník sliní tužku, sedí na nějakým pařezu a
píše básničku do Malýho
čtenáře." |
|
maník |
slangově muž, chlap [z něm. der Mann] |
|
|
|
|
Panečku, měli jste vidět, jak ho ještě rádi pustili
z vojny, a asi pět maníků,
kteří seděli s ním v cimře, všichni si to pro
všechen případ napsali na papírek asi takhle:
Otec alkoholik. Matka prostitutka.
I. sestra (utopila)
II. sestra (vlak)
Bratr (z mostu)
Dědeček † ženu, petrolej, zapálil.
II. babička (cikáni, sirky) † atd. |
|
Účetní šikovatel Vaněk chodil rozčileně po vagóně:
"Já být kompaniekomandantem! To by všechno muselo
klapat. O každém maníkovi
bych měl přehled. |
|
"...Major sebral maníka
od trénu a potom s tím maníkem vařili si
játra nahoře pod skalami v kotlíkách, a to byl také
jeho osud, že Rusové viděli ten oheň, práskli do
majora, do kotlíku osmnáctkou. Potom jsme se tam šli
podívat, a člověk nerozeznal, jestli po těch skalách
se válejí játra hovězí nebo játra pana majora." |
|
mameluk |
slangově - mamlúk. Mamlúci (z arabštiny mamlúk, obvykle se
překládá jako vlastněný = otrok, byli původně vojenští otroci na
orientálních dvorech. Stali se vládnoucí vrstvou v Egyptě (1250–1517) a
v Sýrii (1260–1516), v Iráku a v některých částech Indie. |
|
|
|
|
Nadporučík Lukáš četl nahlas článek, ve kterém
redaktor dal si neobyčejně záležet na tom, aby
uplatnil směs vět: "příkaz státní moudrostí",
"státní pořádek", "lidská zvrhlost", "zašlapaná
lidská důstojnost a cit", "kanibalské hody",
"zmasakrovaná lidská společnost", "smečka
mameluků", "za kulisami
je poznáte". |
|
mamlas |
slangově totéž co hlupák, pitomec. |
|
|
|
|
Za deset minut se objevuje, že tam v brigádní bási
sedící štábní důstojník je nějaký
mamlas, poněvadž
přichází šifrovaný telegram, zdali mluví 8.
maršbatalion 75. regimentu (vojenská šifra G 3).
Mamlas v brigádní bási je udiven odpovědí, že
jde o 7. pochodový prapor 91. pluku, i táže se, kdo
dal rozkaz jeti na Mukačevo, po vojenské trati na
Stryj, když maršruta je přes Lupkovský průsmyk na
Sanok do Haliče. Mamlas se strašně diví, že
se telegrafuje z Lupkovského průsmyku, a posílá
šifru: Maršruta nezměněna, na Lupkovský průsmyk -
Sanok, kde další rozkazy. |
|
Manlicherovka |
slangový název pro opakovací pušku - ručnici -
pojmenovanou po konstruktérovi Ferdinand Ritter von Mannlicher *30.1.1848 - †
20.1.1904. Puška Švejkovy éry ráže 8mm, na pět nábojů M.93 s bezdýmným střelným
prachem, byla zavedena do armády v roce 1902 pod označením M.95 [Muster 95 -
vzor 95] více viz Waffen. Ručnice bez bajonetu vážila 3,65 kg a byla dlouhá 1,27 m. Další slangové názvy : flinta,
kvér [z něm. das
Gewehr], Mařena, bříza. |
 |
W |
|
|
Při přehlídkách pluku dával se do hovoru s vojáky a
ptal se jich vždy jedno a totéž: „Proč se ručnici,
zavedené ve vojsku, říká
manlicherovka?“ U pluku měl přezdívku „manlichertrottel“.
Byl neobyčejně mstivý, ničil podřízené důstojníky,
když se mu nelíbili, a když se chtěli ženit, tu
posílal nahoru velmi špatná doporučení jejich
žádostí. |
|
manšaft |
slangově mužstvo [z něm. die Manschaft] |
|
|
|
|
"...A když se něco u regimentu stalo, tak se vždycky
našel mezi manšaftem
nějakej dobrodinec, kerej to dal do novin pod názvem
,Tejrání vojáků`. A na tom neměli dost. Psali
poslancům do Vídně, aby se jich ujmuli, a ti začali
dávat interpelaci jednu za druhou, že je náš pan
obršt zvíře a podobně. |
|
"...a až se oficíři najedí, tak teprve dostanem my
jíst, spát budeme s manšaftem
a kafe budem dostávat taky vod manšaftskuchyně
a fasovat budem tabák taky s manšaftem.`" |
|
mantl |
slangově kabát [z něm. der Mantel] |
|
|
|
|
"...Tam u Strakonic jsou ještě takoví moc blbí a
poctiví lidi, že ti nechají ještě leckdes přes noc
votevříno a ve dne to vůbec nezamykají. Jdou někam
teď v zimě k sousedovi si popovídat, a ty máš civil
hned. Co ty potřebuješ? Boty máš, tak jen něco přes
sebe. Vojenskej mantl
je starej?" |
|
"Tedy vy jste mně dal pod hlavu
mantl?" obrátil se páter
na Švejka. "Děkuji vám srdečné." "Já si žádnýho
vděku nezasluhuju," odpověděl Švejk, "já jsem jednal
tak, jak má každej voják jednat, když vidí svýho
představenýho, že nemá nic pod hlavou a že je
tentononc...." |
|
Mariáš |
Mariáš je zdvihová
karetní hra pro dva až čtyři hráče. Mariáš se hraje s
balíčkem 32 karet německého typu, takzvanými
mariáškami. Těchto 32 karet je rozděleno do čtyř
barev, každá po osmi kartách:
Červená sedma, osma, devítka, desítka,
červený spodek, filek, král ,eso.
Kulová sedma, osma, devítka, desítka,
kulový spodek, filek, král ,eso.
Zelená sedma, osma, devítka, desítka,
zelený spodek, filek, král ,eso.
Žaludská sedma, osma, devítka, desítka,
žaludský spodek, filek, král ,eso. Filku se
také říká kluk, svršek. Žaludskému esu se říká
kočičák.
Základními variantami jsou mariáš
volený a licitovaný pro tři hráče.
Pro 2 hráče existuje zjednodušený
mariáš lízaný a pro 4 hráče takzvaná
čtyřka, pauzírovaný. Kdysi se hrával
mariáš o haléřové mince.
Dnes už se nedá hrát,
z důvodu fyzické absence těchto mincí v českých platidlech.
Přesto se však v účetnictví koruna dělí na setiny čili
haléře dodnes. Máme tedy nejen haléře, ale i
ostatní drobné haléřové mince abstraktní. Tato
absurdita by Haškovi zcela jistě neunikla. Unikátní je
způsob navyšování sázek tak zvaným
flekováním: první navýšení se
oznamuje hláškou "Flek", 2. "Re", 3.
"Supre", 4. "Tuti", 5. "Boty", 6.
"Kalhoty". Pravidla a umění
mariášové hry je značně složité a
bez praktické výuky je
vysvětlení nemožné.
|
        |
W |
|
|
Vyhýbal se celé dva dny jakékoliv rozmluvě o
Ferdinandovi, až večer v kavárně při
mariáši, zabíjeje
žaludského krále
kulovou sedmou
trumfů, řekl: "Sedum kulí jako v Sarajevu." |
|
Když dal pověsit učitele, učitelku, popa nebo celou
rodinu na základě rozsudku svého náhlého soudu,
vracel se klidně do své ubikace, jako když se
spokojené vrací z hospody domů vášnivý hráč
mariáše a přemýšlí o tom,
jak mu dali flek, jak on dal re, oni supre, on tuti,
oni boty, a jak on to vyhrál a měl sto a sedmu. |
|
Marie Terezie |
*13.5.1717 – †29. 11.1780, známá
jako „císařovna Marie Terezie“, často označována
jako Matka dvou císařů. Byla matkou císařů
Josefa II. a
Leopolda II. Arcivévodkyně
rakouská, královna uherská (1741–1780) a česká
(1743–1780) a jediná vládnoucí žena na českém trůně. |
 |
W |
|
|
Sloužil ti u nás v aktivu učitel Herál a ten nám
jednou na kavalci vykládal, když jsme všichni v
cimře dostali kasárníka, že je v pražským museu
jedna kniha zápisů takovýho vojenskýho soudu za
Marie Terezie. |
|
Dříve, ještě za Marie Terezie,
v dobách válečných zaváděny byly též kočky do
vojenských skladišť, když páni z intendantstva
sváděli všecky své šmejdy s mundury na nešťastné
myši. |
|
Marie Valerie |
celým jménem Marie Valerie Matylda Amálie
Habsbursko-Lotrinská, *22.4.1868–†6.9.1924. Byla posledni, čtvrté dítě
rakouského císaře Františka Josefa I. a jeho manželky, bavorské
princezny Alžběty. Zemřela na svém sídle ve
Walsee, o kterém se též
zmiňuje jednoroční dobrovolník Marek. |
 |
W |
|
|
"...Rakousko má velice mnoho batalionů, ale jediný batalion, to je náš,
který se vyznamená, že jedině kvůli němu uspořádá se malá rodinná
intimní slavnost císařského domu. Představuji si to tak, jak vidíte v
mých poznámkách, že arcivévodská rodina Marie
Valerie přesídlí kvůli tomu z Wallsee do
Schönbrunnu...." |
|
mariňák |
slangově - námořník [z něm. der Mariner] |
|
|
|
|
"...Jednou
jsem seděl v noční kavárně v Tunelu a bavili jsme se
vo orangutanech. Seděl tam s námi jeden
mariňák a ten vyprávěl,
že orangutana často nerozeznají od nějakýho
vousatýho vobčana, že takovej orangutan má bradu
porostlou chlupy jako...,jako,` povídá, ,řekněme
třebas tamhleten pán u vedlejšího stolu.` Vohlédli
jsme se všichni, a ten pán s tou bradou šel k
mariňákovi a dal mu facku a mariňák mu
rozbil hlavu flaškou od piva a ten bradatej pán se
svalil a zůstal ležet bez sebe a s mariňákem
jsme se rozloučili, poněvadž hned vodešel, když
viděl, že ho přizabil...." |
|
marod |
slangově nemocný, viz též
lazar [z něm. marod].
|
|
|
|
|
"...,Nemohu,` povídá, ,déle dělat hluchoněmého, vrátila
se mně řeč i sluch: Marodi všichni mu domlouvali, aby se nehubil,
ale on stál na svém, že slyší a mluví jako ostatní. A také to tak i
hlásil ráno při vizitě:" |
|
"...Až takhle jednou vod našeho regirnentu podařilo
se jednomu probodnout jednoho dragouna v hospodě u
Bucků, kterej rnu chodil za holkou, a tu nás
seřadili do čtverce, museli vyjít všichni, i
marodka, kdo byl moc marod,
toho dva drželi...." |
|
marodcimra marodka |
slangově ošetřovna [z něm. marod a das Zimmer] |
|
|
|
|
Ti prevíti husaři tak ti mne zmordovali a honili
mezi zahradama, že jsem vůbec netrefil domů, až k
ránu, a hned jsem musel na
marodcimru, kde jsem se vymluvil, že jsem
spad do cihelny, a celej tejden mne balili do
mokrýho prostěradla, aby se mně záda nepodbírala. |
|
"...Až takhle jednou vod našeho regirnentu podařilo
se jednomu probodnout jednoho dragouna v hospodě u
Bucků, kterej rnu chodil za holkou, a tu nás
seřadili do čtverce, museli vyjít všichni, i
marodka, kdo byl moc
marod, toho dva drželi...." |
|
marodér |
je propuštěný nebo raněný, nemocný
voják, který však mohl své zranění předstírat, většinou se
potloukal za svým vojskem s cílem rabovat, plenit a loupit [z
franc. maraudeur] |
|
|
|
|
"A teď mně řekni, ty
marodére, ty hyeno - ne, já tě přece jen
jednou zabiju, z a b i ju, rozumíš - řekni mně, pitomče loupežnická, jak
jsi se tak spustil.“ |
|
marška |
též marškumpačka, marškumpanie, slangově pochodová
rota. Maršbaťák = pochodový
prapor,maršbatalion. |
|
|
|
|
Vrátiv se domů, řekl k Švejkovi významně: "Víte,
Švejku, co jest to
maršbatalión?" "Poslušně hlásím, pane
obrlajtnant, že maršbatalión je maršbaťák
a marška je marškumpačka. My to
vždycky zkracujem." "Tak vám, Švejku," slavnostním
hlasem řekl nadporučík, "oznamuji, že pojedete se
mnou maršbaťákem, když máte rád takovou
zkráceninu. Ale nemyslete si, že na frontě budete
vyvádět podobné blbosti jako zde. Máte radost?"
"Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že mám náramnou
radost," |
|
maršrúta |
slangově cestovní rozkaz, směr pochodu [ z něm. die
Marschroute] |
|
|
|
|
Podíval se na maršrútu:
"Ve 4.12 se odjíždí. Ve 3.58 všechno ve vagónech.
Tedy vystupuje se po kumpaniích. Jedenáctá a tak
dále. Zugsweise, Direktion Verpflegungsmagazin No 6.
Kontrola při vydávání: kadet Biegler." |
|
Kadet Biegler totiž namítl, že má z kanceláře štábu
brigády vypracovanou maršrútu
po železnici, kterýžto způsob cestování zdál se mu
být mnohem výhodnějším vzhledem ku chvění jeho
konečníku. Každé dítě přece ví, že automobily nejsou
zařízeny na takové věci. Než proletíš sto osmdesát
kilometrů, máš už to dávno v kalhotech... |
|
martinská husa |
Svatý
Martin působil jako voják v římském vojsku a
byl známý lidským přístupem k obyvatelům okupovaných území. Martin chtěl
odejít z legií, ale nebylo mu to umožněno. Později byl jmenován biskupem.
Avšak tuto hodnost nechtěl přijmout a schoval se před vyslanci do
husince mezi hejno hus. Ty jej však svým silným kejháním prozradily.
Odtud tak vznikla tradice martinských hus. Svatý martin je patronem
vojáků. |
 |
|
|
|
"dyť von už je pan obrst Fliedler dávno mrtvej, ale
když si, pane obrlajtnant, přejete, budu o něm
mluvit samou chválu. Von byl vám, pane obrlajtnant,
učiněnej anděl na vojáky. Von byl vám tak hodnej
jako svatej Martin, kterej rozdával
martinský husy chudejm
a hladovejm. ..." |
|
"maso"
|
hra hraná většinou z nudy. Šlo o
šlehnutí ukazováčkem a prostředníčkem o tytéž prsty nastavené soupeřem,
v horším případě o jeho holý zadek. Ve šlehání se hráči střídají. Prohrál ten,
kdo bolest nevydržel. |
|
|
|
|
Podíval se z kazatelny dolů na dvacet bílých andělů
v podvlékačkách, kteří se náramné dobře, stejně jako
všichni, bavili. Vzadu hráli
maso! |
|
Mašek
Hynek,
|
alias Viktor, alias Pietro
Peri, alias Alexandr, alias Herzog, byl policejní
konfident - provokatér, který „pracoval“ zejména v
anarchistickém hnutí. Byl veřejně odhalen nejprve v
Národní politice dne 12.1.1909 a potom přímo v
říšském sněmu ve Vídni dne 13.3.1909 podáním "pilného
návrhu poslance Klofáče o činnosti agentů
provokatérů ve službách státní policie".
Velice zajímavá reportáž, přesně popisující průběh
rokování ve kterém pochopitelně ministr vnitra baron
Haerdtl popírá skutečnost, že by policie používala
provokatérů. Všiměte si i řevnivosti mezi německými
poslanci a českými radikály. V době jednání byl
Mašek pod jménem Herzog hospitalizován na německé
klinice v Praze. Poté zmizel a objevil se až
ve válce v Rusku. Jaroslav Křížek o tom píše [25]:Dozvuky
tohoto fejetonu spočívali v tom, že detektiv Mašek
byl v té době skutečně v Rusku. Byl tam poslán
rakouskými úřady jako zajatec; měl v Rusku provádět
špionáž a podávat zprávy o těch, kteří vystupovali
proti Rakousko-Uhersku a dávali se zapsat do čs.
Brigády. Hašek, který se s ním opravdu seznámil tak,
jak to ve fejetonu napsal, ho však odhalil. A Maška
nezachránilo ani to,že se rychle stáhnul až do
Taškentu, kde se stýkal s českými a slovenskými
zajatci. Na výzvu „Čechoslovana“ [Čechoslovák č. 26,
25.6.1917] byl Mašek zatčen a dopraven do žitomirské
věznice. Oficiální zprávy pak potvrdily, že za
ústupu čs. legií z Ukrajiny v únoru 1918 byl
legionáři „detektiv Mašek z Prahy zabit bez
soudu.“[Čechoslováci ve válce a v revoluci,
Moskva-Kyjev 1919, str. 149].
Ten fejeton, o kterém Křížek píše byl zveřejněn v
"Čechoslovanu" dne 21. 8. 1916 pod názvem "Po
stopách státní policie v Praze". Hašek o něm
píše jako o Alexandru Maškovi. Asi jedno z krycích
jmen tohoto lotra. A zde asi
vznikla domněnka, že se ten agent provokatér
jmenoval Alexandr. A už o tom nikdo nepochyboval. On
se ale ve skutečnosti jmenoval Hynek a nechával si
říkat Viktor. Zřejmě z konspiračních důvodů
neexistuje policejní pobytová přihláška. O aféře
kolem Maška se ještě Hašek zmiňuje ve fejetonu
Kde bere poslanec Klofáč peníze. |
 |
|
|
|
…..agent-provokatér
Mašek vydává se v redakci Komuny za
italského anarchistu Pietra Periho, uprchnuvšího ze
Sevastopole v Rusku, a spí jednu noc u Rosenzweiga-Moira,
vlastně oba jsou vzhůru, poněvadž jeden bojí se
druhého,….. |
|
mašinkvér, mašingever |
slangově - strojní puška, neboli těžký kulomet [z něm. das
Maschinengewehr]. V době Švejkova pobytu na frontě, kosila rakouská
armáda ruské vojáky kulomety vzor M. 7. Více viz
Waffen. |
 |
|
|
|
"Já z toho nemám moc velkou radost," důvěrně se
ozval účetní šikovatel, "vypravoval štábsfeldvébl
Hegner, že pan hejtman Ságner v Srbsku na počátku
války chtěl někde u Černé Hory v horách se
vyznamenat a hnal jednu kumpačku svého baťáčku za
druhou na mašíngevéry
do srbských štelungů, ačkoliv to byla úplné zbytečná
věc a infantérie tam byla starýho kozla co platná,
poněvadž Srby odtamtud z těch skal mohla dostat jen
artilérie...." |
|
"...Najednou ozvalo se kdesi za horou
tatatatatatatata. To prý nastřelují naši
mašínengevéry. Potom
bylo zleva slyšet kanonádu, my jsme to slyšeli
ponejprv a leželi na břiše, přes nás přeletlo
několik granátů a zapálily nádraží a z pravé strany
nad námi začaly hvízdat kuličky a v dálce bylo
slyšet salvy a rachocení ručnic...." |
|
mašírovat |
slangově pochodovat [něm.
marschieren], pochod = marš |
 |
|
|
|
"...Naprostá dieta a jiný náš způsob léčení se
velice dobře osvědčil. Budete zde dřív zdravější než
v Píšťanech a mašírovat
budete na pozice, jen se za vámi zapráší:" |
|
Potom Švejk počal bušit na dveře, a když se ho
hlídka přišla zeptat, proč dělá rámus, žádal česky i
německy, aby ihned zavolali doktora, poněvadž toho
muže, kterého mu sem dali, chytá se fantaz. Nebylo
to však nic platné, pro toho muže si hned nikdo
nepřišel. Zůstal tam zcela klidné a blábolil dále
cosi o Kyjevu a že Švejka tam rozhodně viděl, jak
mašíroval mezi ruskými
vojáky. |
|
Matka boží
čenstochovská
|
Čenstochová,
Częstochowa město v Polsku, kde se nachází
kostel a klášter na Jasné Hoře se slavnou ikonou
Panny Marie Čenstochovské (tzv. Černá Madona), který
je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. Z
tohoto důvodu je Čenstochová uznávána jako hlavní
duchovní město Polska.
|
 |
W |
|
|
„Jedinou krávu tady má soused Vojciek, kterou jste ráčili slyšet,
moji páni dobrodinci, teď zabučet. Je to kráva
nemocná, tesklivá. Moskali od ní telátko odebrali.
Od té doby mléko nedává, ale hospodáři je ji líto
zařezat, myslí si, že matka
boží čenstochovská opět vše přivede k
lepšímu.“ |
|
matka sedmibolestná |
jedno z oslovení Ježíšovy matky Marie,
Madony. Je zobrazována se srdcem probodnutým sedmi
meči, jako obraz sedmi bolestí, které zakusila:
První bolest zakusila Panna Maria, když jí stařičký
Simeon předpovídá, že její vlastní duší pronikne
meč, aby vyšla najevo smýšlení mnoha srdcí. Druhou
bolest prožila, když utíká se svatým Josefem a s
Ježíškem do Egypta, aby unikli Herodovu vraždění
betlémských neviňátek. Potřetí se zaryl do jejího
srdce meč bolesti, když se svatým Josefem hledá
dvanáctiletého Ježíše, který se ztratil na pouti v
Jeruzalémě. Čtvrtou bolest zakusila, když se setkává
se svým Synem na křížové cestě. Pátou bolest prožila
na Kalvárii, když stála se svatým apoštolem Janem u
Ježíšova kříže. Pošesté se do jejího srdce zaryl meč
bolesti, když jí položili mrtvé tělo jejího Syna na
klín. A sedmou bolest zakusila, když ukládali Ježíše
do skalního hrobu. Madona je oslovována
řadou dalších jmen: Svatá Panna, Matka Boží, Panna Marie, Bohorodička,
Královna nebes, Nebeská královna, Čistá matka, Panenka Marie, Svatá
rodička, Matka bolestiplná. |
 |
W |
|
|
Na desátníka přišel náhle nával odhodlanosti. Chtěl
ukázat, že je zde pánem, a proto řekl hrubě: "Držte
hubu a nekecejte! Každej pucflek se toho zbytečně
nažvaní. Jste jako štěnice." "Ano, zajisté, a vy
jste bůh, pane kaprál," odpověděl Švejk s rovnováhou
filosofa, který chce na celém světě uskutečnit
zemský mír a pouští se přitom do hrozné polemiky,
"vy jste matka sedmibolestná." |
|
mátoha |
je slovo původu patrně slovenského a
značí v slovenštině strašidlo, přízrak.
Používá se zejména ve spojení, jaké použil Hašek,
šel za ním jako v mátohách,
a znamená asi tolik, jako když se pohyboval omámen,
nepřítomný. Dnes bychom řekli sjetý, zfetovaný, pod
vlivem drog, hypnotizovaný. |
|
|
|
|
Poručík Dub šel za ním jako v
mátohách, ale maďarský
voják zrychlil krok,.... |
|
Matoušek
Jaroslav |
Antonín Měšťan ve své práci
REALIEN UND PSEUDOREALIEN IN HAŠEKS "ŠVEJK"
předpokládá, že se jedná o překladatele mystické
prózy. Nalezl jsem jeho autoritní záznam v Národní
knihovně Praha: Narozen 18.12.1872 v Praze, zemřel
30.3.1946 v Praze. PhDr., práce z okultismu,
překlady novoplatoniků.Ve fondu knihovny je jeho
devět děl, vydávaných převážně v letech 1922 až
1925. V "Soupisu pražských domovních příslušníků
1830 -1910" byl objeven záznam rodiny Jaroslava
Matouška ( datum narození je shodné s autoritativním
záznamem 18.12.1872) a na tomto záznamu je uvedeno i
jeho občanské povolání - byl poštovním komisařem a
žil na Hradčanech v č.p. 122. To potvrzuje i
policejní přihláška uložená v NAČR. Je téměř jisté,
že Hašek měl na mysli právě tohoto Jaroslava
Matouška. |
 |
AHMP
NAČR |
|
|
„Že si nepřekousneš jazyk,“ říkal každému z nich s
dobráckým úsměvem Švejk. „Jestlipak to není lepší,
když se u nás jmenuje někdo
Bohuslav Štěpánek,
Jaroslav Matoušek nebo
Růžena Svobodová.“ |
|
Maxmilián |
s
největší pravděpodobností měl Hašek na mysli císaře Maxmiliána I.
Habsburského *22.3.1459–†12.1.1519; nazývaný v čítankách jako "poslední
rytíř". Byl znám jako vášnivý lovec kamzíků v Alpách, za kterými musel
lézt i po skalách. |
 |
W |
|
|
Poručík Dub byl v civilu profesorem češtiny a již v
té době jevil neobyčejný sklon k tomu, aby všude,
kde jen to bylo možno, mohl vyjádřit svou loyálnost.
V písemných pracech předkládal svým žákům themata z
dějin rodu habsburského. V nižších třídách strašil
žáky císař Maxmilián,
který vlezl na skálu a nemohl slézt dolů,... |
|
Maxmilián
I. Mexický |
Maxmilián I. Mexický (španělsky
Maximiliano I de México, rozený jako Ferdinand
Maximilian Joseph von Habsburg-Lothringen (*6. 7.
1832 – †19. 6. 1867) byl člen rakouské císařské,
habsbursko-lotrinské dynastie a byl bratrem císaře
Františka Josefa I. Díky podpoře francouzského
císaře Napoleona III. a skupiny mexických royalistů
byl 10. dubna 1864 prohlášen mexickým císařem. Mnoho
zahraničních vlád odmítlo uznat jeho vládu, zejména
sousední Spojené státy americké. USA také podpořily
mexické republikánské povstalce vedené sesazeným
prezidentem Benitem Juárezem, který Maxmiliána
svrhl, roku 1867 v Querétaru zajal a nechal
popravit. |
 |
W |
|
|
„…Manželku Alžbětu
mu propíchli pilníkem, potom se mu ztratil Jan Orth;
bratra, císaře mexického,
mu zastřelili v nějaké pevnosti u nějaké zdi. ..“. |
|
Mayer Josef |
architekt, * 10. 4. 1881 + 6.12. 1963, bratr
Jarmily Haškové rozené Mayerové, byl skutečně členem
spolku výtvarných umělců Mánes v letech 1908 – 1911,
kdy ze spolku vystoupil. Hašek, ve svých
Politických a sociálních dějinách strany mírného
pokroku v mezích zákona má jakousi satirickou
charakteristiku „Architekt
Pepa Mayer“. Bylo otištěno z rukopisu
Jarmily Haškové. I Hašek v úvodu píše:
Kapitola, kterou psala moje paní. Zůstává otázkou,
je li autorem článku Jarmila, nebo Jaroslav, který
Jarmile diktoval? Bratři Mayerové stranili Haškovi,
když jejich rodiče bránili Jarmile v této známosti,
a umožňovali milencům schůzky. Ve svých profesích se
„potatili“. Jejich otec, Josef Mayer byl pražský
stavitel a štukatér. Synové Pepa Mayer a Jaroslav
Mayer byli architekti a Vratislav (†1958), byl
malíř sgrafit. Josef Mayer byl povolán hájit
císaře pána se zbraní v ruce, ale stejně jako Hašek,
přeběhl k Rusům. |
 |
W |
|
|
Mayer
Vratislav |
*1885 - †1958,
bratr Jarmily Haškové rozené Mayerové, byl malíř
sgrafit. Jeho sgrafita byla například na domě
Mayerových v Jaselské ul. čís. 291/11, Praha
Dejvice, ale při pozdější „opravě“ domu vzala za
své. Stejně jako jeho bratr Josef i jeho švagr
Jaroslav Hašek, přeběhl v době války k Rusům. V roce
1917 se Vratislav s Haškem potkává v Kyjevě, kde
Sláva předal Haškovi obrázek malého Ríši Haška. Ten
pak Hašek nosil po celou dobu pobytu v Rusku. Opět
satirická charakteristika "Mayer
Vratislav, slavný malíř sgrafit". Psáno
rukou Jarmily Haškové. Zůstává otázkou, je li
autorem článku Jarmila, nebo Jaroslav, který Jarmile
diktoval? |
|
|
|
Mazzuchelli Alois |
* 17.09.1776 Brescia - † 05.08.1868 Vöslau. Rakouský
generál, který vedl bitvu u Trutnova proti
Prusům. |
 |
|
|
|
Kadet Biegler napsal: „Bitva u Trutnova neměla být
svedena, poněvadž hornatá krajina znemožňovala
rozvinutí divise generála
Mazzucheliho, ohrožené silnými pruskými
kolonami, nalézajícími se na výšinách obklopujících
levé křídlo naší divise.“ |
|
medit si |
slangově - libovat si, odpočívat |
|
|
|
|
Telefonista
Chodounský k tomu poznamenal, že by
si lidi medili, kdyby
to u nich bylo možné jako s tím ocasem u ještěrky.
Jako řekněme například na vojně, někomu to utrhne
hlavu nebo jiné části těla, a pro vojenskou správu
byla by taková věc strašně vítanou, poněvadž by
nebyli žádní invalidi. Takový jeden rakouský voják,
kterému by pořád rostly nohy, ruce, hlavy, byl by
jistě cennější než celá brigáda. |
|
mela |
slangově
- skrumáž, něco se stalo, něco se seběhlo. |
|
|
|
|
Za pana Drašnera
stala se tu mela,
Mařena byla vožralá
a Drašnera se nebála. |
|
"...Neexistují hrdinové, ale jatečný dobytek a
řezníci v jenerálních štábech. A nakonec se jim to
všechno vzbouří, a to bude pěkná
mela. Ať žije armáda! Dobrou noc!" |
|
melouch |
slangově - práce sjednaná a zaplacená nezákonným způsobem.
Zde však použito ve zcela jiném významu:
"....a ještě nás učil jinejm
melouchům se zbožím." = ..."a ještě nás učil jiným machinacím
(jinému nesprávnému jednání) se zbožím." |
|
|
|
|
menáž ,mináž |
vojenská strava [z něm. die Menage] též jídelna
"....První den si ho pošlu pro oběd do
oficírsmináže.“ - důstojnická jídelna. Tam se vařilo
vždycky dobře. Pamatuji si , že my, coby prostí vojáci a poddůstojníci,
jsme měli například bůček na paprice, tedy to tlusté co zbylo po
vykrájení libového, s kůží a štětinami. A oficíři se cpali přírodním
vepřovým řízečkem. A co nesežrali odnesl si proviantní náčelník pplk.
Málek domů. Říkali jsme mu Čombe. Byl otlemený stejně jako ten
konžský politik, v té době odsouzený v Kongu k trestu smrti. |
|
|
|
|
Peníze na voze a menáž
v kočáře,
kerejpak regiment tohlencto dokáže?
Hop, hop, hop! |
|
"Vyhotovit Švejkovi vojenský lístek přes Lvov na
stanici Zóltance, kam má zítra dorazit jeho
pochodová setnina, a vydat mu ze skladiště nový
erární mundúr a 6 korun 82 haléře v záměnu
mináže na cestu." |
|
menažerie |
slangově zvěřinec [z něm. die Menagerie] |
|
|
|
|
Když se otevřely dveře, profous, zřejmé rozčílený
přítomností službu konajícího důstojníka, spustil
ostře:
"Zde není žádná menažérie." |
|
Tady musí bejt člověk vopatrnej. - Vídeň je vůbec
důležité město," pokračoval, "jenom co mají
divokejch zvířat v tej schönbrunnskej
menažérii. |
|
Menger Václav |
*17.8.1888 †16.2.1947
Všestranný umělec, divadelní a filmový herec, divadelní režisér,
scenárista, dramatik, spisovatel, překladatel a legionář. Byl přítelem
Jaroslava Haška o kterém napsal dvě knihy – první pod názvem „Jaroslav
Hašek, zajatec číslo 294217“ (vydán v roce 1934, v roce 1948 byl vydán
znovu pod názvem „Jaroslav Hašek v zajetí“) popisuje Haškovi osudy za
války, zajetí a jeho odchod do Rudé armády. Druhou knížku, kterou nazval
„Jaroslav Hašek doma“ (1935, reedice z roku 1946 se jmenovala „Lidský
profil Jaroslava Haška“), uvedl jako první seriozní pokus o Haškův
životopis. Horní foto je z filmu "U pokladny stál", kde představoval
ne vlastní vinou opilého vinárníka, když popíjel
minerální vodu z kašny, kam před tím naházel doktor
Bruner (Jar. Marvan) lahve s koňakem, po vyslechnutí
básně Delirium tremens Kryštofa Rozrucha (V. Burian).
|
 |
|
|
|
mermomocí |
nebo též "mocí mermo" znamená vší mocí, všemožně,
za každou cenu, trvat na něčem, za cenu smrti. [Příslovce mermo asi vzniklo
ze zastaralého kořene mer-, = mřít s příponou -mo (podobně vznikly i
výrazy letmo,mimo)] |
|
|
|
|
"Ale chyt ho rapl," odpověděl za Švejka vandrák,
"chce mermomocí do
Budějovic. To víš, člověk mladej, nerozumnej, sám
leze do svý zkázy...." |
|
Merveldt Maximilian Friedrich von |
* 29.6.1764-† 5.7.1815, u Lipska velel druhému sboru rakouské
armády. |
 |
W |
|
|
"Znáte dějiny bitvy národů u Lipska?" otázal se,
"když polní maršálek kníže Schwarzenberg šel na
Liebertkovice 14. října roku 1813 a když 16. října
byl zápas o Lindenau, boje generála
Merweldta, a když
rakouská vojska byla ve Wachavě a když 19. října
padlo Lipsko?" |
|
"Mimosa" |
Podle inzerátu uveřejněném v
Národní politice dne 8. 3. 1913, se
tato restaurace nacházela v Havelské ulici, č.p. 496.
Více zde |
 |
|
|
|
Když si bral límeček a skládal kravatu, vzpamatoval
se již do té míry, že mohl ujistit Švejka, že noční
kavárna „Mimosa“ jest
opravdu jedna z nejslušnějších nočních místností,
kam mají přístup jedině dámy, které mají policejní
knížku v úplném pořádku, a zval Švejka srdečně, aby
přišel na návštěvu. |
|
ministrant |
Ministrant je světský služebník, který napomáhá kněžím
během bohoslužby. |
 |
|
|
|
A potom ta švanda, když někdy sklouzl a upadl s
kalichem, s velebnou svátostí nebo s mešní knihou, a
hlasitě obviňuje ministranta
z trestanecké roty, že mu úmyslně podrazil nohu, a
hned mu před samou velebnou svátostí napařuje
ajnclíčka a špangle.......Zrzavý ministrant,
dezertér z kostelnických kruhů, specialista v
drobných krádežích u 28. pluku, snažil se poctivě
vybavovat z paměti celý postup, techniku i text mše
svaté. |
|
mírnikstírniks |
též mírnychtýrnych. Slangově z
ničeho nic, pro nic a za nic [ asi z něm. mir
nichts für nichts]. |
|
|
|
|
Na základě toho nařízení dovoluji si vám oznámit, pane
obrlajtnant, že pan lajtnant Dub nafackoval
mirnikstirniks svýmu
buršovi. |
|
míra |
zde stará plošná míra o ploše 1918 m2 |
|
|
|
|
Nějakej sedlák
Pícha neměl žádnou radost z tý návštěvy a nepříjmul
vod eráru osumnáct korun náhrady za zdupanejch pět
měr pole, chtěl se
vám, pane obrlajtnant, soudit a dostal za to
osumnáct měsíců. |
|
misgrubna |
slangově - hnojiště, jímka, jáma na hnůj, močůvku. [z něm. die Mistgrube]. |
|
|
|
|
"To je velice dobrý revolver," řekl po cestě k
Švejkovi, "na sedm ran a střílí precizně." Nežli
však vyšli na dvůr, zavolal závodčího a tajemné k
němu řekl: "Oni si vezmou bajonet auf a postavějí
se, až bude vevnitř, vzadu u záchodu, aby se nám
neprokopal misgrubnou." |
|
mizerie |
neštěstí, ubohost, bída, nepříjemná věc.
|
|
|
|
|
"A bylo v banku hodné?" otázal se Švejk klidně,
"nebo jste málokdy dělal forhonta? Když nepadá
karta, je to velmi špatné, ale někdy je to
mizérie,
když to jde až příliš dobře. Na Zderaze žil nějakej
klempíř Vejvoda..." |
|
"...Nabízím jim chmel o třicet procent lacinější, a
neobjednávají ani jeden žok. Stagnace, úpadek,
mizérie a ještě k tomu domácí starosti." |
|
mlacák |
dnes již málo používaný slangový výraz pro hrubého,
surového chlapa; od slovesa mlátit. |
|
|
|
|
A hajnej, který to slyšel, začal křičet a zdvih hůl,
že musí ten pařez naložit. A ten dědeček toho našeho
Ronovskýho neřek nic jiného než: ,Ty
mlacáku
jeden, já jsem starej vysloužilej voják.` Ale za
tejden dostal vobsilku a musel rukovat zas do
Itálie, a tam byl zas deset let a psal domů, že toho
hajnýho, až se vrátí, bácne po hlavě sekyrou. |
|
mladočech |
člen politické "Národní strany svobodomyslné", která se
hlásila k odkazu
Karla
Havlíčka Borovského. Sympatizanti mladočechů byli sdruženi ve spolku
Omladina. |
|
W |
|
|
"...Jestli to tomu našemu Ferdinandovi udělal Srb
nebo Turek, katolík nebo mohamedán, anarchista nebo
mladočech, mně je to všechno jedno." |
|
"moje teta - vaše teta" |
též "moje teta - tvoje teta" , "naši - vaši" hazardní
karetní hra. Hraje se s dvaatřiceti mariášovými
kartami německého typu. Na hrací ploše jsou vyznačena pole s hodnotami
jednotlivých karet ( 7, 8, 9, 10, spodek, svršek, král, eso), přičemž
horní řadu tvoří pole s vyššími hodnotami. Tím jsou vytvořeny dvě
zóny (nahoře spodek, svršek, král, eso a dole 7, 8, 9, 10).
Na jednotlivá pole ukládají hráči své sázky. Bankéř vstupuje do hry jako
držitel banku, z kterého se vyplácejí výhry. Sjednává předem též se
zúčastněnými hráči dolní a horní limit sázek a "plié" to je stav, kdy
obě karty "moje teta" a "vaše teta" mají stejnou hodnotu. Buď inkasuje
bankéř a nemusí nic vyplácet, nebo má právo stáhnout všechny vklady.
Zamíchá a přeloží karty a sejme horní dvě. Jednu kartu položí vlevo a
řekne "moje teta". Druhou vpravo a řekne "vaše teta". Bankéř vyplatí
výhru (srovná sázku) u karty "vaše teta". Karta "moje teta" značí, že
bankéř pobírá sázky té zóny, kde leží shodný symbol. Pravidla se velmi
často mění a je třeba je předem vždy dohodnout! |
|
|
|
|
"To je moje věc," dodával sobě odvahy desátník.
"Vaše věc," řekl jednoroční dobrovolník s úsměvem,
"vaše i naše. Jako v kartách:
moje teta vaše teta...." |
|
monatky |
slangově - nástroje, instrumenty,
náčiní, pomůcky, fidlátka [z rus. манатки]. |
|
|
|
|
„Seberte ty
monatky,“ řekl polní
kurát Švejkovi, ukazuje na polní oltář, „ať to můžem
zase rozvézt, kam to patří!“ |
|
Monstrance |
Monstrance je ozdobná schránka z ušlechtilého kovu na
vystavování, uctívání a odkládání proměněných (posvěcených) hostií
a je používána při mši, kdy jsou věřící vyzváni ke klanění. |
 |
W |
|
|
Nový výkon polního kuráta, mše svatá, byla sledována
všemi s velkou pozorností a netajenými sympatiemi.
Jeden se dokonce vsadil pod kazatelnou, že polnímu
kurátovi vypadne monstrance z ruky. |
|
Von se, když nám to pan kurát vykládal, tak pěkně
rozkročil, že jsem měl strach, aby mu jedna haksna
neuklouzla a von nespad do polního oltáře a nerozbil
si kokos vo monstranci. |
|
"Montmartre" |
V r. 1911, v
Řetězové ulici č.7 otevřel nový zábavaní podnik zpěvák a
kabaretiér Josef Waltner. Kabaret navazoval
na starší pražské šantány. Zde se scházela pražská bohéma, umělci,
zpěváci a rozpustilá společnost. Jaroslav Hašek patřil mezi stálé hosty
a občas zde i přespával.
Více o Montmartru. |
 |
|
|
|
Výjimku dělal
neobyčejně tlustý pán s brýlemi, s uplakanýma očima,
který byl zatčen doma ve svém bytě, poněvadž dva dny
před atentátem v Sarajevu platil u Brejšky za dva
srbské studenty, techniky, útratu a detektivem
Brixim byl spatřen v jich společnosti opilý v
Montmartru v Řetězové ulici, kde, jak již v
protokole potvrdil svým podpisem, též za ně platil. |
|
mordovat,
zamordovat |
slangově zabíjet, vraždit [z něm. morden] Stejný význam
má i oddělat , voddělat (někoho). Z toho plyne, že
mordér je slangově vrah [z něm. der Mörder]. Zmordovat někoho -
zbít, ztlouci někoho tak, že je na hranici smrti |
|
|
|
|
"...kdyby ho byl šrapnel za chvilku definitivně
nezamordoval. Možná, že kdyby ho nakonec přece jen nevoddělali,...."
|
|
"...Ti prevíti
husaři tak ti mne zmordovali a honili mezi
zahradama, že jsem vůbec netrefil domů, až k ránu, a
hned jsem musel na marodcimru, kde jsem se vymluvil,
že jsem spad do cihelny, a celej tejden mne balili
do mokrýho prostěradla, aby se mně záda
nepodbírala...." |
|
Dobrotivý bůh měl
se koupat v krvi nepřátel a pomordovat to
všechno, jako to udělal surovec Herodes s mláďátky. |
|
mořské prase |
pozoruhodný živočišný druh, známý hlavně mezi vyššími
důstojníky, kteří tak často oslovovali své podřízené. V podání doktora
Grünsteina :...„To bych rád viděl, vy
mořské
prase, co si asi teď myslíte.“ a našeho milého Bedřicha von
Zillergut: Plukovník
vlastnoručně ho táhl do kasáren k potrestání, spílaje mu
mořských
prasat. Tento živočich byl údajně popsán již
ve čtrnáctém století jako jedlá ryba Porcus marinus, podobná vepři,
jejíž maso se vepřovému podobá a její žluč je znamenitým prostředkem
proti působení jakéhokoliv jedu. (Silně mi to připomíná Haškovy
mystifikace v časopisu Světa zvířat). Ať jsem hledal jak jsem hledal v
encyklopediích i v zoologických katalozích, nikde jsem ho nenalezl.
Přesto se mi podařilo objevit jeho unikátní fotografii, která má cenu fotografie Yetiho.[zdroj] |
 |
|
|
|
Moskali |
zde - etnická nadávka, hanlivý výraz
pro obyvatele Ruska používaný v Polsku, Ukrajině a
Bělorusku, zejména nadávka pro označení ruského
carského vojáka. Původ zřejmě v osobě přicházející
z Moskvy. Tež Москаль, Moskalik. |
|
|
|
|
Ve vsi po chalupách počali rozžíhat světla, a když u první
chalupy počali bušit do dveří, aby se dověděli, kde
bydlí starosta, ozval se zevnitř vřískavý a ječivý
hlas ženský, který ne polsky, a také ne ukrajinsky
oznamoval, že ona má muže na vojně, že má děti
nemocné na neštovice a že
Moskali všechno zabrali a že muž, než šel na
vojnu, jí nakazoval, aby v noci nikomu neotvírala…..
„Jedinou krávu tady má soused Vojciek, kterou jste ráčili slyšet,
moji páni dobrodinci, teď zabučet. Je to kráva
nemocná, tesklivá. Moskali od ní telátko
odebrali. Od té doby mléko nedává, ale hospodáři je
ji líto zařezat, myslí si, že matka boží
čenstochovská opět vše přivede k lepšímu.“ |
|
Moudrá Pavla |
*26.1.1861–†10.9.1940, česká
spisovatelka a překladatelka, autorka zejména vzpomínkových a
cestopisných próz a didaktických povídek pro dívky. Překládala
anglickou, americkou, francouzskou, skandinávskou a německou literaturu
(Kipling, Carlyle, Dickens, Scott, Musset, Goncourt a j.). Dochovala se
její
policejní přihláška, kde se dozvídáme, že byla
provdána Mucková a rozvedena. V roce 1911
"přesídlila neznámo kam na venek". |
 |
W |
|
|
A tak to šlo
pořád: ,Budete pucovat?’ ,Nebudu pucovat.’ Hajzly
lítaly sem a tam, jako by to bylo nějaké dětské
říkadlo od Pavly Moudré.
Obršt běhal po kanceláři jako pominutý, nakonec si
sedl a řekl: ,Rozvažte si to dobře, já vás předám
divisijnímu soudu pro vzpouru. |
|
moula |
zde slangově pusa, ústa, vulgárně huba, tlama, držka.
Dávat si do mouly = hodně, nenasytně jíst. Též nedůvtipný, hloupý člověk
[z něm. das Maul]. |
|
|
|
|
....a sluha
nadporučíka Lukáše Baloun měl již takový hlad, že se
počal bouřit proti vojenské vrchnosti a vykládat, že
ví velice dobře, jak páni oficíři si dávají do
mouly. Je to horší, než když byla robota. |
|
mouřenín |
starší označení pro obyvatele Etiopie. |
|
|
|
|
Do půlroku byl
černej jako jeho tatínek, habešskej král. Šla s ním
na kliniku pro kožní nemoce, aby jí ho nějak
vodbarvili, ale tam jí řekli, že je to vopravdová
černá kůže mouřenínská a že se nedá nic
dělat. Tak se z toho pomátla, začala se ptát v
časopisech o radu, co je proti mouřenínům, a
vodvezli ji do Kateřinek a mouřenínka dali do
sirotčince, kde z něho měli náramnou legraci. |
|
moždíř |
krátké dělo s velkou ráží určené zejména k obléhání pevností.
Rakouská armáda měla moždíře ze Škodových závodů v Plzni o ráži
30,5 cm a 42cm. Moždíře ráže 38 cm vyráběl německý Krupp. |
 |
|
|
|
"tahle silnice je
tak dobře stavěná, že ani třicetapůlcentimetrové
moždýře nám nic neudělají. Silnice je jako mlat,
ale po těch kamenitých cestách v polích zařvaly by
nám pneumatiky. Vrátit se stejné nemůžeme, pane
generále!" |
|
mrťafa |
Ze starého slova "mrt" s významem "co hnije, co tleje",
neboli "shnít do mrtě", zetlít, rozpadnout se. "Mrťafa" označuje
člověka v rozkladu, bezvýznamného. |
|
|
|
|
„Tak jsem vám zas měl dneska
srandu z našeho starýho mrťafy...“ |
|
mřínky |
Zkroucené
postavy smažených
mřínků svědčí o tom, že umírajíce protestují
proti tomu, aby byli v Podole smaženi zaživa na
margarinu. Jedná se o rybku Mřenka
mramorovaná
[Noemacheilus
barbatulus], která byla v minulosti velmi
hojná a dokonce byla chována v rybníčcích a příkopech pro kuchyňské
využití. Slavné „grundle“,"mřínky", údajně připravované z mřenek, se ale
dělaly i z řady dalších drobných druhů ryb, například z hrouzků [z něm.
Gründling].
"... by byli v
Podole..."
rozuměj v
Praze Podolí, to je část města ležící na pravém břehu Vltavy. Zde
bývaly restaurace, kde se podobná opékaná havěť, nalovená v blízké řece,
prodávala smažená na tuku. Protože to jezdila baštit celá Praha v
rámci nedělních výletů, používali restauratéři, za účelem vyšších zisků,
ten nejlevnější tuk, ztužený rostlinný, prodávaný pod obchodním názvem
Margarin. Prodává se dodnes, jen pod jinými obchodními jmény. Jen
podolské grundle už vymřely a zmizely z Podolí, které už dávno není
výletním místem Pražanů.
|
 |
W |
|
|
MUC |
Medicinae Universe Candidatus [lat.] student lékařských
věd, uchazeč o hodnost doktora lékařství. |
|
|
|
|
Až přišla vojna,
která vpadla MUC Bedřichovi Welfrovi hanebně vzad.
Básníka knih Lachende Lieder, Krug und Wissenschaft,
Märchen und Parabeln zcela sprostě vzali na vojnu a
jeden dědic v ministerstvu vojenství přičinil se o
to, že bodrý Bedřich Welfer udělal "válečný
doktorát". Udělal ho písemně. Dostal řadu otázek k
vyplnění, které všechny zodpověděl stereotypně: "Lecken
Sie mir Arsch!" |
|
Mucius Scaevola |
Gaius Mucius Scaevola
mystická osoba starého Říma z dob Etruských válek. Zde, v
souvislosti se Švejkovou udatností, je důležitý jeho výrok "Sladké a
vznešené jest zemřít pro Vlast!". Poté položil svou ruku na oheň
připravený k jeho mučení. |
 |
W |
|
|
Zdá se nám, že se
vrátily doby starých Řeků a Římanů, kdy
Mucius
Scaevola dal se odvésti do boje, nedbaje své
upálené ruky. Nejsvětější city a zájmy byly včera
krásně demonstrovány mrzákem o berlích, kterého
stará matička vezla na vozíku pro nemocné. Tento syn
českého národa dobrovolně, nedbaje své neduživosti,
dal se odvésti na vojnu, aby dal svůj život i statky
za svého císaře. A jestli jeho volání „Na Bělehrad!“
|
|
mulda |
prohlubeň, kotlina, dolík [z něm. die
Mulde] |
|
|
|
|
A my teď tady vidíme, pane lajtnant, v tejhle
muldě, co všechno musí
voják vodházet na svým outěku. |
|
mundur |
slangově vojenský stejnokroj [z něm. die Montur]
|
|
|
|
|
Jednou se
pamatuji, že mně scházelo při takové přehlídce
dvacet knoflíků u mundúru a že mě zavřeli za to na
čtrnáct dní do ajnclíku a dva dni jsem ležel jako
lazar, svázanej do kozelce. |
|
"....Ted dostaneme
z brigády vyrozumění, že jste tam dostal nový
mundúr. Poněvadž batalión mezitím ve výkazech
o
ošacení oznámí, že je přírůstek jednoho kompletu...
Já to znám, z toho může být revize. Když se jedná o
takovou maličkost, přijedou k nám z intendantstva.
Když se ztratí dva tisíce párů bot, o to se nikdo
nestará... - Ale nám se ztratil ten váš mundúr,"
řekl tragicky Vaněk, saje z kosti, která mu padla do
ruky, morek |
|
Mužík
Augustin Evžen |
*15.5.1859 - †31.3.1925) byl český
básník a překladatel. Vystudoval filosofickou
fakultu Univerzity Karlovy, po celý život se věnoval
literatuře, pracoval jako nakladatelský redaktor.
Domovské právo měl v Novém Hradci u Hradce Králové.
Jak ho Hašek napálil píše v článku
Augustin Eugen Mužík :
Má první literární
tvorba spjata jest dosti úzce s tímto vynikajícím
básníkem a spisovatelem českým…... „Pane redaktore,“
řekl jsem, „vy ráčíte být můj krajan. Já jsem z
Mydlovar, tam je několik Mužíků.“ - Nebyla to
pravda, ale - - - „Hostinský František Mužík, to je,
pane redaktore, můj strýc a jeho bratr, ten se
přiženil do - - - „ (kdybych si byl tak mohl teď
vzpomenout to místo, kde se Mužík narodil).
„Nebylo to
do Svinař?“ řekl Augustin Eugen Mužík. „Tam
mám tetu.“ „Františku, že ano, prosím.“
„Ne Františku, Annu, Annu. Teta Františka ta je v
Kozovarech.“ „Ano, pane redaktore, v
Kozovarech, to je tak tři hodiny cesty od Mydlovar a
má mého bratrance.“
|
  |
W |
|
|
N |
|
|
|
na to tata |
slangově - hned, jednoduše, rychle.
Píše se také jako jedno slovo - natotata.
Původ slova jsem bohužel
nezjistil, podobně jako u dalších slangových výrazů stejného významu: jednadvě,
vcukuletu, šupitopresto. |
|
|
|
"Pomalu," řekl
Vodička vstávaje, "ty nám zde moc neřvi, abys
nevylít, a když chceš vědět, kdo
ten dopis přines, tak se zeptej tamhle kamaráda. Ale
mluv s ním slušně, nebo budeš za dveřma
na to tata." |
|
"To jsem si
nemyslel," řekl Švejk po jedné partii, "že když jsem
šel na nic a měním všechny čtyry, že dostanu
kočičáka. Kampak jste se hrabali na mne s
králem? Přebiju krále na to
tata." |
|
nádiva |
nadávka - namyšlený člověk, totéž co náfuka.
|
|
|
|
|
"Franto," volali
na raněného vojáka, když přezpívali, zahlušivše
,Osiřelé dítě`, "nech už je bejt a pojď si k nám
sednout. Vykašli se už na ně a pošli sem cigarety!
Budeš je bavit, nádivy." |
|
"..O jedno tě jen
prosím: Naznač a dej mně pevný bod ve vesmíru, a
vyzdvihnu celou zem i s tebou,
nádivo." |
|
nagajka |
též nahajka - kozácké důtky, karabáč.
V románu se nevyskytuje, ale Hašek nahajky poznal na
svém vlastním hřbetě, jako zajatec číslo 294217 na
své pěší pouti z Chorupan do Darnice. |
 |
|
|
|
nána |
slangově - hlupačka, naivka, též
důra, trouba. |
|
|
|
|
"....To se ví, že
se všichni smáli a její matinka, která ji tam
hlídala, že ji vodvedla na chodbu v ,Besedě’ a že tu
svou blbou nánu
zkopala..." |
|
Národní listy |
byly české noviny, vycházející
v letech 1861–1941. Do 1918 představovaly Národní
listy nejvýznamnější český deník a byly považovány
za "oficiálního" mluvčího politických a
hospodářských zájmů české národní buržoazie v
Rakousko-Uhersku. |
 |
|
|
|
Ohlas tohoto
japonského vítězství způsobil tenkrát v Praze velký
rozruch; ačkoliv byla zpráva pravdivá, psal tenkrát
válečný zpravodaj
Národních
listů a Národní politiky přítel poslanec
Václav Jaroslav Klofáč stále o velkých vítězstvích
Rusů nad Japonci. |
|
Národní politika |
deník vydávaný v letech 1883 - 1945 s přezdívkou
"čubička" "Mezi novinami štika je Národní
politika!"...tvrdil její slogan. Asi to bude pravda, když přežila i
nacistickou okupaci. Proč se jí říkalo čubička, píše
Hůla ve svých vysvětlivkách takto:
Pro bezzásadovost, službičkování moci vládní a pro
poddajnost vrstvám majetkově silným říkalo se tomuto
listu běžně mezi lidem "čubička", čímž se
projevovalo opovržení nad celým způsobem, jímž byl
tento list řízen.
Hůla byl sice svědkem té doby, ale jeho podání
mohlo být poplatné době, kdy jeho vysvětlivky
vznikly, tedy někdy v padesátých letech 20. století.
Je proto možné, že název "čubička" je odvozen právě
od rozsáhlé inzerce, která se hemžila inzeráty na
prodej různého domácího zvířectva, hlavně psů. A ty
rozhodně sledoval nejen Švejk, který se prodejem psů
živil, ale i Jaroslav Hašek v době, kdy vedl vlastní
obchod se psy. |
 |
|
|
|
"To mám, vašnosti,
kupuji si odpoledníčka Národní politiky,
čubičky." |
|
Četli v
Národní
politice o tom obrlajtnantovi Bergrovi od
dělostřelectva, který si vylezl na vysokou jedli a
zřídil si tam na větvi beobachtungspunkt? Jak naši
ustoupili, a on už nemohl slézt, jinak by byl upadl
do zajetí. |
|
nekňuba |
slangově - nešika, budižkničemu, smolař. |
|
|
|
|
"Tak jste měl
hrát, vy chytráku, durcha," s úsměvem řekl Švejk.
"To je zrovna tak jako jednou u Valšů, dole v
restauraci, taky takovej jeden
nekňuba měl
durcha, ale nehrál ho a vodložil vždycky ty nejmenší
do talónu a pustil každýho na betla. Ale jaký měl
karty! Vod všech barev ty nejvyšší....." |
|
nemlich |
slangově - to samé, ten samý, týž [z
něm. nämlich]. |
|
|
|
|
Poručík Dub vytáhl revolver a otázal se: „Znáš to?“
„Poslušně hlásím, pane lajtnant, znám. Pan
obrlajtnant Lukáš má nemlich
takovej.“ |
|
nepotismus |
označuje systém obsazování funkcí, v
němž jsou preferováni příbuzní, tak zvané
"strýčkování", "já na bráchu, brácha na mě" [z lat.
nepos = synovec. |
|
W |
|
|
Panoval u kuchyní obvyklý
nepotismus vojenský, rozdávající všem, kteří
byli blízko k vládnoucí klice. |
|
neřád |
nadávka - zasraný chlap [der Scheisskerl] , z kurvy syn
(psáno dohromady zkurvysyn) [сукин сын].
|
|
|
|
|
"...Hejtman chodí kolem nás a povídá: ,Vy lumpové,
padouchově, neřádi, hyeny skvrnitý, tak bych vám
chtěl kvůli tomu psovi všem napařit ajnclíka,
rozsekat vás na nudle, postřílet a udělat z vás
kapra namodro.'...." |
|
Byl to jeden nešťastný katecheta a kaplan, odněkud z
Moravy, který měl takového neřáda faráře nad
sebou, že se raději dal na vojnu. |
|
Neue Freie
Presse |
Rakouské noviny, které vycházely ve Vídni od roku 1864 až
do obsazení Rakouska němci, tedy do r. 1939. |
 |
W |
|
|
„Dohromady
nic, pane obrlajtnant,“ odpověděl Švejk, nespouštěje
oči s lysé lebky civilisty sedícího naproti
nadporučíkovi, který, jak se zdálo, nejevil pražádný
zájem o celou záležitost a četl si „Neue
Freie Presse“ |
|
ničema |
nadávka - totež co lump,
lotr, syčák, gauner. |
|
|
|
|
"...Vy se
tomu, holomci, nikdy nenaučíte," pokračoval polní
kurát, "já jsem pro to, všechny vás postřílet;
rozumíte mně dobře?! Já to tvrdím z tohoto božího
místa,
ničemové, neboť bůh je něco, co se vás
nebojí a co s vámi zatočí, až budete z toho pitomí,
neboť vy váháte obrátit se ke Kristu a raději jdete
po trnité cestě hříchu." |
|
Místo
odpovědi sáhl mu Švejk starostlivé na čelo, pak mu
prozkoumal tepnu a nakonec ho odvedl k malému okénku
a požádal ho, aby vyplázl jazyk. Celé té proceduře
se
ničema nijak nebránil, domnívaje se, že se
snad jedná o určitá spiklenecká znamení. |
|
Nihil nisi bene |
hlavně používáno ve spojení "O mrtvých jen dobře.", "De
mortuis nihil nisi bene." [lat.] První zaznamenané použití rčení je v
díle "Životy a názory významných filozofů", které napsal Diogenes
Laërtius. . Jednoročák Marek se tedy rozhodl, že v kronice praporu bude
psát jen dobré. |
|
W |
|
|
Náš batalion nemůže vyhrát najednou tuhle světovou vojnu.
Nihil nisi bene. |
|
Ninive |
bylo hlavní město Asýrie..O pověst tohoto města se
zasloužili antičtí autoři, kteří jej umísťovali mezi řeky Tigris a Velký
Záb. |
 |
W |
|
|
Svou zpověď zakončil jednoroční dobrovolník
slavnostně: "Došlo i na Kartágo, z
Ninive
udělali zříceniny, milý příteli, ale hlavu vzhůru!
Ať si nemyslí, že když mne pošlou na front, že dám
jednu ránu. Regimentsraport! Vyloučení ze školy! Ať
žije c. k. kretenismus! |
|
non plus ultra |
nepřekonatelný, nepředstižitelný,
jedinečný [lat.]. |
|
|
|
|
Polní karát prohrál všechno a nakonec řekl: "Kolik
mně půjčíte na mého vojenského sluhu? Ohromný
pitomec a zajímavá figura, něco
non plus ultra.
Ještě nikdy neměli jste takového vojenského sluhu." |
|
Nostitz-Rhieneck |
hlavním sídlem linie Nosticů-Rienecků
byl nejprve zámek Pakoměřice, a po zřízení zámku
Měšice přenesli své hlavní sídlo roku 1775 do Měšic.
Po druhé světové válce byli hrabata Nostic-Rieneckové
z Čech vysídleni a odsunuti do Rakouska a jejich
majetek byl zkonfiskován. Bohužel jsem neobjevil
žádného feldmaršálka z tohoto rodu, natož takového,
o kterém by psaly tehdejší noviny jako o elitě
rezervní kavalerie. |
|
W |
|
|
„Feldmaršálek
Nostitz-Rhieneck, elita reservní kavalerie,“
odpověděl na to Biegler, „vydal spis ,Was schadet
dem Magen im Kriege’, ve kterém nedoporučoval při
válečných útrapách a svízelích vůbec jísti vepřového
masa. Každá nestřídmost na pochodu škodí.“ |
|
nunvář |
prováděl kastraci domácího zvířectva, odvozeno od
staroněmeckého názvu pro jeptišku "Nunne" z toho staročesky
svině "nunva", též miškař - opět odvozeno od
mnišky - jeptišky. |
|
|
|
|
"...Pak si vzala nunváře z Vodňan, a ten ji jednou v
noci klepl sekyrou a šel se dobrovolně udat. Když ho
potom u krajského soudu v Písku věšeli, ukousl knězi
nos a řekl, že vůbec ničeho nelituje, a také řekl
ještě něco hodně ošklivého o císaři pánovi." |
|
Noll Karel |
*4.11.1880 - 29.2.1928 - český divadelní a filmový
herec, první představitel Švejka na divadle i v , ještě němém, filmu. Na
jevišti v Longenově dvoudílné dramatizaci Haškova románu, uváděné
Revoluční scénou roku 1921 pod názvem Dobrý voják Švejk ve světové
válce. Ve filmu si zahrál Švejka celkem čtyřikrát. První dva filmy Dobrý
voják Švejk (1926), Švejk na frontě (1926) natočil K. Lamač, další S.
Innemann Švejk v ruském zajetí (1926) a G. Machatý Švejk v civilu
(1927). |
 |
|
|
|
Novara |
bitva u Novary proběhla dne 23.3.1848 v rámci první
Italské války ze samostatnost. O vítězství rakouské armády se zasloužil
maršál Radecký.. |
 |
|
|
|
V to důvěřujeme pevně, že s pomocí boží brzy nadejde
den, kdy roviny italské opět uvidí vítěze od Santa
Lucia, Vicenzy, Novary, Custozzy. Chceme
zvítězit, musíme zvítězit, a jistě zvítězíme!
|
|
Nördlingen |
dne 6.9.1634 porazila saská vojska švédskou armádu. Jedna
z mnoha bitev třicetileté války. První porážka Švédů. |
 |
W |
|
|
Od bitvy u
Nördlingen
6. září 1634 přes bitvu u Zenty 11. září 1697, u
Caldiera 31. října 1805, přes bitvu u Ašprů 22.
května 1809 a bitvu národů u Lipska v 1813, přes St.
Lucii v květnu 1848 a
bitvu u Trutnova 27. června 1866 až po dobytí
Sarajeva 19. srpna 1878. |
|
Možno říct směle, že kadet Biegler na podobných
místech nikdy neztrácel času, poněvadž si opakoval
všechny slavné bitvy slavných rakousko-uherských
vojsk, počínaje bitvou u
Nördlingen dne 6. září 1634 a konče
Sarajevem 19. srpna 1878. |
|
Nusle |
pražská čtvrť v městské části Prahy 4. Hašek často jmenuje hospodu "U Banzetů", která je přesně
naproti nuselské radnici. |
 |
W |
|
|
"Pan arcivévoda byl hned hotovej, milostpane. To
vědí, že s revolverem nejsou žádný hračky. Nedávno
taky si hrál jeden pán u nás v
Nuslích s revolverem a
postřílel celou rodinu i domovníka, kterej se šel
podívat, kdo to tam střílí ve třetím poschodí." |
|
"...Vona potom chtěla mít celou soupravu do
domácnosti z takovejch nožů a posílala ho vždycky v
neděli do Kundratic na vejlet, ale von byl tak
skromnej, že nešel nikam než k Banzetovům do
Nuslí, kde věděl, že když
sedí v kuchyni, že ho dřív Banzet vyhodí, než může
na něho někdo sáhnout " |
|
O |
|
|
|
obejda |
slangově - člověk k ničemu, navíc dotěrný a
otravný. |
|
|
|
|
"Hergot," dopálil se Vaněk, "já těm cuksfírům
zasolím. Copak já za to mohu, že každej takovej
obejda cuksfíra dělá
si, co chce, a neposílá mně štand cuku. Mám si štand
vycucat z malíčku? To jsou poměry u naší kumpačky.
To se může stát jenom u jedenácté marškumpačky...." |
|
"To mně nikdo nebude věřit," pomyslil si Švejk, "že
se někdy někdo moh tak jmenovat jako ti Tataři
kolem: Muhlahalej Abdrachmanov - Bejmurat Allahali -
Džeredže Čerdedže - Davlatbalej Nurdagalejev a tak
dále. To u nás máme přeci lepší jména, jako ten
farář v Židohoušti, kterej se jmenoval
Vobejda." |
|
očumovat |
slangově - prohlížet si. Od
slova čumět = koukat.
|
|
|
|
|
Mužstvo se tedy procházelo kolem a
očumovalo, poněvadž
bývá na nádraží dosti obecenstva, tu a tam přece jen
některý voják vyžebral si cigaretu. |
|
Odkolkovy
mlýny |
jeden z mnoha mlýnů na pražské Kampě,
více známy jako Sovovy mlýny, kde je dnes
muzeum Kampa
Jana a Medy Mládkových. Odkolkovi se zde objevují
roku 1840. Mlýny vyhořely 29.1.1896 a už nebyly, z
rozhodnutí městské rady, zprovozněny. Odkolkovi
poté postavili jeden z největších mlýnů
a pekáren v Praze, ve Vysočanech. |
 |
web |
|
|
„Švejku, hoří, vstávej!“ „Když tenkrát hořely
Odkolkovy mlejny,“
zabručel Švejk, obraceje se opět na druhý bok,
„přijeli hasiči až z Vysočan...“ „Račte vidět,“
řekl vlídně jednoroční dobrovolník poručíkovi
Dubovi, „že ho budím, ale že to nejde.“ |
|
odpoledníček |
odpolední vydání novinového deníku. |
|
|
|
|
"A v místních politických kruzích nemáte nikoho
známého?" "To mám, vašnosti, kupuji si
odpoledníčka Národní
politiky, čubičky." |
|
ochechule |
jinak též sirény, jsou býložraví savci pobřežních
vod, zde hanlivé označení ošklivé ženy. |
 |
W |
|
|
Zatím polní kurát setkal se nahoře v kanceláři s
jednou dámou ze Sdružení šlechtičen pro náboženskou
výchovu vojáků, starou, protivnou
ochechulí, která již od
rána chodila po nemocnici a všude rozdávala obrázky
svatých, které ranění a nemocní vojáci házeli do
plivátek. |
|
ochranný rám |
Hašek měl asi na mysli ochranu proti
přejetí tramvají. Šlo o zařízení, které mělo
zabránit pádu chodce pod kola vozu tím, že chodec
byl zachycen do kovového rámu s pružným pryžovým
výpletem. Zařízení, které vynalezl nějaký pan Field
bylo importováno z USA kolem roku 1896, ale nikdy se
neujalo. |
 |
|
|
|
Jednou kvečeru přišel ke mně pan Faustýn do
Opatovickej ulice náramně rozčilenej a nesvůj, jako
by ho právě byli před chvilkou vytáhli zpod
ochrannýho rámu vod elektriky
a ukradli mu přitom hodinky |
|
oklounět se |
"...a ten Havlasa ňákej
čas pořád se oklouněl kolem toho Hořejšího.."
slangově - chodit kolem někoho, někoho pozorovat, podbízet se. Málo
používaný výraz. |
|
|
|
|
Omladina |
radikální pokrokové hnutí mládeže z
počátku devadesátých let, blízké socialismu. Hnutí
bylo zrazeno Rudolfem Mrvou a obžalováno ze spiknutí
v tzv. procesu s Omladinou v letech 1893-94, zde uvádím proto, že úzce souvisí s
mladočechy a
Václavem Oličem, který vyšetřoval nejen omladináře, ale později i
vraha Valeše. Shodou okolností,
jedním z obžalovaných byl i můj jmenovec Josef Šerák [rodové vazby jsem
zatím nezjistil]. Celý dokument o procesu je
zde.
Jaroslav Hašek se o Omladině několikrát zmiňuje v
"Dějinách strany mírného pokroku v mezích zákona",
hlavně v kapitole "Revolucionář
Ziegloser". Zároveň je
nutné také uvést, že Hašek v letech 1904 až 1907
pracoval pro anarchistické, později zakázané,
listy "Omladina a "Mladá omladina".Na obrázku je
jeden z obrazů Muchova cyklu "Slovanská
epopej" nazvaný "Přísaha Omladiny pod slovanskou
lípou". Mucha na něm zobrazuje vůdce Omladiny, jak
skládají přísahu pod korunou lípy, ve které je
ukryta bohyně Slovanstva. Dvě osoby napravo jsou
namalovány pouze bílkovou temperou. Nebyly nikdy
dokončeny olejovými barvami. Proto nebyl obraz nikdy
vystavován za Muchova života. Tento fakt berou
někteří znalci jako důkaz toho, že epopej nebyla
nikdy dokončena. Významnými osobami na obraze jsou
dále dvě děti na spodní zdi. Mucha použil své
vlastní děti jako modely pro tyto postavy. Napravo
je syn Jiří a nalevo jeho dcera Jaroslava hrající na
harfu.
|
Vznik tajného
spolku
Kronika procesu
Perzekuce
Výslech Josefa Šeráka
Rozsudky
Život ve vězení
|
W |
|
|
opodeldok |
kafrová mast na utišení bolesti v kloubech.
Vyrábí se dodnes. |
 |
W |
|
|
"Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu
Švejkovi, který opustiv před léty vojenskou službu,
když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou
komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých
nečistokrevných oblud, kterým padělal
rodokmeny.Kromě tohoto zaměstnání byl stižen
revmatismem a mazal si právě kolena
opodeldokem. |
|
"Cítíte se, pane Švejku, úplně zdravým?"
"Úplné zdravým, to právě ne, vašnosti pane rado. Mám
revma, mažu se opodeldokem." |
|
Opočenský Gustav Roger |
*12. 4. 1881 - †4. 9. 1949 spisovatel a jeden ze
zakladatelů Strany mírného pokroku v mezích zákona, Haškův přítel. Ten o
něm napsal slogan:
Jest miloval všechny
ženský,Gustav Roger Opočenský.
Vydal o Haškovi v roce
1948 publikaci Čtvrt století s Jaroslavem Haškem. Hašek o něm velmi
často psal právě v "Dějinách
strany mírného pokroku v mezích zákona" hlavně v
kapitole "Gustav.
R. Opočenský a vévoda makedonský Klimeš". O svém dědovi, G. R.
Opočenském, píše jeho vnuk, sochař Pavel : ...Dědeček
byl milovník lehkých slečen, měl kabaret v Lucerně, psal vtipné verše, a
protože jeho kamarád ze školy byl pražský policejní ředitel, pomáhal
prostitutkám, které se dostaly do nesnází. Děda inklinoval k anarchismu
... řekl bych, že v naší rodině nebyl respekt k zákonům hlouběji
zakořeněn.
Dochovala se policejní přihláška k datu 26.2.1906,
na které je Gustav - tehdy student, již jen se svojí
matkou Marií, rozenou Trojanovou (*1861). Policejní
přihláška také dokládá, že jeho otec byl Evangelický
farář pocházející z Krouna na Chrudimsku. Bydleli
tehdy na Královských Vinohradech č.p. 232 v tehdejší
Havlíčkově ulici, dnes Bělehradské. |
 |
W |
|
|
Básník
Opočenský pochází z rodiny, kde pravý cit
náboženský jest velice rozvinut. Jest to rodina
neobyčejně počestná, ze které vznikli samí
evangeličtí pastoři. I otec G. R. Opočenského byl
váženým pastorem v obci Krouné za Chrudimí a z úst
svého otce sál Opočenský mravní názory na svět,
které také provázejí celou jeho dráhu životní |
|
ordonanc |
zde vojenský posel, spojka. Batalionsordonanc -
spojka u praporu, kompanieordonanc - spojka u roty [z něm. der Ordonnanzsoldat].
Na snímku je poznámka uložená ve VÚA Praha,
dokazující, že Jaroslav Hašek byl jmenován jako
Zugordonanz, tedy spojka u čety. |
 |
|
|
|
Potom přišel ordonanc
a přinesl paket, ve kterém se polnímu kurátovi
oznamuje, že zítra bude při zaopatřování v nemocnici
přítomno Sdružení šlechtičen pro náboženskou výchovu
vojáků. |
|
"Hier!" zvolal za pootevřenými dveřmi Švejk, a
vstupuje dovnitř, opakoval: "Hier! Melde gehorsam,
Infanterist Švejk,
Kumpanieordonanz 11. Marschkumpanie!" |
|
organtin
|
Tež organtýn. Tuhá, řídká tkanina plátnové vazby, z
volněji kroucené bavlněné nebo směsové příze. |
|
|
|
|
Černožluté obzory počaly se zatahovat mraky
revoluce. Na Srbsku, v Karpatech přecházely
batalióny k nepříteli. 28. regiment, 11. regiment. V
tom posledním vojáci z píseckého kraje a okresu. V
tom předvzpourovém dusnu přijeli rekruti z Vodňan s
karafiáty z černého organtýnu.
Píseckým nádražím projížděli vojáci od Prahy a
házeli nazpátek cigarety a čokoládu, kterou jim
podávaly do prasečích vozů dámy z písecké
společnosti. |
|
orlíček |
slangově odznak tajného policisty.
Nosili ho pod klopou límce saka. Na odznaku byl malý
znak zemí rakouských (Předlitavsko) jehož základem
byla dvojhlavá orlice, hanlivě nazývaná slepicí. Na
reversu orlíčka byl knoflík srdcovitého tvaru s
číslem strážníka. Tím se odznak připínal na oděv.
Dvojhlavou orlicí byly označeny
i úřady, tedy i četnická stanice v Putimi.
|
 |
web |
|
|
Švejk vyšel za
civilním strážníkem na chodbu, kde ho čekalo malé
překvapení, když jeho soused od piva ukázal mu
orlíčka a prohlásil, že
ho zatýká a ihned odvede na policejní ředitelství.
|
|
.......z bíle
natřeného domku, na kterém visela slepice (jak někde
říkali orlíčku),
vystoupil četník, jako pavouk, když hlídá pavučinu. |
|
ornát |
liturgické roucho užívané u kněží v římskokatolické
církvi. |
 |
W |
|
|
Oddali se v
estetické požívání
ornátu, který si polní kurát oblékl naruby,
a s vroucím porozuměním a roznícením pozorovali
všechno, co se děje u oltáře. |
|
Lidožrouti
ostrovu Guinejských i Polynésie, než sežerou
slavnostně své zajatce či lidi nepotřebné, jako
misionáře, cestovatele a jednatele různých
obchodních firem či prosté zvědavce, obětují předtím
svým bohům, vykonávajíce nejrozmanitější náboženské
výkony. Poněvadž k nim nepronikla ještě kultura
ornátů, ozdobují své hyždě věnci z pestrého
péří lesního ptactva. |
|
Orth Jan[Johann] |
Původním jménem Jan Salvátor von Habsburk *1852 - †1890,arcivévoda
Habsburk z toskánské větve. Otec Leopold II. Toskánský, matka Antonie Sicilská. Zřekl se šlechtických práv a
titulů a přijal občanské jméno Jan Orth. Údajně utonul v Magellanově
úžině při ztroskotání jeho škuneru Santa Margherita. O jeho osudu
vycházel ve
Wiener Bilder roku 1907 román na pokračování.
|
 |
W
web |
|
|
„…Manželku
Alžbětu mu propíchli pilníkem, potom se mu ztratil
Jan Orth; bratra, císaře mexického, mu
zastřelili v nějaké pevnosti u nějaké zdi. ..“. |
|
osmnáctá chasa |
zřejmě pěší pluk 18 doplňovaný z Hradce Králové.
Podle dostupných informací se bitvy u Sloferina
skutečně zúčastnil: C.k. 18. pěší pluk byl
založen společně s dalšími čtyřmi pěšími pluky a
dvěma pluky dragounskými již 3. února 1682 patentem
císaře Leopolda I.. Důvodem zřízení těchto pluků
byly přípravy tureckého sultána Mehmeda IV. na další
válku proti habsburské monarchii. Poprvé se pak 18.
pěší pluk zapojil do bojů v bitvě u Raasdorfu 26.8.
1683 proti Turkům. Od těch dob se tento pluk
zúčastnil níže sepsaných významnějších tažení armád
Rakouska a Rakousko - Uherska: tureckých válek 1683
- 1688, španělské války 1689 - 1734, turecké války
1737 - 1738, rakouské války o "posloupnost" 1741 -
1748, války sedmileté 1756 - 1763, francouzských
válek 1792 - 1797, válek koaličních 1799 - 1815,
italské války 1848, bojů v Uhrách 1848 - 1849,
okupace podunajských knížectví 1854, bitvy u
Solferina 1859, rak. -
pruské války 1866, okupace Bosny a Hercegoviny 1878
a 1. světové války 1914 - 1918. Chasa =
spolek, kolektiv. |
 |
web
web |
|
|
Krve pod kolena
a na fůry masa,
vzdyť se tam sekala
vosumnáctá chasa;
hop, hop, hop!
Vosumnáctá chaso, neboj se ty nouze,
vždyť za tebou vezou peníze na voze;
hop, hop, hop! |
|
Osten Jan
|
23.3.1871 Zdislavice – 19.4. 1901
Praha
Vlastním jménem Jan Ohrenstein. Pracoval jako
poštovní úředník, první místo získal až na
německorakouských hranicích u Bodamského jezera.
Ovlivněn cestováním zde začíná psát první povídky.
Poměrně brzy se vrátil do Prahy a už ji neopustil.
Počátkem devadesátých let se jeho povídky začaly
objevovat v besídce Národních listů. Je také autorem
dramatických her, literárních a divadelních recenzí.
Překládal z francouzštiny a němčiny (Maupassanta,
Heina)Publikoval v Národní politice, Zlaté Praze,
Lumíru. Z díla: Kancelářské obrázky, Na venku, Den
ze dne, Páni a paňáci, Tři lásky, Velké cíle,
Pozdě,ale přece, Hromobití. Hašek si ho dobírá v
článku
Nejtustší český spisovatel Jan Osten.
Dochovaly se jeho policejní přihlášky, kde je uveden
jako geometr, oficiál c.k.pošt a telegrafu. Domovské
právo neměl ale ve Zdislavicích, ale v sousedních
Souticích na okrese Vlašim. |
  |
web |
|
|
Ošper, bitva u Ošper |
jedná se o bitvu u
Aspern
nedaleko Vídně roku 1809 mezi Rakouskem a
napoleonskou Francií. |
 |
W |
|
|
,Ovšem,
vznešený pane, se mnou je konec,’ temným hlasem řekl
vojín, příjemně se usmívaje. ,Máš žízeň?’ otázal se
Radecký. ,Den byl parný, pane maršálku, měli jsme
přes 30 ° horka.’ Nato Radecký, chopiv se polní
láhve svého pobočníka, podával ji umírajícímu. Tento
se napil, učiniv mocný doušek. ,Zaplať bůh
tisíckrát,’ zvolal, namáhaje se políbiti ruku svému
veliteli. ,Jak dlouho sloužíš?’ otázal se tento.
,Přes čtyřicet let, pane maršálku! U
Ošper dobyl jsem zlaté
medalie. Také u Lipska jsem byl, dělový kříž mám
rovněž, pětkrát jsem byl smrtelně raněn, ale teď je
se mnou dočista konec. Ale jaké štěstí a blaho, že
jsem se dožil dnešního dne. Co mi záleží na smrti,
když jsme dobyli slavného vítězství a císaři vrácena
jeho zem!’ |
|
Otčenáš |
motlitba k Pánu Bohu, asi nejstarší křesťanská motlitba
nazvaná podle prvních slov motlitby : Otče náš. [lat. Pater noster].
|
 |
W |
|
|
"Habacht!"
vykřikl, "k modlitbě, všichni za mnou, co já budu
říkat! A ty vzadu, ty lumpe, nesmrkej do ruky, jsi v
chrámu Páně, a to té dám zavřít. Jestlipak jste, vy
syčáci, ještě nezapomněli
otčenáš? Tak to zkusíme - - - Nu, já věděl,
že to nepůjde. Kdepak otčenáš, takhle dvě
porce masa a fazulový salát, napráskat se, lehnout
si na břicho na kavalec, dloubat se v nose a
nemyslit na pánaboha, nemám pravdu?" |
|
"...Tak tam
přijel a myslel si, že se mu to snad lepší povede,
když bude napřed vočištěnej ze všech starejch
hříchů, a vyzpovídal se taky z toho, že chce zejtra
vokrást Panenku Marii. Neřek ani švec, a než se
pomodlil těch tři sta
otčenášů, který mu pan páter dal, aby mu
zatím neutek, už ho vyváděli kostelníci přímo na
četnickou stanici." |
|
otrapa |
nadávka, též votrapa je totéž co
lump,
ničema syčák, vlezlý, otravný
člověk. |
|
|
|
|
„…Máte se chovat slušně, a ne jako
votrapa. Máte jednat
jemně, mluvit slušně a nepočínat si jako rošťák, vy
jeden pitomej civilisto!“ |
|
„U mě musíte si čistit boty, mít svou uniformu v
pořádku, knoflíky správně přišité a musíte dělat
dojem vojáka, a ne nějakého civilního
otrapy….“ |
|
,Vy si mou dceru nesmíte vzít,
vy jeden votrapo.
Já vám ji nedám!’ |
|
Ottův slovník naučný |
Neboli "Ottova encyklopedie" vydal Jan Otto, český
knihovník a nakladatel, na sklonku 19. stol. V té době jedna z
největších encyklopedií. |
 |
W |
|
|
"...Nejzuřivější byl jeden pán, kerej se vydával za
16. díl Ottova slovníku
naučného a každého prosil, aby ho otevřel a
našel heslo ,Kartonážní šička`, jinak že je
ztracenej. Upokojil se teprv, když mu dali svěrací
kazajku...." |
|
oukrop |
česneková polévka. Jí se hlavně
horká. Studenou ji může jíst opravdu jenom
abstinent:Původní recept této chudé podhorské
polévky jej jednoduchý: Do mísy se nalámal tvrdý
chleba, přidal podrcený česnek, vše se osolilo a
zalilo vařící vodou - dříve zvanou úkrop.
Postupně se recept měnil až do dnešní podoby:
Oloupané brambory nakrájet na kostičky a uvařit v
osolené vodě doměkka. Přidat utřený česnek se solí,
mletý pepř, sádlo a nakonec dochutit majoránkou.
Podávat se smaženými chlebovými krutony. Jako vložka
mohou být smažená vejce. |
|
|
|
|
Hostinskej mu tedy vysvětlil, že abstinenti pijou
sodovky, limonády, mlíko a potom vína bez alkaholu,
studenej oukrop a
jiný lihuprostý nápoje. |
|
Ovčinec |
Ovčinec patří do stejné skupiny
tabulových her jako mlýn, první zprávy o ní
tedy pocházejí stejně jako v případě mlýna z Egypta.
V Anglii je tato hra známa pod názvem Liška a husy.
Protože existuje hodně variant této hry, uvádím zde
pouze základní pravidla:Hráč hrající za vlka se
snaží vést své kameny tak, aby zajal (vyřadil) co
nejvíce soupeřových kamenů (oveček). Hráč, který
hraje za ovečky, se snaží blokovat vlky tak, aby se
nemohli pohnout z místa.
1.ovce se mohou
pohybovat o jeden bod a ne dozadu
2.vlk se může
pohybovat všemi směry o dva body
3.vlk vyřadí ovci tak, že ji přeskočí
Vlk
vyhrává, pokud se mu podaří projít přes ovečky na
druhou stranu herního plánu, ovce vítězí, pokud se
jim podaří znehybnit vlky. |
 |
|
|
|
"..Z husích
stehýnek jsme vyřezávali špalíčky toho nejlepšího
masa a hráli s nimi ovčinec
na plátech čokolády...." |
|
P |
|
|
|
Paar hrabě |
celým jménem a titulem Generaloberst Eduard Graf von Paar
5.12.1837 - † 1.2.1919, byl skutečně
od roku 1887 generální adjutant našeho císaře.
Ve funkci setrval až do ledna 1917, kdy odešel do důchodu.
Ještě jedna zprávička z
Národní politiky 16.8.1907 se o něm zmiňuje ještě z doby idylickývh
obědů a radovánek v Išlu jako o generálu jízdy a generálním pobočníkovi.
Je zde také zmínka o hraběnce Bombellesové a
baronu Ledererovi. |
 |
|
|
|
„….Musí tam být a bude tam generální adjutant mocnáře
hrabě Paar. Poněvadž při takových rodinných
a intimních hostinách bývá občas někomu mdlo, čímž ovšem nemyslím, že se
hrabě Paar
snad poblije, je vyžadována přítomnost osobního lékaře….“ |
|
pác |
mít
něco v pácu, znamená slangově mít něco vyhlédnutého, mít na něco
navnaděno, políčeno [z něm. die Beize = návnada]. |
|
|
|
|
„Mám jednoho
v pácu,
pane obrlajtnant, náramně hezký zvíře. Ale bude těžký ho dostat. Zejtra,
doufám, ho snad přece přivedu. Kouše.“ |
|
padouch |
nadávka, je to totéž co
ničema, lump.
Slovo má svůj původ ve staročeštině a znamenalo syna
zločince odsouzeného na smrt, ale nebyla dosud
vykonána poprava. |
|
|
|
"...Hejtman chodí
kolem nás a povídá: ,Vy lumpové,
padouchové, neřádi, hyeny
skvrnitý, tak bych vám chtěl
kvůli tomu psovi všem napařit ajnclíka,..." |
|
"Kamaráde," ozval
se naříkavě c. k. padouch,
"ty mně nevěříš. Vždyť nás čeká stejný osud." |
|
pacholek |
jinak též čeledín, byl pracovník na zemědělském
hospodářství. Uzavíral s hospodářem či pánem ústní čelední smlouvu,
dostal závdavek, stravu, byt a oděv a po skončení služební doby mzdu. Od
16. století začaly být vydávány čelední řády, upravující podmínky
čelední služby. Poslední čelední řády u nás byly vydány ve druhé
polovině 19. století a platily ještě krátce po druhé světové válce. Pacholek, na rozdíl od čeledína, je též nadávka. |
|
|
|
|
"Co s tím Švejkem
udělám?" pomyslil si nadporučík. "Rozbiju mu hubu,
ale to nestačí. I řemínky mu tahat z těla je na toho
lumpa málo." Nedbaje, že se měl sejít s jednou
dámou, zamířil rozčíleně k domovu."Já ho zabiju,
pacholka," řekl k sobě,
sedaje do elektriky. |
|
"....,Ty
pacholku, jestli se to
bude ještě jednou opakovat, ták udělám z tvý huby
důkladně naklepanou roštěnku, rozšlápnu té na
bramborovou kaši a pak ti to dám sežrat. Poteče z
tebe kaldoun s rejží, budeš vypadat jako
prošpikovanej zajíc na pekáči. Tak vidíš, že se
musíš polepšit, jestli nechceš, aby lidi mysleli, že
jsem z tebe udělal fašírovanou pečeni se zelím." |
|
pakáž |
nadávka - totéž co plebs, chátra, lůza,
holota. |
|
|
|
|
Znal tu
pakáž, jak ji nazýval, z
chrámu od Ignáce, když před léty tam míval kázání
pro vojsko. Tenkrát ještě vkládal do kázání mnoho a
Sdružení sedávalo za plukovníkem. |
|
"...V kancelářích
byla tenkrát taková veselá
pakáž, tak napsala, že jde k
batalionsraportu kvůli výročním trhům v Dolním
Bousově...." |
|
paket |
zde slangově balík, svazek, složka listin [z něm. das
Paket]. |
|
|
|
"A proč by
utíkal," ozval se malý tlouštík, "je tak jako tak na
svobodě, venku z garnizónu. Tady to nesu v paketu:"
"A co tam je v tom paketu
k polnímu kurátovi?" otázal se Čahoun. "To já
nevím." "Tak vidíš, nevíš a mluvíš:" |
|
Když Otto Katz
přečetl obsah paketu,
odplivl si a pomyslil si: "To bude zas zítra den." |
|
pakovat |
zde slangově balit. Pakovat někoho, někoho zatknout
(slangově sbalit, sebrat) [z něm. packen]. |
|
|
|
|
Řekl mu toho
ještě víc a
spakoval ho s sebou do kasáren a po celý
cestě mu říkal leccos vošklivýho, výhružnýho a ptal
se ho pořád, jak se jmenuje. |
|
palisáda |
je dřevěný plot různé výšky, používaný v minulosti jako
obranný prostředek. Obvykle byla palisáda tvořena dřevěnými kůly,
zaraženými do země vedle sebe v těsné blízkosti. Palisáda bývala
doplněna příkopem a tím i několik metrů vysoká. |
 |
|
|
|
Viděl
reduty, retranchementy a palisády kolem
města. Jeho hlavní stan byl proměněn v ohromnou
nemocnici. Všude kolem váleli se nemocní a drželi se
za břicho. Pod palisádami města
Lince projížděli se francouzští dragouni Napoleona
I.....Potom jako když to bolení břicha najednou z
něho spadne, a on se řítí s bataliónem přes
palisády ven
z města na cestu slávy a vítězství a vidí, jak
nadporučík Lukáš zachycuje svými prsty ránu palaše
francouzského dragouna, která platila jemu,
Bieglerovi, obránci obleženého Lince. |
|
panenka Maria Skočická |
Jedná se o obraz Panny Marie Pomocné pocházející z
počátku 17. století. Obraz dostala darem od svého manžela hraběnka
Polyxena Ludmila ze Šternberka a měla ho v zámecké kapli ve svém sídle v
Nalžovských Horách u Sušice. Obraz zde byl velmi uctíván a mariánská
úcta velice vzrostla v období švédských válek. Z obavy před poškozením
jej hraběnka nechala v roce 1666 přemístit do své skočické tvrze. Zde
nebyla kaple, proto byl obraz zavěšen v jedné z místností, zahalen
záclonkami a pouze s povolením biskupa před ním byly příležitostně
slouženy mše svaté. 21. března 1672 došlo k tragické události – vznikl
požár a skočická tvrz celá shořela. V ruinách a popelu byl nalezen tento
obraz Panny Marie nepoškozený! |
 |
Skočice |
|
|
"Ježíšmarjá,"
vykřikla Pejzlerka, "Panenko Maria Skočická!"...."Neřvete,
bábo, vstaňte, přistupte ke krucifixu, dejte dva
prsty u pravé ruky nahoru. Budete přísahat. Říkejte
za mnou." Pejzlerka odpotácela se ke stolu za
neustálého bědování: "Panenko Maria Skočická,
že jsem sem kdy vkročila." |
|
Pankrác |
Pankrác je část pražské čtvrti
Nusle
. Je též synonymem pro pražskou věznici, která leží v jejím katastru.
Dnes vazební věznice. Viz snímek z jejího archivu. |
 |
W |
|
|
"Já se do
takových věcí nepletu, s tím ať mně každej políbí
prdel," odpověděl slušně pan Palivec, zapaluje si dýmku, "dneska se do toho
míchat, to by mohlo každému člověkovi zlomit vaz. Já
jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak
mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo
nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic
nekouká než Pankrác:" |
|
Ručnice
uschovali v kuchyni a šli do lokálu, kde housle a
harmonika naplňovaly místnost zvuky oblíbené písně
"Na Pankráci, tam na tom vršíčku, stojí pěkné
stromořadí..." |
|
Panuška Jaroslav |
*3. 3. 1872 - † 1. 8. 1958 - český malíř, který přivedl
Haška na Lipnici. Je autorem
Haškova posmrtného portrétu.
 |
 |
W |
|
|
"...Vyšetřováním bylo zjištěno, že ten váš Švejk je
vůbec pěkné kvítko. Tak například na otázku, proč se
nepřizná, odpověděl dle protokolu: "1á jsem zrovna v
takový situaci, jako se voctnul jednou kvůli
néjakejm obrazům Panny Marie sluha akademického
malíře Panušky. Ten taky, když se jednalo o
nějaký vobrazy, který měl zpronevěřit, nemoh na to
nic jinýho vodpovědět než: Mám blit krev?`...."......."To ale
nebyla moje slova, to vykládal sluha malíře
Panušky Matěj jedné staré bábě, když se ho
ptala, jak vypadá růže z Jericha. Tak jí povídal: ,Vemte
suchý kravský hovno, dejte ho na talíř, polejte
vodou a vono se vám krásně zazelená, a to je růže z
Jericha,` " bránil se Švejk, " |
|
papentekl, papundekl |
slangově - papírová lepenka [z něm. der Pappendeckel].
|
|
|
|
|
"....Nohy
měla zabalený do zelenýho gázu, co mělo představovat
vohon, vlasy měla natřený nazeleno a na rukách
rukavice a na nich přidělaný ploutve z
papenteklu,
taky zelený, na hřbetě měla provázkem upevněný
nějaký kormidlo...." |
|
papežský prelát |
vyšší úředník papežské kurie (nejvyšší úřad
římskokatolické církve). |
|
|
|
|
"....Je to jistě
praobyčejný dezertýr. Zde píše takové nesmysly, že
každé malé dítě pozná na první pohled, že ten chlap
byl ožralý jako papežský prelát...." |
|
papula |
slangově - ústa. |
|
|
|
|
"...ne ale
abys potom vypravoval něco podobnýho, jako je v té
anekdotě vo té děvečce, která se šla zpovídat k panu
faráři a potom, když už různý hříchy pověděla,
začala se stydět a řekla, že každou noc páchala
nemravnosti. To se ví, že jak tohle pan farář
uslyšel, hned mu začaly téct sliny z papuly a
řek: ,No, nestyd' se, milá dcero, já jsem přec na
místě božím, a vypravuj mně pěkně dopodrobna vo
svejch nemravnostech.`..." |
|
párek |
zde uzenka o dvou nožičkách (proto párek od slova pár). |
 |
W |
|
|
Pak se
vrátili do hospody a Švejk řekl k panu Palivcovi:
"Já mám pět piv a jeden rohlík
s párkem. Teď
mně dej ještě jednu slivovici a já už musím jít,
poněvadž jsem zatčenej." |
|
parírovat |
slangový, dnes již nepoužívaný výraz
pro: odvracet něco, čelit něčemu, krýt se. Ančík
ještě uvádí odčiňovat, vyrovnávat. To ale přesně
nevystihuje význam tohoto slova [z franc. parer, z
něm. parier]. |
|
|
|
|
Jestli však
světská spravedlnost nemůže vzhledem k vojenské
disciplině zrušit rozsudek a musí oběsit zločince,
není ještě všecko ztraceno, pokud se týká druhého
trestu na věčnosti. Člověk to může
parírovat výborným tahem,
pokáním. |
|
partyka |
slangově - člověk, který se orientuje v každé situaci.
též pletichář, intrikán. Z
čeho slovo vznilo jsem nezjistil. |
|
|
|
|
Poslední
dobou sapér Vodička, starý partyka, dělal jí
kavalíra a měl v seznamu všechny maršky, které
odjížděly z tábora, a chodil v pravý čas Čechy
jednoročáky upomínat, aby se neztratili bez
zaplacení útraty ve válečné vřavě. |
|
pasák |
zde slangově - muž, který se živí
ochranou prostitutek, které mu za jeho služby
předávají většinu peněz, získaných za služby od
svých klientů. V přeneseném významu je pase jako
ovečky |
 |
|
|
|
Takhle seš
aspoň v teple a nikdo nevidí, kam až jsi klesla.’
Von si to vynahražoval na hostech, když nechtěl brát
peníze jako pasák. Měl
svou sazbu: modrý voči stály šesták, černý patnáct
krejcarů, a von to všechno vypočet přímo dopodrobna
jako oučet na kousek papíru, kerej podal hostovi.
Byly to velmi přístupné ceny za zprostředkování. |
|
patálie |
slangově - trápení, potíž, nepříjemnost [z ital. battaglia=bitva,
potyčka]. |
|
|
|
|
Závodčí rozhovořil se o pokroku, jak lidi na všechno
přijdou a jeden jak podvádí druhého, a rozvinul
novou teorii, že tahle válka je veliké štěstí pro
lidstvo, poněvadž v těch patáliích vedle
hodných lidí budou odstřelováni také lumpové a
darebáci. |
|
"A proč by zrovna nás nestrčili do těch hor,"
rozčiloval se Batzer, "náš regiment už byl v Srbsku,
Karpatech, už jsem se tahal s kufry pana hejtmana po
horách, dvakrát už jsem je ztratil; jednou v Srbsku,
podruhé v Karpatech, v takové patálii, a může
být, že mě to čeká potřetí na italské hranici, - a
co se týká toho žrádla tam dole..." Odplivl si. |
|
patrola |
zde policejní nebo vojenská hlídka.
Vorpatrola nebo jak to zkomolil Baloun
folpatrola, je
přední hlídka. Oficírspatrola je slangově důstojnická hlídka [z
franc. patrouille]. |
|
|
|
|
"Předevčírem při nachtiibungu měli jsme, jak víte,
manévrovat proti einjährigfreiwilligenschule za
cukrovarem. První švarm, vorhut, ten šel ještě tiše
po silnici, poněvadž ten jsem vedl sám, ale druhý,
který měl jít nalevo a rozeslat
vorpatroly
pod cukrovar, ten si počínal, jako kdyby šel z
výletu. |
|
Hejtman Ságner si umiňuje, že pošle poručíka Duba
při nejbližší příležitosti, až bude situace nejvýš
nebezpečnou v zákopech, jako
oficírspatrolu za
drátěné překážky k rekognoskování nepřátelských
posic…. |
|
„Kamarádi,
nehulákejme tolik,“ prosil potichu Baloun, „já už to
cítím v kříži, voni nás uslyší a začnou hned po nás
střílet. Já to vím. Voni nás poslali napřed, abychom
vypátrali, jestli tam není nepřítel, a když uslyší
střelbu, tak hned budou vědět, že se nesmí dál. My
jsme, kamarádi, folpatrola,
jak mě tomu učil kaprál Terna.“ |
|
patrontaška |
slangově pouzdro na náboje (dnes na zásobníky s náboji),
které se nosí na opasku. Ne snimku je
replika pro 4 magaziny M.90, každý po pěti
nábojích M.93. Též sumka. [z něm. die Patrontasche]. |
  |
Militarie - repliky |
|
|
"...Ale jak ho netejrat, když takovej učenej člověk
neumí u kvéru rozebrat fršlus, ani když mu to už
podesátý ukazujou, a když se řekne linksšaut, von
kroutí jako naschvál svou palici napravo a kouká
přitom jako vrána a při kvérgrifech neví, zač má
dřív chytit, jestli za řemen nebo za
patrontašku,
a čumí na vás jako tele na nový vrata, když mu
ukazujete, jak má sjet ruka po řemenu dolů...." |
|
Vojenský vlak stál na náspu a dole pod svahem,
několik metrů, ležely různé předměty zahozené
ustupujícími ruskými vojáky, kteří patrně ustupovali
tímto příkopem. Bylo zde vidět zrezavělé čajníky,
nějaké hrnce, tašky na patrony. |
|
pauch |
slangově břicho, pupek [z něm. der Bauch] |
|
|
|
|
Ba ani tu pitomou kapavku jsem nemohl dostat. Denně
jsem chodil do Port Arthuru, někteří kolegové už
dostali zánět varlat, řezali jim
pauchy, a já
jsem byl pořád imunní. |
|
pazdero |
též pazdeří. Dřevnatá část stonku
lnu, nebo konopí, která se odstraňuje z vláken
lámáním a vyčesáváním. |
 |
|
|
|
Poslušně hlásím,
pane obrlajtnant, že byl vzduch tak vlahej, všichni
ptáci zpívali, a vona mně vodpověděla s příšerným
smíchem: ,Já mám tě tak ráda jako
pazdero v prdeli, vždyť
jseš blbej.’ |
|
pazneht |
zde nadávka, jinak rohovinový útvar na třetím a
čtvrtém prstu končetin přežvýkavých sudokopytníků. A právě ty se
zpracovávaly v Brucku nad Litavou do chutných
konzerv, ve fabrice na Lagerstrasse. Fabrika na
dobovém snímku. |
 |
|
|
|
Poručík uznal za dobré nějakým způsobem už to
všechno ukončit, proto řekl důrazně: "Tak vám říkám,
vy hlupáku, paznehte, že půjdete k pokladně,
koupíte si lístek a pojedete do Budějovic. Jestli
vás ještě tady uvidím, tak s vámi zatočím jako s
dezertýrem. Abtreten!" |
|
Dole v Mostě nad Litavou zářily světla z c. k.
továrny na masité konzervy, kde se pracovalo dnem i
nocí a zpracovávaly se různé odpadky. Poněvadž šel
odtud vítr do alejí ve vojenském táboře, šel sem
smrad z hnijících šlach, kopyt,
paznehtů a
kostí, které vařili do polévkových konzerv. |
|
pazoury |
slangový výraz pro ruce. Slovo
vzniklé ze staročeského pazúr = dráp, pařát. |
|
|
|
|
„…Už mně bylo málo nosit na svejch selskejch
pazourách pletený starý
rukavice, jako nosil nebožtík táta, a já jen pořád
stonal po těch koženejch, městských…“ |
|
Pelant Karel |
*28.10.1874 †24.1.1925. Patřil k
spoluzakladatelům Volné
myšlenky a čilým organizátorům předválečného
protiklerikálního hnutí. Pravidelně přispíval do
časopisu Volná myšlenka, jeden rok působil
redaktorsky ve Volné škole (1906–1907), byl
redaktorem Večera; překládal z francouzštiny a
angličtiny. Zahynul tragickou smrtí při přecházení
ulice, když četl noviny. Pro nás je důležité, že byl
členem Strany mírného pokroku v mezích zákona, což
dokazuje v "Dějinách strany" kapitoly "Pelantova
aféra" a "Perzekuce
člena nové strany Karla Pelanta". |
 |
|
|
|
pendlovky |
slangově - hodiny s gravitačním
kyvadlem [z něm. das Pendel] |
|
|
|
|
Zařval na něho, cože tu chce, a vtom se vám milej
pan Jenom upšouk tak silně, až se
pendlovky na stěně
zastavily. |
|
Pester Lloyd |
německy psané noviny vydávané v Budapešti v letech 1854 -
1944 |
 |
W
Anno |
|
|
"Kde je záruka naší budoucnosti?" "To je v
Pester
Lloydu?" otázal se plukovník. "Ano, pane
plukovníku," odpověděl nadporučík Lukáš a pokračoval
ve čtení: "Vedení války vyžaduje součinnost všech
vrstev obyvatelstva rakouskouherského
mocnářství.......Čtenáři Pester Lloydu jistě
se zájmem budou sledovati vývin vyšetřování a
neopomeneme je ujistit, že je blíže seznámíme s
touto událostí eminentní důležitosti. Současné však
očekáváme úřední zprávu o királyhidském zločinu,
spáchaném na maďarském obyvatelstvu......."To je
známá bestie, pane nadporučíku; ale dřív, nežli se
to dostalo do Pester Lloydu, byl již tento
článek uveřejněn v Pesti Hirlap. Nyní mně přečtěte
úřední překlad z maďarštiny článku v šoproňském
časopise Sopronyi Napló." |
|
Pesti
Hírlap |
maďarsky psané noviny vycházející od roku 1841 do
1849, kdy je zakázal kníže Windischgrätz. Opět začaly
vycházet v roce 1879 až do roku 1944. Na snímku je číslo z roku
1941. |
 |
W
epa.oszk.hu |
|
|
"To je známá bestie, pane nadporučíku; ale dřív,
nežli se to dostalo do Pester Lloydu, byl již tento
článek uveřejněn v Pesti Hirlap. Nyní mně přečtěte
úřední překlad z maďarštiny článku v šoproňském
časopise Sopronyi Napló." |
|
Pesti Napló |
maďarské politické noviny vydávané v letech 1850 -1939. |
 |
|
|
|
Toto se
týká zejména jednoho pána, který se dle doslechu
zdržuje doposud beztrestně ve vojenském táboře a
stále ještě nosí odznaky svého papageiregimentu a
jehož jméno bylo též uveřejněno předevčírem v Pester
Lloydu a Pesti Napló.
Jest to známý česlo šovinista Lükáš, o jehož řádění
bude podána interpelace naším poslancem Gézou
Savanyú, který zastupuje okres királyhidský." |
|
pětka |
v pražské hantýrce finanční obnos ve výši deseti korun,
nikoliv, jak by se mohlo zdát, pět korun. Tento výraz vznikl proto, že
jeden zlatý rakousko uherské měny byl hodnotově
roven dvěma korunám. Pět zlatých tedy bylo deset korun. Pět korun bylo označováno jako bůr. "Mám bůra" = "Mám pět korun".
Proč? to nevím. |
 |
|
|
|
"Já mám vymknutou nohu za
pětku," ozvalo se z řady
postelí u okna, "za pětku a tři piva." |
|
"...V
takovejch abštajglách vždycky se najde za
pětku ňákej svědek, jako podomek nebo pokojská,
který to vodpřísáhnou, že tam skutečně tu
noc s ní byl a vona že mu řekla. ještě když šli dolů
po schodech: ,A co když něco z toho bude?` a von že
ji na to vodpověděl: ,Neboj se, kanimůro, vo dítě se
postarám.`" |
|
pěší pluk 28 |
Celým názvem C. a k. český pěší pluk
krále italského Viktora Emanuela III. č. 28, -
"Pražské děti". Jedná se o pluk, který se
údajně dobrovolně vzdal Rusům 3.5.1915 za doprovodu
plukovní kapelyOno to ale asi
nebylo tak slavné. ...V žádném případě vojáci 28. pluku neběželi bez
zbraní vstříc k Rusům, jak se snažila události vypodobnit dobová
rakouská propaganda a jak je později s povděkem převzala legionářská
historiografie. Vojáci, ponechaní napospas nepříteli velitelem pluku
pplk. Schaumeierem, který v rozhodných okamžicích přestal velet,
vyčerpaní, promrzlí, hladoví, mnohdy nemocní s průjmy a omrzlinami i
zavšivení, se tváří v tvář nezvratné situaci, raději vzdali. Kolik
vojáků tak učinilo dobrovolně - z oněch asi 1400 - dnes už nezjistíme.
Avšak je jisté, že do zajetí nešli ,,pražské děti´´ za jásavých tónů
plukovní kapely. Na rakouské straně fronty se později shromáždilo
300-400 nezraněných vojáků.... .(zdroj)
|
 |
|
|
|
....dne 3. dubna
1915, kdy přešly dva bataliony 28. pluku i s důstojníky k Rusům za zvuků
plukovní kapely dne 3. dubna 1915, kdy přešly dva bataliony
28. pluku i s
důstojníky k Rusům za zvuků plukovní kapely.... |
|
Pichl Jiří |
*18.2.1872 –† 20.12.1952,
byl český a československý
novinář, politik a senátor Národního shromáždění ČSR
za Československou stranu národně socialistickou.
V roce 1907 se
podílel na vzniku listu České slovo, který byl
tiskovým orgánem národních sociálů. Byl odpovědným
redaktorem tohoto deníku. Byl doživotním čestným
syndikem českých novinářů. Působil rovněž jako
starosta Královských Vinohrad.
Patřil k úzkému kroužku (v němž mimo Pichla byli i E. Špatný, A.
Hatina a J. Stříbrný) přátel Jar. Haška, kteří mu
dovedli promíjet všelijaké ty jeho taškařiny,
protože si vážili jeho vynikajícího talentu, nejen
že zamhuřovali oči, ale také ho všemožně
podporovali. Že Hašek někdy splácel dobro ne právě
dobrem, je stará věc, a Jiří Pichl při svém
dobráctví stal se často obětí Haškových šprýmů.
České slovo kdysi před léty vydávalo svůj Pondělník, který musel
být zredigován již v neděli večer. Redaktoři byli
však roztroušeni po venkově na schůzích, na výletech
a potom, komu by se chtělo v den odpočinku do práce!
Redakce Pondělníku vždycky zbyla na ty nejmladší,
neboť nové koště dobře mete. Hašek byl tenkrát právě
takovým novým koštětem. Lámal, montoval, a najednou
se zjistilo, že v hospodářské rubrice, kterou
redigoval Pichl, není ani řádky.Vždy pohotový Šefrna
si věděl rady: „To on tam šéfredaktor něco má, ale
bude to zavřeno v jeho stole.“ Hašek nelenil,
otevřel stůl násilím a vytáhl ze stolu, co leželo
navrchu. Byla to řádně vyplněná a podepsaná směnka
Jiřího Pichla. (V. Menger)
Z ediční poznámky
k Politickým a sociálním dějinám Strany mírného
pokroku v mezích zákona. |
 |
W |
|
|
pinka |
poplatek hostinskému za to, že povolil v provozovně hrát
karty - též "karetné". Důvod k vybírání tohoto poplatku je, že hrou zaujatí
karbaníci málo konzumují nápoje i nabízené jídlo. |
|
|
|
|
Do pinky že dali
úpis na pět set tisíc korun. Za chvíli vrazili tam
strážníci, dlaždič vykřik: ,Spas se, kdo můžeš,` ale
nebylo to nic platný. Zabavili bank, vedli všechny
na policii. Uhlíř ze Zderazu se zprotivil, tak ho
přivezli v košatince. |
|
Pimont |
postav si,
Pimonte, silnější
forposty,
zde se zřejmě
jedná o oblast v severozápadní Itálii Piemont (Piemonte), nikoliv o
nějakého vojenského potentáta Pimonta, jak jsem si původně myslel.
|
 |
W |
|
Uděšená paní
Müllerová pod dojmem strašného válečného zpěvu
zapomněla na kávu a třesouc se na celém těle uděšeně
naslouchala, jak dobrý voják Švejk dál zpívá na
posteli:
S Panenkou Marií a ty čtyry mosty
postav si, Pimonte, silnější forposty;
hop, hop, hop! |
|
Písecký Josef |
vlastním jménem
Josef Liška, vulgo Paclt se narodil 21.2. 1878 v
Kroměříži - †14.4.1954. Jak je patrno z policejní
přihlášky byl skutečně herec. Začal svoji uměleckou
dráhu jako herec v Pištěkově Aréně na Vinohradech,
později ve Švandově divadle na Smíchově. Při svém
vyčerpávajícím povolání studoval malířství na
Quastově soukromé škole v Písku a je tomu již dávno,
co pověsil herectví na hřebíček a cele se oddal
malířství. Doménou jeho malířství stalo se moře a
Jugoslávie. Byl u kolébky strany mírného pokroku a
vytvořil ve straně opozici [ediční poznámka v knize
Politické dějiny strany mírného pokroku v mezích
zákona]. Hašek o něm píše v článku
Intrikán herec Písecký a jeho drama. A
zejména
Život mezi Dacany . |
  |
|
|
|
pischen |
tady si Hašek zřejmě zahrál s dvojsmyslem. "A pischen" je
zkomolenina Ein
bißchen =
trochu
(v některých zemích Rakouska, se neurčitý
člen Ein
zkracuje na A). Navíc v Rakousku užívané
pischen znamená vulgárně totéž
co německé urinieren, pissen = močit, chcát. |
|
|
|
Dveře se otevřely,
objevila se služka a tázala se maďarsky, čeho si
přejí. "Nem tudom," řekl opovržlivě Vodička, "uč se,
holka, česky." "Verstehen Sie deusch?" otázal se
Švejk. "A pischen."
"Also sagen Sie der Frau, ich will die Frau sprechen,
sagen Sie, daß ein Brief ist von einem Herr draußen
in Kong." |
|
plac |
slangově - prostor, místo, prostranství.
Hilfplac
slangově pomocný prostor za linií fronty, kde je obvaziště raněných. My
jsme kasárenskému dvoru říkali buzerplac. To proto, že se
zde prováděla pořadová cvičení hraničící se šikanou.[z něm. der Platz].
Execírplac - slangově cvičiště [z něm. der
Exerzierplatz] |
|
|
|
|
"Ted' prej toho
hodně věšejí a střílejí," řekl jeden z mužů eskorty,
"nedávno nám četli na execírplace befél, že v
Motole vodstřelili záložníka Kudrnu, poněvadž
hejtman sekl šavlí jeho chlapečka, kerej byl na ruce
u jeho ženy, když se s ním v Benešově chtěla loučit,
a von se rozčílil...." |
|
"nedávno nám
vypravoval jeden raněnej kamarád v Budějovicích, že
když forykovali, že se podělal třikrát za sebou.
Napřed, když lezli nahoru z dekunků na
plac
před dráthindrnisy, potom, když je začali stříhat, a
potřetí že to pustil do kalhot, když se proti nim
hnali Rusové s bajonety a řvali urá...." |
|
"....proti němu se
vobjevil jeden Rus, chlap jako hora, a mazal si to
na něho s bajonetem a měl pořádnou kapičku u nosu.
Jak se mu von podíval na tu kapičku, na ten vozdr,
že se mu hned udělalo špatně a musel jít na
hilfsplac, kde ho uznali zamořenýho cholerou a
odpravili do cholerovejch baráků do Pešti, kde se
taky vopravdu nakazil cholerou." |
|
"...Pod Duklou šli
od nás saniteráci třikrát za sebou pro jednoho
raněného fénricha, který dostal bauchšus před
dráthindrnisama, a všichni tam zůstali, samý kopfšus.
Teprve čtvrtý pár ho přines, ale než ho odnesli na
hilfsplac, byl fénrich nebožtíkem." |
|
platfus |
slangově
- plochá noha [z něm. der Plattfuß] |
 |
|
|
|
Ty dva, kteří byli
pověšeni, zdráhali se propíchnout ženu a chlapce
jednoho čúžáka pod Šabacem a jednoročák od 9.
kumpačky byl zastřelen, poněvadž nechtěl jít kupředu
a vymlouval se, že má oteklé nohy a že je
platfus. |
|
plebán |
v římskokatolické církvi dnes již
neužívané označení kněze, ustanoveného mimo
biskupské sídlo pro péči o lid, ve středověku též
všeobecné označení pro faráře [ z lat. plebs = lid].
|
|
|
|
|
Džbán se mu
nakonec podařilo ukrást panu
plebánovi a do džbánu
načerpal z jedné studně, úplně pobité prkny, vodu.
Za tím účelem musel ovšem vytrhnout několik prken,
poněvadž ta studně byla tak opatřena, že v ní byla
voda podezřelá jako tyfosní. |
|
Pleve |
Vjačeslav
Konstantinovič von Pleve (rusky Вячеслав
Константинович фон Плеве, 20. dubna 1846 – 28.
července 1904 ) byl ruský ředitel carské policie
Ochranky a pozdější ministr vnitra německého původu.
Roku 1904 ho zabil revolucionář Jegor Sozonov.Pleve
odjel ráno 28. července 1904 ve svém kočáře ze sídla
Ochranky k Petrohradskému nádraží. V polovině cesty
jel Pleveho kočár přes most nad řekou Fontankou. Na
mostě stáli členové strany Eserů Jegor Sozonov a
Ivan Kaljajev. Jakmile se kočár přiblížil, Sozonov
vyskočil z části mostu určené pro chodce a hodil do
Pleveho kočáru bombu. Pleve byl těžce zraněn, ještě
tentýž den zranění podlehl. oba atentátníci z místa
činu uprchli. Zatímco Sozonov byl dopaden a odsouzen
k doživotnímu trestu, Kaljajev dokázal uprchnout a o
rok později zabít carova strýce, velkovévodu Sergeje
Alexandroviče. |
 |
W |
|
|
Intenzivní vzdělávací hnutí, které v létech 1904
hýbalo celou střední Evropou, mocné liberální ideje,
přicházející k nám ze vzbouřených ruských gubernií,
kde teroristi v období 1902-1904 rozvíjeli svou
největší činnost, kteráž válkou rusko-japonskou
jsouc podporována byla korunována ojedinělými
úspěchy, jakým bylo vyhození
Pleveho
do povětří a strýce carova Sergeje ve Varšavě,
nezůstalo ani u nás bez ohlasu. |
|
ploutev |
zde slangový výraz pro ruku. |
|
|
|
|
"...My si sedneme
naproti nim, jen jsme si überšvunky položili před
sebe na stůl, a povídáme si: ,Vy pacholci, my vám
dáme láňok,` a nějakej Mejstřík, kerej měl
ploutev jako Bílá hora, se hned nabíd, že si
půjde zatančit a že nějakýmu syčákovi vezme holku z
kola...." |
|
plucar |
kameninová nádoba na tekutiny. [z něm. der Plutzer] |
 |
|
|
|
"...dal mně
pohlavek a řek, že dostanu takových pohlavků sto,
když se někde vopovážím říct, že on to nesestavoval
a nespisoval, i kdyby si šel Ferdinand stěžovat k
našemu starýmu, že musím říct, že sluha Ferdinand je
lhář. Musel jsem mu to vodpřísáhnout před nějakým
plucarem s estragonovým voctem. A ten náš sluha
se začal mstít na tom koření pro krávy...." |
|
pluk |
vojenská část, taktický celek, který se dále
dělí na menší části - prapory. Německy das Regiment. |
|
W |
|
|
"U kterého
pluku
jste sloužil, pane hostinský?" "Na takovou maličkost
se nepamatuju, já jsem se nikdy o takovou hovadinu
nezajímal a nikdy jsem nebyl na to zvědavej,"
odpověděl pan Palivec, " |
|
Když totiž již
počtvrté poručík Dub dobýval se na záchod, dopáleně
vykřikl: "Kdo je tam?" "Kadet Biegler, 11.
marškumpanie, batalión N,
91. regiment," zněla hrdá odpověď. "Zde,"
představoval se konkurent přede dveřmi, "poručík Dub
od téže kumpanie." |
|
plundrovat |
slangově loupit, krást, ničit, vykořist’ovat, plenit.
|
|
|
|
|
A on zatím někde v
týlu plundroval kurníky. Válka změnila poměr pucfleka k pánovi a učinila z něho
nejnenáviděnějšího tvora mezi mužstvem. |
|
podagrista |
člověk postižený podagrou, čili dnou neboli uratickou
artritidou. To je zánětlivé kloubní onemocnění způsobené poruchou
metabolismu kyseliny močové a jejím ukládáním v těle. Typicky se
projevuje záchvatovitými bolesti a zarudnutím postiženého kloubu.
|
|
W |
|
|
"...když se
mašírovalo a učil se chodit. Když se měl votočit, to
mu bylo jedno, jakou haxnou to udělal, cáp, cáp,
cáp, třebas šest
šritů ještě šel kupředu a pak se teprve točil jako
kohout na vobrtlíku a při marši držel krok jako
podagrista nebo tancoval jako stará děvka vo
posvícení." Desátník si odplivl.... |
|
pohodný |
úkolem pohodného byla povinnost zajišťovat
likvidací uhynulých zvířat. Jinak antoušek, ras, drnomistr. Na Pankráci
byla "Rasovna" v místech, kde je dnes sídlo "České
televize" na Kavčích horách. Svoji činnost ukončila
kolem rok 1955. Ještě dnes cítím ten horzný smrad. Na
snímku je její poloha na mapě z roku 1938 vyznačena
červeně. Více na stránce
Rasovna |
 |
|
|
|
,"Jestli vás, až si trest odsedíte, nepřijmou
nazpátek do úřadu, nevím, jestli tak brzo najdete
druhý místo, poněvadž každej, i kdybyste chtěl
sloužit u pohodnýho, žádá od vás vysvědčení
zachovalosti. Ba, taková chvilka rozkoše, kterou
jste si popřál, se nevyplácí. |
|
Kanárka mořili hladem, jeden sluha angorské kočce
vyrazil jedno oko, stájový pinč byl od nich práskán
na potkání a nakonec jeden z předchůdců Švejka
odvedl chudáka na Pankrác k pohodnému, kde ho
dal utratit, nelituje dát ze své kapsy deset korun. |
|
Oba přátelé si opět ťukli. Ještě když Švejk se živil
prodejem psů do vojny, Blahník mu je dodával. Byl to
zkušený muž a vypravovalo se o něm, že kupoval pod
rukou z pohodnice podezřelé psy a zas je prodával
dál. |
|
Polák, firma |
nedalo mi, abych nezapátral po firmě
Polák, obchod s oleji a laky.
V adresáři z roku 1910
jsem nalezl, že v Dlouhé 39 měl obchod s oleji
Ferdinand Adler. A. J. Pollak obchodoval s tímto
zbožím v nedaleké Soukenické ulici č. 4. Přesto v
Dlouhé č.27 zastupoval Julius Pollak jakousi
firmu Chitz&Meller o které nevím, čím se zabývala. O
panu Tauchenovi můžeme jen předpokládat, že byl
skutečně zaměstnancem drogerie pana
Kokošky nebo
Průši, neboť jeho jméno,
coby příručí v této drogerii, se objevuje v Haškově
humoresce "Z
droguerie" a několikrát v románu. |
 |
|
|
|
Umínil si tedy, že zkusí své štěstí v lékárnách. V
první dali ho vyvést laborantem. V druhé chtěli
telefonovat na ochrannou stanici a ve třetí mu řekl
provizor, že firma Polák v Dlouhé třídě, obchod
olejem a laky, bude mít rozhodně žádaný olej na
skladě.
Firma Polák v Dlouhé třídě byla opravdu firma
agilní. Nepustila žádného kupce, aby neuspokojila
jeho přání. Chtěl-li balzám kopajvu, nalili mu
terpentýn a bylo také dobře. Když Švejk přišel a
přál si za deset korun olej posvěcený od biskupa,
řekl šéf k příručímu: "Nalejou mu, pane Tauchen,
deset deka konopného oleje číslo tři." |
|
polévkové
ústavy |
byly dobročinné spolky, zřizované pří
školách, většinou místní šlechtou, politiky nebo
bohatými měšťany, sedláky. Vařila se polévka pro
nejchudší děti. Místo, aby se řešilo sociální
postavení těch chudáků, tak si takto odlehčovali
bohatí a politicky angažovaní svému svědomí. Ostatně
řada spolků a nadací plní tento odlehčovací účel i
dnes obdobným způsobem. Polévkový ústav popisuje
Hašek v humoresce „Jak
u nás vařili bramborovou polévku pro chudé děti“
(Zpracováno v r. 1952 ve skvělém povídkovém filmu
Haškovy povídky ze starého mocnářství). Dobročinnost
správně ohodnotil Ignát Herrmann ve své dílku Otec
Kondelík a ženich Vejvara (1898), kde Kondelík
odpovídá manželce asi v tomto smyslu: “Veškerá
dobročinnost je k ničemu. Dětem rozdají tvrdou
vánočku a šedé ústavní šatičky, dají si zahrát Hej
Slovane a je po dobročinnosti.“ (rovněž skvěle
filmově zpracováno v roce 1937). |
 |
|
|
|
"Moh to ten náš
nebožtík," řekl Švejk, "vodevzdat
polívkovýmu
ústavu města Prahy, ale takhle je to přeci jen
lepší, von by si třeba pan starosta za ten vobnos
koupil jitrnici na gábl." "Inu, krade se všude,"
řekl telefonista Chodounský. |
|
"poloprďoch" |
slovo netřeba rozsáhle vysvětlovat.
Hašek jej krásně
vysvětluje ve spojitosti s lajtnantem Dubem.
Používá se též výraz "prďola", "starý prďola" - "poloprďola".
Je stejného významu, jen je to jemnější, až trochu
něžný stupeň "Prďocha". Základ slova je odvozen od
přirozené lidské vlastnosti vypouštět plyny
-slangově prdět. |
|
|
|
|
Ve vojenském slovníku slovo „prďoch“ bývalo odedávna používáno s
velkou láskou, a hlavně toto čestné nazvání patřilo
plukovníkům nebo starším
hejtmanům a majorům a bylo to jisté stupňování
používaných slov „dědek
prevítská“. |
|
ponorka "E" |
o
její činnosti četl Lukáš ve vlaku do Č.
Budějovic. Písmenem "E" však byly v c. a k.
a německé armádě označovány
jednomístný ozbrojený letoun, poháněný motorem o
výkonu menším než 150 k. Ponorky se označovaly písmenem "U" [das Unterseeboot].
|
 |
|
|
|
Nadporučíkovi bezděčně zacvakaly zuby, vzdychl si,
vytáhl z pláště Bohemii a četl zprávy o velkých
vítězstvích, o činnosti německé
ponorky E na
Středozemním moři, a když přišel na zprávu o novém
německém vynálezu na vyhazování měst do povětří
pomocí zvláštních bomb vrhaných z létadel, které
vybuchují třikrát za sebou, byl vyrušen hlasem
Švejka, který promluvil na holohlavého pána:
"Dovolte, vašnosti, neráčíte být pan Purkrábek,
zástupce banky Slávie?" |
|
Port Arthur |
Obléhání přístavu Port Arthur (dnes město Lü-šun-kchou v
Číně) byla operace v průběhu
rusko-japonské války 1904-1905, ve které byli Rusové poraženi a
museli se vzdát tohoto přístavu ve prospěch Japonska. Zde však je myšlen bordel v Českých
Budějovicích . Pan Hodík uvádí, že byl v ulici Na pěkné vyhlídce. Tato ulice se
však v Budějovicích nevyskytuje. Na Rudolfovské třídě se kdysi vyskytoval statek "Na
pěkné vyhlídce" viz monografie
České Budějovice z roku 1892 na stránce 30. Byla zde postavena
Hospodářská škola, dnes domov mládeže (Rudolfovská 92). Lze však jen
těžko
předpokládat, že někde v okolí mohl být onen vykřičený dům. Je to
daleko od vojenských objektů a mimo dosah tehdejšího ruchu velkoměsta.
Viz hospody. |
|
W |
|
|
Jak se seprali v
Port Arthuru, u Růže a v jiných četných
zábavních místnostech jihočeské metropole. |
|
Zajímavé bude, jak náš batalion
přepadne spícího nepřítele, k čemuž ovšem je potřeba slohu
,Ilustrovaného válečného zpravodaje’, který vycházel u Vilímka za
rusko-japonské války. |
|
polír |
slangově - stavbyvedoucí. Dohlíží na
dodržování technologické kázně, projektu a
bezpečnosti na stavbě [ z něm. der Polier]. |
|
|
|
|
Kdybyste byl znal starýho Vejvodu,
políra z Vršovic, ten
vám si, pane lajtnant, umínil, že nebude pít žádný
nápoje, po kterých by se vopil. |
|
porybný |
úkolem
porybného je zajišťovat chov a výlov ryb ve svěřené oblasti
rybníkářského hospodářství. Takové oblasti se někdy říká
bašta a od toho také vyplývá název povolání
baštýř. |
|
|
|
|
"Zde je to samý
pytlák," odpověděl závodčí, "předešlého strážmistra
chtěli hodit do vody. Porybný
na baště střílí jim štětiny do zadnice, ale to není
nic platné. Nosejí v kalhotech kus plechu." |
|
Byla až v
kanceláři knížete pána na Hluboké a stěžovala si, že
má s těmi hajnými trápení. Tak jí odporučili
porybnýho Jareše z
ražické bašty. A co byste řekli, utopili jí ho při
lovení rybníka, a měla s ním dvě děti. |
|
post |
na vojně: slangově stanoviště, stráž, strážný, místo [z
něm. der Posten]. |
|
|
|
|
Já jsem si vod tý
doby dával na sebe největší pozor, ale neuhlídal
jsem se. Stál jsem post
u magacínu a na stěně každej post na zeď
vždycky něco napsal. |
|
Stál tam
post,
poněvadž všechno z nařízení hejtmana Ságnera muselo být feldmäßig. Posti se tedy rozestavili podle cenností ešalonu po obou stranách a
dostali „feldruf“ a „losung“ z kanceláře batalionu. |
|
pošušňáníčko |
slangově - pochoutka, lahůdka, slast. |
|
|
|
|
"...Šunky jsem dal
do slanýho láku, a takovej pěknej pečenej kousek z
láku s bramborovejma knedlíkama, posypanejma
škvarkama, a se zelím, to je
pošušňáníčko. Po tom se pije pivičko. Člověk
je takovej spokojenej. A to nám všechno vojna
vzala." |
|
potravní čára |
od 25.5.1829 bylo mocnářství rozděleno na "venkov" a
"uzavřená města". A právě pomyslná hranice kolem těchto
uzavřených měst tvořila potravní čáru. Při dovozu potravin do města, byl
dovozce, při překročení této hranice, povinen zaplatit potravní daň. Ta
se platila v k tomu zřízených stanovištích na přístupových cestách do
města. Těm se říkalo akcíz [z něm. die Akzise = potravní daň ].
Výběrčímu zřízenci se říkalo "akcízák". |
 |
|
|
Švejk se bavil s
drožkářem o vojně.
Drožkář byl rebelant. Dělal různé poznámky o
vítězství rakouských zbraní, jako: "Ti vám to v
Srbsku nahnuli" apod. Když přejížděli
potravní čáru, ptal se
zřízenec, co vezou.
Švejk odpověděl: "Trojici boží a Panenku Marii s
feldkurátem." |
|
potrhlý |
Slangově - blázen, též cvok,mimoň, podivín. |
|
|
|
|
Důstojníci zatím
přemýšleli o tom, že se plukovník Schröder zbláznil
nadobro. Byl sice už dávno
potrhlý, ale přec nedalo se očekávat, že ho
to chytne tak najednou. |
|
pozdvihování |
[lat. elevatio] je
část katolické bohoslužby, při které kněz pozdvihne
hostii a číši s mešním vínem . Hostie symbolizuje
Kristovo tělo a mešní víno jeho krev - Nejsvětější
Svátost.
|
 |
|
|
|
Tím jsem končil,
vy uličníci, a žádám od vás, abyste při mši chovali
se slušné, aby se nestalo jako posledně, že si vzadu
vyměňovali erární prádlo za chleba a žrali ho při
pozdvihování." |
|
Generál Fink také
rozhodoval o tom, jaký pořad bude mít při takové
příležitosti mše, a nejraději by si byl vždy přál
něco na způsob Božího těla s oktávou. Měl též ve
zvyku, že když při mši bylo již ukončeno
pozdvihování, přicválal na cvičiště na koni k
oltáři a zvolal třikrát: "Hurá - hurá - hurá!" |
|
Prága |
Praga je historická čtvrť Varšavy.
Nachází se na východním břehu řeky Visly. První
zmínka o ní pochází z roku 1432, do roku 1791 se
jednalo o samostatné město. Je jasné, že se zde, až
do holokaustu, hovořilo hlavně Jüdisch, tedy směsí
hebrejského a německého jazyka narozdíl od české
Prahy (Prag) kde se hovořilo spisovnou němčinou.
Takže, když například nějaký zbohatlý angličan chtěl
svého syna poslat někam, aby se naučil německy a
popletl si Prag in Böhmen s Praga in
Warschau, vraátil se mu synek mluvící židovskou
němčinou. V době konfliktu 1. světové války patřila
Varšava carskému Rusku. |
|
W |
|
|
„To nemusíš zapírat,“ pokračoval s určitostí
šikovatel tlumočník, „každý z vás zajatců, který
uměl německy, byl žid, a basta. Jak se jmenuješ?
Švejch? Tak vidíš, co zapíráš, když máš takové
židovské jméno? U nás se nemusíš bát přiznat se k
tomu. U nás v Rakousku se nedělají pogromy na židy.
Odkuď jsi? Aha, Prága,
á to znám, to znám, to je u Varšavy. Taky jsem tu
měl před týdnem dva židy z Prágy od Varšavy,
a tvůj pluk, jaké má číslo? 91?“ |
|
Prager Tagblatt |
Prager Tagblatt [Pražský deník] bylo pokrokové denní
periodikum, respektive noviny, vycházející v Čechách a později v
Československu v letech 1877–1939, psané německy. Prager Tagblatt byl
považován za nejvlivnější liberálně demokratické německy psané noviny v
Čechách. Jeho vydávání skončilo nacistickou okupací v roce 1939. |
 |
ANNO |
|
|
"Pane nadporučíku," pokračoval
plukovník, "považujete za správné jezdit na ukradeném koni? Nečetl jste
inzerát v Bohemii a v Tagblattu, že se mně ztratil stájový proč? Vy jste nečetl
inzerát, který dal váš představený do novin?" |
|
pragmatická sankce |
Pragmatická sankce je obecné označení pro panovníkem
vydaný zákon základní důležitosti, který má být považován za trvalý a
nezrušitelný. |
|
W |
|
|
".....František
Škvor, pro velezrádu, a později snad taky
vodpravenej kvůli nějakej
pragmatickej sankci. ..." |
|
Pragnâ-Paramitâ |
Prajñāpāramitā - jedno z budhistických učení -
súter v překladu znamená "Dokonalá moudrost". |
 |
W |
|
|
Na vojně ulil se k důstojnické kuchyni regimentu a
velice často připálil nějakou pečeni, když se zabral
do čtení překladů staroindických suter
Pragnâ-Paramitâ ... |
|
Vaněk dostal takovou chut Balounovi říct něco
nepříjemné mravoučného, když vtom ho předešel kuchař
okultista Jurajda, který odložil svou zamilovanou
knížku, překlad staroindických súter
Pragná-Paramita, a
obrátil se na zdrceného Balouna, který se ještě více
shrbil pod tíhou osudu |
|
prášek |
zde mlynářský učeň, zaměstnanec mlýna. Běžně pracoval pod
vedením majitele mlýna - pana "otce" mlynáře tým složený z mužů, kterým
se říkalo : stárek - hlavní, nejstarší mlynář, mládek vyučený mladší
mlynář - a prášek. |
|
|
|
|
...a nebejt mýho
práška, takovýho malýho chlapce, který mně
tu kost vytáh, tak už jsem tu dnes s vámi neseděl a
ani se tý světový vojny nedočkal.
Ba, ba. Ten můj prášek, ten byl čipera.
Takovej maličkej, baculatej, zavalitej, sádelnatej
-...“
Švejk přistoupil k Balounovi: „Ukaž jazyk!“
Baloun vyplázl na Švejka svůj jazyk, načež Švejk
obrátil se ke všem, kteří byli ve vagonu: „To jsem
věděl, sežral i toho svýho práška.
|
|
Právo lidu |
Právo lidu byla česká sociálně
demokratická tiskovina. Vzniklo v roce 1893 jako
místní sociálně demokratický časopis v Kuklenech u
Hradce Králové, o rok poději začalo být vydáváno v
Humpolci.
Roku 1897 redakce přesídlila do Prahy a z Práva lidu
se stal ústřední orgán Českoslovanské strany
sociálně demokratické dělnické. Během rozkolu ve
straně v letech 1919–1920 zaujímali v redakci
většinu příznivci levice. K redaktorům listu patřila
řada předních politiků, publicistů a literátů, mimo
jiné F. Soukup, A.
Němec, B. Šmeral, R. Bechyně, J. Stivín (1911–1938
šéfredaktor), F. V. Krejčí, A. M. Píša, J. Seifert.
, vydavatel A. Němec byl však příznivcem pravice.
Spor vygradoval v září roku 1920, kdy levicoví
redaktoři začali vydávat vlastní noviny Rudé právo,
orgán ČSSD - levice, od roku 1921 Komunistické
strany Československa. Duchovním otcem názvu nového
listu byl tehdejší dlouholetý redaktor Práva lidu a
vedoucí redaktor jeho večerníku
Jan Skála.Právo lidu zůstalo orgánem ČSSD.
V průběhu utužování politického systému po
mnichovské zradě se ČSSD stala součástí Národní
strany práce. Právo lidu začalo od 1. ledna 1939
vycházet pod názvem Národní práce. Po osvobození
roku 1945 bylo obnoveno pod původním názvem.
Po sloučení ČSSD s KSČ v červnu 1948 bylo vydávání
zastaveno, část redakce přešla do Rudého práva. ČSSD
Právo lidu nakrátko obnovila po revoluci v rove
1989. |
 |
W |
|
|
Ozdobeni
slovanskými trikolórami spráskali tam Pelanta, osm
českých anarchistů a naposled redaktora
Práva lidu přítele Skálu, který opožděně přišel
po naprostém debaklu spráskaných odpůrců carových a
vida tolik lidí pohromadě, ve stranickém nadšení
domníval se, že to musí být samí sociální demokraté,
a zvolal uprostřed toho davu: „Pryč s carem, hanba
carovi!“ |
|
Pražské úřední listy |
jednalo se asi o úředního oznamovatele v němž se
vyhlašovaly nebo uveřejňovaly zpravidla různé právní předpisy, úřední
usnesení, rozhodnutí, opatření nebo oznámení (sdělení). Po vzniku
Československa je nahradily Úřední listy Republiky Československé.
Přestaly vycházet v roce 1962, kdy je nahradila Sbírka zákonů. Bohužel
jsem nikde nenašel, kde jsou uloženy ani jsem
nepochopil, proč se tam popisoval hrdinský čin o jednoročáku
Dr. Vojnovi. |
|
|
|
|
...tak jsem čet v Pražskejch úředních
listech ještě hezčí případ vo nějakým
jednoročním dobrovolníkovi Dr Josefu Vojnovi.... |
|
prdelkovat se |
slangově a vulgárně - lenošit, toulat
se, potloukat se, totéž co
flákat se |
|
|
|
|
Přeci to nestojí
za to, když je světová vojna,
prdelkovat se jenom kolem hranic. |
|
Prešpurk |
slangově Pressburg. Ano, takto se
nazývala dnes slovenská Bratislava. Maďarsky Pozsony,
latinsky Posonium, do roku 1919 slovensky Prešporok/Prešporek,
do roku 1919 česky Prešpurk. |
 |
W |
|
|
„…To nám četli v rozkaze, že nám táhne na pomoc
třetí armádní sbor, aby nás nerozbili mezi tím
Blatenským jezerem a
Prešpurkem, až budeme forikovat proti
druhýmu armádnímu sboru…“. |
|
prevít |
nadávka - darebák,
ničema, též něco nekvalitního, zákeřného [z něm. das Privet]. |
|
|
|
|
"Nikdy v životě
jsem neviděl takovou snůšku blbostí, a ještě ke
všemu pošle s tím podezřelým chlapem takový dobytek,
jako je jeho závodčí. Mě ty lidi ještě málo znají,
já dovedu být prevít.
Dokud se třikrát denně přede mnou strachy
nepodělají, tak jsou přesvědčeni, že si dám na sobě
dříví štípat " |
|
"To byla moc hodná
ženská, ale když byla přece jenom
prevít, pane
obrlajtnant, vona zastávala všechny svý povinnosti
na poště, ale měla jen jednu chybu, že myslela, že
ji všichni pronásledujou, že mají na ni spadýno, a
proto po denní práci podávala na ně oznámení k
ouřadům podle toho, jak se všechny ty okolnosti
sešly. |
|
Princip Gavrilo |
* 25. 7. 1894 – †28. 4.1918
bosenskosrbský politický aktivista, který 28. června 1914 v Sarajevu
spáchal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu
Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku
Žofii Chotkovou, vévodkyni z Hohenbergu.
Tato událost podnítila Rakousko-Uhersko k akci vůči Srbsku, která vedla
k zahájení první světové války. |
 |
W |
|
|
Ale na pana arcivévodu si
koupili jistě něco lepšího, a taky bych se chtěl vsadit, paní Müllerová,
že ten člověk, co mu to udělal, se na to
pěkně voblík. To vědí, střílet pana arcivévodu, to je moc těžká práce. |
|
prosrat |
vulgárně prohrát [od slovesa srát]. |
|
|
|
|
"Dnes je náš pan
strážmistr nějak smutnej, jako by nebyl ve svej
náladě." Tu odcházel domů a po jeho odchodu vždy
někdo řekl: "Naši to zas někde v Srbsku
prosrali, že je
vachmajstr takovej nemluva." |
|
pro forma |
z formálních důvodů, k zachování zdání, naoko [z lat.]. |
|
|
|
|
Což kdyby, použiv
jeho noční nepřítomnosti, ten prchl. Závodčí je sice
spolehlivý člověk, opatrný, ale utekli mu již dva
vandráci. Fakticky bylo tomu tak, že se s nimi
nechtěl jednou v zimě tahat ve sněhu až do Písku,
tak je u Ražic v polích pustil a vypálil ránu do
vzduchu pro forma. |
|
profous |
slangově [něm. der Profos] byl
vojenský gážista, zaměstnaný jako správce vojenské
věznice. Nebyl voják v pravém smyslu. Byl zařazen do
skupiny H - osoby vojska pobírající gáži, ale bez
hodnosti. |
|
|
|
|
„Voběsil se na
kšandě,“ řekl Švejk, čistě si tvrdý klobouk. „A ta
kšanda nebyla ani jeho. Tu si vypůjčil od
profousa , že prý mu
padají kalhoty. Měl čekat, až ho zastřelejí? To
vědí, paní Müllerová, že v takový situaci jde
každému hlava kolem. Profousa za to degradovali a
dali mu šest měsíců. |
|
Procházka Oskar |
Rakousko-uherský konzul původem Čech z Brna,
působil před první světovou válkou jako konzul v Prizrenu (dnes Kosovo)
a poté ve Skopje (dnes hl.m. Makedonie). Jeho činnost téměř
zapříčinila (nechtěně) začátek 1.světové války o dva roky dříve. V
roce1912 po svém přesunu z Prizrenu do Skopje ztratil konzul Procházka
náhle spojení, což vyvolalo ve Vídni mnoho dohadů a rakouský tisk
vyzýval k ozbrojenému zásahu proti Srbsku. Rakouská vláda vyslala do
Skopje svého diplomata, který našel Procházku v pořádku a od Srbů
zjistil, že mu kontrolovali poštu a na nějakou dobu ho i zavřeli,
jelikož vykonával činnost neslučitelnou s postavením diplomata.
Konkrétně byl obviněn z toho, že agitoval mezi kosovskými a makedonskými
Albánci, aby padli za císaře pána v boji proti Srbům. Podle "zuřivého
reportéra" Egona E. Kische se ale věci měli trochu jinak – Procházka prý
poslal do Vídně telegram, který mu snaživý úředník na poště přeložil
tak, že Procházka neposlal telegram se sdělením, že se již nachází ve
Skopji (srbsky „u Skoplje“), nýbrž že je „uskopljen“, tj.
vykastrován. Z tohoto pramálo vznešeného důvodu
mohla válka vypuknout o dva roky dříve. Hašek
se o něm zmiňuje v románu dvakrát.
Dále se jméno konzula
Procházky objevuje v humoresce
"Bojovnost vídeňských křesťanských sociálů."
ve které zejména popisuje průběh nemoci Imbecillitas
bellicosa, válečné zblbnutí. |
  |
|
|
|
".....Nešťastnou
náhodou ještě nad tím nápisem byl jinej: ,My na vojnu nepůjdeme, my se
na ni vyséreme,` a to bylo v roce 1912, když jsme měli jít do Srbska
kvůli tomu konzulovi Procházkoví....." |
|
.takto o něm
hovoří poručík Dub:........Pamatuji se dobře,
že asi před dvěma lety jsem prohlásil v rozmluvě s panem okresním
hejtmanem, že Itálie, bylo to v době balkánské války při aféře našeho
konzula Prohasky, čeká na nejbližší příležitost nás zákeřně
napadnout. - A teď to máme!" |
|
proviant |
na vojně obecně potraviny. |
|
|
|
|
provisor |
zde správce lékárny, jinak též zastupující duchovní.
|
|
|
|
|
Umínil si tedy, že
zkusí své štěstí v lékárnách. V první dali ho vyvést
laborantem. V druhé chtěli telefonovat na ochrannou
stanici a ve třetí mu řekl provizor, že firma Polák
v Dlouhé třídě, obchod olejem a laky, bude mít
rozhodně žádaný olej na skladě. |
|
Průmyslová jedonta |
celým názvem "Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách",
sdružení na podporu průmyslu a živností v českých zemích. Založena v
Praze 1.3.1833 příslušníky šlechty zainteresovanými na
průmyslovém podnikání. Náplní byla zejména osvětová činnost. V roce 1844
odstraněn aristokratický ráz a umožněn vstup české i německé buržoazii a
české liberální inteligenci. Činnost ukončena za 1. světové války. |
|
W
slovník |
|
|
"...sám budu vzdělávat, abych nezůstal pozadu, a chodil jsem do
čítárny Průmyslové jednoty v
Praze, ale poněvadž jsem byl roztrhanej a
svítily mně díry na zadnici, tak jsem se nemoh
vzdělávat,...." |
|
Prusko
|
zastarale Prusy (lat. Borussia, Prutenia, něm. Preußen,
prusky Prūsa) bylo historický státní útvar s proměnlivým územním
rozsahem. Původní Prusy představovaly území ve východním Pobaltí mezi
dolní Vislou a dolním Němenem (dnešní jihozápadní Litva, Kaliningradská
oblast Ruské federace, Varmie a Mazury v Polsku). Prusko rakouská
válka byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským
královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci
na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho
spojenci na straně druhé o převahu v Německém
spolku. Skončila dne 3. července 1866 bitvou u
Hradce Králové porážkou Rakouska. Na snímku je jeden
z 1400 památníků, které jsou rozesety v širokém
okolí bitvy. |
 |
W
W
Preussen |
|
|
"Asis se narodil na nešťastné planetě," znalecky a
se soucitem poznamenal malinký, "u nás v Jasenné u
Josefova ještě za pruský
války pověsili také tak jednoho. Přišli pro
něho, nic mu neřekli a v Josefově ho pověsili." |
|
Při popravách provinilců účinkují vždy kněží,
obtěžujíce svou přítomností delikventa. V
Prusku vodil pastor
ubožáka pod sekyru, v Rakousku katolický kněz k
šibenici, ve Francii pod gilotinu, v Americe kněz na
elektrickou stolici, ve Španělsku na židli, kde byl
důmyslným přístrojem uškrcen, a v Rusku bradatý pop
revolucionáře a tak dále. |
|
Vezměme si například Švejdy, za tý třicetiletý
vojny. Vodkud až nepřišli, a dostali se až k
Německýmu Brodu a na Lipnici, kde událi takovou
paseku, že ještě dodneška se tam mluví v hospodách
po půlnoci švédsky, takže si navzájem nikdo
nerozumí. Nebo Prušáci,
ty taky nebyli jen přespolní, a na Lipnici je po
nich Prusů habaděj. |
|
Průša František |
Skutečná románová osoba.. Hašek u Průši také na Karlově
náměstí pracoval. Více se dočtete v článku
Ferdinand Kokoška & spol.
|
 |
|
|
|
"Kterýho Ferdinanda, paní Müllerová?" otázal se
Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena, "já znám
dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty
Průši a vypil mu tam
jednou omylem láhev nějakého mazání na vlasy, a
potom znám ještě Ferdinanda Kokošku, co sbírá ty psí
hovínka. Vobou není žádná škoda." |
|
pryčna |
celodřevěná postel včetně dřevěného podhlavníku.Pamatuji
jí ze svého pobytu ve vězení v ruzyňských kasárnách v roce 1970. Dostal
jsem sedm dní po službě tzv. "s dekou". Deku si každý vězeň přinese
svoji. [z něm. die Pritsche a to údajně středohornoněmeckého
britissa = tenké prkno] |
|
|
|
|
V separaci na pryčně
seděl zadumaně jeden muž. Seděl apaticky a na jeho
vzezření bylo vidět, že nevěřil tomu, když zaskřípal
klíč ve dveřích separace, že se mu otvírají dveře na
svobodu. |
U majora však toto zívnutí přemístilo jeho myšlení v
ty mozkové záviny, kde lidstvo chová dar zpěvu.
Zapadl zcela nenuceně na Švejkův kavalec na
pryčně a takovým hlasem,
jaký vyráží podřezané podsvinče před svým skonem,
ječel:
Oh, Tannenbaum! Oh, Tannenbaum, |
|
Přemyšl |
Przemyśl; lat. Praemislia; něm.
Prömsel; ukr. Перемишль je historické město v polské
Haliči na řece San, asi 10 km od hranic s
Ukrajinou.Bývala zde jedna z největších pevností C.ak.
armády.První obležení pevnosti probíhalo v období 26.9. -
9.10.1914. Rusové však byli nuceni ustoupit. Ve druhém obležení, které
začalo 8.11.1914 však byli úspěšnější. Po nejdelším obléhacím manévru 1.
světové války, které trvalo 137 dní, vyčerpaní, vyhladovělí obránci
pevnosti Přemyšl kapitulovali 23.3.1915. Bylo zajato 9 generálů včele s
velitelem pevnosti Hermannem Kusmankem, 93 vyšších důstojníků, 2500
důstojníků a 117 000 vojáků.
O
obléhání a kapitulaci více zde. Zpět, do rukou
mocnářových, byl Přemyšl dobyt 3.6.1915. |
 |
W
Anno |
|
|
Švejk posadil se
na lavici ve vratech a vykládal, že v bitevní frontě
karpatské se útoky vojska ztroskotaly, na druhé
straně však že velitel
Přemyšlu generál Kusmanek přijel do Kyjeva a
že za námi zůstalo v Srbsku jedenáct opěrných bodů a
že Srbové dlouho nevydrží utíkat za našimi vojáky. |
|
Poručík Dub zahloubal se do spisu sestaveného
majorem z Přemyšlu, a
když dočetl, zvolal slavnostně k Švejkovi: "Teď je s
tebou amen, kam jsi dal erární uniformu?" |
|
"přes čas" |
zde, když neměli vycházku přes
večerku. Vycházky vojáků v rámci posádky byly do
večerky. Nevím jak to bylo "za rakouska" ale v
Československé lidové armádě to platilo pro vojíny.
Odznak "Vzorný voják" ("vzorňák") nebo dosažení
kvalifikačního stupně odbornosti 1. třídy
(třídnost), byla hodina navíc. Poddůstojníci měli k
tomu ještě hodinu navíc. Takže například
poddůstojník - "vzorňák" s třídností jedna měl nárok
na vycházku do 01:00 hod. Většinou to bylo málo
platné, protože posádkový velitel nařídil vycházky
maximálně do 24:00 hod. Hašek používá i formu psanou
dohromady "přesčas". Viz též
štrajch. |
 |
|
|
|
,Poslušné hlásím, pane major, že když přetáhnu,
pociťuju v sobě vždy jakejsi nepokoj, strach ' a
výčitky svědomí. Jestli však, když dostanu
přes čas, vrátím se v
pořádku včas do kasáren, tu se mé zmocňuje nějakej
blaživej pokoj, leze na mne vnitřní spokojenost.` |
|
Proto taky, kterej voják má dneska
přesčas a nevrátí se do kasáren a natáhne to
až na druhej den, ten že proved zemězradu, poněvadž
takovej vožralej chlap netrefí ani jednoho člověka,
když budou salvy, a ještě bude střílet do vzduchu. |
|
připitomělý |
expresivně - nechápavý, zmatený.Od slova pitomec, pitomý. |
|
|
|
|
A starý generál procházel se dál před frontou,
provázen hejtmanem Ságnerem, a zastavil se před
jedním mladým vojákem, aby jaksi celé mužstvo
nadchl, a otázal se ho, odkud je, jak je stár a
má-li hodinky. Voják sice jedny měl, ale poněvadž
myslel, že dostane od starého pána ještě jedny,
řekl, že žádné nemá, načež stařičký chcípáček
generál s takovým
připitomělým úsměvem, jako to dělával císař
František Josef, když oslovovával někde ve městech
starosty,.... |
|
pucovat |
slangově - čistit [z něm. putzen]. |
|
|
|
|
Desátník si odplivl: "Vyfasoval schválně hodně
rezavej kvér, aby se naučil
pucovat, dřel ho jako pes čubku, ale kdyby
si byl koupil ještě vo dvě kila koudele víc, tak
nepropucoval nic. |
|
"Nechtěl jsem pucovat hajzly
na hauptvaše," odpověděl, "tak mě vedli až k
obrštovi. A to je pěkná svině. Začal na mne křičet,
že prý jsem zavřen na základě regimentsraportu a že
jsem obyčejný arestant,... |
|
pučálka |
staročeský pokrm chudých z
naklíčeného, napučeného suchého hrachu. Zkuste to,
není to špatné. Baloun (a já také) by si ho asi doplnil kusem
uzeného nebo vyškvařenou slaninou:
Hrách dát do větší ploché nádoby a zalít vlažnou
vodou. Uložit na teplé místo a nechat 1 až 2 dny
naklíčit.Vodu slít a hrách zalít pouze do poloviny.
Třetí den obvykle vyraší klíčky. Potom naklíčený
hrách scedit, nechat na sítu okapat a na rozehřátém
sádle krátce opražit.
|
 |
|
|
|
"...Táta žral pučálku,
a já hrách ani vidět, jen samou drůbeř...." |
|
punkt |
slangově bod, místo [z něm. der Punkt]. |
 |
|
|
|
"..Četli v Národní politice o tom obrlajtnantovi
Bergrovi od dělostřelectva, který si vylezl na
vysokou jedli a zřídil si tam na větvi
beobachtungspunkt?..."
[pozorovatelna viz obrázek] |
|
,kdyby nebyly letos manévry, tak by se vaše šišatá
hlava ani na vojnu nehodila, ale takhle se bude
alespoň podle vaší šišky artilérie nastřelovat, když
přijdem do krajiny, kde nebude žádnej lepší
punkt k orientaci.` |
|
Velitel zásobovacího punktu se nebál. Řekl
generálovi přímo do očí, že se rozkazy mění každou
hodinu. |
|
Puškin Alexandr Sergejevič |
Александр Сергеевич Пушкин byl ruský básník,
prozaik a dramatik. Bývá považován za zakladatele moderní ruské
literatury. Představitel revolučního romantismu. Hašek zde použil
doslovný překlad verše z
Evžena Oněgina. |
 |
W |
|
"Milý příteli,"
vykládal dál, "pozorujeme-li to všechno v měřítku
naší milé monarchie, dospíváme neodvolatelně k tomu
závěru, že je to s ní právě tak jako se strýcem
Puškina, o kterém ten
napsal, že nezbývá jen, poněvadž strýc je
chcíplotina,
vzdychat i myslet pro sebe,
kdypak čert vezme tebe!" |
|
půst post |
zde druh trestu: den bez jídla [z církevního postit se a
něm. die Faste]. |
|
|
|
|
"Držel se dost
dlouho," poznamenal muž simulující, že má jednu nohu
kratší o celý decimetr, "ne jako ten, co simuloval,
že ho ranila mrtvice. Stačily tři chininy, jeden
klystýr a jednodenní půst.
Přiznal se, a než došlo k pumpování žaludku, nebylo
po mrtvici ani památky. |
|
Pepík Vyskoč
choval se u soudu jako na pastvě nebo mezi sousedy.
Na všechny otázky mečel jako koza a po vynesení
rozsudku vyrazil ze sebe "Méé, hop!" a vyskočil. Byl
za to disciplinárně potrestán tvrdým lůžkem o
samovazbě a třemi posty.
Neplést s postem coby stanovištěm. |
|
putyka |
slangově hospoda nevalné pověsti,
krčma, nálevna [z něm. die Budike], jinak též kanjpa
[z něm. die Kneipe]. |
|
|
|
|
…a chránil
je vůči jiným regimentům, když šlo hlavně o cizí
patroly, které jeho vojáky vyzdvihovaly z
putyk, když neměli
„přes čas“. |
|
R |
|
|
|
rabovat |
Rabování je zde chápáno v přeneseném smyslu. Ve
skutečnosti toto slovo znamená významově loupit, drancovat. Tady to
znamená, že musí forhont vzít nabízenou kartu,
která určuje trumfy na počátku hry. Většinou se to praktikuje tehdy, kdy
v banku je malá hotovost, tedy na počátku hry a když je rozebrán bank.
Hraje se tak, že „ všechno jde, všechno se rabuje“. To znamená, že se
nikdo z hráčů nesmí vzdát hry a forhont musí přijmout - „rabovat“
nabízenou kartu určující trumfy ve hře i když je to pro něj nevýhodné
například hodnota 8 . Je to proto, že hra nabývá hned v počátku na
dramatičnosti. Ale vždycky se jedná o počáteční dohodu, jak se bude
hrát. Například takto se asi dohodli hráči v románu: |
|
|
|
|
„Při kaufcviku,“ tvrdil Švejk, „musí se
rabovat
jenom eso a sedma, ale pak se můžeš vzdát. Vostatní karty rabovat
nemusíš. To už děláš na svoje risiko.“ |
|
Radecký Jan Josef Václav
hrabě z Radče |
polní maršál Rakouské armády českého
původu * 2.11.1766 †5.1.1858. Jeho největší úspěch byla funkce náčelníka
štábu bitvy národů u Lipska, kde se nemalou měrou zasloužil o porážku
tehdejšího nepřítele Evropy číslo jedna - francouzského císaře
Napoleona. Proto jsme mu zbourali na Malostranském náměstí jeho pomník.
Naštěstí bronzovou sochu od Emanuela Maxe z roku
1858 žádný napravovatel dějin nenechal přetavit. Je
v lapidáriu na pražském Výstavišti, dříve Park
kultury a oddechu Julia Fučíka. |
 |
W
|
|
|
A dobrý voják
Švejk šel skromné v průvodu ozbrojených ochránců
státu. Bajonety svítily v záři slunce a na Malé
Straně obrátil se Švejk před pomníkem
Radeckého k zástupu,
který je vyprovázel: "Na Bělehrad! Na Bělehrad!" A
maršálek Radecký snivě se díval ze svého
pomníku za vzdalujícím
se dobrým vojákem Švejkem s rekrutskou kytkou..." |
|
On že jest
přesvědčen, že budou zruční ve zbrani, na bojišti i
čestní ve všech záležitostech válečných i
soukromých. Že budou nepřemožitelnými válečníky,
pamětlivými na slávu Radeckého
i prince Eugena Savojského.......Potom na chodbě
řekl k tomu naivnímu muži vrchní štábní lékař: "Pane
kolego, mohu vás ubezpečit, že je to všechno marné.
Z těch lumpů by ani Radecký, ani ten váš
princ Eugen Savojský nevychovali vojáky. Mluvit k
nim andělsky nebo ďábelsky, to je všechno jedno. Je
to banda:" |
|
Šikovatel
tlumočník, který již předtím nebyl úplně střízlivý,
mezitím pozbyl úplně soudnosti. Měl před sebou
rozloženou inzertní část nějakých německých novin a
zpíval inzeráty na notu
Radeckého pochodu: "Gramofon vyměním za
dětský kočárek! - Skelné střepy, bílé tabulové i
zelené, kupuji! - Účtovati i bilancovati naučí se
každý, kdo prodělá písemný kurs účetnictví" a tak
dále. |
|
ráf |
tady je těžké určit co tím Hašek myslel. Mohl to být
kovový nákolek, protože tomu se slangově říká ráfek [z něm. der Reif] |
|
|
|
|
Poručík Dub po odchodu Švejkově byl ke všemu ještě tak pitomý, že
vojáky upozorňoval na jeden sestřelený rakouský
aeroplán, na jehož kovovém
ráfu bylo zřetelně vyznačeno „Wiener
Neustadt“. |
|
Rainer Joseph |
arcivévoda rakouský *30.9.1783 -
†16.1. 1853, byl místokrál království Lomabrdsko -
Benátského od roku 1818 do roku 1848. Pro nás je
důležité, že byl v letech 1801 – 1853 majitelem
pěšího pluku 11 v Písku a že se po něm jeho vojáci
jmenovali Rajneráci nebo Rajneráčci a že se o jednom
z nich zpívá v
písničce, kterou si vyzpěvoval Švejk při své
budějovické anabázi: |
 |
|
|
Šel sněhy silnice,
ve mraze, zahalen v svůj vojenský plášť, jako
poslední z gardy Napoleonovy vracející se z výpravy
na Moskvu, s tím toliko rozdílem, že si zpíval
vesele:
Já jsem si vyšel na špacír
do háje zelenýho. |
|
rang rank |
Von je v rangu hejtmana. =
slangově "Je na úrovni hejtmana." [z něm. der
Rang = hodnost, úroveň, stav]. |
|
|
|
|
"Ten se tak brzo neprobudí," prohodil Švejk za
chvíli, "je ouplné vožralej. - To je jedno,"
pokračoval Švejk, když mu dával desátník úzkostlivé
znamení, aby mlčel, "na tom se nedá nic změnit, je
vožralej, jak zákon káže. Von je
v rangu hejtmana. Každej
z těch feldkurátů, nižší nebo vyšší, už má takový
nadání od boha, že se zežere při každý příležitosti
pod vobraz boží...." |
|
"...Voni sou přece
v ranku oficíra, tak jim
gebíruje oficírskej arest při garnisoně,..." |
|
rapl |
slangově potřeštěnec, ztřeštěnec.
„Ale chyt ho
rapl,“ = asi se zbláznil. [z něm. der Rappel] |
|
|
|
|
"A kam teď máš namíříno?" "Ale chyt ho
rapl," odpověděl za
Švejka vandrák, "chce mermomocí do Budějovic. To
víš, člověk mladej, nerozumnej, sám leze do svý
zkázy...." |
|
raport |
na vojně hlášení, služební zpráva. Dostavit se k raportu
dostavit se k veliteli a podat mu hlášení, vysvětlení k dotazované věci.
Regimentsraport je hlášení veliteli pluku, Batalionsraport
veliteli praporu, Kumpanieraport veliteli roty[z něm. der
Rapport].
|
|
|
|
|
Co jsem potom dělal, na to se nepamatuji, jenom vím,
že již zde na komisařství, když mne sem přivedli,
hlásili oba páni strážníci
raportem, že jsem se opil, choval nemravné,
zbil jednu dámu, rozřezal kapesním nožem cizí
klobouk, který jsem sňal z věšáku, rozehnal dámskou
kapelu, obvinil vrchního číšníka přede všemi z
krádeže dvacetikoruny, přerazil mramorovou desku u
stolu, kde jsem seděl, a plivl neznámému pánovi u
vedlejšího stolu zúmyslně do černé kávy. |
|
Švejk si vzpomněl, že bude nejlepší odevzdat panu
majorovi raport, proto
zvolal rázně: "Poslušně hlásím, pane majore, jeden
zavřenej muž a jinak se nic nestalo." |
|
ras |
jinak též pohodný neboli antoušek, drnomistr.
Vykonával, dnes již zaniklé řemeslo, které spočívalo v likvidaci
uhynulých zvířat, dále v odchytu toulavých zvířat. Ras, byl hanlivě
nazýván i člověk, který šikanoval ostatní. Viz buzerace
|
|
|
|
|
.....Ten byl ras na svý podřízený a
tejral je, kde moh, |
|
rast |
slangově - odpočinek, volno, pohov [z něm. die Rast]. |
 |
|
|
|
"....Na začátku zimy, než jsem šel do nemocnice,
cvičili jsme na cvičišti vedle 11. kumpanie, a když
byl rast, měl
Dauerling řeč k svým českým rekrutům...." |
|
Von udělal rast,
shromáždil nás všechny jako kuřata kolem kvočny a
začal nám vykládat: ,Vy holomci, vy si vůbec
nedovedete vážit, že mašírujete po zeměkouli,
poněvadž jste taková nevzdělaná banda, že je to k
blití, když se člověk na vás podívá,....' |
|
raubíř |
slangově - loupežník, lupič, též nadávka [ z něm. der Räuber] |
|
|
|
|
V Radomyšli Švejk našel kvečeru na Dolejší ulici za
Floriánkem pantátu Melichárka. Když vyřídil mu
pozdrav od jeho sestry ze Vráže, nijak to na pantátu
neúčinkovalo. Chtěl neustále na Švejkovi papíry. Byl
to nějaký předpojatý člověk, poněvadž mluvil
neustále něco o raubířích,
syčácích a zlodějích, kterých se síla potlouká po
celém píseckém kraji. |
|
A potom, jak už říkám, Prušáci nás přepláceli a
platili hotově, a když jsme někam přišli, tak na nás
pohlíželi jako na raubíře,
a intendantstvo vydalo ještě k tomu rozkaz, že
kvitance podepsané křížky předávají se polní účetní
kontrole. |
|
reálka |
nižší reálné gymnázium je v podstatě dnes základní
devítileté vzdělání. |
|
|
|
|
Mladý Dauerling, po hrozném zápase s čtyřmi třídami
nižší reálky, které
vystudoval soukromě, přičemž předčasně zešedivěl a
zblbl jeho domácí učitel a druhý chtěl skočit v
zoufalství ze svatoštěpánské věže ve Vídni, přišel
do hamburské kadetní školy. |
|
Na takové hloupé služby vždy házeli rezervní
důstojníky. Doktor Mráz byl z toho jelen. Nemohl se
dopočítat pořád jednoho vagónu, ačkoliv byl v civilu
profesorem matematiky na
reálném gymnasiu. |
|
reduta |
pevnostní systém, který obvykle sestával z uzavřeného
obranného postavení umístěného vně hlavní pevnosti. Byl určen k ochraně
vojáků, kteří jsou mimo hlavní obrannou linii. U terezínské malé pevnosti
byla reduta nedaleko Malé pevnosti. Na mapě
jsem ji označil vpravo dole, červenou šipkou, je nazvaná Jižní šíp.
Dnes již v rozvalinách.[z franc. réduit
= redukovaný, zmenšený]. |
 |
W |
|
|
A kadet Biegler vrtěl sebou čím dál nepokojněji, a
jeho nový sen byl velice fantastický. Obhajoval
Linec ve válce o dědictví rakouské. Viděl
reduty, retranchementy
a palisády kolem města. Jeho hlavní stan byl
proměněn v ohromnou nemocnici. |
|
regenschori |
řídící pěveckého sboru. [z lat. rego = řídit + z řeckého
Choros = zde pěvecký sbor] |
|
W |
|
|
Švejk se odmlčel a hned dodal: "Tam vám je různejch
věcí, v tom magacíně, pane obrlajtnant, dokonce i
cylindr budějovickýho
regenschoriho, jak s ním narukoval k
regimentu..." |
|
rechna |
věšák na vojenským kavalcem, připomínající svým tvarem hrábě.
Odtud i její název z německého der Rechen = hrábě. Na tímto věšákem byla
ještě police zvaná brotpret opět z německého das Brot =chleba a das Brett=prkno.
Také zde. |
 |
|
|
|
Ale to mne tak nemrzelo jako to, že na tu jíšku
praskly dvě kila čajového másla, které jsem vyšetřil
ještě v té době, kdy byla důstojnická mináž. Měl
jsem je na takové rechně
nad kavalcem, on se na mé rozeřval, komu prý to
patří. |
|
recht |
.. muselo mu to bejt recht...muselo to být pro něj to pravé [z něm. recht] |
|
|
|
|
"...Tak ten člověk na nás vojácích seděl, lepil se
nám jako hovno na košili, to mu nebylo
recht, to zas bylo proti
všem foršriftům, sekýroval nás, jak jen moh,..." |
|
rejdy |
machinace, pletichy, intriky |
|
|
|
|
Po delším vysvětlení a rozmluvě s panem farářem dal
strážmistr Flanderka zatknout obecního pasáka, který
byl později na Hradčanech odsouzen na dvanáct let
pro velezradu. Žaloba mu dokázala nebezpečné a
velezrádné rejdy,
pobuřování, urážku veličenstva a ještě několik
zločinů a přečinů. Pepík Vyskoč choval se u soudu
jako na pastvě nebo mezi sousedy. |
|
rekognoscírovat terén |
správně - provést rekognoskaci terénu = obhlídka terénu
před zahájením vojenské akce. |
|
|
|
|
Potom na pravém flangu šel
rekognoscírovat terén třetí švarm pod les,
to bylo vzdáleno od nás dobrých deset minut,.... |
|
Hejtman Ságner si umiňuje, že
pošle poručíka Duba při nejbližší příležitosti, až
bude situace nejvýš nebezpečnou v zákopech, jako
oficírspatrolu za drátěné překážky k
rekognoskování
nepřátelských posic…. |
|
rekomendovat |
doporučovat někoho [z něm. rekommandieren] |
|
|
|
|
Máte-li hlad a chcete-li chutně pojíst, doporučuji
vám Měšťanskou besedu. Mohu vám též
rekomendovat, abyste
psal z dlouhé chvíle básně. |
|
rekrut |
vojenský odvedenec, branec. Vojákem se stává až nástupem
na vojenskou službu obvykle na základě povolávacího rozkazu [z něm. der
Rekrut] |
 |
|
|
|
Scházela mu ještě rekrutská
kytka. I tu mu sehnala paní Müllerová, která
za ty dny nápadné zhubla, a kudy chodila, tudy i
plakala. |
|
Ujížděli dál a za nimi ještě dlouho bylo slyšet
úzkostlivé řvaní huhňavého anděla
rekruta "Hla-hle-hlu-hjá"
a křik anděla kaprála "A-le-lu-já, a-le-lu-já, ty
krávo jordánská!" |
|
rekvírovat |
slangově rekvisírovat - zabírat, vymáhat v období nouze,
zejména za války. Rekvizice je zabírání nebo vymáhání něčeho z moci
úřední. |
|
|
|
|
Vrátili se za necelé půl hodiny se třemi prasaty
uvázanými za zadní nohu, řvoucí rodinou uherského
Rusa, kterému prasata byla
rekvirována….Ten rozuměl slovu komise, proto
zakýval hlavou, a zatímco jeho prasata už před
chvílí byla odvlečena k polním kuchyním na
popravu,.obstoupili ho přidělení k rekvisici
vojáci s bajonety a komise se vypravila do jeho
statku, aby se zjistilo, má-li dostat 2 K 52 haléře
za jeden kilogram anebo jen 2 K 28 haléřů..
|
|
|
německý
spisovatel *22.6.1898-†25.9.1970, vlastním jménem Erich Paul Remark,
autor proslulých románů z období 1. světové
války "Na západní frontě klid" (1929) a "Cesta
zpátky"(1931). Ihned po nástupu německých nacistů se
jeho romány dostávají na index a v roce 1938 byl
Remarque zbaven německého občanství. V roce 1939
emigroval do spojených států. Po válce žil také ve
Švýcarsku, kde zemřel na srdeční slabost. |
 |
W |
|
|
Represenťák |
Reprezentační dům, Repré, dnes Obecní dům v Praze na
Náměstí Republiky. Nevýznamnější představitel secesní architektury.
Postaveno v letech 1902 - 1905. Viz také
Románové hospody. |
 |
W |
|
|
"Pojďme na Kuklík," vybízel Švejk, "kvéry si dáte do
kuchyně, hostinský Serabona je sokol, toho se
nemusíte bát. - Hrajou tam na housle a na
harmoniku," pokračoval Švejk, "a chodějí tam
pouliční holky a různá jiná dobrá společnost, která
nesmí do Reprezenťáku." |
|
reservát |
dokument určený pro určitou oblast osob |
|
|
|
|
Polní kurát Otto Katz seděl zadumané nad cirkulářem,
který právě přinesl z kasáren. Byl to
reservát ministerstva
vojenství: "Ministerstvo vojenství ruší po dobu
války platné předpisy týkající se zaopatřování
vojínů armády posledním pomazáním a ustanovuje tyto
pravidla pro vojenské duchovní....." |
|
Major Wolf v té době ještě neměl zdáni o tom, co
vlastně všechno chystají Rakousku přeběhlíci, kteří
později, setkávajíce se v Kyjevě a jinde, na otázku:
"Co tady děláš?" odpovídali vesele: "Zradil jsem
císaře pána." Znal jenom z těch
reservátů o těch
přeběhlících špiónech, z nichž jeden, kterého
odvádějí na hauptvachu, tak lehce mu padl do pasti.
Major Wolf byl trochu ješitný člověk, představoval
si z vyšších míst pochvalu, vyznamenání za svou
ostražitost, opatrnost a nadání. |
|
reservní důstojník |
důstojník v záloze, vykonávající službu na základě
povolávacího rozkazu. Nevykonává svou službu jako povolání. Záložní
důstojník. |
|
|
|
|
Reservní důstojník
považoval za svou povinnost dát se zaopatřit
svátostí umírajících, poněvadž jeho představený
toužil po posledním pomazání. Aby se nedal také
zaopatřit, považoval za porušení subordinace. |
|
"Budiž," řekl hejtman Tayrle, "řekni mně, jseš
aktivní nebo civilista? Aktivní? - To je docela něco
jiného... člověk se v tom nevyzná. Tady už ti
projelo takových blbů
reservních lajtnantů. Když jsme ustupovali
od Limanova a od Krasníku, všichni ti také lajtnanti
ztratili hlavu, jakmile uviděli kozáckou patrolu. My
ve štábu nemáme rádi takových příživníků...." |
|
rest |
nedodělaná práce, nedodělek, dluh [z něm. der Rest] |
|
|
|
|
Vyšetřující auditor Bernis byl muž společnosti,
půvabný tanečník a mravní zpustlík, který se zde
strašně nudila psal německé verše do památníků, aby
měl pohotově vždy nějakou zásobu. Byl nejdůležitější
složkou celého aparátu vojenského soudu, poněvadž
měl tak hrozné množství restů
a spletených akt, že uváděl v respekt celý vojenský
soud na Hradčanech. |
|
retranchement |
v barokním opevňovacím systému prostor při vnějším
opevnění, spojující jednotlivé pevnostní objekty. Například v
Terezíně byly postaveny dva
retranchementy mezi Malou a Velkou pevností. Oddělovala je spojovací
komunikace mezi pevnostmi s návaznosti na příjezdovou komunikaci na
Prahu. Dnes je v prostoru Horního retranchementu Národní hřbitov
umučených terezínských vězňů z dob německé okupace. [z franc. čti r'tránšmán]
|
|
|
|
|
A kadet Biegler vrtěl sebou čím dál nepokojněji, a
jeho nový sen byl velice fantastický. Obhajoval
Linec ve válce o dědictví rakouské. Viděl reduty,
retranchementy a
palisády kolem města. Jeho hlavní stan byl proměněn
v ohromnou nemocnici. |
|
rigol |
slangově - strouha, příkop k
odvádění vody [z něm. der Riegel. |
|
|
|
|
„….a von měl přece
jen pravdu ten kuchař Jurajda, jak byl tenkrát v
Brucku vožralej, když upad do
rigolu a nemoh odtamtuď
se vyškrábat, že křičel vodtamtuď: ,Člověk je
určenej a povolanej k tomu, aby poznal pravdu,…‘…“ |
|
rohlík |
druh pečiva většinou z bílé pšeničné mouky. |
 |
W |
|
|
Pak se vrátili do hospody a Švejk řekl k panu
Palivcovi: "Já mám pět piv a jeden
rohlík s párkem. Teď mně
dej ještě jednu slivovici a já už musím jít,
poněvadž jsem zatčenej." |
|
roló |
roleta na výkladech a dveřích
obchodů. Stahovala se a vytahovala za očko na jejím
spodním okraji, kde býval i zámek. Jako nástroj
sloužila tyč na konci opatřena háčkem. V rolu
bývalo i malé okénko, aby hlídkující strážník
mohl kontrolovat, zda se v prodejně děje něco
nekalého [z franc.rouleau]. |
 |
|
|
|
„…..Já vás pozoruju už moc dlouho, jak jste třískal
holí do roló všech
krámů, který vám byly na cestě, a při tom vám vaše,
jak vy říkáte, choť pomáhala….“ |
|
rošťák |
nadávka - přibližně stejně jako lotr,
lump. |
|
|
|
|
"Jste-li vzdělanej člověk," upozorňoval ho Švejk,
"tak si odvyknete plivat v cizím bytě. Nebo myslíte,
že když je světová válka, že si můžete všechno
dovolit? Máte se chovat slušně, a ne jako votrapa.
Máte jednat jemně, mluvit slušně a nepočínat si jako
rošťák, vy jeden pitomej civilisto."
|
|
Víš dobře, že už jsem od samýho začátku války v poli
a že už jsem leccos slyšel od svých kamarádů, kteří
byli raněni, dostali dovolenou, a když přišli domů,
tak by byli raději viděli se pod zemí, než aby byli
svědky toho, že jim nějaký
rošťák chodí za ženou. Je to pro mě bolestný
když Ti drahá Boženko, musím tohle psát. |
|
Rotter Theodor |
policejní rytmistr a kynolog *1873 -
†1944. Zasloužil se, mimo jiné, i o šlechtění
Pražského krysaříka - jinak Ratlíka
[z německého der Rattler - krysař]. Autor knih "Pes
- společník člověka", "Výchova a výcvik psa pro
účely služební a sportovní". Nejprve působil na
četnické stanici na Kladně. Z té doby je i snímek z
[3] , zveřejněný ve
Světě zvířat, ze kterého jsem použil detail. Je
zcela reálné, že si v roce 1908 v psinci pana Fuchse
zakoupil i první pár německých ovčáků jménem Vlk a
Vlčka, se kterými na Kladensku prováděl první pokusy
ve výcviku. V té době Jaroslav Hašek pracoval v
redakci Světa zvířat, takže se s rytmistrem Rotterem
určitě znal. Někdy po roce 1910 je Rotter
převelen do Písku, kde byl zřízen, zeména jeho
zásluhou, první četnický psinec na našem území,
který vychovával a cvičil psy pro potřebu četnictva
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V Píseckém muzeu
je dochován doklad o udělené dovolené "Dem
Herrn k.k. Ritmeister Theodor Rotter des
Landesgendarmeriekommando Nr.2" na dobu od 24.
do 26. 1. 1916. V Chytilově adresáři z roku 1915 se
objevuje ještě jeden rytmistr Rotter, tentokráte
Bohdan, velitel četnického oddělení č. 14 v Písku.
Zcela určitě je to jedna a táž osoba, protože řecké
Theodor je slovanský Bohdan. Theodor Rotter byl
iniciátorem první zkoušky policejních psu v Písku
dne 6.8.1912. První cenu obdržela Vlčka z Klamovky,
první policejní pes v Čechách koupený před lety v
psinci Canisport
, podniku pana Fuchse a jeho zetě Františka Pobra,
pozdějšího ředitele časopisu "Svět zvířat. |
 |
Pes přítel člověka 2/2005
Dějiny služební kynologie
|
|
|
Taky vám dám příklad, jak se na Kladně zmejlil jeden
policejní pes, vlčák toho známýho rytmistra
Rottra. Rytmistr
Rotter pěstoval ty psy a dělal pokusy s vandráky,
až se Kladensku počali všichni vandráci vyhejbat. |
|
"....Jó, dneska mají právo četníci." "Voní ho měli i
dřív," ozval se vandrák, "já pamatuju, že na Kladně
bejval četnickým rytmistrem nějakej pan
Rotter. Von vám najednou
začal pěstovat tyhlety, jak jim říkají, policejní
psy tý vlčí povahy, že všechno vyslídějí, když jsou
vyučení. A měl ten pan rytmistr na Kladně těch
svejch psích učeníků plnou prdel...." |
|
roupama nevědět co dělat |
slangově neustále si něco vymýšlet, chtít něco nového.
Roup dětský [Enterobius vermicularis] je střevní parazit, který zejména
v noci vyvolává úporné svědění v okolí konečníku. |
|
W |
|
|
"...Dyť vona i ta naše vrchnost už
roupama nevěděla co dělat.
Starej pán kníže Švarcenberk, ten jezdil jen v
takovým kočáře, a ten mladej knížecí smrkáč smrdí
samým automobilem. Von mu pánbůh taky ten benzín
vomaže vo hubu." |
|
Rosenzweig
Josef - Moir |
* 24.8.1887 Neustupov-†říjen 1944
pravděpodobně Osvětim byl český anarchista, básník,
spisovatel a právník židovského původu.Autor
anarchistické pesimistické sbírky básní: „Když zpívá
mládí“ (1906) a autobiografie "Zahrady života"
(1908). V Hradci Králové roku 1910 absolvoval
střední školu a poté studoval na Univerzitě Karlově
v Praze práva. Byl také redaktorem "Studentský
věstník". Hlavně byl v okruhu bohémské společnosti
kolem Jaroslava Haška.
Během německé okupace Československa byl Josef
Rosenzweig s manželkou v únoru 1942 odsunut do
židovského gheta v Terezíně. Protokol o jeho
deportaci do koncentračního tábora v Osvětimi ze dne
12. 10. 1944 je poslední zpráva o jeho životě.
Rosenzweig-Moir byl strýcem z básníka Jiřího Ortena
.
|
 |
|
|
|
V Čechách vyskytují se dva mladí básníci, píšící
jedenkaždý horší verše než druhý. Jest to básník
Rosenzweig-Moir a
Frabša, který stal
se po létech upřímným národním socialistou,
redaktorem národně sociálního plátku v Kutné Hoře. V
té době bylo zvykem, že mladí básníci jako Frabša
unášeli dcery pekařů, |
|
rozflákanej |
slangově - roztrhaný, rozbitý. Rozflákat = rozbít,
roztrhat. Příbuzná slova: flák, flákota = kus
něčeho, flákat se = nic nedělat, potulovat se, flákač = ten, který se vyhýbá práci,
profláknout něco = něco prozradit, vyfláknout se na něco = něco
neudělat, flákat něco = něco odbývat, odfláknout. |
|
|
|
|
"Prokristapána," lekl se vandrák, "tam tě sbalejí za
minutu. Ani se nevohřeješ. Civil musíš mít celej
rozflákanej, musíš
chodit a dělat ze sebe chromajzla....." |
|
A my byli jen taková záplata. Přišili nás konečné
pod Duklu, tam nás rozflákali
a my se jeli znovu zformírovat. Jen žádnej kvap.
Všechno se během času vyjasní a na nic se nemusí
spěchat. |
|
My to válíme každej večír. Kolik je vás tam u
telefonu? Sám? Tak se na to vyflákni a jdi ležet. |
|
"My to flákáme
všelijak," řekl Švejk k drožkáři. A měl pravdu. Když
totiž přijeli již na cvičiště a byli u pódia s
dřevěným pažením a stolem, na který měl být postaven
polní oltář, ukázalo se, že polní kurát zapomněl na
ministranta. |
|
"Já se divím tomu mýmu starýmu pacholkovi, že ještě
nejde. To bych rád věděl, kde se ten můj dědek celou
noc fláká. Kdyby mně
alespoň dal klíč od pokoje, leh bych si a čuřil. Má
tam vína bezpočtu." |
|
"...A von hned začal křičet, že prý jsem ho slepicí
fláknul přes
hubu...." |
|
"...Možná, že už naši někde bojují, a já bych tady
zbytečné proflákal
celou vojnu....." |
|
rozhuda |
Rozhuda je
tradiční, jednoduchá a naprosto skvělá pomazánka.
Základem rozhudy je tvaroh (ideálně domácí, ale kdo
se k němu dnes dostane?). K tvarohu se přidá jen
máslo a nějaké to zelené (pažitka, jarní cibulka či
jiná bylinka) a toť vše. Výborná na čerstvé pečivo. |
|
|
|
|
Jinde ve mlýnech že večer se takovým pivem zapíjela
rozhuda, ale on že
ve své žravosti, za kterou ho teď pánbů potrestal,
po rozhudě ještě vždycky spolkl pořádný kus masa. |
|
Roztoky |
třešňová alej bývala podél silnice (Riegrova).
Začínala v místech, kde silnice křižovala železniční trať a končila až u
hranice Roztok. Bývala oblíbeným výletním místem pražanů ještě tak asi
před padesáti lety. Dnes už z ní nezbylo téměř nic.
Roztocký háj je nedaleko odsud. Ten
je výletním místem stále. |
 |
W |
|
|
“Vona je to
holt vášeň, ale nejhorší je to, když to přijde na ženský. V Praze II byly
před léty dvě vopuštěný paničky, rozvedený, poněvadž to byly coury, nějaká
Mourková a Šousková, a ty jednou, když kvetly třešně v aleji u Roztok,
chytly tam večer starýho impotentního stoletýho flašinetáře a vodtáhly si ho
do roztockýho háje a tam ho znásilnily." |
|
Róža Šavaňů |
Nepodařilo se objevit žádného poslance s
tímto jménem, který by zastupoval okres királyhidský. Je však nutné
podotknout, že Hašek jméno Savanyú, s malými obměnami, použil několikrát. V
románu ještě jednou, v počeštěné verzi, ve Švejkově vysvětlování, jak je
důležité číst knihy od prvního dílu:Jednou jsem
koupil krvák vo Róžovi Šavaňů z Bakonskýho lesa.
Švejk měl zřejmě na mysli slavného lotra se jménem József Savanyó psance z
Bakony, který nechvalně proslul jako Savanyú nebo Jóska Savanyó.
Poprvé se ale toto jméno objevuje ve dvou
povídkách, které Hašek publikoval v roce 1912. Jedná se o povídku "Řádný
učitel", kde je hlavním aktérem vrchní školní dozorce pan Béla Šavaňů
(Savanyú), jehož původní jméno bylo Jano Kyselák. V druhé povídce s
názvem "Velká Kaniža a Körment" se opět vyskytuje Béla Savanyú,
přezdívaný též Kyselým Jožkou [maďarsky
savanyú = kyselý], který je v povídce prezentován jako
známý loupežník maďarský. |
 |
 |
|
|
"...Toto se týká
zejména jednoho pána, který se dle doslechu zdržuje
doposud beztrestně ve vojenském táboře a stále ještě
nosí odznaky svého ,papageiregimentu’ a jehož jméno
bylo též uveřejněno předevčírem v ,Pester Lloydu’ a
,Pesti Napló’. Jest to známý český šovinista Lükáš,
o jehož řádění bude podána interpelace naším
poslancem
Gézou Savanyú, který zastupuje okres
királyhidský.“
"....Jednou jsem koupil krvák vo Róžovi
Šavaňů z Bakonskýho lesa a scházel tam první
díl,..." |
|
Rudolf korunní princ |
*21.8.1858, dědic trůnů Rakousko-Uherska
a jediný syn Františka Josefa I. a Alžběty. Dne 30.
ledna 1889 spáchal sebevraždu společně se svou
milenkou Maria Vetsera na zámku Mayerling u Vídně.
|
 |
W |
|
|
Vezměme si tohle.
Syna Rudolfa ztratil v útlém
věku, v plné mužské síle. Manželku Alžbětu mu
propíchli pilníkem, potom se mu ztratil Jan Orth;
bratra, císaře mexického, mu zastřelili v nějaké
pevnosti u nějaké zdi. |
|
ruksak |
oficiální název je
Kalbfelltornister, neboli torba z teletiny. Jinak též tele, batoh,
baťoh, baťoch bágl. Vojenská torba, jejíž vrchní - překlopná část byl
pošita srstnatou telecí kůží. Proto se jí říkalo také "tele". V roce 1917, ze zřejmého nedostatku telat,
byla nahrazována plátěným tlumokem.[z něm. der Rucksack] |
  |
|
|
|
Vosolils to?“ obrátil se Švejk na
Balouna, který použil všeobecného zájmu nad vypravováním Švejkovým a
cosi schovával do svého baťochu, „ukaž,
co tam děláš? .....neboť ze svého chudého baťochu vytáhl za
chvíli jednoroční dobrovolník několik krabiček sardinek a rozdal každému
po jedné. |
|
Kuchař okultista
Jurajda vytáhl ze svého baťochu
láhev koňaku. |
|
"....A jednou v
noci, když byl pryč, tak někomu napadlo štourat se v
jeho věcech, a pacholek měl v
ruksaku celý tři
krabičky po stovce športek. Potom se vrátil k ránu
do naší stodoly a my jsme s ním udělali krátkej
soud. Povalili jsme ho a nějakej Běloun ho uškrtil
řemenem. Měl ten pacholek tuhej život jako kočka."
Starý sapér Vodička si odplivl: "Ne a ne ho uškrtit,
už se nám podělal, voči mu vylezly, a pořád ještě
byl žívej jako nedoříznutej kohout. Tak ho trhli
jako kočku. Dva za hlavu, dva za nohy a zakroutili
mu vaz. Potom jsme na něho navlíkli jeho ruksak
i s cigaretama a hodili ho pěkně do Driny....." |
|
růže z Jericha |
Selaginella lepidophylla – je
zvláštní rostlina (vraneček) patřící mezi plavuňové
a vyskytující se v pouštních oblastech západní Asie,
zejména Sýrie, ale také v pouštích v Texasu, Mexika
a Egypta. |
 |
W |
|
|
....Vemte suchý kravský hovno,
dejte ho na talíř, polejte vodou a vono se vám krásně zazelená, a to je
růže z Jericha... |
|
růženec |
zde motlitební pomůcka, která má podobu šňůrky s
navlečenými korálky a křížkem, slouží k tomu, aby se modlící
nemusel rozptylovat počítáním jednotlivých dílčích, tzv. Růžencových
modliteb. |
|
W |
|
|
Slavný polní oltář
byl od jedné židovské firmy, Moritz Mahler ve Vídni,
která vyráběla všemožné mešní potřeby a předměty
náboženské, jako růžence
a obrázky svatých. |
|
"Podívejme se,"
řekl účetní šikovatel Vaněk, "Baloun má v ruce
růženec." A opravdu, Baloun
ve svém největším hoři hledal spásu v drobných
kuličkách z klokočí.... |
|
Ryškov |
správně Nikolaj Nikolajevič Ryžkov
(26. 9. 1868–6. 2. 1920) byl protojerej
(představený) kněz a propagátor slovanské
vzájemnosti. Vystudoval duchovní akademii v Kyjevě,
v letech 1895-1901 žil ve Vídni, kde pracoval na
ruském konzulátu a studoval na Filozofické fakultě
Vídeňské univerzity. V roce 1901 byl vysvěcen na
kněze a ustanoven představeným pravoslavných chrámů
v Praze a Karlových Varech. Za jeho působení
přestoupilo mnoho Čechů k pravoslaví, zejména z řad
starokatolíků. Ryžkov se domáhal povolení českého
jazyka pro bohoslužby, vydával české pravoslavné
kalendáře a český pravoslavný katechismus a po tři
roky vedl matriky pro pravoslavné Čechy. V srpnu
1914 byl jako občan státu, se kterým bylo Rakousko-Uhersko
ve válečném stavu, zatčen a po dlouhém procesu
odsouzen vojenským soudem ve Vídni k trestu smrti za
protistátní činnost a velezradu. Ruská vláda i
církev od začátku Ryžkovova zatčení podnikaly kroky
k jeho osvobození. K tomu došlo až v červenci roku
1917 aktem císařské milosti. Nedlouho poté, v lednu
1920, N. N. Ryžkov zemřel v Petrohradě. Na snímku z
roku 1913 je se svou ženou Olgou Alexandrovnou. |
 |
web |
|
|
V Praze tomu
věřilo asi 30 % lidí, a to byli ti, kteří roku 1901
při vypuknutí války rusko-japonské stáli na
Staroměstském náměstí před ruským chrámem sv.
Mikuláše, kde
báťuška Ryškov
sloužil panychidu za zdar ruských zbraní, a ty
zástupy českého lidu zpívaly venku Hej Slované,…. |
|
Ř |
|
|
|
řešeto |
zastaralý název pro síto, cedník |
|
|
|
|
"Noviny píšou,
milostpane, že pan arcivévoda byl jako
řešeto. Vystřílel do něho
všechny patrony." |
|
řvava |
"....Já věděl, že páni oficíři
vůbec málo čtou, a když je řvava válečná...“ Švejk
chtěl asi říci "vřava válečná" neboli válečné peklo uprostřed krutého
vřícího a
nelítostného boje, při které se silně křičí, řve - z toho možná
Švejkova asociace řvava. |
|
|
|
|
S |
|
|
|
sakristie |
místnost v kostele pro ukládání bohoslužebných rouch a
předmětů k bohoslužbě. Slouží také k přípravě kněze i ministrantů před
bohoslužbou. |
|
W |
|
|
Votevřel si klíčem
podolskej kostelík, poněvadž myslel, že je doma, zul
se v sakristii,
poněvadž myslel, že je to u nich ta kuchyně, a lehl
si na voltář, poněvadž myslel, že je doma v posteli,
a dal na sebe nějaký ty dečky se svatými nápisy a
pod hlavu evangelium a ještě jiný svěcený knihy, aby
měl vysoko pod hlavou. |
|
Polní kurát
sestoupil z kazatelny a odešel do sakristie, kam se
za ním odebral štábní profous. Za chvíli štábní
profous vyšel, obrátil se přímo k Švejkovi, vytáhl
ho ze skupiny dvaceti podvlékaček a odvedl do
sakristie.....Když se Švejk vrátil do rodné skupiny
podvlékaček pod kazatelnou, odpověděl na otázky, co
mu chtěl v sakristii
polní kurát, velice suše a stručně: "Je vožralej:" |
|
Sagner Vincenc (Čeněk) |
*13. 3. 1884 Zámrsk - † 22. 7. 1927 Praha Bohnice. V roce
1905 po absolvování kadetní školy v Praze vyřazen k 91. pěšího pluku v Karlíně. 1908 -
povýšen na poručíka, 1913 - nadporučík. Po mobilizaci ( 29.7.1914)
srbská fronta jako velitel roty, později velitel praporu. Koncem roku
1914 hospitalizován v pražské posádkové nemocnici, koncem února 1915
velitel roty u náhradního praporu 91. pluku v Č. Budějovicích, následuje Bruck, odkud odjíždí
sám jako Einzelreisender 14. června 1915 na haličskou frontu.
Stal se velitelem 3. praporu. 11.7. 1915 doráží 12.
pochodový prapor do
Лонi, Loni, Łonie. Součástí 3.
praporu byla i 11. polní rota, jejímž velitelem byl Rudolf Lukas a pod jeho velením Jaroslav Hašek.
1. záři byl povýšen na hejtmana. Říjen 1915 opět hospitalizován a až v
létě 1916 se hlásí dobrovolně na frontu. Lehce raněn střepinou na
noze, březen 1917 Bruck, kde vykonává kancelářskou službu, duben 1918
převelen a odchází na frontu, nakažen malárií. Po válce slouží dál v
československé armádě, byl zvolen velitelem českobudějovického pěšího
pluku č. 1. Rok 1919 opět nemoc, poté zást. velitele 18. pěšího pluku,
pobočník vojenského inspektora v Hr. Králové a nakonec osobní odbor
Zemského vojenského velitelství v Brně. 1.10.1920 přeložen do výslužby.
Zemřel v ústavu pro choromyslné v Bohnicích. Pohřben v Kolíně, kde má
dodnes udržovaný hrob. Na snímcích jsou dokumenty z
fondu IR91 ve VÚA a záznam v matrice narozených
Zámrsk. |
 |
[3] |
|
|
"....Ságner
je chlap všemi mastmi mazaný a stejné jako Schröder nemá rád rezervní
důstojníky. Říká o nich, že jsou to civilní smradí..." |
|
....Nadporučík Lukáš zahryzl se do
pysků a zapálil si cigaretu. Věděl o tom a byl přesvědčen, že se mu děje
křivda. Hejtman Ságner ho již dvakrát přeskočil v postupu, ale neřekl
nic jiného než: "Copak hejtman Ságner..." |
|
Salah - Edin |
Saladin, Saláh ad-dín Júsuf ibn Ajjúb
*1137-38 - † 4.3.1193. Muslimský sultán a bojovník
proti křižákům. Boj vedl nakonec k dohodě roku 1192.
Ta byla výhodná pro obě strany, protože křesťanům
zůstaly zachovány některé palestinské přístavy a
Saladin vrátil svaté křesťanské relikvie. Kompromis
umožnil křesťanským poutníkům navštěvovat boží hrob
a další svatá místa v Jeruzalémě, Saladin se tak
zbavil nebezpečného protivníka, protože zbylá území
křižáckých států byla jen pouhým stínem jejich
původní moci. |
 |
W |
|
|
Nadporučík Lukáš
seděl ještě zatím v důstojnickém kasině s vojenským
lékařem Šanclerem, který sedě obkročmo na židli,
tágem bil v pravidelných přestávkách o podlahu a
přitom pronášel tyto věty za sebou: „Saracénský
sultán Salah-Edin
poprvé uznal neutralitu sanitního sboru. Má se
pečovat o raněné na obou stranách. |
|
sakumpak |
slangově úplně všechno
[původ je zřejmě z něm. Sack und Pack] |
|
|
|
|
"....leželi jsme v Drahenicích a von všechno sakumpak prohrál...."
|
|
Sáleský František |
Svatý František Saleský *21. 8. 1567, †28. prosince 1622,
byl katolický teolog, spisovatel, mystik, biskup ženevský a
Učitel církve |
 |
W |
|
Seskočil se stolu
a cukaje Švejkovi za rameno křičel pod velkým,
zasmušilým obrazem Františka
Sáleského: "Přiznej se, lumpe, žes brečel
jen tak kvůli legraci?!" A František Sáleský
díval se tázavě z obrazu na Švejka......Polní kurát
podíval se zkoumavě do prostodušné tváře Švejkovy.
Sluneční paprsek zahrál si na zasmušilém obraze
Františka Sáleského a teple ohřál vyjeveného
mučedníka na stěně naproti.
"Vy se mně začínáte líbit," řekl polní kurát, sedaje
opět na stůl. "Ke kterému regimentu patříte?" Počal
škytat. |
|
San Giuliano |
Antonino Paternò-Castello, šestý markýz San Giuliano
*10.12. 1852 - †16. 10. 1914 byl v období 1910 až 1914 ministrem
zahraničních věcí království Itálie.
|
 |
W |
|
|
"....Chmel mně ve
skladištích hnije, uzávěrky domácí jsou slabé,
export rovná se nule, a Italie zachovává neutralitu.
Proč Italie obnovovala ještě v roce 1912 s námi
trojspolek? Kde je italský ministr zahraničních
záležitostí markýz di San
Giuliano? Co dělá ten pán? Spí nebo co?
Víte, jaký jsem měl do vojny roční obrat a jaký mám
dnes?...." |
|
saniťák, saniteráci |
slangově na vojně nižší zdravotnický personál. Jinak též
lapiduch (odvozeno od funkce sběrače raněných). |
 |
|
|
|
Byl zde dokonce
jeden hluchoněmý, čtrnáct dní ho balili každou půl
hodiny do prostěradla namočeného ve studené vodě,
každý den mu dávali klystýr a pumpovali žaludek. Už
všichni saniťáci
mysleli, že to vyhrál a že půjde domů, když mu tu
předepsal doktor něco pro dávení. Mohlo ho to
ztrhat, a tu on zmalomyslněl.....Přiblížila se doba
odpolední vizity. Vojenský lékař Grünstein chodil od
postele k posteli a za ním sanitní poddůstojník
se zápisní knihou. |
|
...štábní lékař si
to s poručíkem Dubem rozmyslel, když se dověděl, že
odpůldne tím směrem, kde leží batalión 91. pluku,
odjíždí sanitní
automobil. Byl velice rád, že se zbavil poručíka
Duba, který jako vždy dokládal svá různá tvrzení
slovy: "O tom jsme již před válkou u nás mluvili s
panem okresním hejtmanem." "Mit deinem
Bezirkshauptmann kannst du mir Arsch lecken,"
pomyslil si štábní lékař a velice děkoval té náhodě,
že sanitní automobily jedou nahoru na
Kamionku Strumilowu přes Zóltance. |
|
Santa Lucia |
6.5.1848 u této vesnice nedaleko Verony, porazila
rakouská vojska, v čele s maršálem Radeckým, vojska Sardinského
království pod vedením Karla Alberta. |
 |
W |
|
|
Od bitvy u
Nördlingen 6. září 1634 přes bitvu u Zenty 11. září
1697, u Caldiera 31. října 1805, přes bitvu u Ašprů
22. května 1809 a bitvu národů u Lipska v 1813, přes
St. Lucii v květnu 1848
a bitvu u Trutnova 27. června 1866 až po dobytí
Sarajeva 19. srpna 1878. V schematech a nákresích
plánů těch bitev nic se neměnilo. Všude nakreslil
kadet Biegler obdélníčky na jedné straně prázdné,
kdežto nepřítele znázorňovaly vyčárkované. |
|
sapér |
slangově - zákopník, zhruba asi tolik co
dnešní ženista. Voják vycvičený ke stavbě zákopů, mostů i opevnění, ale
také k jejich ničení nepříteli nebo při ústupu [z něm. der Sappeur]. |
 |
|
|
|
Najít Sopronyi
utczu číslo 16 nebylo by bývalo tak těžké, kdyby ho
náhodou nebyl potkal starý
sapér Vodička, který byl přidělen k "štajerákům",
jejichž kasárna byla dole v lágru. |
|
Trén si nadával s
dělostřeleckými kasárnami,
saperáci vyhrožovali vojenské poště,
vojenská střelnice vrčela na odděleni strojních
pušek. |
|
saracén |
Saracén je středověký evropský název pro muslima. |
|
W |
|
|
Nadporučík Lukáš
seděl ještě zatím v důstojnickém kasině s vojenským
lékařem Šanclerem, který sedě obkročmo na židli,
tágem bil v pravidelných přestávkách o podlahu a
přitom pronášel tyto věty a sebou: "Saracénský
sultán Salah-Edin poprvé uznal neutralitu sanitního
sboru. |
|
Sarajevo |
hlavní město Bosny a Hercegoviny zde jako město atentátu
a arcivévodu Ferdinanada. Též se v románu tak
jmenuje i nuselská vinárna, která je asi Haškovým výmyslem, nikde jsem
ji nenašel. O Sarajevu se v románu píše
několikrát. Také v souvislosti s dobytím Sarajeva z turecké nadvlády dne
18.7.1878 ....až po dobytí
Sarajeva 19. srpna
1878.... |
 |
W |
|
|
"Práskli ho v
Sarajevu, milostpane, z
revolveru, vědí. Jel tam s tou svou arcikněžnou v
automobilu:" |
|
sardinkář |
pouliční prodejce ryb nasolených nebo vyuzených. |
|
|
|
|
U jednoho stolu
spal opilý sardinkář,
chvílemi se probouzel, uhodil pěstí do stolu,
zabreptal: "Nejde to," a zas spal dál. |
|
saubande |
něm. die Sau = svině, die Band = banda, holota. Tedy
...mluví cosi o ,saubandě’, přidá
vždy k tomu rychle ,die tschechische’.... = ....mluví
cosi o 'sviňské holotě', přidá vždy k tomu rychle 'ta česká'...
|
 |
web |
|
|
vo tom už nám před lety vykládal pan lajtnant Zimmer.
,Vy svinská bando,’
povídá, ,vy nevzdělaní kanci, vy zbytečný,
indolentní vopice, vy těma haxnama pletete, jako by
neměly žádnou cenu. |
|
Sauer Franta |
*4. 12. 1882 - † 26. 3.1947 zvaný Franta Habán anarchista
a proletář, představitel a člen předválečné bohémy, spisovatel, filmový
herec, přítel Jaroslava Haška a první vydavatel (nakladatelství Sauer a
Čermák) Osudů dobrého vojáka Švejka. 3. 11. 1918 odpoledne bylo památné
Staroměstské náměstí v Praze svědkem vandalského aktu Franty Sauera,
kterého byl on strůjcem a organizátorem.
Podílel se na stržení
mariánského sloupu. Povídá se, že na sklonku života pochopil, že to
byla hloupost a vyzpovídal se (on anarchista a asi i komunista) v
klášteře Františkánů u Panny Marie Sněžné v Praze u kněze P. Norberta Šamárka. Rok poté umírá Franta Sauer v nemocnici pod Petřínem u sv.
sester Boromejek smířen s Bohem. Hrál celkem ve čtyřech filmech menší
role. Pro nás je důležitý film Poslední bohém (1931). Film vypráví
epizody ze života Jaroslava Haška a Sauer si zde zahrál tajného Firnádla.
Scénář k filmu napsal E. A. Longen . Z
jeho literární činnosti lze jmenovat autobiografický román Franta Habán
ze Žižkova (1923), pod pseudonymem František Kysela, dokument z
anarchistického hnutí Pašeráci (1929) a dokument In memoriam
Jaroslava Haška (1924, s Iv. Sukem). Snímek je z roku 1934 z jeho
návštěvy SSSR. Je to ten největší chlap uprostřed, s
rukou v kapse. V knize „Konec bahna Prahy“ od K. L.
Kukly jsem objevil jednu zajímavou fotku sedícího
Franty Sauera, an je v cylindru jak nějaký bankéř či
uhlobaron,typický představitel moci kapitálu. Existuje jediná policejní
přihláška rodiny Sauerů ze Žižkova. |
 |
W |
|
|
sekatura |
obtěžování, šikana,
buzerace,
sekýrování. [z pol.
sekatura] |
|
|
|
|
Z "prevítského
dědka", jako vyšší stupeň vývinu neřádnosti,
sekatury a blbosti,
stal se "prďoch". To slovo znamenalo všechno, a
veliký jest rozdíl mezi prďochem v civilu a prďochem
na vojně. |
|
Senta |
též Zenta, Сента, městečko v Srbsku, kde 11.9.1697 svedl
princ Evžen Savojský rozhodující bitvu s vojsky
tureckého sultána, která utrpěla těžkou porážku a už se nevzpamatovala.
|
 |
W |
|
|
Od bitvy u
Nördlingen 6. září 1634 přes bitvu
u Zenty 11. září 1697,
u Caldiera 31. října 1805, přes bitvu u Ašprů 22.
května 1809 a bitvu národů u Lipska v 1813, přes St.
Lucii v květnu 1848 a bitvu u Trutnova 27. června
1866 až po dobytí Sarajeva 19. srpna 1878. V
schematech a nákresích plánů těch bitev nic se
neměnilo. Všude nakreslil kadet Biegler obdélníčky
na jedné straně prázdné, kdežto nepřítele
znázorňovaly vyčárkované... |
|
sekýrovat |
lidově šikanovat. viz též
buzerovat
a ras. Zřejmě od slova sekatura. |
|
|
|
|
„Zas tady jednoho vojáčka
sekýrujou.“
|
|
Segedínský guláš |
nemá nic společného s maďarskou kuchyní, natož s městem
Szegedem , česky Segedínem.
Vzdáleným příbuzným by mohl být "székelygulyás", který dostal jméno po
svém stvořiteli panu Székelyi, restauratérovi, který údajně tuto krmi
připravil hostům, kteří se hlásili o jídlo, když už zbyl v kuchyni jen
zbytek hovězího perkeltu a dušeného zelí. Vše smíchal a jeho
székelygulyás byl na světě. Český segedín se však připravuje z vepřové
plece, nebo bůčku. Je ale možné, že prapůvod této lahůdky je ve
východních Karpatech, kde se připravuje téměř stejný guláš Sikulský. Na
sádle zpěnit nadrobno nakrájenou cibuli, přidat na kostky nakrájené
vepřové maso,
osmahnout, přidat sladkou, mletou papriku, pepř, kmín, osolit a mírně
podlít vodou (případně bílým vínem), dusit cca 30 minut. Přidat
pokrájené kysané zelí, mírně přisladit a dusit doměkka. Nakonec vmíchat
zakysanou smetanu(někdo ji nedává) a provařit cca 10 minut.Podává se s kynutým knedlíkem.
|
 |
|
|
|
Netěší mě to příliš poněvadž ve vlaku musím zahálet
a nemohu být prospěšným, neboť se nevaří v naší
důstojnické kuchyni a jídlo se dostane na staničních
etapách. Rád bych býval našim pánům důstojníkům
uvařil mezi jízdou Maďarskem
segedínský guláš ale
sklaplo mně. Snad až přijedeme do Haliče, budu mít
příležitost uvařit šoule, pravé haličské, husu
dušenou v kroupách nebo v rýži. |
|
"Selský obzor" |
měsíčník
.....„Katolického spolku českého rolnictva na Moravě",„Selský Obzor" má
odběratel 15.000... nalezeno v časopise Našinec 16.11.1909 a
27.3.1913. Pátral jsem po panu Kadlčákovi, coby
redaktoru tohoto měsíčníku, ale bezvýsledně. |
|
|
|
|
Vrhl jsem se na ptáky žijící na svobodě a ještě dnes
se pamatuji na svou aféru s redaktorem
Selského obzoru,
klerikálním poslancem ředitelem Jos. M. Kadlčákem!....Můj
šéf, pan Fuchs, seděl jako vždy v kavárně a četl
krajinské noviny, poněvadž poslední dobou náramně
často hledal zmínky o mých poutavých článcích ve
Světě zvířat, a když jsem přišel, ukázal na ležící
na stole Selský obzor a řekl tiše, dívaje se
na mne svýma smutnýma očima, který výraz měly jeho
oči stále poslední dobou. |
|
Sergej |
Sergej
Alexandrovič Romanov (rusky Сергей Александрович
Романов, 11. května 1857, Carské Selo, Ruské
impérium – 17. února 1905, Moskva, Ruské impérium)
byl syn cara Alexandra II. a mladší bratr Alexandra
III. Je nechvalně známý vyhnáním židovského
obyvatelstva z Moskvy. Často se stával terčem útoku
revolucionářů, roku 1905 ho zabil revolucionář Ivan
Kaljajev. Ráno 17. února 1905 odjel velkovévoda
Sergej z guvernérského paláce. Kočí Andrej Rudinkin
před odjezdem varoval Sergeje před teroristickým
útokem, Sergej však na varování nedbal.Odpoledne
toho dne projížděl Sergejův kočár Nikolskou bránou v
Kremlu. Asi čtyři kroky od kočáru stál Ivan Kaljajev,
člen strany socialistů-revolucionářů. Jakmile se
kočár přiblížil, Kaljajev vykročil a hodil bombu s
nitroglycerinem přímo do Sergejova klína, díky čemuž
se Sergej při explozi doslova rozletěl na kusy.
Při atentátu zahynulo také několik místních svědků.
Ze Sergeje zbyly úlomky lebky a několik prstů.
Několik dalších částí těla bylo později objeveno na
střeše blízkého stavení. Hašek se dopouští
mystifikace, protože Sergej A. Romanov byl zabit v
Moskvě. |
 |
|
|
|
Intenzivní vzdělávací hnutí, které v létech 1904
hýbalo celou střední Evropou, mocné liberální ideje,
přicházející k nám ze vzbouřených ruských gubernií,
kde teroristi v období 1902-1904 rozvíjeli svou
největší činnost, kteráž válkou rusko-japonskou
jsouc podporována byla korunována ojedinělými
úspěchy, jakým bylo vyhození
Pleveho do povětří a
strýce carova
Sergeje ve Varšavě, nezůstalo ani u nás bez
ohlasu. |
|
servus |
Servus je tradiční, přátelský pozdrav ve velké části
střední Evropy. [z lat. servus = otrok, sluha, služebník. Znamená
ve zkratce "Jsem tvůj služebník " nebo " K službám. "]
|
|
|
|
|
"Servus," řekl polní
kurát, podávaje mu ruku, "jak se daří?" "Nevalné,"
odpověděl vyšetřující auditor Bernis, "přeházeli mně
materiál, a pak se v tom ani čert nemůže vyznat.
Včera jsem poslal nahoru už zpracovaný materiál o
jednom chlapovi pro vzpouru, a vrátili mně to
nazpátek, že v tom případě nejde o vzpouru, ale o
krádež konzervy. A ještě jsem na to dal jiné číslo,
ale jak na to přišli, to bůh suď." Auditor si
odplivl. |
|
Byl obrácen k němu zády a jednoročnímu
dobrovolníkovi připadal, jako by to byl jeho jeden
známý jednoročák, Materna František. "Ten je právě
takové škvrně," vyprávěl Švejkovi, "a tak jsem se
pěkně zezadu připlížil a shodil jsem mu čepici a
řekl jsem: ,Servus,
Franci!` A ten chlap blbá hned začal pískat na
patrolu a ta mne odvedla. |
|
setsakramentsky |
též zkráceně setsakra. Kletba odvozená od jiné kletby "sakra"
[z lat. sacra = svatá]. Setsakramentsky (setsakra) znamená hodně, mnoho.Obdobou
je i kletba "ksakru". Kletbou
"sakra", si člověk ulevuje například z leknutí, když se mu něco nepodaří
a podobně. Podobný význam má kletba "kruci" či "krucitürken" |
|
|
|
|
"....Zatímco jich kamarádi bojovali v poli, oni si
myslili, že se budou válet na posteli, dostávat
nemocniční stravu a čekat, až se válka přežene. To
se ale zmýlili setsakramentsky,
a i vy všichni se také setsakramentsky
zmýlíte. Ještě za dvacet let budete křičet ze spaní,
když se vám bude zdát, jak jste u mne simulovali." |
|
"V tomhle nechoď," poučoval Švejka, "to by se ti ta
vojenská uniforma mohla někdy
setsakramentsky
vyplatit. Ted je všude plno četníků a žebrat v
tomhle nemůžeš. |
|
"Setsakramentsky to
dnes profukuje," řekl závodčí, "myslím, že nám
štamprle nemůže škodit. Neříkejte nikomu nic, že vás
vedu do Písku. To je státní tajemství." |
|
"Tak mně ksakru už
řekněte, co je tak důležitého na devátou hodinu?" |
|
,Tak
budete pucovat hajzl, nebo nebudete?` ,Poslušně
hlásím, že žádného hajzlu pucovati nebudu:
,Vy budete pucovat, Sie Einjähriger.` ,Poslušně
hlásím, že nebudu.`,krucitürken,
vy budete pucovat, ne jeden, ale sto hajzlů!`
,Poslušně hlásím, že nebudu pucovat ani sto, ani
jeden hajzl! |
|
Severozápadní nádraži |
pražské nádraží, které se do 16.3. 1985 nacházelo poblíž
Florence. Tohoto dne bylo nemilosrdně odstřeleno, aby ustoupilo
severojižní magistrále. Kolem něj byl
Švejk eskortován ke
Katzovi do Karlína a hovoří o něm ve vlaku do Budějovic |
 |
W |
|
|
.......Před dvěma léty
na Severozápadním nádraží
ukradli jedné paničce kočárek i s holčičkou v peřinách |
|
Scheiner Josef JUDr. |
*21. 9. 1861 – †11. 1. 1932 v roce1889 promován na
doktora práv, od roku 1893 advokát. V roce 1914 stál u zapojení sokolské
organizace do odbojové činnosti proti Rakousku-Uhersku. Spoluzakladatel
tajného spolku Maffie, která stála důsledně na protirakouských
pozicích.V roce 1915 byl v jejím předsednictvu spolu s Karlem Kramářem. Podílel se na financování odboje. V květnu 1915
uvězněn, ale pro nedostatek důkazů propuštěn. Pracoval i nadále v
odboji, přestože žil pod policejním dohledem. |
 |
W |
|
|
Rozhovořil se o
poměru důstojníků k mužstvu, mužstva k šaržím, o
přebíhání na frontách k nepříteli a o politických
událostech a o tom, že 50 procent českých vojáků je
„politisch verdächtig“. „Jawohl, meine Herren, der
Kramarsch, Scheiner
und Klófatsch.“ Většina důstojníků si přitom
myslela, kdy už přestane dědek cancat,.... |
|
Schiller Friedrich |
*10.11.1759 - †9.5.1805 Slavný německý spisovatel,
básník, dramatik a překladatel. Z čeho je onen verš
,Wer sagt von...`
jsem zatím nezjistil. |
 |
W |
|
|
Týž spád jeho
řeči, táž zásoba největší naivnosti. Na jednom
banketu v důstojnickém kasině plukovník Kraus von
Zillergut zčistajasna pronesl, když byla řeč o
Schillerovi: "Tak jsem
vám, pánové, včera viděl parní pluh hnaný
lokomotivou. Považte si, pánové, lokomotivou, ale ne
jednou, dvěma lokomotivami. Vidím kouř, jdu blíž, a
ona to lokomotiva a na druhé straně druhá. Řekněte
mně, pánové, není-liž to směšné? Dvě lokomotivy,
jako by nestačila jedna." |
|
Kadet Biegler,
který od té doby, kdy jsme vyjeli z Brucku, snědl
třicet kremrolí, jak se mně přiznal, a pil všude na
nádražích jen převařenou vodu, pane hejtmane,
připomíná mně verš
Schillerův: ,Wer sagt von...`"
"Poslyšte, doktore," přerušil ho hejtman Ságner,
"nejde o Schillera. Co je vlastně s kadetem
Bieglerem?" |
|
schlemstnout |
slangově - něco rychle, hltavě sníst,
sežrat. |
|
|
|
|
Když pak všichni si
otevřeli olejovky a pochutnávali si na nich, Baloun
přišel do pokušení a otevřel kufřík i sardinky a hltavě
je schlemstnul.
|
|
Schlemper
Felix |
ve skutečnosti Schloemp Felix německý
autor a vydavatel oněch svazečku, podobně jako
Artur Lokesch zejména
ve vydavatelstvi Lustige
Blätter . |
 |
|
|
|
Měl celou knihovnu
takových svazečků s pitomými názvy jako „Humor v
tornistře pro oči i uši“, „Hindenburgovy
anekdoty“, „Hindenburg v zrcadle humoru“,
„Druhá tornistra plná humoru, naládovaná
Felixem Schlemprem“, „Z
našeho gulášového kanonu“, „Šťavnaté granátové
třísky ze zákopů“, nebo tyto hovadiny: „Pod dvojitým
orlem“, „Vídeňský řízek z c. k. polní kuchyně. Ohřál
Artur Lokesch“.
|
|
Scholc |
správně Scholz Heinrich Karl
*16.10.1880 v Mildenau (dnes
Raspenava) † 12.6. 1937 ve Vídni. V době války pracoval v Tarnowě ve
funkci "domobranecký akcesista pro technické služby". Byl autor návrhů
několika vojenských hřbitovů v oblasti
Siedliska, které se nachází jižně od Tarnowa. |
 |
|
|
|
Místo patnácti
dekagramů ementálského sýra měl každý v ruce
západohaličský hřbitov vojínů
v Sedlisku s pomníkem
nešťastných landveráků, zhotovených ulejvákem
sochařem, jednoročním dobrovolníkem šikovatelem
Scholcem. |
|
Schönbrunn |
Schönbrunn je název barokního zámku ve Vídni. V roce 1830
se tu narodil císař František Josef, který svá poslední léta trávil
výhradně v tomto zámku a také zde zemřel. Dva roky po jeho smrti, tedy v
roce 1918, zde poslední císař Karel I. rezignoval a krátce nato zámek
přešel do správy nové republiky. |
 |
W |
|
|
Závodčí se zastavil u okna, a bubnuje
na ně, prohlásil: "Vy jste si také, pane strážmistr, nedal ubrousek na
ústa před naší bábou a pamatuji se, že jste jí řekl: ,Pamatujou, bábo,
že každý císař a král pamatuje jen na svou kapsu, a proto vede válku, ať
je to třebas takový dědek jako starý Procházka, kterého nemohou už
pustit z hajzlu, aby jim nepodělal celý Schönbrunn: " |
|
"...To se samo sebou rozumí, že ohlasy těchto vítězství musí být v
budoucnosti oslaveny v rodinném kruhu v Schönbrunnu......Představuji si to tak, jak vidíte v mých
poznámkách, že arcivévodská rodina Marie Valerie přesídlí kvůli tomu z
Wallsee do Schönbrunnu." |
|
sčuchnout se |
slangově - s někým se sejít, s někým se scházet.
'.....zdali se manželka nějakýho klienta, který
k nim přišel celej bez sebe, s jiným nesčuchla, a jestli už se
sčuchla,
s kým se sčuchla, kde a jak se sčuchla. ' |
|
|
|
|
Schwarzenberg Karel
Filip |
*18.4.1771 - †15.10.1820 byl rakouský a český šlechtic,
diplomat a polní maršál. Pocházel z knížecí rodiny Schwarzenbergů a
slávu si získal v bojích proti Napoleonovi, ale také jako diplomat u
carského dvora v Rusku a ve Francii. Jedná se též o zakladatele orlické
větve Schwarzenbergů. |
 |
W |
|
|
„Znáte dějiny bitvy národů u Lipska?“ otázal se,
„když polní maršálek kníže
Schwarzenberg šel na Liebertkovice 14. října
roku 1813 a když 16. října byl zápas o Lindenau,
boje generála Merweldta, a když rakouská vojska byla
ve Wachavě a když 19. října padlo Lipsko?“ |
|
Signum laudis |
vojenská záslužná medaile [Militär-Verdienstmedaille]
více známa pro heslo na aversu SIGNUM LAVDIS, volně přeloženo z lat.
"znamení chvály, úcty, cti" |
 |
W |
|
|
A po
smrti dostanete signum
laudis nebo
velkou stříbrnou medaili... |
|
Sen kadeta Bieglera
před Budapeští. Měl signum
laudis, železný kříž a byl majorem a jel na
obhlídku účastku brigády, která mu byla
přidělena.... |
|
....pan hejtman Ságner sám dostal handšús, potom v
nemocnici ještě úplavici, a zase se objevil v
Budějovicích u regimentu a včera prý večer
vypravoval v kasině, jak se těší na front, že tam
nechá celý maršbatalion, ale že něco dokáže a
dostane signum
laudis, za Srbsko že dostal nos, ale teď že
buď padne s celým maršbatalionem, nebo bude jmenován
obrstlajtnantem, ale maršbaťák že musí zařvat... |
|
Simplicissimus |
byl satirický německý týdeník časopis založený v dubnu
1896 Albertem Langenem v Mnichově . Později vycházel jednou za dva týdny
do roku 1967, s vyjímkou nacistického diktátu [z lat.
nejjednodušší,nejprostší] . |
 |
W |
|
|
Dědicové mohli se vzteknout. Prohlašovali ho za blba, dělali pokusy
vnutit mu zámožné nevěsty, aby se ho zbavili. Aby je
ještě víc dopálil, MUC Bedřich Welfer, člen asi
dvanácti buršáckých spolků, vydal několik sbírek
velmi slušných básní ve Vídni, v Lipsku, v Berlíně.
Psal do Simplicissimu
a studoval, jako kdyby se nechumelilo, dál. |
|
Skála Jan |
JUDr. * 5. 3. 1883 v Opatově, okres
Třebíč, redaktor Práva lidu a kladenské Svobody , po
zaIožení KSČ přešel do Rudého práva, vyloučen z KSČ
pro konflikt s jílkovským vedením strany v roce
1927. V letech 1923-1927 byl náměstkem pražského
primátora. Později pracoval jako úředník Ústřední
sociální pojišťovny. Kdy zemřel jsem nezjistil.
|
 |
|
|
|
Ozdobeni slovanskými trikolórami spráskali tam
Pelanta, osm českých anarchistů a naposled redaktora
Práva lidu přítele
Skálu, který opožděně přišel po naprostém
debaklu spráskaných odpůrců carových a vida tolik
lidí pohromadě, ve stranickém nadšení domníval se,
že to musí být samí sociální demokraté, a zvolal
uprostřed toho davu: „Pryč s carem, hanba carovi!“ |
|
Skružný Josef
|
*15. 3. 1871 - †12. 5. 1948 byl český spisovatel,
scénárista a novinář. Byl redaktorem Humoristických listů, politického
satirického časopisu, do kterého přispíval krátkými povídkami a kresbou.
Přátelil se s Josefem Ladou a Jaroslavem Haškem, se kterými se ocitá ve
výkonném výboru Strany mírného pokroku v mezích zákona. |
 |
W |
|
|
Hašek ve své literární, dosud netištěné pozůstalosti vypisuje -
bohužel jen v torsu - dějiny této podivuhodné
strany. Na jejím prvním prohlášení jsou podepsáni:
Eduard Drobílek, dávno již zesnulý úředník České
techniky, o němž Jaroslav napsal několik povídek,
malíř Josef Lada, věrný přítel Haškův a jeho
vychovatel, nedávno zesnulý známý překladatel
inženýr Kún, dr. Novák, zvaný "Kytička", dnes
ministerský rada, sociálně demokratický předák
Emanuel Škatula, Slabý, policejní komisař,
Josef Skružný, spisovatel a bývalý redaktor
Humoristických Listů, a konečně dr. Bohumil Šmeral,
o kterém se říkalo, že se snažil Haška podplácet,
aby o něm psal hanlivé články.
|
|
Slavie - banka |
základy pojišťovací banky byly položeny již v roce 1868.
Jméno Slavia, zosobňující ideál slovanské vzájemnosti a pospolitosti,
otevíralo bance přístup do všech slovanských zemí v bývalé monarchii. V
bance pracoval Haškův otec Josef Hašek, bratr
Bohuslav a krátkou dobu, jako praktikant, i sám
Jaroslav. |
 |
|
|
|
"Dovolte, vašnosti, neráčíte být pan Purkrábek,
zástupce banky Slávie?"
........Byl to nepatrný omyl. Holohlavé individuum
nebylo panem Purkrábkem, zástupcem banky Slávie,
ale pouze generálmajorem von Schwarzburg.......Von
vopravdu je celej pan Purkrábek, zástupce banky
Slávie. |
|
slavjanofil |
jinak též slavofil je obdivovatel Slovanů a všeho
slovanského. |
|
|
|
|
"....Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?`
,Poslušně hlásím, že nebudu.' Obršt se na mne
podíval a řekl: ,Poslyšte, nejste vy
slavjanofil?` ,Poslušně
hlásím, že nejsem.` Potom mne odvedli a oznámili
mně, že jsem žalován pro vzpouru." |
|
smraďoch |
nadávka - zapáchající člověk |
|
|
|
|
"....U 11. kompanie kaprál Althof používá slova
engadinská koza. Svobodník Müller, německý učitel z
Kašperských Hor, nazývá nováčky českými
smraďochy, šikovatel
Sondernummer volskou žabou, yorkshirským kancem a
slibuje přitom, že každého rekruta vydělá...." |
|
smrkáč |
hanlivě mladík, též holobrádek, usmrkánek. |
|
|
|
|
" Starej pán kníže Švarcenberk,
ten jezdil jen v takovým kočáře, a ten mladej
knížecí smrkáč smrdí
samým automobilem. Von mu pánbůh taky ten benzín
vomaže vo hubu." |
|
Sokol |
zde člen spolku Česká obec sokolská (ČOS) je v České
republice čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením, jehož téměř 190
000 členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech
sokolské všestrannosti a kulturní činnosti, především ve folklórních a
loutkářských souborech. |
 |
W |
|
|
"Pojďme na Kuklík," vybízel Švejk, "kvéry si dáte do
kuchyně, hostinský Serabona je
sokol, toho se nemusíte
bát. - Hrajou tam na housle a na harmoniku,"
pokračoval Švejk, "a chodějí tam pouliční holky a
různá jiná dobrá společnost, která nesmí do
Reprezenťáku." |
|
Solferino |
Bitva u Solferina 24.6.1859 citována ve
švejkově bojové písni
. To, že se
tam zmasakrovali češi, rakušané, francouzi i italové, není pro lidstvo
důležité. Nejdůležitějši je jiná osobnost této bitvy:
Jean Henri Dunant - položil
základy pro ochranu raněných vojáků, později Červeného kříže. Jeho
Vzpomínky na Solferino . Jenerál
Windischgrätz
se bitvy u Solferina vzhledem ke svému
věku a vykonávaným funkcím nezúčastnil. |
 |
W |
|
|
S Panenkou Marií a ty čtyry mosty
postav si Pimonte, silnější forposty;
hop, hop, hop!
Byla bitva, byla, tam u
Solferina,
teklo tam krve moc, krve pod kolena;
hop, hop, hop! |
|
A jako na potvrzení toho ovsa kdesi vpředu doznívaly
sebrané hlasy vojáků kumpanie v pokračování písně, s
kterou šly už české regimenty krvácet za Rakousko k
Solferinu.... |
|
Sopronyi Napló |
Na
stránkách knihovny v Győru jsem objevil:
Soproni Napló. Sopron, 1897-1914; hetenként kétszer, majd hatszor. (Folytatása:
Soproni Napló - Sopron megye, majd Soproni Napló - Soproni Hírlap;
megszűnt 1919-ben.) Což překladač Google přeložil takto :
Přihlášení Sopron. Sopron, 1897-1914, dvakrát
týdně, pak šest. (Pokračování: Přihlaste se Sopron - Sopron, Šoproň
deník - Úvodní Šoproň, ukončil v roce 1919.) což bych asi
chápal takto, ale nejsem si jist, maďarsky neumím:
Hlásí se Sopron. Vycházel v Soproni 1897 - 1914 dvakrát týdně,
později šestkrát. Poté pokračoval pod názvem Sopronský deník do roku
1919. |
|
|
|
|
"To je známá bestie, pane nadporučíku; ale dřív,
nežli se to dostalo do Pester Lloydu, byl již tento
článek uveřejněn v Pesti Hirlap. Nyní mně přečtěte
úřední překlad z maďarštiny článku v šoproňském
časopise Sopronyi Napló."...."O
některých nejdůležitějších věcech," pláče
Sopronyi Napló, šoproňský deník, "se povážlivě
mlčí a ničeho se nepíše. Každý z nás ví, co to je
český voják v Uhrách i na frontě. My všichni víme,
jaké věci Češi provádí, co je tu v činnosti a jak to
u Čechů vypadá a kdo to způsobuje...." |
|
souchotinář |
slangově - nemocný tuberkulozou, souchotiny, souchotě =
tuberkuloza. |
|
W |
|
|
Bylo zavedeno několik stupňů trápení simulantů a
lidí podezřelých, že jsou simulanti, jakými byli:
souchotináři,
rheumatikové, lidé s kýlou, ledvinovou nemocí,
tyfem, cukrovkou, zánětem plic a jinými
chorobami...... Na posteli u dveří umíral jeden
souchotinář, zabalený do prostěradla namočeného
ve studené vodě....."To je už třetí tenhle týden,"
poznamenal soused po pravé straně, "a co tobě
schází?" "Já mám revma," odpověděl Švejk, načež
následoval upřímný smích všech kolem. Smál se i
umírající souchotinář simulující tuberkulózu. |
|
Soukup
František JUDr. |
(22. srpna 1871, Kamenná Lhota
– 11. listopadu 1940, Praha) byl český
sociálně-demokratický politik, novinář a publicista,
povoláním právník.Začátkem 90. let 19. století byl
účastníkem pokrokového hnutí, se kterým se ale
rozešel a od roku 1896 byl členem a funkcionářem
sociálně demokratické strany a redaktorem jejího
deníku Právo lidu. Tuto funkci si podržel relativně
velmi dlouho. Od roku 1904 až do roku 1938 zastával
funkci zástupce Českoslovanské, později
Československé sociálně demokratické strany. Ještě
před válkou byl Soukup zvolen poslancem říšské rady.
Za první světové války pak byl účastníkem domácího
odboje, členem předsednictva a jednatelem Národního
výboru Československého a jedním z organizátorů
převratu dne 28. října 1918.V první československé
vládě (vláda Karla Kramáře) Soukup zasedl v letech
1918-1919 jako ministr spravedlnosti Československa.
Od roku 1918 do roku 1920 zasedal v Revolučním
národním shromáždění.V parlamentních volbách v roce
1920 získal za sociální demokraty senátorské křeslo
v Národním shromáždění. |
 |
W
web |
|
|
Jedině tím, že ho policie zatkla, zachráněn byl před
utlučením; jak sám vypravuje, dostal od nadšených
carofilů kolem 600 facek. Dostal je právě od těch,
kteří za čtyři roky poté na Staroměstském náměstí za
bouří o všeobecné právo hlasovací volali s doktorem
Soukupem, stojícím na balkónu radnice:
„Ruské revoluci nazdar!“ |
|
splašit [něco] |
slangově - něco sehnat, něco obstarat.
"....Nějakej civil splašíme......."
=
nějaký civil seženeme. |
|
|
|
|
splivnout [něco] |
slangově - sníst něco s chutí, bez větší námahy. Též
zblafnout. |
|
|
|
|
"... Doma si vzpomenu po obědě, že bych chtěl ještě
něco zakusit. Jdu do komory, uříznu si kus masa,
pošlu si pro džbán piva a
splivnu dvě kila uzenýho....." |
|
srabařina |
slangově zbabělost, podlost. "to je srab"= "to je
zbabělec". |
|
|
|
|
To ještě nestačí,’
povídal auditor, ,nám se jedná o to vysrání.
Nadiktujte mu něco, kde je hodně s a r.’ Tak mně
diktovali: ,Srb, srub, svrab,
srabařina, cherubín,
rubín, holota’. |
|
srandovno |
určitý stav,
nálada, atmosféra, vyjadřující, že zde je humor, legrace, neboli sranda,
zdrobněle srandička. Spojení
"...napřed
každej
z pánů
oficírů
myslel, že je celá vojna nějaká
srandička..."
znamená, že si oficíři mysleli, že celá vojna je nějaká legrace,
legrácka. |
|
|
|
|
"Starej
Procházka" |
Císaři Františkovu Josefu I. se v Čechách říkalo
"Starej Procházka". Jedna z verzí je, že tato
přezdívka vznikla při jeho pražské návštěvě roku
1901 u
příležitosti otevření mostu císaře Františka I.
[dnes most Legií] dne 14.6.1901. V novinách vyšla fotografie
císaře, kterak se po novém mostě prochází,
prý dokonce s
titulkem "Procházka na novém mostě" v
Pažském illustrovaném kurýru. Zatím jsem to
neověřoval. Podle historika Otto
Urbana, je ale tato přezdívka mnohem starší, získal
ji už v sedmdesátých letech 19. století, kdy příjezd
císařského průvodu ohlašoval jezdec na koni.
Jmenoval se Procházka a lidé volali: „Starý
Procházka už jede!“. Tuto verzi podporují i výzkumy
historika Jiřího Raka, který prohlédl veškeré noviny
té doby a zjistil, že žádný takový popisek pod uvedenou
fotografií neexistuje. Přečetl jsem Národní listy i
Národní politiku. Jediná zmínka o procházce na
mostě je v
odpoledním vydání Národních listů z 14.6. Další verze vzniku přezdívky
je, že jistý majitel hokynářství na Újezdě inzeroval
na své reklamní tabuli: "Prodáváme hole na
procházku". Prý zavřen, prý seděl s Palivcem.
Vše jsou to asi nové pověsti české. |
 |
|
|
|
....,"Pamatujou, bábo, že každý císař
a král pamatuje jen na svou kapsu, a proto vede
válku, ať je to třebas takový dědek jako
starý Procházka, kterého nemohou už pustit z hajzlu,
aby jim nepodělal celý Schönbrunn.’„ |
|
stájový pinč |
jinak psí plemeno Knírač střední, vyšlechtěný v Německu
ke hlídání statků a chytání hlodavců ve stájích - odtud i název. |
 |
W |
|
|
Pátý muž, který, jak sám řekl, že sedí "kvůli té
vraždě na panu arcivévodovi v Sarajevu", měl ještě
dnes zježené vlasy a vousy hrůzou, takže jeho hlava
připomínala stájového pinče. |
|
Neobyčejně rád měl zvířata. Měl harckého kanárka,
angorskou kočku a stájového
pinče. Všichni sluhové, které vystřídal,
nakládali s těmi zvířaty ne hůře, než nadporučík
Lukáš nakládal se svými sluhy, když mu provedli
nějakou podlost. Kanárka mořili hladem, jeden sluha
angorské kočce vyrazil jedno oko, stájový pinč
byl od nich práskán na potkání a nakonec jeden z
předchůdců Švejka odvedl chudáka na Pankrác k
pohodnému, kde ho dal utratit, nelituje dát ze své
kapsy deset korun. |
|
Staniol |
obchodní název pro cínovou folii, která se dříve
používala k balení obdobně, jako dnes hliníková folie, s obchodním
názvem Alobal. |
|
W |
|
|
"Vy troubo jedna! Vysvětlovat vám nic nebudu. Vlezte
si zas do vagónu a řekněte Balounovi, až bude
Budapešť, aby mně přinesl do štábního vagónu nějakou
housku a potom tu játrovou paštiku, kterou mám dole
v kufříku ve staniolu.
Potom řeknete Vaňkovi, že je kus
mezka...."....."Poslyš, Baloune," ozval se Švejk,
"tobě mám vyřídit, abys panu obrlajtnantovi, až
přijedeme do Pešti, přines do vagónu nějakou housku
a tu játrovou paštiku, co má pan obrlajtnant dole v
kufříku ve staniolu."...."Sežral jste ji i se
staniolem," zastavil se před Balounem účetní
šikovatel Vaněk.....Z nešťastného Balouna šly hubou
ven i kousky staniolového obalu z paštiky. |
|
stínání kohouta |
Stínání kohouta byl rozšířeným obyčejem od dob
pohanských, až do počátku 20. století. Tento velice oblíbený a
dnes téměř zapomenutý zvyk se prováděl o posvícení, svatbách, na konci
masopustního období, o poutích a dožínkách. Během citovaného svátku
vyváděly domácí selky hosty a kohouta do hostince. Zde kohoutovi
propíchli hřeben, jímž pak hoši, "katovi holomci",
provlékli provázek asi na dva sáhy dlouhý [ 1sáh český = 1,793 m]. Pak
navázali na obě křídla šňůrku také dva sáhy dlouhou a kohouta vyvedli z
hospody. Spustila muzika a průvod se hnul kupředu. Napřed šel "kat", za
ním kohout, vedený čtyřmi holomky, z nichž ho každý držel za jeden konec
provázku, potom "soudce" a "kněz", pak muzikanti a konečně zástup
vesničanů. Když za veliké veselosti prošli celou vesnicí, znovu se
zastavili před hospodou. Poté byl kohout souzen "soudcem". Byl obviněn z
toho, že ač měl ve svém kurníku dost slepic, dělal zálety ještě do
jiných dvorů a kurníků, a když se domácí kohout proti tomu vzpíral,
ještě se sním až do krve rval a pro všechny ty špatnosti byl odsouzen k
trestu stětím katovou rukou. Než byl sťat, musel se kohout ještě
zpovídat. Za té řeči stál tam kat vážně s mečem v ruce (byl to srp, nebo
kosa) a když "kněz" domluvil a holomci zatáhli za všechny čtyři konce
provázků, kat hbitým rázem usekl kohoutovi hlavu, která zůstala viset na
provázku oddělena od trupu. Kat uchopil sťatého kohouta za nohy a kropil
přihlížející lidi krví a omazal některým lidem kohoutem a jeho krví
ústa. To bylo provázeno velkým smíchem a veselím. Radostným pokřikem
bylo oznámeno, že si kohout nic jiného nezasloužil než smrt. Tato
morbidní podívaná byla prováděna asi do konce 19. století. Do dnešní
doby se dochoval tento obyčej zejména v Polabí a v oblasti Železných
Hor, ale již jen jako soutěž, kdy soutěžící se zavázanýma očima musí
setnout dřevěnou hlavu kohouta dřevěným mečem. Stylizovaná dřevěná hlava
kohouta je upevněná na tyči, která je zapíchnutá v zemi asi 15cm
hluboko. |
 |
web |
|
|
"...Kapr od samého svého narození chová utkvělou
představu, že není hezké od kuchařky, když mu párá
břicho zaživa, a zvyk stínání
kohouta že je náběhem spolku pro ochranu
zvířat nepodřezávat drůbež rukou neumělou...." |
|
"Stoletá kavárna" |
tuto kavárnu se mi podařilo odhalit na základě
tohoto
oznámení v Národní politice z 28. 4. 1915 na straně 6:
....exekuční dražba domu čp. 267-II
„Stoletá kavárna",
nároží Zderaze a na Zbořenci, a koupila jej majitelka statku a
realit pí. Olga Storkanová za 169.000 k. Odhadni cena byla 196.282 k....
více viz
zde
|
 |
|
|
|
Na Zderaze žil nějakej klempíř Vejvoda a ten hrával
vždy mariáš v jedné hospodě za ,Stoletou
kavárnou’..... |
|
Strašlipka František |
(1880 - 1949) Sluha nadporučíka
Rudolfa
Lukase, v civilu cihlář. Bydlel v Hostivicích u Prahy. S Haškem se
pravděpodobně znal již před válkou. Více o něm v "Povídání
o Františku Strašlipkovi".
Hašek napsal v básni "V reservě" :"Nejstrašnější
z té válečné sloty, jsou Strašlipkovy staré aneknoty." |
 |
|
|
|
Stříbrný Jiří |
*14. 1. 1880 - †21. 1. 1955 Politik a novinář. Od roku
1911 byl redaktorem Českého slova.
Menger o tom píše:Jedním z těch, který měl Haška ze srdce rád a dovedl zamhouřit ne
jedno, ale často i obě oči, byl Jiří Stříbrný,
který již tehdy zaujímal jak ve straně, tak i v
redakci velmi odpovědné místo. Byl vlastně nejen
nepřímým Jaroslavovým zaměstnavatelem, ale i
mecenášem. Mecenášem dobrovolným i nedobrovolným a
jen zřídka se stávalo, že mu odmítl pomocnou ruku. A
přece se stalo, že i tento nevyčerpatelný zdroj
Haškův - Stříbrný - se jednou zatvrdil a
řekl: Dost! |
 |
W |
|
|
A takto o něm psal Hašek v "Dějinách
strany mírního pokroku v mezích zákona":
Proč to prohrál Soukup v Holešovicích? Poněvadž
se spadl v prvém období zasedání říšské rady o 5 kg,
zatímco Stříbrnému, nynějšímu poslanci za
Holešovice, přibyly na váze 3 kg. Jest to jistě
nepopiratelný rozmach u národních sociálů. |
|
studená cesta |
nejjednodušší technologický postup výroby levných
destilátů. Její princip je, že se do čistého etanolu přimíchají extrakty
a tinktury, které po patřičném naředění vodou dávají lihovině typickou
chuť. Angličané prý říkají studené cestě Compounding. Pochopitelně, že
židé se tohoto systému chytili nejčastěji, protože přináší největší
zisky a tak lacinou kořalkou zásobovali nejen Čechy, ale i Uhry, Polsko,
či Ukrajinu. Postup se používá dodnes a je značně zneužíván pokoutními
výrobci lihovin stejně, asi jako v dobách Švejkových. |
|
|
|
|
"...Podívejte se, jak krkám. - Kořalka je jed,"
rozhodl se, "musí být původní originál, pravá, a
nikoliv vyráběná ve fabrice na
studené cestě od židů.
To je jako s rumem. Dobrý rum je vzácností. - Kdyby
zde byla pravá ořechovka," povzdechl, "ta by mně
spravila žaludek. Taková ořechovka, jako má pan
hejtman Šnábl v Brusce." |
|
subordinace |
Účastníci právního poměru ( v armádě
služebního, hodnostního) jsou k sobě navzájem ve vztahu nadřízenosti a
podřízenosti (subordinace, též superordinace). Bez této praxe nemůže fungovat žádná
armáda na světě. Říká se tomu "Zákon padajícího hovna", viz
obrázek. |
 |
|
|
|
Potom, když komise vodjela, dal si nás pan obršt
všechny seřadit, celej regiment, a povídá, že voják
je voják, že musí držet hubu a sloužit, jestli se mu
něco nelíbí, tak že je to porušení
subordinace. |
"Hned jsem hotov, pane poručíku."
Poručíka Duba zmocnila se horečka, zejména když po
nadějném šustění papíru uplynulo dalších sedm minut,
aniž by se dveře otevřely.
Kadet Biegler byl ke všemu ještě tak taktní, že
nespouštěl ještě neustále vodu.
Poručík Dub v slabé horečce počal přemýšlet, jestli
si snad nemá stěžovat veliteli brigády, který, může
být, dá rozkaz vylomit dveře a vynést odtamtud
kadeta Bieglera. Také mu napadlo, že snad je to
porušení subordinace. |
|
sublimát |
laický název pro chlorid rtuťnatý
|
|
|
|
|
"...pil jsem
sublimát, vdechoval rtuťnaté páry,..."
|
|
sulc |
slangově - huspenina [z něm. die Sulz,Sulze].
Maso z hlavy, nožičky, kolena i s kůží vařit doměkka
v silně osolené vodě. Ke konci přidat 1 cibuli,
mrkev, kuličky pepře a bobkový list. Vše vyndat a
vykostit, kůži dát stranou a maso nakrájet na
kostičky. Kůže umlít na masovém strojku. Cibuli a
mrkev nasekat nadrobno a promíchat s masem a kůží,
přidat hrášek, dochutit pepřem, utřeným česnekem,
octem a podle chuti i špetkou cukru. Opět dobře
promíchat, nalít do pekáčku, asi 2 minuty povařit,
sebrat nahoře tuk a nechat v pekáčku chladnout.
Podávat nakrájený na plátky, ochucený octem a jarní
cibulkou. |
 |
|
|
|
Sulc, ten jsem nemíval
tak rád, poněvadž se to jen třese a nic to nevydá.
Žena, ta se zas mohla pro sulc utlouct, a já
jí do toho sulce nepřál ani kus ucha,
poněvadž chtěl jsem všecko sám sežrat, tak, jak mně
to nejlepší chutnalo. |
|
supa |
slangově polévka [z něm. die Suppe] |
|
|
|
|
"Pořád jenom samej vejslech," dopaloval se Vodička,
"a kdyby z toho něco alespoň vylezlo. Spotřebujou
haldy papíru a člověk ani ten soud neuvidí. Shnije
za mřížema. Řekni upřímně, je ta
supa k žrádlu? A to zelí
se zmrzlejma bramborama? Krucifix, takovou blbou
světovou vojnu jsem ještě nikdy nežral. |
|
superarbitrace |
u vojska : v superarbitračním řízení mohl být voják,
neschopný k výkonu vojenské služby, této služby zproštěn, nebo převeden
na službu méně náročnou. |
|
|
|
|
Podíval se krvežíznivě na Švejka a řekl: "Netvařte
se tak blbě:" "Já si nemohu pomoct," odpověděl vážně
Švejk, "já jsem byl na vojně
superarbitrován pro blbost a prohlášen
ouředně zvláštní komisí za blba. Já jsem ouřední
blb." |
|
"...Když jsem sloužil aktivně, byl jsem
superarbitrován pro
blbost, a ještě k tomu notorickou. Od regimentu nás
kvůli tomu pustili dva, mě a ještě jednoho pana
hejtmana von Kaunitz...." |
|
suponovaný |
slangově předpokládaný, zdánlivě
neexistující, fixní [z něm. supponieren] |
|
|
|
|
„Já jsem, poslušně hlásím, pane lajtnant, celou noc
nespal, poněvadž jsem si vzpomínal na ty doby, když
jsme ještě dělali manévry u
Vesprimu. Tenkrát
suponovanej první a druhej armádní sbor šel
přes Štyrsko a západníma Uhrama vobklíčil náš
čtvrtej sbor, kterej byl na lágru ve Vídni a v
okolí, kde jsme měli všude festunky, ale voni
vobešli nás a dostali se až na most, kterej dělali
pionýři z pravýho břehu Dunaje. My jsme měli dělat
ofensivu a nám na pomoc měly přijít vojska vod
severu a potom taky vod jihu vod Voseka….“ |
|
supravisita |
nejvyšší inspekce lékařů. |
|
|
|
|
Do Budějovic byl přeložen můj pošvagřenec dr. Masák
ze Žižkova a tomu mohu děkovat, že jsem se tak
dlouho v nemocnici udržel. Byl by to se mnou dotáhl
až k supravisitě,
když jsem to ale tak zkazil s tím nešťastným
krankenbuchem! |
|
"To je kvůli pořádku," ozval se opět šofér,
projížděje hustým davem, "je to patrně kvůli nebeské
supravisitě."
U nebeské brány propouštěli jedině na heslo, které
ihned generálu Biegierovi napadlo: "Für Gott und
Kaiser." |
|
sútra |
V hinduismu sútry vznikaly od nejstarších dob jako
koncentrovaná, pro zapamatování vhodná vyjádření důležitých
filozofických a náboženských obsahů. |
|
|
|
|
Na vojně ulil se k důstojnické kuchyni regimentu a
velice často připálil nějakou pečeni, když se zabral
do čtení překladu staroindických
súter Pragnâ-Paramitâ... |
|
Svatá Anežka Česká |
Svatá Anežka Česká (20.1.1211 – 6. 3. 1282) byla
nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské,
česká princezna a abatyše pražského kláštera Na Františku. Svatořečená
byla až 12.11.1989. |
 |
W |
|
|
Aniž by vstal ze slamníku, oslovil jednoroční
dobrovolník profousa touto řečí: "Jak jest to
vznešené a krásné, vězně navštěvovati,
svatá Anežko 91.
regimentu! |
|
Svatý Cyril a Metoděj |
Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj,
jsou známí jako apoštolové Slovanů nebo také Slovanští věrozvěsti. Pro
misii na Velké Moravě vytvořili písmo hlaholici a prosadili
staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. |
 |
W |
|
|
Byl tam taky jeden, kerej křičel, že je
arcibiskupem, ale ten nic jiného nedělal, než jen
žral a ještě něco dělal, s odpuštěním, víte, jak se
to může rýmovat, ale tam se žádnej za to nestydí.
Jeden se tam dokonce vydával za
svatýho Cyrila a Metoděje,
aby dostával dvě porce. |
|
Svatý Jan Zlatoústý |
(*347 nebo 349 – †14. 9. 407), byl
konstantinopolský arcibiskup známý pro svou řečnickou a kazatelskou
zdatnost. |
 |
W |
|
|
"Vidíte, Švejku, jak to dopadá s takovým člověkem,
který nectí kněze," usmál se polní kurát. "Svatý
Jan Zlatoústý řekl: ,Kdo ctí kněze, ctí
Krista, kdo příkoří činí knězi, činí příkoří Kristu
Pánu, jehož zástupcem právě kněz jest.`..." |
|
Svatý Pelegrinus |
Podle legendy tohoto muže původem z řecké Luccy, svatý
Pavel vysvětil na biskupa a poslal ohlašovat křesťanství na ostrov
Sicilie. Po úspěšném poslání se stáhl do poustevny, kde dožil svůj
život, podle některých pramenů byl umučen za vlády císaře Nerona, tedy
mezi léty jeho vlády od roku 54 do roku 68 |
 |
W
Farnost Žižkov |
|
|
"U nás se vyrábělo koření pro krávy se svěcenými
obrázky. Von byl náš pan šéf Kokoška náramné
nábožnej člověk a dočetl se jednou, že
svatej Pelegrinus
pomáhal při nafouknutí dobytka. Tak si dal
natisknout někde na Smíchově obrázky sv.
Pelegrinusa a dal je posvětit v Emauzích za 200
zl. A potom jsme je přikládali do balíčků toho
našeho koření pro krávy. Krávě se to koření
namíchalo do teplý vody, dalo se jí napít z dřezu a
přitom se dobytku předčítala modlitbička k sv.
Pelegrinovi, kterou složil pan Tauchen, náš
příručí. To když byly ty obrázky sv. Pelegrina
vytištěny, tak ještě na druhou stranu bylo potřeba
natisknout nějakou modlitbičku. |
|
|
* asi 907 † 28. září 935 byl český kníže
a světec, který je považován za hlavního patrona české
země. |
 |
W |
|
|
"...Člověk se tam může vydávat i za pánaboha nebo za
Panenku Marii, nebo za papeže, nebo za anglickýho
krále, nebo za císaře pána, nebo za
sv. Václava, ačkoliv ten
poslední byl pořád svázanej a nahej a ležel v
izolaci...." |
|
"...A von mu ten jeho kamarád napsal takovej fejton
vo takovým jednom sběrateli, jak našel v písku na
břehu Labe starej nočník plechovej a myslel, že to
přilbice svatýho Václava,
a udělal s tím takovej rozruch, že se tam na to
přijel podívat biskup Brynych z Hradce s procesím a
s korouhvema. ..." |
|
svěrací kazajka |
je oděv formovaný jako košile ze
silnější, pevné tkaniny, s velmi dlouhými rukávy.
Účinný prostředek k omezení pohybu neklidných
pacientů. Pomocí spoutání prodloužených rukávů
kazajky za záda lze bezbolestně imobilizovat horní
končetiny pacienta, který je ohrožen sebepoškozením. |
 |
|
|
|
"....Nejzuřivější byl jeden pán, kerej se vydával za
16. díl Ottova slovníku naučného a každého prosil,
aby ho otevřel a našel heslo ,Kartonážní šička`,
jinak že je ztracenej. Upokojil se teprv, když mu
dali svěrací kazajku.
To si liboval, že se dostal do knihařského lisu, a
prosil, aby mu udělali moderní ořízku......Jeden tam
byl kvůli nějakým starým hrncům, kterým říkal
popelnice. Jeden byl pořád ve svěrací kazajce,
aby nemohl vypočítat, kdy bude konec světa. Taky
jsem se tam sešel s několika profesory.
|
|
"Svět
zvířat" |
obrázkový týdeník vydávaný
Václavem Fuchsem
.Celý název zněl Svět zvířat : illustrovaný
měsíčník pro zvelebení chovu a trhu užitkového zvířectva : ústřední list
československých majitelů a milovníků zvířat, přátel honitby, rybolovu a
včelařství Po Fuchsově smrti vydávání
časopisu přebírá Haškův přítel Ladislav Hájek
, který se oženil s Žofií Fuchsovou, dcerou Václava Fuchse. Redakce
Časopisu byla, jak plyne z
policejní přihlášky v ulici U
Okrouhlíku č.p.908. Pod Hájkovým
vedením, asi počátkem roku 1912 , přemístila na
Ferdinandovu třídu č.p. 339 . Hašek zde působil v letech
1908 -1910 a
1912 až
1913 .
Na obou adresách také často nocoval. Svět zvířat vycházel do roku 1923 a
potom jako Život v přírodě. Hájek redigoval časopis do roku 1919 s
vyjímkou roku 1917. To byl asi povolán do armády.
Více zde
|
 |
|
|
|
Jednoroční dobrovolník chvíli o něčem přemýšlel a
pak se obrátil na zdrceného desátníka: "Jestlipak
znáte časopis Svět zvířat?"
"Ten časopis," odpověděl desátník se zřejmým výrazem
radosti, že hovor převádí se na jiné pole, "odbíral
hospodský u nás ve vsi, poněvadž měl děsné rád
Bánské kozy a všechny mu chcíply. Proto žádal v tom
časopise o radu." |
|
Já jsem znal jenom jednoho českýho spisovatele
osobně, nějakýho Hájka Ladislava z Domažlic. Von byl
redaktorem Světa zvířat
a já mu jednou prodal takovýho voříška za
čistokrevnýho špice. To byl moc veselej pán a hodnej. |
|
Svobodová
Růžena |
Antonín Měšťan ve
své práci REALIEN UND PSEUDOREALIEN IN HAŠEKS
"ŠVEJK" předpokládá, že by se mohlo jednat o českou
spisovatelku *10.7.1868-†1.1.1920. S ohledem na
Haškovu "lásku" k ženským autorkám a zejména k
jejích tvorbě dívčích románů, lze předpokládat, že
si ji Hašek vzal na mušku svým osobitým způsobem.
|
 |
W |
|
|
„Že si nepřekousneš jazyk,“ říkal každému z nich s
dobráckým úsměvem Švejk. „Jestlipak to není lepší,
když se u nás jmenuje někdo
Bohuslav Štěpánek,
Jaroslav Matoušek
nebo Růžena Svobodová.“ |
|
syčák |
nadávka - stejného významu jako
lump
a lotr |
|
|
|
|
"....,Zavřenej člověk je jako dítě v peřince,`
říkával jeden známej syčák,
,ten se musí vopatrovat, aby se nenastudil, aby se
nerozčílil, aby byl spokojenej se svým osudem, že se
mu chudáčkovi neubližuje....." |
|
"...My
si sedneme naproti nim, jen jsme si überšvunky
položili před sebe na stůl, a povídáme si: ,Vy
pacholci, my vám dáme láňok,` a nějakej Mejstřík,
kerej měl ploutev jako Bílá hora, se hned nabíd, že
si půjde zatančit a že nějakýmu
syčákovi vezme holku z
kola...." |
|
Š |
|
|
|
šacovat |
slangově - prohlížet kapsy,
prošacování je osobní prohlídka například na
letišti, při zatčení a podobně. Ale také výraz pro množství:
"Kolik to šacuje?" = " Kolik to je?" |
|
|
|
|
Počal se šacovat.
"Já jsem ztratil lístek!" křičel, "zastavte, ten
lístek se musí najít!" Máchl rukou rezignovaně: "Ať
jedou..." |
|
Když
Švejka důkladně prošacovali
a nenašli ničeho kromě dýmky a zápalek, otázal se
strážmistr Švejka: "Řekněte mně, proč vůbec nic, ale
prachnic u sebe nemáte?" |
|
"Potom
se nadporučík Lukáš," pokračoval Švejk, "počal
šacovat po všech kapsách, a
když to bylo marný, sáhl si do vesty a dal mně své
stříbrně hodinky. Byl takovej pohnutej. |
|
"...Na
Šumavě v jedněch lomech kradli skaláci dynamitový
zápalky, aby měli zásobu na zimu na trhání pařezů.
Hlídač v lomech dostal rozkaz, když jdou skaláci z
práce, každýho šacovat,
a von to dělal s takovou láskou, že chyt hned
prvního skaláka a začal mu plácat tak náruživě po
kapsách, až tomu skalákovi dynamitový zápalky v
kapse vybouchly, a voba i s hlídačem vyletěli do
povětří, takže to vypadalo, jako by se ještě v
poslední chvíli drželi kolem krku." |
|
šajseraj |
vulgárně vykonání velké potřeby,
průjem, sraní, sračka [z něm. die Scheißerei] |
|
|
|
|
"Poslušně hlásím, pane generálmajor, na manévrech u
Písku říkal nám pan plukovník Wachtl, když mužstvo v
době rastu se rozlézalo po žitech, že voják nesmí
pořád myslet jen na šajseraj,
voják že má myslet na bojování...." |
|
šalomounské rozřešení |
Známé rozhodnutí krále Šalomouna o vyřešení sporu dvou
matek. Jedné se narodilo dítě živé a druhé mrtvé. Obě se však hlásily k
živému dítěti: "Rozetněte živé dítě vedví a dejte každé ženě po půlce!"
Jedna z žen chladně souhlasila - druhá úpěnlivě prosila, ať dítě nechají
žít a ať ho dají raději její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal,
která z žen je pravou matkou dítěte a rozhodl jí dítě vrátit. |
 |
W |
|
|
"Poslušně hlásím, pane lajtnant," tajemně zašeptal
desátník Palánek, "von nemá peníze na dráhu a já
taky ne. Zadarmo ho nechtějí vozit, poněvadž nemá
jako ty vojenský dokumenty, že jede k pluku."
Poručík dlouho nedal na sebe čekat se
šalomounským rozřešením
trudné otázky. "Tak ať jde pěšky," rozhodl, "ať ho
zavřou u pluku, že se opozdil; kdo se s ním tady
bude tahat." |
|
šarže |
slangově - vojenská hodnost [z něm. die Charge].
V románu používá většinou Hašek tento výraz pro
nižší hodnosti než důstojnické. Ale není to
pravidlem. |
|
|
|
|
Pan
obršt se v kasárnách vůbec neobjevil, z čehož mělo
mužstvo, šarže i
důstojníci velkou radost. |
|
A jako
obětní dým vycházely od rot k nebi modré obláčky
tabákového dýmu. Kouřily všechny
šarže, když viděly, že
si i pan plukovník zapálil. |
|
Poručík
Dub neodpověděl na to ani slova, jenom si pomyslil:
"Tvou učenost srovnám, chlape." Potom si to
rozmyslil a přece se jen ozval Bieglerovi s úplně
hloupou otázkou: "Vy tedy myslíte, kadete Bieglere,
že důstojník, vedle kteréhož vy musíte se pokládati
dle své šarže býti
jemu podřízeným, nestřídmě jí? Nechtěl jste snad
říct, kadete Bieglere, že jsem se přežral? Děkuji
vám za tu sprostotu. |
|
šaščínská
bestie |
Původně jsem se domnival, že by se mohlo jednat o proslulou
vražedkyni Alžbětu Báthory známou jako "Čachtická paní". To by ale nejspíš
ten dráteník Proubkovi nadával, že je čachtická bestie. Nakonec všechno
bádání ukazuje, že všechno souvisí se vším. V bakalářské práci z roku 2010 "Obraz
Alžběty Báthory v historických románech" uvádí její
autorka Eva Kozlová, že v Čachticích byla ve službě Alžběty Báthory od roku
1594 jakási Anna Darvuliová ze Šaštína, zvaná Darvulie.
Všichni svědci se shodli na
tom, že právě ona na Alžbětu zhoubně působila, prý ji učila stále
účinnější způsoby mučení. Zabývala se výrobou lektvarů, léčitelstvím a
okultismem, praktikovala černou magii a údajně hraběnku léčila hypnózou.
Stala se nejbližší rádkyní své paní, měla na ni obrovský vliv, byla jí
neustále k dispozici a zajišťovala jí léčivé koupele, masáže a bylinné
odvary, ale také přírodní drogy. Před rokem 1608, kdy zemřela, oslepla a
ochrnula.
Velmi cenné svědectí o krutosti Anny Darvuliové objevil badatel Jaroslav
Mareš ve fondech státního archivu v Bytči na Slovensku, kde je
uchována část rodinné korespondence rodu Báthory a vše zpracoval v článku "Konec
dohadů o Alžbětě Báthory: Pravda vyplývá ze spisu".
Zde
jsou odpovědi svědků a obžalovaných před soudem v roce 1611. To už byla
Darvulie mrtvá. A tato svědectví ukazují na to, že šaščínskou bestií byla
právě Darvulie.
Na
otázku "Jakým způsobem a mučením dávala vraždit
ty ubožačky?" odpověděl pomocník Alžběty, Ficko:
Mučili je tak, že Anna Darvulia bydlící v
Sárváru děvčatům otočila ruce vídeňským provazem a uvázala je vzadu. Bily je
až do chvíle, kdy jim tělo popraskalo. A bily je do chodidel a dlaní do té
chvíle, než v jednom kuse nenapočítaly do pěti set tyto chycené ženy.
Mučení se učily od Darvulie. Bili do chvíle, dokud nezemřely.
Obžalovaná
Helena Jó ( později popravená) vypověděla: Sama
bila děvčata, když paní přikázala. Ale nejvíc je mučila Darvulia,
nechávala je stát ve studené vodě celou noc, celou noc je bila. |
|
|
|
|
Potom ještě řekl Paroubkovi, že je huncút a
šaščínská bestie,
tak ho mílej Paroubek chyt, votlouk mu jeho pastě na myši a dráty vo
hlavu a vyhodil ho ven mlátil ho po ulici tyčí na stahování rolety
až dolů na Invalidovnu a hnal ho, jak byl zdivočelej, přes Invalidovnu v
Karlíně až nahoru na Žižkov, vodtud přes Židovský pece do Malešic, kde
vo něj konečné tyč přerazil, takže se moh vrátit nazpátek do Libně.
|
|
šesták |
rakouskouherská mince v hodnotě dvaceti krejcarů (20
krejcarů byla jedna šestina
konvenčního,
tereziánského tolaru, odtud šesták).
Konvenční měna vznikla za vlády Marie Terezie roku 1753, kdy byla uzavřena měnová dohoda mezi
Rakouskem a Bavorskem. Základní jednotkou byl tolar (120 krejcarů) , kterému odpovídaly
2 zlaté. A 1 zlatý se
tedy dělil na 60 krejcarů.
|
 |
|
|
|
"Dobře, Pepku. Tak
si pamatuj, že když někoho uslyšíš mluvit, když
chodíš po obědech od domu k domu, že je císař pán
dobytek nebo podobné, hned přijď ke mně a oznam mně
to. Dostaneš šesták,
a když uslyšíš někoho vykládat, že to nevyhrajeme,
zas půjdeš, rozumíš, ke mně a řekneš, kdo to říkal,
a dostaneš zas šesták. Jestli ale uslyším, že
něco zatajuješ, tak bude s tebou zle....." |
|
Von si to
vynahražoval na hostech, když nechtěl brát peníze
jako pasák. Měl svou sazbu: modrý voči stály
šesták, černý patnáct
krejcarů, a von to všechno vypočet přímo dopodrobna
jako oučet na kousek papíru, kerej podal hostovi.
Byly to velmi přístupné ceny za zprostředkování. Na
ženskou bez inteligence byla přirážka šesták,
poněvadž von vycházel z tý zásady, že taková sprostá
nádoba víc pobaví než taková vzdělaná dáma. |
|
Šimáčkův čtyřlístek |
obrázkový čtrnáctideník, vycházel v období
let 1909 - 1914. Má li někdo zájem si přečíst ten článek z červencového
čísla má možnost,
k přečtení je v
NKP. |
 |
W |
|
Aby dodal váhy svým slovům, řekl, že
odbíral časopis (Šimáčkův Čtyřlístek) a
tam že ještě před válkou v červencovém čísle bylo o tom atentátu
napsáno, že bezpříkladný zločin sarajevský zanechává v lidských srdcích
nadlouho nezhojitelnou ránu, tím bolestnější, že zločinem nebyl jen
zahlazen život představitele výkonné moci státu, nýbrž i život jeho
věrné a milované družky, a že zničením těch dvou životů rozvrácen
šťastný, příkladný rodinný život a sirotami učiněny všemi milované děti.
Nadporučík Lukáš jen zamručel k sobě, že asi zde v Humenném četníci
odebírali Šimáčkův Čtyřlístek s tím dojemným článkem. |
|
šizuňk |
slangově - chlap, který dělá nemístné, vychytralé
vtipy na někoho druhého, ale též podvodník. |
|
|
|
|
"...Povídá ještě
tak vesele: ,Já vím, vy jste
šizuňkové, já vím, že mně to vrátíte, ale
povedlo se vám to.` Byl tam mezi náma jeden Libeňák
a ten povídá: ,Vědí co, přikryjou se dekou a
počítají do deseti. A pak se podívají do těch svejch
baťochů.`..." |
|
"Poslušně hlásím,
pane obrlajtnant," ozval se tiše Švejk, "dovopravdy
ho ukradli. Na nádraží se vždycky potlouká moc
takových šizuňků a já
si to představuju tak, že jednomu z nich se
nepochybně zamlouval váš kufr a ten člověk že
nepochybně využitkoval toho, jak jsem vodešel vod
zavazadel, abych vám vohlásil, že s našima
zavazadlama je všechno v pořádku. |
|
šlamastika, šlamastyka |
slangově - složitá, nepřehledná, prekérní situace, nehoda,
nesnáz a jak také říká Švejk - katastrofa [z něm. der Schlamasse]. |
|
|
|
|
Když už člověk
někam vleze, tak musí vědět vo všem, co se kolem
něho děje, aby se najednou nevoctnul před nějakou
šlamastikou, kerej se
říká katastrofa. |
|
"Byl zde před
chvílí náš jednoročák Marek a oznámil, že jste opět
zde a máte na sobě nový mundúr. Vy jste mne teď
přived do pěkné šlamastiky.
On mne postrašil, že teď ten mundúr nevyúčtujeme s
brigádou. Váš mundúr se našel na hrázi rybníka a my
už to oznámili přes batalionskanclaj na brigádu...." |
|
šlapák |
je to taneční krok dvoudobý. Může mít dvě varianty. První
varianta tohoto tanečního kroku je velmi rychlá, houpavá, ladně
nadnášivá ,ale musí být plynulá. Druhá varianta je poskočná, někdy i s
ohýbáním druhé nohy zánožmo. V některých vesnicích bývá nazýván též
obkročák. / Jelínková, Z. : Lidové tance z Boskovicka, Havl. Brod, 1950,
str. 31/15 |
|
|
|
|
"Já si zatancuji,"
řekl po pátém pivě, když viděl, jak tancují páry
šlapáka. |
|
Škatula
Emanuel |
* ?? -† ??, Byl jedním z nejstarších
vůdců sociální demokracie, redaktor „Práva lidu“
(stranický tisk sociální demokracie). Ohnivý
zastánce Lenina a ruské revoluce. V roce 1912 údajně
pomáhal organizovat i Leninovu návštěvu v Praze.
V době Balkánských válek (1912 – 1913) pobýval na
Balkáně z čehož vznikl dokument „Válka na Balkáně“.
V roce 1913 vydal brožůrku „Mládež předvoj
socializmu“. V meziválečném období se jeho
radikalizmus otupil a věnoval se otázce
družstev, v letech 1922 – 1938 šéfredaktor
časopisu „Družstevník“, v roce 1923 vydává brožůrku
„Družstevní antologie - Teoreticko-praktický
průvodce spotřebních, výrobních a
hospodářsko-úvěrních družstev.“ Prohledal jsem
v Národní knihovně databázi autorit, ale jeho jméno
ani jeho dílo se v NKP nenachází. O dalším osudu E.
Škatuly mi není nic známo. Neobjevil jsem ani jeho
foto. Nás soudruh Škatula zajímá hlavně proto, že
chodíval ke
Zlatému litru, kde svými debatami a diskusemi
dal přímý popud k založení strany mírného pokroku.
Václav Menger o tom píše:
Chodili sem z mladých intelektuálů
anarchistických (Mahen, Mach, Bass, Langer atd.),
skupina realistů kolem tehdejšího "Přehledu" (Chalupný,
V. V. Štech, Kalabis, Šelepa atd.), sociální
demokraté (bratří Šmeralové, Škatula atd.) a starý
básník Arbes považoval tuto hospodu dokonce za své
dominium……….. Politisovalo se, jak jinak? Hašek
po zkušenostech s anarchisty měl již svůj
"vytříbený" politický názor a všechny ony revoluční
i opatrné řeči mu byly k smíchu.
Proto mu asi věnuje jednu kapitolu ve svých
„Politických dějinách strany mírného pokroku
v mezích zákona."
-"Soudruh
Škatula" . |
 |
|
|
|
šmajznout [někoho, něco] |
slangově - někoho uhodit, někoho bacit nebo též "majznout".
Obdobný výraz "čmajznout" se užívá ve významu něco ukrást [z něm.
schmeißen] |
|
|
|
|
"Bejvaly v
hospodách," řekl Švejk, "takový pěkný nápisy proti
kibicům. Pamatuji se na jeden: Kibic, drž tlamajznu,
než té přes ní šmajznu." |
|
šmejd, šmejdit |
slangově - podřadné zboží, bezcenná věc, brak,
nekalá činnost, nekalý obchod, podvod, také nadávka.
Šmejdit = slangově slidit, špehovat, něco hledat. |
|
|
|
|
Nakonec se to
vysvětlilo, že ještě jeden člověk ztratil zlatý
prsten s falešným briliantem, nějakou rodinnou
památku, ale krejčí seděl přece jen tři dny,
poněvadž se z rozčilení dopustil urážky stráže.
Dostal zákonitou odměnu deset procent, 1 K 20 hal.,
poněvadž ten šmejd měl
cenu 12 korun, a on tu zákonitou odměnu hodil tomu
pánovi do obličeje, a ten ho žaloval pra urážku na
cti a krejčí dostal ještě deset korun pokuty. Potom
všude říkal, že každej poctivej nálezce zaslouží
pětadvacet, zřezat ho, až bude modrej, vysekat mu
veřejné, aby si to lidi pamatovali a řídili se podle
toho. |
|
Když Baloun viděl,
že nadporučík tvrdé usnul, počal opět
šmejdit a slídit po bytě
jako švábi v noci. Otevřel kufřík nadporučíkův a
nakousl jednu tabulku čokolády, lekl se však, když
nadporučík sebou ze spaní trhl. Uložil spěšné
nakousnutou čokoládu do kufříku a ztišil se. |
|
Dříve, ještě za
Marie Terezie, v dobách válečných zaváděny byly též
kočky do vojenských skladišť, když páni z
intendantstva sváděli všecky své
šmejdy s mundúry na
nešťastné myši. |
|
To bylo všude něco
tak obvyklého ve válce, že když někde se shledalo
při inspekci, že se nekrade, byl přece jen každý z
těch účetních šikovatelů ve všech možných
kancelářích v podezření, že překročuje rozpočet a
provádí zas jiné šmejdy,
aby to klapalo. |
|
šmirglpapír |
slangově - brusný papír sloužící k opracování
povrchů. Existují různé druhy, které se vyznačují různými vrstvami pro
dřevo, barvu nebo kov. Dříve se používal pro výrobu drcený smirek [něm.
der Schmirgel], což je hornina složená převážně z
korundu. |
 |
|
|
|
Když je pes
takovej stařec, že je cele] šedivej, a vy ho chcete
prodat za roční štěně, nebo ho dokonce vydáváte,
dědečka, za devítiměsíčního, tak koupíte třaskavý
stříbro, rozpustíte a namalujete ho načerno, že
vypadá jako novej. Aby nabyl síly, tak ho krmíte
jako koně utrejchem a zuby mu vyčistíte
šmirglpapírem, takovým,
co se s ním čistěji rezavý nože. |
|
šnops |
karetní hra nazývaná též šedesátšest či šestašedesát. Oblíbená v Německu
a zejména Rakousku pod názvem Schnapsen, v Maďarsku Snapszli
, Snapszer nebo Hatvanhat (maďarský: šedesát šest ). Jak je
patrné z románu ...Šel kolem zadního kupé, kde
hrál batalionsordonanc Matušič se sluhou velitele praporu Batzerem
vídeňskou hru šnopsa (66)....hráli Matušič a Batzer tu
nejjednodušší formu pro dva hráče. Je to hra velmi podobná tzv. lízanému
mariáši. Hraje se však
pouze s 24 kartami německého nebo francouzského typu :kde eso (A) má hodnotu 11, desítka
(X) =10,král(K) =4,svršek (Q)
=3, spodek(J) =2, a devítka (IX) =0. Cílem hry je dosáhnout co možná
nejdříve 66 bodů pomocí hlášek a zdvihů (štychů) obsahujících pokud
možno nejhodnotnější karty. Rozdávající rozdá po třech kartách, sedmý
list otočí na stole (čímž určí trumfovou barvu) a rozdá znovu po třech
kartách. Zbývající balíček se pak položí přes otočený trumf na stůl tak,
aby bylo vidět hodnotu trumfové karty. Tento balíček představuje
talón, ze kterého si po odehrání karty doplňují
hráči list. Hráč, který má na ruce trumfovou devítku, může tuto vyměnit
za kartu určující trumfovou barvu. Hru zahajuje forhont. Barva se nemusí ctít, stejně tak není povinností přebíjet.
To je jeden z rozdílu proti českému mariáši. Vyšší list v jedné barvě
přebíjí všechny nižší hodnoty a trumfová barva je nadřazena všem
ostatním barvám. Poslední zdvih (štych) je hodnocen deseti body. Přitom
každý hráč během hry sleduje počet dosažených bodových hodnot. Kdo z
obou hráčů získá nejdříve 66 bodů, volá "šestašedesát" a uzavírá
hru. Ještě vysvětlím co jsou to hlášky: hlášky tvoří dvojice svršků (Q) a
králů(K) jedné barvy. Normální pár má hodnotu 20, trumfový pak 40
bodů. Těmto dvojicím se někdy také říká mariage, od toho český
mariáš, kde se s hláškami hraje stejně.
Hláška "hlásím 20(40)" přísluší jen hráči, který právě vynáší.
Kromě toho musí jednu kartu z hlášky okamžitě vynést. Existuje
pochopitelně i verze pro tři, nebo čtyři hráče. Tu hrál nejspíš
strážmistr Matějka z Písku: Před ním stál jeho
četnický strážmistr Matějka a myslel si, aby mu rytmistr vlezl na záda i
se všemi berichty, poněvadž dole u Otavy čekají na něho s partií
šnopsa.
Je to hra velmi podobná mariáši, ale barva se nemusí ctít,
stejně tak není povinností přebíjet, ale může se licitovat hra
Betl, Durch nebo Hlášená,
při které musí hráč uhrát 66 v prvních třech zdvizích (štychách) . Ještě
k názvu hry. Povídá se, že se poprvé hrála roku 1652 v hospodě s
číslem 66 ve vestfálském městě
Paderborn. A šnops, šnaps je kořalka, kterou zaplatil neúspěšný hráč
za prohranou hru [z něm. der Schnaps]. |
|
|
|
|
Šolaja Bogdan Ing. |
*1883, pocházel ze Záhřebu v Chorvatsku a v Praze
vystudoval inženýrství chemie. Jeden z
iniciátorů vzniku Strany mírného pokroku v mezích zákona,
přítel Jaroslava Haška. [objevil jsem pouze jeho policejní příhlášku].
Výřez je z fotografie, zveřejněné v knize Jaroslav
Hašek ve fotografii [22].
|
 |
|
|
|
Šoule |
tady měl kuchař Jurajda zcela jistě na mysli šoulet. V
jidiš se šoulet správně vyslovuje čolent. Slovo pochází ze středověkého
francouzského chaud-lent čili pomalé ohřívání. Tradičně se dělá v peci
ve velkém keramickém hrnci s husou nebo s kachnou, jejichž tuk se
rozpustí a promíchá s hrachem a kroupami, k nimž se přidává třeba
cibule, česnek, majoránka, pepř nebo bobkový list. Všechno se do hrnce
nahází zároveň, promíchá a dá do vyhřáté, ale už netopící pece v pátek
odpoledne (o šábesu se nemá zapalovat oheň, smí jen dohořívat), tam se
celou noc ohřívá a peče a dopéká až do šábesového oběda.
zdroj: B. Kuras, Pravicová kuchařka |
|
|
|
|
Snad až přijedeme do Haliče, budu mít příležitost
uvařit šoule, pravé
haličské, husu dušenou v kroupách nebo v rýži. |
|
špangle |
slangově - okovy, pouta [z něm. die Spangen]. Pouta
též slangově želízka. |
|
|
|
|
"....Když tak řádili asi půl hodiny, rozběhl se
obršt ke mně a zařval: ,Jsi blbec, nebo nejsi
blbec?` - ,Poslušně hlásím, pane obrst, že jsem
blbec.` - ,Jednadvacet dní tuhého vězení pro blbost,
dva půsty týdně, měsíc kasárníka, 48 hodin
špangle, hned zavřít,
nedat mu žrát, svázat ho, ukázat mu, že erár blbce
nepotřebuje. My už ti, holomku, noviny vytlučem z
hlavy,`..." |
|
"...Všechno se kolem smálo a major Blüher se na mne
rozkřik: ,Po tobě leda, chlape, lezou štěnice, když
chrníš na kavalci. Von si, chlap mizerná, ještě dělá
legraci.` A dostal jsem za to takový
špangle, až jedna
radost." |
|
Špatný Emil |
*13. 1.1883 –†9. 3. 1937 Haškův přítel, pražský antimilitarista, redaktor časopisu
národně socialistické mládeže "Mladé proudy", odsouzený v procesu s
antimilitaristy v letech 1907 - 1910 na dva roky žaláře, spolu se svým
kolegou Aloisem Hatinou. Nakonec se stal
poslancem parlamentu ČSR ba dokonce člen branně bezpečnostního výboru
sněmovny a bylo po antimilitaristovi. Inu koryto je koryto. Na snímku,
který je archivován NAČR fond 1302 je Alois Hatina
spolu s Emilem Špatným při propuštění z pankrácké
věznice. Na spodním snímku z fondu 1302 NAČR z roku
1914 je vězněn spolu s dalšími přáteli Jaroslava
Haška,Aloisem Hatinou a
Michalem Káchou. Takto se o
něm zmiňuje Menger: |
|
web
W |
|
|
Kromě Národních Listů, kde nad ním Servác Heller dosud držel
ochrannou ruku, a Národní Politiky, kde mu byl
protektorem jeho strýc Jan Hašek, faktor tiskárny
Politiky, přibylo mu nyní i České Slovo, když se byl
náhodně seznámil s redaktory tohoto listu,
tehdejšími vůdci národně sociální mládeže,
Špatným a Hatinou, z nichž druhý stal se mu
později jedním z nejlepších přátel, ochráncem a
hlavně nezištným mecenášem. Ale Haškův vtip a humor
již tenkráte měl velmi osobitý osten a vedle
příznivců získával mu i mnoho nepřátel. Ne každý má
smysl pro veselí a je-li jím jen dosti málo dotčen
ve své samolibosti, stává se nebezpečným odpůrcem a
nepřítelem! Jen strach před Haškovou bezohledností a
sebevědomím to byly, které ty různé přikrčence,
závistníky a nenávistníky zatlačovaly do zbabělého
kouta......Jaroslava jako špiona na rukou spoutaného
celý kordon strážníků na policejní
ředitelství."Vždyť jsem si to myslel, že je to něco
takového! No jo, pan spisovatel Hašek!" uvítal jej
policejní komisař dr. J. Klíma. "Co vás to, prosím,
napadlo v této těžké době dělat nám takové obtíže?"
Hašek mlčel a udiveně se rozhlížel. Když Klíma svou
otázku opakoval, odpověděl mu zcela nevinně: "Nepanimáju!"
(Nerozumím.) Trvalo to hodně dlouho, než Klíma,
nepřestávaje na Haška dorážeti po dobrém i po zlém,
dostal z něho souvislou českou větu. Zněla : "Jako
řádný rakouský občan a poplatník pokládal jsem za
svou povinnost, přesvědčiti se v těchto těžkých
dobách, jak funguje státní policie." "To jste nemohl
říci hned?" rozzlobeně vyhrkl ze sebe Klíma. "Abyste
věděl, že funguje dobře - - - osm dní!"
Hašek našel "na čtyřce" kamarádskou společnost.
Vedle všelijakých podezřelých byl tu i
Špatný a Hatina. Ve třech jim bylo veseleji. |
|
špeditérství |
slangově - zasilatelství, zajištění přepravy -
spedice [z něm. die Spedition] |
|
|
|
|
„…Von měl moc rád ženský a taky mezi jinejma počal
chodit za dcerou toho pana Karlíka, kterej měl
špeditérství a
cukrářství…“ |
|
špic |
Německý špic je potomkem psa rašelinného (Canis
Familiaris Palustris Ruthimeyer) z doby kamenné a pozdějšího špice
kolových staveb. Je nejstarším psím plemenem ve Střední Evropě. Vyvinula
se z něho četná další plemena. Za hranicemi německé jazykové oblasti
jsou vlčí špicové nazýváni též keeshond a malí a trpasličí špicové
pomeranian. |
|
|
|
|
"...Já jsem znal jenom jednoho českýho spisovatele
osobně, nějakýho Hájka Ladislava z Domažlic. Von byl
redaktorem Světa zvířat a já mu jednou prodal
takovýho voříška za čistokrevnýho
špice...." |
|
špicl |
slangově donašeč, konfident, udavač [z něm. der Spitz]
další slangové výrazy téhož významu fízl, práskač, bonzák |
|
|
|
|
V každé vojenské části mělo Rakousko své
špicly, udávající své
druhy, kteří s nimi spali na kavalcích a na pochodu
dělili se s nimi o chleba. |
|
špirituska na Zlíchově |
Továrna
na líh a potaš byla založena Samuelem Fischlem a
Adolfem Rosenbaumem roku 1880. Prameny však zmiňují
lihovar patřící rodině Fischlů již v roce 1836, kdy
byl dceřiným podnikem provozu u Veselí nad Lužnicí.
Na přelomu 19. a 20. století je třetí největší ze
sedmi pražských lihovarů. Jako suroviny sloužil
výběr z melasy. Z odpadu se vyráběly draselné soli
pro Inwaldovu sklárnu. Současná podoba pochází z
roku 1907. Areálu dominuje rafinerie s převýšenou
věžovou částí s půlkruhově zakončenými okny. V
interiéru se dochovalo dekorativní litinové točité
schodiště. Po znárodnění byla potašovna přestavěna
na octárnu (1957), která patřila k předním evropským
producentům. V roce 2000 byla výroba ukončena a
areál i přes zájem developerů dál chátrá. Budova
rafinerie a polygonální komín jsou památkově
chráněny. Vlastníkem budov je firma Zlatý lihovar a.
s., jejímž jediným akcionářem je firma Goldfin
Investments ltd. se sídlem na Panenských ostrovech.
Na výřezu z historickém snímku z roku 1940 uloženého
v archivu AHMP je vidět, že špirituska kouřila jako
někteří feldkuráti. Zcela vlevo je kupole České
správy sociálního zabezpečení, můj současný a jediný
zdroj peněz. Za špirituskou je půvabný pohled na
chrám svatého Víta na Hradčanech. |
 |
web |
|
|
„To se divím,“ řekl Švejk. „Znal jsem mnoho
feldkurátů a ti kouřili jako
špirituska na Zlíchově….“ |
|
špitál |
zde slangový výraz pro nemocnici [z lat. hospitale] |
|
|
|
|
"...Nadporučík Machek zajat v Srbsku, dluhuje mně
1500 korun. Je zde víc takových lidí. Ten padne v
Karpatech s mou nezaplacenou směnkou, ten jde do
zajetí, ten se mně utopí v Srbsku, ten umře v Uhrách
ve špitále. Chápete
nyní mé obavy, že mne tato válka zahubí, nebudu-li
energickým a neúprosným. |
|
Jednou pozval generál k sobě dvě sestřičky z polního
špitálu, které tam
vlastně ani nesloužily, jenom byly tam připsány
kvůli platu a zvětšovaly si své příjmy lepší
prostitucí, jak to bývalo zvykem v těch těžkých
dobách. Dal zavolat polního kuráta Martince, který
již upadl tak dalece do osidel ďábla, že po
půlhodinové zábavě vystřídal obě dámy, přičemž tak
říjel, že poslintal celou podušku na pohovce...." |
|
špodium |
správně- spodium, uhlí z kostí,
jest výrobek, který obdržíme žíháním, pálením kostí
bez přístupu vzduchu. Při processe tom vyvíjí se
množství spalitelných plynů nepříjemně páchnoucích,
mimo výrobky, jež možno snadno zkapalniti a od sebe
odděliti v tekutinu olejnatou, těžkou, dehet z
kostí, a v tekutinu vodnatou, dehtem páchnoucí,
obsahující soli ammoniakálné. Zbytek pak všeho jest
s., uhlí z kostí. Poněvadž spodium zvláště v
cukrovarství upotřebuje se k odvápnění a odbarvení
šťávy, vyrábí se po továrnicku i ve velikých
cukrovarech. V továrnách rozdělují se kosti podle
jakosti a pro spodium vybírají se nejraději silné,
pokud možno čerstvé, tvrdé hnáty, ježto kosti
volnější struktury dávají spodium drobivé, které
nevydrží častějšího oživování. Vybrané kosti zbavují
se tuku, poněvadž tuk činí spodium lesklým, málo
pórovitým. Peci k zuhelnění kostí jsou různých
soustav. Některé jsou zařízeny na topení
nepřetržité, jiné posud ještě na topení přerušované.
Peci na topení přerušované jsou peci plamenné, v
nichž lité nebo chamottové kelímky stojí na sobě
tak, že hořejší přikrývá kelímek dolejší a všecky
vyplněny jsou kostmi. Žár třeba udržovati po dobu 6
– 8 hod. Tvořící se plyny a dehtové páry přispívají
k udržení vysoké temperatury tak, že paliva nutno
přikládati jen zcela málo. Spálené kosti, s., lze
pak vybírati z kelímkův, až když úplně vychladne.
Tolik Ottův naučný slovník. |
|
|
|
|
Jenom vo jedno mám starost, aby ti rolníci nedali se
vod nikoho nabulíkovat a neprodávali ty kosti vojáků
zbytečně na špodium do
cukrovarů. |
|
šrapnel |
slangově - šrapák - důkaz, jak vědeckotechnická revoluce
postupuje i ve zdokonalování zabíjení lidí: Nejprve se střílely koule
kamenné později kovové. Potom vynalezli granát, to
je projektil vybuchující v nepřátelských řadách. Dalším vynálezem byl
kartáč, to je střela naplněná sekaným železem která se roztrhla krátce
po výstřelu, takže nepřítel musel být velmi blízko děla. Henry Shrapnel
(1761 - 1842) spojil vlastnosti granátu a kartáče. Projektil
naplnil směsí střelného prachu a olověných kuliček a doplnil
nastavitelnou roznětkou, takže mohl explodovat nad cílem a šířit zkázu v
okruhu několika set metrů pod výbuchem. Poprvé byly šrapnely použity v
roce 1804. |
 |
W |
|
|
Zejména ne vrchní vojenský lékař Bautze. Byl to muž
neúprosný, který ve všem viděl podvodný pokus
uniknout vojně, frontě, kulce a
šrapnelům. Známý jest
jeho výrok: "Das ganze tschechische Volk ist eine
Simulantenbande." |
|
Víš, jak se trestá na vojně, když
někdo okrade kamaráda v poli? Přiváže se k hlavni děla i chlap se
vystřelí kartáčem. |
|
šrit |
slangově - krok. Podle
Infanterieexerzierreglement voják musel kráčet
rychlostí 115 kroků za minutu, při délce kroku 75 cm
[ z něm. der Schritt]. |
|
|
|
|
"....Když se měl
votočit, to mu bylo jedno, jakou haxnou to udělal,
cáp, cáp, cáp, třebas šest
šritů ještě šel kupředu a pak se teprve
točil jako kohout na vobrtlíku a při marši držel
krok jako podagrista nebo tancoval jako stará děvka
vo posvícení." |
|
štajerák |
slangově obyvatel Štýrska,
něm.Steiermark. Tady se jedná asi o nějaký pluk ze Štýrska ubytovaný
v Királyhidě, jak plyne z textu. |
|
W |
|
|
...kdyby ho
náhodou nebyl potkal starý sapér Vodička, který byl přidělen k „štajerákům“,
jejichž kasárna byla dole v lágru. |
|
štamprle |
malá sklenka o obsahu 40 - 50 ml tak zvaný "velký panák",
nebo 20 - 30 ml "malý panák" [z něm. Stamperl]. |
 |
|
|
|
"Setsakramentsky
to dnes profukuje," řekl závodčí, "myslím, že nám
štamprle nemůže škodit.
Neříkejte nikomu nic, že vás vedu do Písku. To je
státní tajemství." .....Jestli závodčí před vstupem
do zájezdní hospody prohlásil, že myslí, že
štamprle nemůže škodit, byl optimistou, poněvadž
zapomněl na množství, a když jich vypil dvanáct,
prohlásil zcela rozhodné, že do tří hodin je velitel
okresní četnické stanice u oběda, že to je marné
přijít tam dřív, kromě toho že začíná chumelenice. |
|
"...Kdybyste byl
znal starýho Vejvodu, políra z Vršovic, ten vám si,
pane lajtnant, umínil, že nebude pít žádný nápoje,
po kterých by se vopil. Tak si dal ještě
štamprle na cestu a
vyšel z domova hledat ty nápoje bez alkaholu...." |
|
štand |
zde početní stav mužstva [z něm. der Standt] |
|
|
|
|
"....Potom řeknete
Vaňkovi, že je kus mezka. Třikrát jsem ho žádal, aby
mně udal přesný stav manšaftu. A když jsem to dneska
potřeboval, tak jsem měl jen starý
štand z minulého
týdne." |
|
"Jádro vašeho
bataliónu je zdravé," řekl náhle, když všichni
čekali, že se bude ještě dál dívat do stropu a
mlčet, "váš štand je
v úplném pořádku. Ten muž, s kterým jsem mluvil,
podává svou přímostí a vojenským držením nejlepší
naděje za celý batalión, že bude zápasit do poslední
krůpěje krve." |
|
štandlík |
vyšší dřevěná nádoba s uchy, někdy i s víkem (k nakládání
zelí, okurek, aj.), kbel, kbelík, kýbl.
[asi z něm. Ständerablassvorrichtung].
|
 |
|
|
|
Mluv, kam jsi dal
štrůdl? Že ti upad do bláta? Ty prevíte jeden. Můžeš
mně ukázat to místo, kde leží v blátě? Že hned
nějakej pes příběh jako na zavolanou, popad ho a
odnes? Ježíšikriste, já ti tak nafackuju hubu, že
budeš mít hlavu jako štandlík! |
|
štepl |
slangově - razítko [z něm. der Stempel].
Na snímku vzácný otisk razítka "Gelesen" našeho K u
K In Rmt. No 91 a 11. Feldkomagnie na jednom z
dokumentů ve VÚA Praha. |
 |
|
|
|
Za tu celou dobu,
co jsme stáli pod Bardějovem, jsem si při nákupu
dobytka neušetřil víc než něco málo přes dvanáct set
korun, a to jsme ještě většinou namísto peněz dávali
poukázky se štemplem
bataliónu, zejména poslední dobou, když jsme věděli,
že Rusové na východ od nás jsou v Radvani a na západ
v Podolíně. |
|
šťára |
slangově policejní kontrola, policejní razie, policejní
zátah. |
|
|
|
|
"...a v deset
večer už ji bylo vidět chodit po Táborskej ulici a
zcela nenápadně každýmu pánovi, kterýho potkala,
říkat: ,Hezoune, šel si to zafilipínkovat.` Poněvadž
neměla knížku, tak ji při
šťáře s druhejma podobnejma myšema pan
Drašner zavřel, a Mestek měl po kšeftě." |
|
štelung |
slangově postavení, zákop, pozice [z něm. die Stellung]. |
|
|
|
|
"...vypravoval
štábsfeldvébl Hegner, že pan hejtman Ságner v Srbsku
na počátku války chtěl někde u Černé Hory v horách
se vyznamenat a hnal jednu kumpačku svého baťáčku za
druhou na mašíngevéry do srbských
štelungů, ačkoliv to
byla úplné zbytečná věc a infantérie tam byla
starýho kozla co platná, poněvadž Srby odtamtud z
těch skal mohla dostat jen artilérie...." |
|
Do večera jich
přišlo sto dvacet, ostatní prý po sněhu sjeli, jak
při ústupu zabloudili, někde do ruských
štelungů, jako by to byl
tobogan. Tam to bylo hrozné, pane obrlajtnant,
Rusové měli v Karpatech štelungy nahoře i
dole. |
|
Štěpánek
Bohuslav |
V policejních přihláškách jsem nalezl
dvě osoby tohoto jména. Jeden se narodil v roce
1906, proto nepřichází do úvahy.Ten druhý se narodil
v roce 1883 a v roce 1912 byl hokynářem ve
Vršovicích. A ve Vršovicích v té době žili i
novomanželé Jarmila a Jaroslav Haškovi a tady se
narodil i syn Richard. Co když tento hokynář třeba
šidil Jarmilu při nákupech? Mohl se tímto způsobem
dostat do Haškova románu? |
 |
|
|
|
„Že si nepřekousneš jazyk,“ říkal každému z nich s
dobráckým úsměvem Švejk. „Jestlipak to není lepší,
když se u nás jmenuje někdo
Bohuslav Štěpánek,
Jaroslav Matoušek
nebo Růžena Svobodová.“ |
|
Štěpánek Kliment |
Syn lipnického strážníka Františka
Štěpánka, Haškův "písař" - byl to tehdy nezaměstnaný
čtyřiadvacetiletý mladý muž - jemuž Hašek v Lipnici diktoval "Osudy dobrého
vojáka Švejka". On také podal svědectví jak tato práce probíhala: vždy
se příslušná sada stránek posílala do Prahy
nakladateli Synkovi a nechávali si vždy jen poslední rozepsanou stránku.
Mezitím však napsali obvykle nějakou kratší humoresku, aby byly peníze
na živobytí. Napsal o tom své "Vzpomínky
na poslední léta Jaroslava Haška"[30].
(Rukopis je uložen v Památníku národního písemnictví
na Strahově v literárním fondu Jaroslava Haška).
Kliment Štěpánek zemřel v roce 1974 v Praze - Kbelích.
Vladimír Stejskal v knize "Hašek na Lipnici" [29]
věnoval Klimentu Štěpánkovi kapitolu "Haškův písař":
"Pamatuji se na to, jako by
to bylo dnes," vypráví Kliment Štěpánek. "Hašek se
zmínil v lokále, že by potřeboval písaře, kterému by
mohl diktovat, aby šla práce rychleji. Mně bylo
tehdy čtyřiadvacet let a kdosi otci navrhl, že bych
mohl písaře dělat já. Tak si mě Hašek skutečně
najal.Platil mi čtyřista korun měsíčně, což byly na
tehdejší dobu slušné peníze a hned první den jsme
ujednali pracovní podmínky......" |
 |
|
|
|
štráfek |
proužek. Jednoroční dobrovolníci měli na obou rukávech
kabátu na horním okraji manžety 1cm široký proužek ze žlutého hedvábí,
oprostřed podélně protkaný černou, 2mm silnou nití. [z něm. der Streifen]. |
|
|
|
|
"...Při
regimentsraportu mně napařil kasárníka na čtrnáct
dní, dal mne obléct do nemožných hadrů ze skladiště,
hrozil mně odpáráním štráfků.
- ,Jednoroční dobrovolník,` blbl ten pitomec obrst
nahlas, ,je cosi vznešeného, jsou to embrya slávy,
vojenské hodnosti, hrdinové....' " |
|
"...Odpověděl
jsem, že rotace zeměkoule nemůže být přerušena
objevením se na ní takového jednoročního
dobrovolníka, jako jsem já, že zákony přírodní jsou
silnější než štráfky
jednoročních dobrovolníků a že bych si přál vědět,
kdo mne může přinutit, abych pucoval nějakej hajzl,
který jsem nepodělal,..." |
|
štrajch |
slangově - večerka, čepobití. Slovo štrajch vzniklo
zkrácením složeného německého der Zapfenstreich = rána na čep, čepobití,
večerka. Souvislost mezi tou ranou na čep a večerkou lze nalézt v
hospodách a vinárnách. Dříve sudy uzavíraly čepy - zátkami z tvrdého
dřeva. Při narážení sudu se čep vyrazil a narazil se kohout s otočnou
rukojetí a tím se pivo točilo do nádob na pití. Protože kohouty špatně
těsnily a zasychaly tak, že s nimi nešlo druhý den otočit, bylo nutné po
uzavírací hodině kohouty vyrazit a sud opět uzavřít zaražením čepu a to
je ta rána na čep, čepobití, čili konec pití a veselení a hajdy do
postele. Na okraj: dlouho jsem si myslel, že čepobití má něco společného
s vojenskými orgiemi na počest ministra obrany, generála Alexeje
Čepičky, zetě Klementa Gottwalda. Teď už vím že ne. Viz také
přes čas |
|
W |
|
|
Mluvil úsečně:
"Před devátou hodinou vyvede se mužstvo na latríny
za nádražím - a potom se jde spát. Jinak mužstvo v
noci znečistí trať. Rozumíte, pane hejtmane?
Opakujte mně to. Nebo neopakujte mně to a udělejte
mně to, jak si přeji. Odtroubit alarm, hnát to na
latríny, zatroubit štrajch
a spát, kontrolovat, kdo nespí. Trestat! Ano! Je to
všechno? Večeři rozdat v šest hodin." |
|
štrapáce |
slangově - námaha, trmácení, útrapy,
trampoty [ z něm. die Strapaze]. |
|
|
|
|
štrekovat |
slangově - zde odcházet, jít od
někud. Štreka = trať
(železniční); dlouhá cesta. [z něm. die Strecke]. |
|
|
|
|
Já tak jednou
štrekuju si to vod Lán a
míhám se dost hluboko lesem, ale co platný, na tu
hájovnu, kam jsem mél zamíříno, už jsem nedošel, už
mé měli a vodváděli k panu rytmistrovi. |
|
"...Rýpni ho pěkné
jednou rukou pěstí do břicha a druhou naraž mu
čepici přes uši, řekni: Kehrt euch!, a jak se otočí,
tak ho kopni do zadnice, a uvidíš, jak se bude
štrekovat a jak se bude
fénrich Dauerling smát...." |
|
šturmovat |
na vojně slangově útočit [z něm. der Sturm]
|
|
|
|
|
Dnes jsou
důstojničtí sluhové roztroušeni po celé naší
republice a vypravují o svých hrdinných skutcích.
Oni šturmovali Sokal,
Dubno, Niš, Piavu. Každý z nich je Napoleonem.... |
|
"Teď bychom
potřebovali novýho Radeckýho," prohodil Švejk, "ten
už byl vobeznámenej s tamější krajinou, ten už
věděl, kde je slabá stránka Taliánů a co se má
šturmovat a vod který
strany. Vono to není jen tak lehký, vlezt někam. |
|
Štursa Jan |
* 15.5.1880 Nové Město na Moravě - † 2.5.1925 Praha,
český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů
českého moderního sochařství. |
 |
W |
|
|
Desátník stal se
úplně apatickým, zatímco jednoroční dobrovolník
tvrdil, že rozhodné viděl hlavu desátníka
vymodelovanou na jedné výstavě sochařů: "Dovolte,
pane desátníku, nestál jste snad modelem sochaři
Štursovi?"
Desátník podíval se na jednoročního dobrovolníka a
řekl smutně: "Nestál." |
|
šupovat |
slangově - někoho někam direktivně
poslat. Ty si to pošupuješ! = Ty půjdeš! |
|
|
|
|
„….Voni ji
pak šupovali, pane feldkurát,
k vám do Novýho Jičína,….“
= oni ji pak přesídlili, musela
odejít do Nového Jičína. |
|
šus |
slangově - střelná rána [z něm. der Schuß] |
|
|
|
|
"...dali jsme do něho při přestřelce
pět
šusů. Potvora byl ještě živ jako kočka, tak
jsme ho museli dvěma ranama dorazit, aby z toho nic
nebylo; jenom zamrněl, ale tak nějak směšně, moc
legračně.“ |
|
„Copak se smí střílet do vagonů Červeného kříže?“ „Nesmí, ale
může,“ řekl Švejk, „šusa
to byla dobrá, a von se pak každej vomluví, že to
bylo v noci a že ten červenej kříž není vidět. |
|
Švarcenberg |
hovorově - Schwarzenberg -
příslušník starého šlechtického rodu. Když starý ovčák hovořil o starém
panu knížeti měl asi na mysli Jana Nepomuka II (*1860-†1938). A onen
"mladej knížecí smrkáč"
by mohl být syn starého pána Adolf (*1890 - †1950). Oba
patřili k větvi krumlovsko - hlubocké. Je ale docela možné, že je to
zcela jinak. Ten starý pán mohl být kníže Karel IV.
Schwarzenberg (*1859-†1913) z větve orlické a mladý,
jeho syn Karel (*1886-†1914). Ten zemřel krátce po
vypuknutí války na nějakou nemoc, jako záložní
poručík hulánského pluku č. 2, ve Vukovaru. Vše se
objasní, až nalezneme ten švarcenberskej ovčín a
která Schwarzenberská větev ho vlastnila.
Viz také. |
 |
web |
|
|
"...Dnes půjdeme na Strakonice," rozvinoval dál svůj
plán. "Odtud čtyry hodiny je starej
švarcenberskej ovčín. Je
tam můj jeden známej ovčák, taky už starej dědek,
tam zůstaneme přes noc..." |
|
"...Dyť vona i ta naše vrchnost už roupama nevěděla
co dělat. Starej pán kníže Švarcenberk, ten jezdil jen v takovým
kočáře, a ten mladej knížecí smrkáč smrdí samým
automobilem. Von mu pánbůh taky ten benzín vomaže vo
hubu." |
|
švarm |
na vojně slangově vojenské uskupení, např. roj, rojnice
(švarmlinie),
družstvo, skupina apod.[z něm. der Schwarm] |
|
|
|
|
Důstojnický sluha byl s ordonancí v nejdůvěrnějším
styku a uděloval mu hojné odpadky ze svého stolu a
ze všech těch výhod, které měl. Do triumvirátu
přibíral si ještě účetního šikovatele. Tato trojka,
žijící v bezprostředním styku s důstojníkem, znala
všechny operace i válečné plány. Ten
švarm byl vždy nejlépe
informován, kdy to začne, jehož desátník kamarádil s
důstojnickým sluhou. |
|
Ted že boží spravedlnost potrestala ho teplou
smradlavou vodou ze studní v Turowé-Wolské, do které
musí všichni sypat kvůli choleře kyselinu
citrónovou, kterou právě před chvilkou rozdávali,
když se po švarmech
fasovala voda ze studní. |
|
Svatováclavská trestnice |
U
kostela svatého Václava na Zderaze dříve stával
hrádek krále Václava IV., který na počátku 17.
století získal řád bosých augustiniánů a ti jej
přestavěli na klášter. V této době i kostel získal
novou barokní podobu. V době Josefínských reforem
potkal klášter podobný osud jako mnohé další
církevní stavby. Klášter byl zrušen. Osud ke stavbě
byl nemilosrdný. Nejprve byl využíván jako vojenská
prádelna, poté jako Svatováclavská trestnice. Ta
byla roku 1893 zbořena a dnes na jejím místě stojí
činžovní domy. Na obrázku je uprostřed. Vlevo
věž vodárny u dnešního Mánesa, tehdy Štítkovská
vodárna. |
 |
|
|
|
V Resslový ulici, za bejvalou
Svatováclavskou
trestnicí, potkal v
nočním tichu staršího pána v cylindru a v kožichu,
kterej šel zavěšen se starší paní v kožešinovém
plášti. |
|
švindl |
zde slangově zaměstnání, povolání,
funkce. Také podvod [z něm. der Schwindel]. |
|
|
|
|
Chodounský díval se před sebe utrápeně, což pohnulo
Švejka k přátelskému, dobrému slovu: „Máš to zkrátka
pěknej švindl.“
Chodounský odpověděl vlídně: „Kušte, tetičko.“ |
|
T |
|
|
|
tabernakulum |
svatostánek, schránka pro ukládání svatých ostatků.
Umísťuje se při mši do schránky v oltáři, která je zde k tomu účelu
zhotovena. |
 |
W |
|
|
A když tam viděl miniaturní skládací třídílný oltář
s výklenkem pro tabernakulum, že klekl před
pohovkou a dlouho se vroucně modlil a chválil boha a
že to považoval za pokyn z nebe, ozdobit tím kostel
ve Vršovicích... |
|
...Když se konečně dostali domů, zjistili, že
ztratili někde po cestě tabernakulum.
"To nevadí," řekl Švejk, "první křesťani sloužili
mši svatou i bez tabernakula.."
"....Myslím, že naše tabernakulum nám nikdo
nepřinese nazpátek, i když je vzadu značka
regimentu, poněvadž s vojenskýma věcma nikdo nechce
nic mít....." |
|
tajtrlík |
nadávka - šašek, klaun, kašpar |
|
|
|
|
Když jsem šel do Prahy pro jelita,
potkal jsem na cestě tajtrlíka.
Nebyl to tajtrlík, byl to profous,
kdybych byl neutek, byl by mne kous. |
|
"....Zato jsme jim to tam,
tajtrlíkům
maďarským, vodplatili pořádně u Neziderskýho jezera,
na který jsme se šli před třemi tejdny podívat. Leží
tam ve vedlejší vsi nějaký oddělení strojních pušek
nějakejch honvédů, a my jsme náhodou všichni zašli
do jedný hospody, kde voni tančili ten svůj čardáš
jako pominutý a roztahovali si držku na celý kolo se
svým ,Uram, uram, biró uram` nebo ,Láňok, láňok,
láňok a faluba.` My si sedneme naproti nim, jen jsme
si überšvunky položili před sebe na stůl, a povídáme
si: ,Vy pacholci, my vám dáme láňok,`...." |
|
taliány |
Velká lahůdka
zejména proto, že se nedá ničím ošidit. Směs
osoleného mletého telecího a vepřového masa
s kořením (pepř, zázvor, koriandr, citronová kůra).
Vše smícháno je naplněno do hovězích střev (deníku).
Potom uvařeno. Do Čech recept přivezl nějaký Ital.
Proto Taliány. Podává se teplé se strouhaným křenem
a hořčicí. Jako příloha je ideální tmavý chléb. |
 |
|
|
|
Smál se přitom, až se za břicho popadal, a povídal s
náramnou radostí, že mu to připadá, jako by se znali
vod narození, jako by to byli rodní bratři, snášel
mu hned doutník, poslal pro pivo, pro
taliány, zavolal ženu,
představil jí ho se všema podrobnostma toho
upšouknutí. |
|
talon |
hromádka karet určená k výměně, nebo k dobírání. |
|
W |
|
|
"To je zrovna tak jako jednou u Valšů, dole v
restauraci, taky takovej jeden nekňuba měl durcha,
ale nehrál ho a vodložil vždycky ty nejmenší
do
talónu a pustil každýho na betla...." |
|
tambor |
vojenský bubeník [z fr. tambour = buben, bubeník] |
|
|
|
|
"V Budějovicích byl jeden
tambor. - Oženil
se. - Za rok umřel." Dal se do smíchu: "Není to
dobrá anekdota?" |
|
Taussig (Tausig) Heřman |
*19.3.1878 – †10.2.1961, český novinář a pracovník
dělnického hnutí. Pracoval v redakci Práva lidu, kam Hašek přispíval. V
roce 1921 byl spoluzakladatelem KSČ, v letech
1921–1925 člen její kontrolní komise. V letech
1920–1925 působil jako poslanec Národní strany.
Postupně přešel na pravicově oportunistické pozice a
v roce 1925 ze strany vystoupil. Od konce 20. let
působil jako administrativní ředitel nakladatelství
Melantrich. V letech 1939–1945 byl vězněn v
nacistických koncentračních táborech Buchenwald a
Dachau. Zmiňuje se o něm Menger: |
|
W |
|
|
Jindy se
opět objevil v redakci Práva Lidu. Bylo to v době,
kdy redakce jsou poloprázdné a kdy i redakční
pokladník byl právě na dovolené. Zastupoval ho
Heřman Taussik, který ovšem neměl právo bez
šifry redaktorovy něco vyplácet, a když Hašek žádal
na něm obvyklou zálohu, tahaje "sólokapra" z kapsy,
Taussik ho odmítl: " Jaroušku, nejde to. Máš
tady ,sekyru' a pak já nesmím nic vyplácel" Hašek do
něho chvíli mluvil jako do nemocného. Ale nadarmo.
Taussik byl tvrdý jako skála. Jaroslav jako
poslední argument začal číst svoji humoresku, ve
které byl napadán Klofáč, Stříbrný, Hatina atd. Ani
to nepomohlo. Tu se dopálil: "Tak nedáš?" "Dal bych,
ale nesmím," řekl Taussik a Hašek sedl ke
stolu, vypůjčil si od něho pero a začal škrtat. Z
Klofáče udělal Němce ze Stříbrného Soukupa - z
Hatiny Biňovce -ze Špatného Remeše atd. Když to
dopsal, hodil opovržlivě Taussikovi pero na
stůl a bez pozdravu odešel ... Druhý den, když tento
článek přineslo České Slovo, neměl již Hašek ze
zálohy, kterou mu vyplatili, ani haléře.... |
|
Teissig |
restaurace ve Spálené ulici v Praze
[107]
Více románové hospody |
|
|
|
|
Vracela se slavná historie římského panství nad
Jeruzalémem. Vězně vyváděli i představovali je před
Piláty roku 1914tého dolů do přízemku. A vyšetřující
soudcové, Piláti nové doby, místo aby si čestně myli
ruce, posílali si pro papriku a plzeňské pivo k
Teissigovi a odevzdávali nové a nové žaloby na
státní návladnictví. |
|
Tisíckrát pozdravujeme Tebe |
stará píseň zpívaná zejména při mariánských poutích.
Melodii hraje každou hodinu zvonkohra poutního místa na Loretánském
náměstí v Praze. |
|
Loreta |
|
|
"...A také to dál neumím," vzdychl Švejk. "Znám
ještě první sloku z ,Kde domov můj` a potom ,Jenerál
Windischgretz a vojenští páni od východu slunce
vojnu započali` a ještě pár takových národních
písniček jako ,Zachovej nám, Hospodine` a ,Když jsme
táhli k Jaroměři` a ,Tisíckrát pozdravujeme Tebe`
. . ." |
|
Terpentýn |
Terpentýn je tekutina získaná komplexní destilací
pryskyřice získané ze stromů, hlavně různých druhů borovice (Pinus).
|
|
|
|
|
Firma Polák v Dlouhé třídě byla opravdu firma
agilní. Nepustila žádného kupce, aby neuspokojila
jeho přání. Chtěl-li balzám kopajvu, nalili mu
terpentýn a bylo také dobře. |
|
tlachání |
hovoření o ničem, bezduché hovoření. |
|
|
|
|
"Poslyšte, Švejku, já nemám času se s vámi bavit.
Telefonní rozhovory na vojně, to není žádné
tlachání po telefonu, když někoho zveme, aby nás
šel navštívit k obědu. Telefonní rozhovory musí být
jasné a krátké...." |
|
Translajtanie |
Transleithanien, jsou země napravo od Litavy
- Zalitavsko, tedy země koruny Uherské. Viz
Cislajtanie |
 |
W |
|
|
Most nad Litavou zářil, stejně jako na druhé straně
za mostem svítila Királyhida, Cislajtanie i
Translajtanie. V obou městech, uherském i
rakouském, hrály cikánské kapely, zářily okna
kaváren a restaurací, zpívalo se, pilo. |
|
trén |
vojenský zásobovací oddíl, vozetajstvo. Za mé služby - týlové
zabezpečení, dnes logistika. Regimentstrén, Regimentstrain = plukovní zásobovací oddíl.
[z něm. der Train] |
|
|
|
|
V noci se však poměr změnil. Polní kurát vrátil se
do včerejšího stavu, popletl si Švejka s někým jiným
a říkal mu: "Nikoliv, neodcházejte, pamatujete se na
toho zrzavého kadeta od trénu?" |
|
V jedné vesnici, kde byl oddych, srazili se na návsi
s oddělením trénu. Před skupinou vozů stál
důstojník a díval se na zajatce. Švejk vyskočil z
řady, postavil se před důstojníka a zvolal: "Herr
Leutnant, ich melde gehorsamst." Víc ale neřekl,
neboť hned tu byli dva maďarští vojáci, kteří ho
pěstěmi do zad vrazili mezi zajatce. |
|
Tripolis |
Nás toto Lybijské město zajímá, protože o něm řečnil
lajtnant Dub ....že Italie značně zpyšněla poslední dobou následkem vítězné války s
Tureckem o Tripolis. Tato krátká
imperialistická válka o celou lybijskou oblast Tripolisko, se
uskutečnila roku 1912, ukončil ji téhož roku Lausannský mír, po němž
Turecko podstoupilo požadované provincie Itálii. Tím skončila
čtyřsetletá aktivita osmanské říše v Tripolsku. Itálie se z kolonizace
radovala jen do roku 1918. |
|
W |
|
|
Triumvirát |
spojenectví tří mocných politických nebo vojenských
vůdců. [ z lat. trium virorum ( ze tří mužů) ] |
|
|
|
|
Důstojnický sluha byl s ordonancí v nejdůvěrnějším
styku a uděloval mu hojné odpadky ze svého stolu a
ze všech těch výhod, které měl. Do
triumvirátu
přibíral si ještě účetního šikovatele. Tato trojka,
žijící v bezprostředním styku s důstojníkem, znala
všechny operace i válečné plány. |
|
Trojdohoda |
viz Dohoda |
|
|
|
|
Trojspolek |
viz Centrální mocnosti |
|
|
|
|
trommelfeuer |
zde bubnová palba, což je soustředěné dlouhodobější
dělostřelecké ostřelování určitého cílového prostoru. Tato palba byla
většinou vedena na nepřátelská obranná postavení před útokem vlastní
pěchoty a měla za cíl zničit maximum obranných zařízení, techniky a živé
síly nepřítele. V dobách 1. světové války taková palba mohla trvat i
několik dní. [z něm. die Trommel= buben a das Feuer= palba]. Na obrázku
je Verdun Deutsches Trommelfeuer auf die
Cote Lorraine. |
 |
|
|
|
"...Poslyš, Lukáši," obrátil se k nadporučíkovi,
"máš kadeta Bieglera u své kumpanie, tak ho hocha
cepuj. Podpisuje se, že je důstojník, ať si to v
gefechtu zaslouží. Až bude trommelfeuer a my
budem atakovat, ať se svým cukem stříhá
dráthintrnisy, der gute Junge...." |
|
trouba |
zde v přeneseném významu hlupák
|
|
|
|
|
"....vy neobrátíte vosmičkou a házíte jako
nejpitomější hovado žaludského spodka, a von to
trouba vyhraje." |
|
trup |
zde vojenské seskupení, vojenské jednotky [ z něm. die
Truppe] |
|
|
|
|
"....České trupy během polního tažení
zklamaly, zejména v posledních bojích......" |
|
trupelovitý |
slovo, jehož význam mi pomohl
odhalit pomocí Česko - německého slovníku od Fr. Št.
Kotta Jomar Hnøsi.
Znamená drobivý, sypký. Dnes se už nepoužívá |
 |
Ústav pro jazyk český |
|
|
Také jim
rozdali trochu černé špíny z čisté cikorky a po kusu
trupelovitého
kukuřičného chleba. |
|
Trutnov |
27.6.1866 porazila rakouská vojska pruskou armádu. Bylo
to jediné vítězství Rakušanů nad Prusy. 3.7.1866 to dopadlo přesně
naopak a rakouská vojska byla u Hradce
Králové poražena na hlavu. |
 |
|
|
|
Od bitvy u Nördlingen 6. září 1634 přes bitvu u
Zenty 11. září 1697, u Caldiera 31. října 1805, přes
bitvu u Ašprů 22. května 1809 a bitvu národů u
Lipska v 1813, přes St. Lucii v květnu 1848 a bitvu
u Trutnova 27. června 1866 až po dobytí
Sarajeva 19. srpna 1878. V schematech a nákresích
plánů těch bitev nic se neměnilo. Všude nakreslil
kadet Biegler obdélníčky na jedné straně prázdné,
kdežto nepřítele znázorňovaly vyčárkované. |
|
Třaskavé stříbro |
Fulminát stříbrný AgONC. Prý ideální třaskavina, tak se
více nerozepisuji. Udivuje mne, že bylo tak lehce
ke koupi. |
|
|
|
|
"...tak koupíte
třaskavý stříbro, rozpustíte a namalujete ho
načerno, že vypadá jako novej...." |
|
tumpachový |
slangově - zmatený, nechápavý,dezorientovaný |
|
|
|
|
"...Ale hlavní co je, to je to: do lidí se, pane
obrlajtnant, musí mluvit, tak dlouho mluvit, až je
kupec z toho úplně tumpachovej. Jestli si
někdo chce od vás koupit ratlíčka a vy nemáte nic
jinýho doma než nějakýho loveckýho psa, tak musíte
umět toho člověka přemluvit, že si místo ratlíčka
odvede s sebou toho loveckýho, a jestli náhodou máte
doma jen ratlíčka a někdo si přijde koupit zlou
německou dogu na hlídání, tak ho musíte tak
zblbnout, že si vodnese v kapse toho trpasličího
ratlíčka místo dogy...." |
|
"...Tak mně diktoval: Srb, srub, svrab, srabařina,
cherubín, rubín, holota. Von už byl z toho ten
soudní znalec písma tumpachovej a pořád se
vohlížel dozadu, kde stál voják s bajonetem, a
nakonec řekl, že to musí do Vídně, abych napsal
třikrát za sebou...." |
|
"Tunel" |
v Národní politice 6.5.1908, stránce 10 (inzerce), je
tento inzerát : ...Kavárna „Tunel" Praha I.,
Týnský dvůr, vedle hotelu Starý Ungelt.
Tunel
byl v domě "U Černého medvěda" a vchod byl z
Týnského dvora. Jeho druhé průčelí je ve
Štupartské ulici, kde byl rovněž vchod. Pro ty dva
vchody se mu říkalo Tunel. Dům má č.p. 642..Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
"....Jednou jsem seděl v noční kavárně v
Tunelu
a bavili jsme se vo orangutanech. Seděl tam s námi
jeden mariňák a ten vyprávěl, že orangutana často
nerozeznají od nějakýho vousatýho vobčana..." |
|
U |
|
|
|
"U Banzetů" |
Dnes, v Táborské ulici č.p.323,
je stále ona restaurace se jménem "U Bansethů". Více
románové hospody.
Na snímku dva badatelé Jomar a Laci 2011 |
 |
|
|
|
Jako jednou v Nuslích,
právě u mostu přes Botič, přišel ke mně v noci jeden pán, když jsem
se vracel od Banzetů,
a praštil mě bejkovcem přes hlavu, ... |
|
„Ty skvrny na slunci
mají vopravdu velkej význam,“ zamíchal se Švejk, „jednou se
vobjevila taková skvrna a ještě ten samej den byl jsem bit ,U
Banzetů’ v Nuslích. Vod tý doby, jak jsem šel někam, vždycky
jsem v novinách hledal, jestli se zas nevobjevila nějaká skvrna. |
|
V Nuslích je nějakej pan
Hauber, toho jednou v neděli v Kundraticích na silnici píchli omylem
nožem, když šel z výletu od Bartůňkovýho mlejna. A von s tím nožem v
zádech přišel až domů, a když mu žena svlíkala kabát, tak mu ho
pěkně vytáhla ze zad a dopoledne už s tím nožem rozkrajovala maso na
guláš, poněvadž byl ze solingenský vocele a pěkně nabroušenej a voni
měli doma všechny nože pilkovatý a tupý. Vona potom chtěla mít celou
soupravu do domácnosti z takovejch nožů a posílala ho vždycky v
neděli do Kundratic na vejlet, ale von byl tak skromnej, že nešel
nikam než k Banzetovům
do Nuslí, kde věděl, že když sedí v kuchyni, že ho dřív Banzet
vyhodí, než může na něho někdo sáhnout.“ |
| "U
Brejšky" |
stále existující hospoda Praha 2,
Spálená 107. Více románové hospody.
Na snímku je ledování před hospodou “U Brejšků” v
roce 1912 ve Spálené ulici č.p. 107. Jedním křížkem
je označen Jaroslav Hašek, dvěma Haškův přítel
Zdeněk Matěj Kuděj a třemi restaurater Brejška, se
kterým se Hašek vsadil, že při stávce novinářů,
vydrží celé odpoledne sekat a skládat led z vozu na
ulici. |
 |
|
|
|
Všechny to až na jednoho stihlo buď v hospodě, ve vinárně, nebo v
kavárně. Výjimku dělal neobyčejně tlustý pán s brýlemi, s uplakanýma
očima, který byl zatčen doma ve svém bytě, poněvadž dva dny
před atentátem v Sarajevu platil
„U Brejšky“
za dva srbské studenty, techniky, útratu a detektivem Brixim byl
spatřen v jejich společnosti opilý v „Montmartru“ v Řetězové ulici ,
kde, jak již v protokole potvrdil svým podpisem, též za ně platil. |
|
Má se vždycky mluvit
jasně a zřetelně, a ne v žádných takových oklikách. ,U Brejšků’
byl
před léty jeden sklepmistr a ten měl ve zvyku, když byl v ráži a šel
po práci domů, stavět se přitom v jedný noční kavárně a připíjet si
s cizími hosty a vždycky při přípitku říkat: ,My se na vás, vy se na
nás...’ Za to dostal jednou od nějakýho slušnýho pána z Jihlavy
takovou přes hubu,..." |
|
"U bílé růže" |
S největší pravděpodobností hospoda
Zum weiβen Rössel v Bruck an der Leitha. Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
Potom tam ještě k nim strčili frajtra Peroutku od 13.
marškumpanie, který, když se včera rozšířila pověst po lágru, že se jede na
posici, se ztratil a byl ráno patrolou objeven „U
bílé růže“ v Brucku. Vymlouval se, že chtěl před odjezdem
prohlédnout známý skleník hraběte Harracha u Brucku a na zpáteční cestě že
zabloudil, a teprve ráno celý unavený že dorazil k „Bílé růži“. (Zatím spal
s Růženkou od „Bílé růže“.) |
|
"U Bucků" |
dnes již neexistující pivovar stával
na adrese Praha 2, Na Poříčí 1046. Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
Až takhle jednou vod
našeho regimentu podařilo se jednomu probodnout jednoho dragouna v
hospodě ,U Bucků’, kterej mu chodil
za holkou, a tu nás seřadili do čtverce, museli vyjít všichni, i
marodka, kdo byl moc marod, toho dva drželi. Tak taky nebylo to nic
platný, musel Železný vyrukovat na dvůr a tam nám četli rozkaz po
regimentu asi v tom smyslu, že dragouni jsou taky vojáci a že je
zakázáno je probodávat, protože jsou to naši kriegskamaraden. |
|
"U černého beránka" |
nepodařilo se vystopovat tuto hospodu
v Bruck an der Leitha.Více
románové hospody. |
|
|
|
|
Vodička bydlíval před léty v Praze na Bojišti, a proto při takovém setkání
nezbylo nic jiného, než že oba zašli do hospody „U
černého beránka“ v Brucku, kde byla známá číšnice Růženka, Češka,
které byli všichni čeští jednoročáci, kteří kdy byli v lágru, nějaký obnos
dlužni. |
|
"U černého koně" |
ani tuto hospodu se nepodařilo v
Protivíně objevit. Více
románové hospody. |
|
|
|
|
Strážmistr zůstal sedět na strážnici vedle Švejka na kavalci prázdné postele
četníka Rampy, který měl do rána službu, obchůzku po vesnicích, a který v tu
dobu klidně seděl „U
černého koně“ v
Protivíně a hrál s obuvnickými mistry mariáš, vykládaje v přestávkách, že to
Rakousko musí vyhrát |
|
"U Dvořáků" |
dnes již neexistující nevěstinec v
neexistujícím objektu, asi Praha 1, Na Františku
774/44. Více románové hospody. |
|
|
|
|
Švejk velice vážně a důrazně řekl: „Nic
jste neprováděl, pane lajtnant, byl jste jenom na návštěvě v jednom
vykřičeným domě. Ale to byl asi nějakej vomyl. Klempíře Pimpra z
Kozího plácku taky vždycky hledali, když šel kupovat plech do města,
a našli ho také vždycky v podobnej místnosti, buď
u
,Šuhů’, nebo u
,Dvořáků’, jako já vás našel. |
|
"U Exnerů" |
byla skutečně v Libni v
ulici Sokolovská č.p.457 ještě v roce 1932. Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
„Poslušně hlásím, pane
feldkurát,“ poznamenal Švejk, „že je to hotovej nezmar, jako nějakej
Boušek z Libně. Vosumnáctkrát za večer ho vyhodili od
,Exnerů’, a vždycky se jim tam vrátil,
že tam zapomněl fajfku. Lez jim tam voknem, dveřma, z kuchyně, přes
zeď do lokálu, přes sklep do výčepu a byl by se spustil snad
komínem, kdyby ho byli hasiči nesundali se střechy. Takovej byl
vytrvalej, že by se moh stát ministrem nebo poslancem. Udělali pro
něj, co mohli.“ |
|
"U
Fleků" |
Praha 1, Křemencova 1651, stále existuje. Na snímku
jsou slavné flekovské hodiny, kde číslici jsou
nahraženy textem Pivovar u Fleků. jen tu "u" je
ciferníku pod středem ručiček. Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
Mívá též občasné silné bolení
hlavy a v takových okamžicích že neví, co dělá, a v takovým stavu že
taky vodešel z fronty do Prahy, a teprve když ho zatkla ,U
Fleků’ vojenská policie, že přišel k sobě. |
|
„Jestli tam ještě bydlí, to
nevím,“ odpověděl Švejk, „ale tenkrát tam v roce 1908 bydlel. Náramně
hezky svazoval knihy, ale dlouho, poněvadž je napřed musel přečíst a
podle obsahu je vázal. Když dal na knihu černou ořízku, to už to nikdo
ani nemusel číst. To hned věděl, že to moc špatně v tom románě dopadlo.
Přejete si snad ještě něco bližšího? Abych nezapomněl, sedával denně
u Fleků a vyprávěl obsah všech knih, které
právě si dali k němu vázat.“
|
|
"U Kalicha" |
dodnes fungující hospoda v ulici Na
Bojišti 1733 . Více románové hospody.
|
 |
|
|
|
....„Až
bude po tý vojně, tak mě přijď navštívit. Najdeš mě každej večer od
šesti hodin ,U kalicha’ na Bojišti.“ |
|
"U Kocanů" |
hospoda, která se později jmenovala
"U města Slaného" na adrese Praha 2, Ve Smečkách
605, již neexistuje. Dům to zatím přežil. Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
"...Pan kaprál Kříž přijel do Prahy
na urláb a já jsem s ním tančila ,U Kocanů’,
a von mně povídal, že prej ty tancuješ v Budějovicích ,U zelený
žáby’ s nějakou pitomou flundrou a že jsi mě už úplně vopustil....." |
|
"...To se ví,“ pokračoval při mírném poklusu Švejk, „že když jsem přišel
na urláb, že byla mezi živejma a ještě mezi jakejma živejma. Našel
jsem ji taky ,U Kocanů’, voblíkali
ji dva vojáci vod cizího regimentu a jeden z nich byl tak moc živej,
že jí šahal docela veřejně pod živůtek,..." |
|
"U krále Brabantského" |
stále existující hospoda na adrese Praha 1,
Thunovská 198. Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
Počal se tedy dál a dál
vzdalovat vod svýho domova, až se přivalil do Černýho pivovaru na Karlově náměstí, a
vodtamtuď šel na Malou Stranu k Sv. Tomáši do pivovaru a odtamtud
přes restaurací U Montágů a ještě vejš přes
hospodu U krále brabantskýho, pak na
Krásnou vyhlídku, odtud do
Strahovskýho kláštera do pivovaru. |
|
"U kříže svatého Štěpána" |
opět mohu jen konstatovat, že se nepodařilo
odhalit, kde v Bruck an der Leitha tento podnik existoval.
Více
románové hospody. |
|
|
|
|
Ve velice dobré náladě odešel do malé kavárny „U
kříže sv. Štěpána“, kde zašel do malého chambre séparée, vyhnal
odtamtud nějakou Rumunku, která se nabízela, že se svlékne do naha a že
si s ní může dělat, co chce, poručil si inkoust, péro a dopisní papír,
láhev koňaku a napsal po bedlivé úvaze toto psaní…. |
|
"U Křížků" |
je to až k nevíře, ale ani tato pražská hospoda
nebyla přesně identifíkována. Více
románové hospody. |
|
|
|
...Ještě
potřebujeme zvoneček.“
„Na co zvoneček, Švejku?“
„Musíme po cestě zvonit, aby nám lidi smekali, když jdeme s
pánembohem, pane feldkurát, s tím konopným volejem čís. 3........Obdržev svolení, Švejk přinesl za půl hodiny zvonek.
„Je od vrat zájezdní hospody ,U Křížků,’“........ |
|
"U kukuřičného klasu" |
ani tuto hospodu se nepodařilo v
Bruck an der Leitha objevit. Více
románové hospody. |
|
|
|
|
Od opuštěného pavilónku, kde dřív za času míru
fotografoval nějaký fotograf vojáky trávící zde mládí na vojenské
střelnici, bylo vidět dole v údolí u Litavy červené elektrické světlo v
bordelu „U kukuřičného klasu“, který
poctil svou návštěvou arcivévoda Štěpán při velkých manévrech u Šoproně
v roce 1908 a kde se scházela denně důstojnická společnost. |
|
"U mariánského obrazu" |
Dnes již neexistující hospoda na adrese Praha 1,
Hybernská 1011. Více
románové hospody
a Můj omyl s Mariánským
obrazem |
 |
|
|
|
„Dovoluji si vás
upozornit, pane obrlajtnant,“ řekl starostlivě Švejk, „že na toho
psa musíte bejt vopatrnej, aby vám neutek. Vono se mu třeba může
zastesknout po starým domově a von by moh vzít roha, kdybyste ho
odvázal ze šňůry. A taky bych vám neradil vodit ho přes Havlíčkovo
náměstí, tam se potlouká jeden zlej řeznickej pes vod ,Mariánskýho
vobrazu’, kterej je náramně kousavej……” |
|
"U Montágů" |
Zaniklá hospoda na adrese Praha1, Malostranské
náměstí 19 |
 |
|
|
|
Počal se tedy dál a dál
vzdalovat vod svýho domova, až se přivalil do ,Černýho
pivovaru’ na Karlově náměstí, a vodtamtuď šel na
Malou Stranu k Sv. Tomáši do pivovaru a odtamtud
přes restauraci ,U Montágů’
a ještě vejš přes hospodu ,U krále brabanskýho’, pak
na ,Krásnou vyhlídku’, odtud do Strahovskýho
kláštera do pivovaru |
|
"U
milosrdnejch" |
je to dnešní pražská nemocnice "Na
Františku" a říkalo se jí tak proto, že v roce 1620 předává
Ferdinand II. zakládací listinu nemocnice řádu Milosrdných bratří. |
 |
|
|
|
"Já jako
kluk jsem měl doma takovou lékárnu, kterou jsem si
přines z krámu domů, že ji neměli ani ,U
milosrdnejch’." |
|
"U mrtvoly" |
určitě tato kavárna existovala. Dokazuje to fejeton,
zveřejněný v
Národních listech
15.11. 1922. Jak se můžeme dočíst, byla již
přejmenována na "Děvín". Autor fejetonu však
neuvádí, kde se tento podnik nacházel. Nenalezl
jsem ani novější Děvín. Kavárna "U mrtvoly"
zůstává i nadále záhadou. Podle Radko Pytlíka
bývala na rohu
Karlova náměstí a Resslovy ulice, naproti Technice. Bohužel se mi
nepodařilo nalézt jediný důkaz, potvrzující poznatek Radko Pytlíka.
Budova již dávno vzala za své při výstabě stanice metra "Karlovo
náměstí". Více románové hospody. |
 |
|
|
|
Nebo když v kavárně „U
mrtvoly“ rozbil ten pan rada dva tácky, myslíte, že ho šetřili?
Byl taky na druhej den hned v novinách. |
|
"U Remízy" |
je pravděpodobné, že se tato hospoda
nacházela na Praze 10, někde v okolí strašnické
vozovny. Více románové hospody. |
|
|
|
|
Nedal se však tím odstrašit, poněvadž se vsadil předtím ten
večer v Strašnicích v hospodě ,U
remisy’ s jedním řídičem vod elektriky, že udělá pěšky cestu
kolem světa za tři neděle. |
|
"U Rozvařilů" |
zaniklý pivovar a hospoda na adrese
Praha 1, Na poříčí 1047. Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
Železnýmu už to bylo
všechno jedno. Tak jak šli přes Poříč, kolem
Rozvařilů, Železný skočil do průjezdu a
ztratil se mu průchodem a zkazil Kaučukovýmu dědkovi tu velikou
radost, až ho bude sázet do arestu. |
|
"U růže" |
žádný podnik stejného jména se mi v dostupných materiálech nepodařilo
objevit.
Podle turistického průvodce z roku 1892
[122] stránka 12, byla v Č. Budějovicích kavárna "U Černé růže" v
Piaristické ulici. Mohla by to být ona. Z poslední cesty Jomara Hønsi
by to mohla být hospoda "U bílé růže"
která stále vedle Mariánských kasáren. Původní dům zde již nestojí.
Více románové hospody. |
|
|
|
|
"...Až jsem se ti jednou ,U
růže’
seznámil s jedním invalidou z Hluboké..".....Jak se seprali v „Port
Arthuru“, „U
růže“ a v jiných četných zábavních místnostech
jihočeské metropole. |
|
"U staré paní" |
na této adrese dodnes existuje
stejnojmenný hotel Praha 1, Michalská 441. Více
románové hospody. |
|
|
|
|
"...To vyrazili ,U starý paní’
soustružníkovi Matějů celou sanici cihlou za dvacet zlatejch, s
šesti zubama, a tenkrát měly peníze větší cenu než dnes...." |
|
"U svatého Tomáše" |
dříve skvělá hospoda a pivovar, dnes
hotel pro snoby a turisty na adrese Praha 1,
Letenská 33. Více
románové hospody. |
 |
|
|
|
"...Počal se tedy
dál a dál vzdalovat vod svýho domova, až se přivalil
do ,Černýho pivovaru’ na Karlově náměstí, a
vodtamtuď šel na Malou Stranu k
Sv. Tomáši
do pivovaru a odtamtud přes restauraci ,U Montágů’ a
ještě vejš přes hospodu ,U krále brabanskýho’, pak
na ,Krásnou vyhlídku’, odtud do Strahovskýho
kláštera do pivovaru. ..." |
|
„U Špírků“ |
dodnes fungující
restaurant v Kožné ulici
12/1024 na Starém městě
pražském. Více románové hospody. |
 |
|
|
|
„Potom říkal jednou jeden medik v kavárně
„U Špírků“,
že padání vlasů zaviňuje duševní pohnutí v šestinedělí.“
|
|
"U Šuhů" |
dnes již neexistující nevěstinec
býval na adrese Praha 1, Benediktinská 1030 nebo
722. Více románové hospody. |
 |
|
|
|
Polní kurát pustil se
vrat a navalil se na Švejka: „Pojďme tedy někam, ale k
Šuhům nepůjdu, tam jsem dlužen.“ Švejk
vytlačil ho i vynesl z průjezdu a tahal ... |
|
Kvůli pořádku, aby si
snad dvorní lokajové nedovolili nějaké důvěrnosti ku dvorním dámám
přítomným na hostině, objevuje se nejvyšší hofmistr baron Lederer,
komoří hrabě Bellegarde a vrchní dvorní dáma hraběnka Bombellesová,
která hraje mezi dvorními dámami stejnou úlohu jako madam v bordelu
u Šuhů. |
|
Švejk velice vážně a
důrazně řekl: „Nic jste neprováděl, pane lajtnant, byl jste jenom na
návštěvě v jednom vykřičeným domě. Ale to byl asi nějakej vomyl.
Klempíře Pimpra z Kozího plácku taky vždycky hledali, když šel
kupovat plech do města, a našli ho také vždycky v podobnej
místnosti, buď u ,Šuhů’,
nebo u ,Dvořáků’, jako já vás našel. |
|
"U Štupartů" |
stojí v Praze 1 č.p. 647 na rohu Jakubské a Malé Štupartské.
Původní dům, který měl na mysli Švejk byl
zbořen v roce 1911 v rámci pražské asanace.
Více románové hospody. |
 |
|
|
|
"....V domě ,U
Štupartů' sežrala před léty kočka dokonce papouška, poněvadž
se jí posmíval a mňoukal po ní. Voni ale mají kočky tuhej život. ...." |
|
"U Valšů" |
Kdysi známý zájezdní hostinec na
adrese Praha 1, Karoliny Světlé 286. Dnes je zde
divadlo. Více románové hospody. |
 |
|
|
|
U hudby hádali se dva, že
nějakou Mařku včera lízla patrola. Jeden to viděl na vlastní oči a
druhý tvrdil, že šla s nějakým vojákem se vyspat k „Valšům“
do hotelu. |
|
„To je zrovna tak jako
jednou u Valšů, dole v restauraci
taky takovej jeden nekňuba měl durcha, ale nehrál ho a vodložil
vždycky ty nejmenší do talonu a pustil každýho na betla. Ale jaký
měl karty! Vod všech barev ty nejvyšší...." |
|
"U
Vejvodů" |
stále dobře prosperující hostinec na
adrese Praha 1, Jilská 353. Více
románové hospody.
|
 |
W
web |
|
|
Opil se na mol před svým
vysvěcením v jednom velmi pořádném domě s dámskou obsluhou v uličce
za Vejvodovic
a přímo z víru rozkoše a zábavy šel se dát vysvětit.
|
|
"U zelené žáby" |
opět jedna hospoda, dosud nenalezena
v Českých Budějovicích. Více
románové hospody.
|
|
|
|
|
Švejk vytáhl z ušpiněné
kožené tašky zamaštěný dopis a četl, zachovávaje krok s koněm
nadporučíka Lukáše, který se dal do mírného poklusu: „Ty pacholku
mizernej, ty jeden vrahu a bídáku! Pan kaprál Kříž přijel do Prahy
na urláb a já jsem s ním tančila ,U Kocanů’,
a von mně povídal, že prej ty tancuješ v Budějovicích
,U zelený žáby’ s nějakou pitomou
flundrou a že jsi mě už úplně vopustil. |
|
"U zlatého litru" |
bývalá restaurace v Balbínově ulici
č.p.323, kde byla,
z popudu Eduarda Drobílka ,založena "Strana
mírného pokroku v mezích zákona", za kterou Hašek kandidoval v zemských
volbách v roce 1911. Je záhadou, proč Hašek tuto hospodu situoval
do ulice Mánesovy na Vinohradech, vždyť podle
adresáře z roku 1891 a inzerátů byla v Balbínově
ulici. |
 |
|
|
|
A naše střediska
byla: U Zlatého litru v ulici Mánesově, v
restauraci U svíčky, v Slovanské kavárně.
|
|
"U
zlatého věnce" |
podle starých adresářů bývala tato
hospoda na adrese Praha 8 Pobřežní 362 |
 |
|
|
|
Včera jsem mluvil v hospodě ,U
zlatého věnce’ s jedním člověkem z venkova,
je mu už šestapadesát let, a ten šel se optat na
okresní hejtmanství do Nové Paky, proč mu
rekvisírovali bryčku. |
|
überšvunk,
|
slangově - vojenský opasek [z něm. der Überschwung]. Také
ýbršvuňk. Na obrázku je přezka k opasku, kterou bych pře kokos nechtěl
dostat |
 |
|
|
|
"Jednou ti už takovýho kluka maďarskýho držím za
chřtán v Pausdorfě, kam jsme šli my saperáci na
víno, a chci mu dát jednu
überšvunkem
přes kokos v tý tmě, poněvadž jsme hned, jak to
začlo, praštili láhví do visací lampy, a von
najednou začne křičet: ,Tondo, dyť to jsem já,
Purkrábek, vod 16. landvér!`..." |
|
My si sedneme naproti nim, jen jsme si
überšvunky
položili před sebe na stůl, a povídáme si: ,Vy
pacholci, my vám dáme láňok,` a nějakej Mejstřík,
kerej měl ploutev jako Bílá hora, se hned nabíd, že
si půjde zatančit a že nějakýmu syčákovi vezme holku
z kola. |
|
V Kapošfalvě házeli nám Maďaři do vagónů celé kusy
pečených prasat a jeden kamarád dostal celou pečenou
vepřovou hlavou tak do lebky, že potom toho dárce
honil s
überšvunkem
přes tři koleje. |
|
übunky |
slangově - úkony, zvyklosti, dovednosti [z něm. die
Übung] |
|
|
|
|
"Ty Maďary neznáš...", heslo, ku kterému on došel v
tichém lokále nad řekou Litavou, mezi zahradami
slavné Királyhidy, obklopené vrchy, na které budou
vojáci vzpomínat vždy s proklínáním při vzpomínkách
na ty všechny
übunky
do světové války i za světové války, na kterých se
cvičili teoreticky k praktickým masakrům a řežím. |
|
uhejbák
uhejbáček |
zde slangově někdo, či něco, co se
liší od běžného standardu. Uhejbáček - slangově uhnutý člověk, něčím potižený. Také člověk,
který se vyhýbá svým povinnostem, závazkům. Jinak též člověk, který
uhýbá od svých názorů a přesvědčení. |
|
|
|
|
Má hlavu jako buldok a takový prase je nejlepší. Z
takovejch prasat nejsou žádný
uhejbáci.
To je moc dobrá rasa, která už něco vydrží. Bude mít
sádla na vosum prstů. |
|
"To už je vopravdu voběť, poněvadž nasolenej
adjutant byl by rozhodné požívatelnější - Jakpak se
jmenuje, pane rechnungsfeldvébl, ten náš adjutant od
našeho bataliónu? - Ziegler? To je ňákej takovej
uhejbáček,
z toho by se neudělaly porce ani pro jednu
marškumpačku." |
|
uhozený [někdo, něco] |
slangově - nedůvtipný, hloupý. Též praštěný. |
|
|
|
|
Von sloužil za supu, moh jít už jako kaprál dávno
domů, ale byl, jak se říká,
uhozenej. |
|
Új Buda |
Újbuda (Nová Buda) je 11. okres Budapešti. Zda zde byla
izolační nemocnice jsem nezjistil. |
|
W |
|
|
"Tedy je vše v pořádku, pane hejtmane," odpověděl
Welfer klidně, "aspiranti na důstojnickou..." Máchl
rukou: "Při úplavici se každý podělá do kalhot " Tak
se stalo, že statečný kadet Biegler byl odvezen do
vojenské izolační nemocnice v
Uj Buda.
Jeho podělané kalhoty ztratily se ve víru světové
války. |
|
ulít se [z něčeho] |
též ulejt se, slangově vyhnout se, nesplnit nějakou
povinnost, nedostavit se někam. Ulejvárna, ulejvanda je činnost, která nevyžaduje
tolik námahy, jako ostatní činnosti, jak správně přemýšlel kuchař
okultista: |
|
|
|
|
Kuchař
okultista přelétl ještě jednou, co napsal a co se mu
zdálo velice diplomatickým, aby se udržel přece jen
trochu dál bojiště, poněvadž ať si říká co kdo chce,
přece jen je to
ulejvárna i na frontě.. |
|
A těmto dvanácti tlustým apoštolům
ulejvandy hejtman
Tayrle řekl, chtěje se vyznamenati před Ságnerem i
druhým hejtmanem: „Nemyslete si, že vás tady mám
jako na krmníku. Prasata! Méně žrát a chlastat, ale
více běhat. |
|
urláb |
take orláb - slangově - dovolená [z něm. der Urlaub] |
|
|
|
|
"U nás byl taky jeden takovej nezbeda. Ten měl ject
do Plzně k landvér, nějakej Toníček Mašků,"
povzdechla si babička, "von je vod mojí neteře
přibuznej, a vodjel. A za tejden už ho hledali
četníci, že nepřijel ku svýmu regimentu. A ještě za
tejden se vobjevil u nás v civilu, že prej je
puštěnej domů na urláb...." |
|
Pan kaprál Kříž přijel do Prahy na
urláb a já jsem s ním
tančila u Kocanů, a von mně povídal, že prej ty
tancuješ v Budějovicích u Zelený žáby s nějakou
pitomou flundrou a že jsi mě už úplně vopustil. |
|
Ústav slepců na Klárově |
V letech 1836 - 1844 nechal Pavel Alois Klar (po něm se
také nazývá dnešní Klárov, kde budova stojí) vystavět v místě, kde
se říkalo Pod Bruskou objekt ústavu slepců
|
 |
W |
|
|
.....plukovník
Schröder ho poslal s
marškumpačkou
do pole, svěřiv důstojnickou kuchyni pluku nějakému
nešťastnému učiteli z
ústavu slepců na Klárově |
|
Ústav šlechtičen na
Hradčanech |
ul. Jiřská, Pražský hrad, Praha 1. Na této adrese býval ústav pro
zchudlé svobodné šlechtičny, založený Marií Terezií. Zanikl v roce 1918,
poté patřil na dlouhou dobu Ministerstvu vnitra. Po rekonstrukci je dnes
částečně přístupný veřejnosti. Ostatní slouží jako kanceláře Správy
Pražského hradu a Hradní policie. |
 |
|
|
|
Křtili ho slavnostně v Emauzích. Sám páter Albán ho
namáčel do křtitelnice. Byla to nádherná podívaná,
byl u toho jeden nábožný major od pluku, kde Otto
Katz sloužil, jedna stará panna z
ústavu šlechtičen na Hradčanech
a nějaký otlemený zástupce konzistoře, který mu
dělal kmotra. |
|
utrejch |
slangově oxid arsenitý, prudký jed. Též otrušík. Proč se
ale dával koňům a psům nechápu: |
|
|
|
|
.....Aby nabyl
síly, tak ho krmíte jako koně utrejchem... |
|
V |
|
|
|
"V Čubčím háji" |
opět jedna záhadná hospoda, která
bývala asi na adrese Praha 1 Nekázanka. Tu vidíte na
dobovém snímku z AHMP. Možná, že je na něm i
ta hledaná hospoda. |
 |
|
|
|
Já mám takovou smůlu jako nějakej Nechleba z
Nekázanky, který tam chodil do hospody ,V čubčím
háji’. |
|
" v Židech" |
tak se říkalo Židovskému pražskému městu - židovskému
ghettu, které se rozkládalo přibližně tam, kde je dnešní
část Prahy zvaná Josefov.
Na snímcích z AHMP: Horní pohled do Dušní ulice v
roce 1911, spodní je "Bourání Hampejzu" v roce 1910.
Pohled na bourání domů v prostoru mezi Rabínskou
ulicí a Hampejskou ulici. Vlevo část Staronové
synagogy a židovská radnice (dům čp. 250 v
Josefově). Vpravo budova Všeobecné židovské
nemocnice (dům čp. 248 v osefově) a část Starého
židovského hřbitova. V pozadí novostavby v
Josefovské ulici. |
 |
W |
|
|
"U mě musíte si čistit boty, mít svou uniformu v
pořádku, knoflíky správné přišité a musíte dělat
dojem vojáka, a ne nějakého civilního otrapy. Jest
to zvláštní, že vy neumíte se žádný držet vojensky.
Jen jeden měl ze všech těch mých sluhů bojovné
vzezření, a nakonec mně ukradl parádní uniformu a
prodal ji v Židech." |
|
vachcimra |
slangově strážnice [z něm. der Wachzimmer] |
|
|
|
|
"Nic platno, kamaráde," řekl desátník Palánek k
Švejkovi, když vyšel z kanceláře, "musíš jít,
holenku, pěšky do Budějovic. Máme tam na
vachcimře
veku komisárku, tak ti ji dáme na cestu." |
|
"Poprosil o trochu tabáku, sedí na
vachcimře a tváří
se tak spokojeně, jako kdyby seděl doma. ,Máte tady
hezký teploučko,` povídá, ,a kamna vám nekouřejí?
Mně se tady u vás moc líbí. A kdyby
vám kamna kouřila, tak dejte protáhnout komín. Ale
až odpůldne, ale nikdy ne, když stojí slunce nad
komínem.`" |
|
"Poslušně hlásím, pane majore," řekl Švejk, "že zde
byli již několikrát z vachcimry se přesvědčit,
jste-li ještě naživu....." |
|
vachmistr |
též vachmajstr - slangově policejní strážmistr,
velitel četnické stanice [ z něm. der Wachtmeister] |
|
|
|
|
"To je náramně žertovné," řekl Švejk, "to se mně
báječně líbí. Tak aby věděli, paní Kejřová, mají
ouplnou pravdu, že jsem se dostal ven. Ale to jsem
musel zabít patnáct vachmistrů a feldvéblů.
Ale neříkají to nikomu..." |
|
"Vy chcete jít na záchod?" laskavé řekl strážmistr,
"není v tom něco jiného?" A upřel svůj zrak ve
Švejkovu tvář.
"Je v tom opravdu jenom velká strana, pane
vachmajstr," odpověděl Švejk......."Tak spánembohem," řekl Švejk měkce, "děkuji jim,
pane vachmajstr, za všechno, co pro mne
udělali, a když bude příležitost, tak jim budu psáti,
a kdybych měl někdy ještě cestu kolem, tak se u nich
zastavím." |
|
vachrlaté |
slangově nejisté, vratké |
|
|
|
|
"Zkrátka a dobře," řekl Švejk, "je to s vámi
vachrlatý, ale nesmíte ztrácet naději, jako říkal
Cikán Janeček v Plzni, že se to ještě může vobrátit
k lepšímu, když mu v roce 1879 dávali kvůli tý
dvojnásobný loupežný vraždě voprátku na krk. |
|
Valeš Alois |
nar. 1861 Mšené Žehrovice -
18.12. 1908. V roce 1902 zavraždili zahradník Alois
Valeš se svou ženou Ludmilou,
ve vile jménem Vilém v Horní Krči č.p.
11 Matildu Hanzeliovou a Josefa Takače.
Jeho čin vyšetřoval Olič Václav, přednosta bezp. odd. Bartolomějská 4, nechvalně
proslulý vyšetřováním v procesu s Omladinou v
roce 1893 až 1894. Za spoluúčast na vraždě byly odsouzeny i Valešova
žena Ludmila k trestu smrti a dcera Valešové
Františka Jelínková k sedmi letům žaláře, které si
odpykávala ve věznici v Řepích, kde zemřela. Valeš a
jeho žena byli císařem omilostněni k doživotnímu
žaláři a Valeš zemřel v Pankrácké mužské
věznici 18.12. 1908 na tuberkulozu, po předchozích
pokusech o sebevraždu. Po osudu jeho ženy jsem
nepátral, ale asi zemřela v ženské věznici v Praze -
Řepích.
 |
   |
|
|
|
K jednomu takovému pánovi přivedli Švejka k
výslechu. Starší pán dobromyslného vzezření, který
kdysi vyšetřuje známého vraha Valeše, nikdy
neopomenul jemu říci: "Račte si sednout, pane
Valeš, právě je zde jedna prázdná židle:" |
|
válka prusko rakouská
|
válka mezi němci Pruského království a Rakouského
císařství. Skončila 3. 7. 1866 bitvou u Hradce Králové porážkou
Rakouska.
Manifest o vyhlášení války. |
 |
W |
|
|
Hejtman Ságner s úsměvem listoval dál sešitkem a
zastavil se na poznámce u schéma bitvy u Trutnova za
prusko-rakouské války. |
|
válka rakousko-pruská proti Dánsku |
v březnu 1863 vyhlásila Kodaň ústavu, která
Šlesvik začleňovala do dánského království. Toto se nelíbilo ani
německému Bismarckovi, ani Franz Josefovi I. Po ultimativní nótě
Dánsku zaútočilo 1.2.1864 společně Německo a Rakousko. Ačkoliv tyto
mocnosti měly značnou početní přesilu, válka skončila příměřím 30.
října 1864, na jehož základě Šlesvicko, Holštýnsko a Lauenburg dostaly
dočasnou společnou správu obou vítězů. |
|
W |
|
|
Ale je to námořní mapa helgolandského
pobřeží z roku 1864, ve válce rakousko-pruské proti Dánsku za Šlesvik.
|
|
Vaněk Jan |
V
civilu takto drogista z Kralup - byl účetním šikovatelem -
Rechnungsfeldwebel u 11.
feldkumpanie. V dochovaných dokumentech ve VHÚ se
ale objevuje u 11.feldkumpanie až později, nikoliv
jako románový Vaněk, již v Brucku nad Litavou u 11.
marškumpanie. V Loni , kde se ve dnech 4.-13.7.1915
formovali polní prapory pro boj v oblasti Sokalu, je
uváděn jako účetní šikovatel -
Rechnungsunteroffizier 11. Feldkompanie jakýsi Ernst
Herz.
Vaněk se
narodil 23. května 1888 na Žižkově. Vyučil se drogistou a byl 3 roky
na vojně. Na drogistickou praxi šel do Kralup do drogerie Josefa Kysely
v Jungmannově ulici. Dům Josefa Kysely a vlastně celá levá část ulice
byly zbořeny při přestavbě dráhy v roce 1980. Dnes je zde pěší zóna.
Před první světovu válkou si Jan Vaněk zakoupil dům č.p. 95 i s drogerií
na Palackého náměstí. Drogerie je zde dodnes. Zemřel 25. srpna 1927.
Bylo mu teprve 39 let. Je pochován na Olšanských hřbitovech v Praze.
Viz také |
 |
[3] |
|
|
Účetní šikovatel Vaněk, když mu poručil
nadporučík Lukáš, aby mu vyhledal nějakého nového
sluhu místo Švejka, řekl: "Já myslel, že jsou, pane
obrlajtnant, spokojenej s tím Švejkem." |
|
Vaněk Karel |
*17. 3. 1887 †18. 7. 1933 český spisovatel, novinář a
fejetonista. Autor pokračování románu Jaroslava Haška. |
|
W |
|
|
vandrování |
na vandr chodili vyučení mladíci - tovaryši, kteří se
chtěli stát mistry řemesla. Měli "Vandrovní knížku", do které se jim
zapisovalo, u kterého mistra a jak dlouho pracovali. Vandrovní knížka
potom sloužila jako doklad řemeslnickému cechu o praxi tovaryše a jeho
přijetí do cechu. Vandrovní není totéž co vandrák.
Vandrák
je hanlivé označení pro potulného člověka - tuláka, bezdomovce. [obojí z
něm. der Wanderer - pocestný, vandrovní]. |
 |
W |
|
|
Taky vám dám
příklad, jak se na Kladně zmejlil jeden policejní
pes, vlčák toho známýho rytmistra Rottra. Rytmistr
Rotter pěstoval ty psy a dělal pokusy s
vandráky, až se Kladensku
počali všichni vandráci vyhejbat. |
|
"Když jsem před
léty vandroval,"
odpověděl Švejk, "v Brémách od jednoho zpustlýho
námořníka, který říkal, že grog musí být tak silný,
aby když někdo spadne do moře, přeplaval celý kanál
La Manche. Po slabým grogu se utopí jako štěně." |
|
Panu Božetěchovi nic jiného nezbývalo než čekat, až
se zešeří, a pak se oblékl do těch
vandráckých hadrů a
namířil si to ku Praze. |
|
varta |
slangově hlídka [z něm. die Warte] |
|
|
|
|
"Přelez jsi zeď?"
zvědavě otázal se ovčák, maje patrně v paměti, jak
vypravoval jeho dědeček, jak lezl také přes zeď
kasáren. "Jinudy nešlo, dědečku." "A
varta byla silná a
střílela?" "Ano, dědečku." "A kam teď máš namíříno?"
"Ale chyt ho rapl," odpověděl za Švejka vandrák,
"chce mermomocí do Budějovic. |
|
Vávrova ulice |
dnes již v Praze neexistuje, byla v roce 1926
přejmenována na Rumunskou. Jmenovala se tak po Čeňku Vávrovi, který byl
v letech 1868 -1873 starostou obce Královské Vinohrady. |
|
|
|
"O čem přemýšlíte,
kamaráde?"
"O velkej stříbrnej medalii za udatnost, kterou
dostal jeden truhlář z
Vávrovy ulice na Král. Vinohradech, nějakej
Mlíčko,..." |
|
vechtr |
slangově - hlídač. Většinou se rozumí
hlídač na železniční trati, obsluha závor, pochůzkář
po trati. Švejk pod tím rozuměl hlídače ovocného
sadu [z něm. der Wächter].
|
|
W |
|
|
',,,,my jsme přec císařští
vojáci, a ne žádní vechtři. My sloužíme císaři pánu, ale nejsme žádní hlídači ovoce.’
|
|
verpflegung |
každý voják, který je převelen k jednotce, je zapsán do
denního rozkazu jednotky, denního hlášení stavu pro trén
a kuchyni a do zařazovací knihy. Tím vzniká vojákovi nárok na veškeré
zaopatření u jednotky a to byl verpflegung. Veškeré tyto administrativní
úkony prováděl právě Rechnungsfeldwebel,
v československé armádě výkonný praporčík, nebo, a to bylo pravidlem,
jeho zástupce v hodnosti poddůstojníka.Kompanieverpflegungsbuch
je ta zařazovací kniha. |
|
|
|
|
"....Je to kvůli
lénungu a zapsání mě na
verpflegung.“ Švejk pohyboval se tak volně
společensky v kanceláři 11. marškumpanie, jako by
byl s Vaňkem nejlepším kamarádem... |
|
Já byl tenkrát
právě u brigády, abych si dal potvrdit
kompanieverpflegungsbuch,
poněvadž jsem nemohl najít náš regimentstrén, když
vtom začnou k brigádě chodit první z 10. maršky. |
|
Potom křik, aby se
daly ručnice do pyramid, a vlak hned otočil a jel
nazpět prázdný, jen, to se ví, jat to v té panice
bývá, odvezl nám s sebou
verpflegung na dva dny. |
|
verschärft |
doslova zpřísněný (režim). Za mé služby to bylo vězení po
službě. Voják po vykonání denních povinností odchází s dekou prožít
večer a noc ve vězení. Viz pryčna. |
|
|
|
|
Kdo se hlásil
marod, dostal tři dny
verschärft. Ostatně, vy víte, co je to
verschärft. Honí vás na cvičišti po celý den a
na noc vás ještě zavřou. |
|
verschluss |
závěr zbraně, sloužící k zasunutí náboje do nábojové
komory, natažení úderníku a uzavření nábojové komory před výstřelem [ z
něm. der Verschluss]. Více viz
Waffen |
 |
|
|
|
"Von ztratil jednoroční pásky právě pro svou
inteligenci, poněvadž psal do novin o tejrání
vojáků. Ale jak ho netejrat, když takovej učenej
člověk neumí u kvéru rozebrat
verschluss, ani když mu
to už podesátý ukazujou,..." |
|
versichrovat se |
slangově zajistit, zabezpečit se [z
něm. versichern] |
|
|
|
|
….hejtman Ságner právě
vyslýchal jednoho nešťastníka od 12. kumpanie,
kterého předvedl šikovatel Strnad, poněvadž voják
začal již nyní pečovat o svou bezpečnost v zákopech
a odněkud ze stanice přitáhl dvířka prasečího
chlívku, pobitá plechem. Stál tu nyní vyjevený,
vypoulený, omlouvaje se, že to chtěl vzít s sebou do
dekunků proti šrapnelům, že se chtěl
versichrovat.
|
|
Vesprim |
je ve skutečnosti Veszprém, město,
které se nachází severně od jezera Balaton. Je
to jedno z nejstarších měst Maďarska. Veszprém byl v
roce 1914 posádkovým městem Honvédského pluku 31. |
|
W |
|
|
„Já jsem, poslušně hlásím, pane lajtnant, celou noc
nespal, poněvadž jsem si vzpomínal na ty doby, když
jsme ještě dělali manévry u
Vesprimu. |
|
Vicenza |
Dne 10.6.1848 proběhla bitva v první italské válce za
nezávislost s rakouskou armádou pod velením maršála Radeckého . |
|
|
|
|
V to důvěřujeme pevně, že s pomocí boží brzy nadejde
den, kdy roviny italské opět uvidí vítěze od Santa
Lucia, Vicenzy,
Novary, Custozzy. Chceme zvítězit, musíme zvítězit,
a jistě zvítězíme! |
|
Vilém II. Pruský |
*27. 1. 1859 - †4. 6. 1941. Byl posledním německým
císařem a pruským králem; vládl od 9. března 1888 do 9. listopadu 1918. |
 |
W |
|
|
Baronka
zatím vytahovala dárky z koše. Tucet pečených kuřat,
zabalených do růžového hedvábného papíru a ovázaných
černožlutou hedvábnou stužkou, dvě láhve nějakého
válečného likéru s etiketou "Gott strafe England!"
Na druhé straně byl na etiketě František Josef s
Vilémem, jak se drží za
ruce, jako by si chtěli hrát hru "Králíček v své
jamce seděl sám, ubožátko, co je ti, že nemůžeš
skákati". |
|
Nakláněje se k uchu strážmistra, šeptal: "Že jsme
všichni Češi a Rusové jedna slovanská krev, že
Nikolaj Nikolajevič bude příští týden v Přerově, že
se Rakousko neudrží, aby jen, až bude dál
vyšetřován, zapíral a pletl páté přes deváté, aby to
vydržel do té doby, dokud ho kozáci nevysvobodí, že
už to musí co nejdřív prasknout, že to bude jako za
husitských válek, že sedláci půjdou s cepy na Vídeň,
že je císař pán nemocný dědek a že co nejdřív
natáhne brka, že je císař
Vilém zvíře, že mu budete do vězení posílat
peníze na přilepšenou a ještě víc takových řečí . .
." |
|
Vilímek Josef Richard
|
*14. 9. 1860, †Praha - 6. 9. 1938, Praha byl
český vydavatel a od roku 1886 majitel známého pražského nakladatelství J. R.
Vilímek. Jeho otcem byl Josef Richard Vilímek (1835–1911). V tomto
nakladatelství byly také vydávány Humoristické listy, do kterých Hašek
přispíval. Jak Hašek ovlivnil dění v tomto listě píše
Václav Meger: U Vilímků, kde vydávali od
nepaměti Humoristické Listy, vládla přísná disciplina. Redaktorská srdce
se nikdy nedala pohnouti k nějaké té "záloze". A ani nesměla, neboť nad
nimi bdělo přísné oko starého, vlastně mladého pana Vilímka, který nosil
v hlavě nešťastnou ideu, chtít udělat z píšících lidí lidi
pořádkumilovné. To byl důvod, proč se nesměly vyplácet zálohy. A přece
se našel někdo, kdo tuto železnou zásadu prolomil, a to. nikdo jiný, než
Jaroslav Hašek.... |
 |
W
zde |
|
|
Zajímavé bude, jak náš batalion
přepadne spícího nepřítele, k čemuž ovšem je potřeba slohu
,Ilustrovaného válečného zpravodaje’, který vycházel u
Vilímka za rusko-japonské války. |
|
Viribus unitis |
Latinsky. Heslo Františka Josefa I. znamenající
"Společnými silami". Existovala i bitevní loď s tímto názvem.
|
 |
W |
|
|
Pěkný byl
dvouřadový kartáček na zuby s nápisem "Viribus
unitis", aby každý, kdo si čistí zuby,
vzpomínal na Rakousko. |
|
Druhá pohlednice
pocházela z německé říše. Byl to dárek Němců
rakousko-uherským vojínům. Nahoře bylo "Viribus
unitis" a pod tím obrázek, jak na šibenici
visí Sir Edward Grey a dole pod ním vesele salutují
rakouský i německý voják. |
|
Vltava |
česká řeka pramenící na Šumavě. Do Labe se vlévá u
Mělníka. Pod vyšehradskou skalou je hluboká
9m. Na obrázku je ten most v Krumlově. Jinak též symfonická báseň Bedřicha Smetany z cyklu
Má
vlast |
 |
W |
|
|
Ten měl syna
Bohuslava, a kam přišel prodávat prasata, nikdo od
něho nic nekoupil a každý říkal: ,To je syn toho
probodnutýho, to bude asi také pěknej lump: Musel
skočit v Krumlově z toho mostu do
Vltavy a museli ho
vytáhnout, museli ho křísit, museli z něho pumpovat
vodu a von jim musel skonat v náručí lékaře, když mu
dal nějakou injekci." |
|
Soudní lékaři
podívali se významně na sebe, nicméně jeden z nich
dal ještě tuto otázku: "Neznáte nejvyšší hloubku v
Tichém oceáně?" "To prosím neznám," zněla odpověď,
"ale myslím, že rozhodně bude větší než pod
vyšehradskou skálou na Vltavě:" |
|
"Poslušně hlásím,
pane lajtnant, že ta voda měla vopravdu železitou
příchuť. V Kamýku nad
Vltavou jeden hostinskej dělal pro svý letní
hosty železitou vodu takovým způsobem, že do studny
házel starý podkovy." |
|
vočuma |
nadávka, kterou si asi Vodička vymyslel v rozčílení. Asi
chtěl říct čumil, tedy čolvěk, který kouká na něco a neví proč,
nechápe |
|
|
|
|
......Až bude po
vojně a budu v civilu, já ho
vočumu někde najdu a pak mu ukážu, jestli se
nedovedu prát. |
|
Vohryzek Karel |
*1876, vydával časopisu Omladina, který po zákazu přejmenoval na
Novou Omladinu a po dalších problémech na Komunu. Navzdory silné cenzuře
se mu podařilo dát časopisu vysokou úroveň (v posledních letech jej
vydávat 2x a jistou dobu až 3x týdně, což byla nejčastější periodicita
anarchistické tiskoviny až dodnes), vedle toho publikoval agitační
tiskoviny, vydal několik brožur, překládal apod. Tuto činnost z velké části
financoval ilegální majetkovou činností - podílel se mj. na pašováni
kradených diamantů ze Švýcarska. Roku 1908 byl Vohryzek uvězněn za svou
majetkovou trestnou činnost, čehož zároveň využil tisk ke kampani proti
anarchistům.[Stručná
historie anarchistického hnutí]. Jeho blízkým spolupracovníkem byl
Ladislav Knotek.
Karel Vohryzek zemřel v Brazílii (viz aut.záznam v
NKP). |
 |
|
|
|
Takto o něm Hašek později napsal:Vohryzek
maže si sporý věnec vlasů brilantinou, chodí po
Praze v šatech nejelegantnějšího střihu jako arbiter
elegantiarum, kupuje si voňavky a vydává Chuďasa,
anarchistický krejcarák českého lidu,...... |
|
Vojenské hodnosti a funkce Rakousko
- Uherské armády |
|
|
|
|
|
Níže jsou uvedeny povely, které se
vyskytuji v románu. Více naleznete v
Exerzierreglement
|
|
Vojenské povely |
bodák do pochvy! |
Fällt das Bajonett! |
|
|
|
bodák skryj! |
Bajonett ab ! |
|
|
|
bodák vztyč ! |
Bajonett auf ! |
|
|
|
cíl! |
Ziel! |
|
|
|
čelem vzad ! |
Kehrt euch ! |
|
|
|
družstvo, pochodem zpět! |
Glied rückwärts marsch! |
|
|
|
družstvo zastavit!-stát! |
Glied halt! |
|
|
|
hledí normál! |
Aufsatz normál! |
|
|
|
k modlitbě ! |
Zum Gebet!
|
|
|
|
k noze zbraň! |
Beim Fuß! |
|
|
|
k salvě! připravit! |
General de charge! Fertig! |
|
|
|
k zemi ! |
Nieder ! |
|
|
|
kleknout! |
Kniet! |
|
|
|
končit! |
Einstellen! |
|
|
|
na místě! |
Ohne schritt! |
|
|
|
na rámě zbraň |
Schultert! |
|
|
|
nabíjet! |
Laden! |
|
|
|
náboje skryj! |
Patronen versorgen! |
|
|
|
odchod! |
Abtreten! |
|
|
|
odlož zbraň! |
Setzt ab! |
|
|
|
připravit !, k líci zbraň! |
An ! |
|
|
|
pal ! |
Feuer !, Schießen! |
|
|
|
plný krok! |
Voller Schritt! |
|
|
|
pochodem chod! |
Marschieren Marsch ! |
|
|
|
poklusem! |
Laufschritt! |
|
|
|
pozor ! |
habt acht! slangově hapták |
|
|
|
pohov ! |
Ruht ! |
|
|
|
přímo vpřed! |
Gardaus! |
|
|
|
sednout! |
Setzen! |
|
|
|
smeknout! |
Kappe ab! |
|
|
|
směr! |
Direktion! |
|
|
|
stejný krok! |
Gleicher Schritt! |
|
|
|
stůj! |
Halt! |
|
|
|
špatně! |
Herstellt! |
|
|
|
v ponos zbraň! |
In die Balanz! |
|
|
|
vlevo hleď ! |
Links schaut ! slangově
linksšaut |
|
|
|
vpravo hleď ! |
Rechts schaut ! slangově
rechtsšaut |
|
|
|
vpravo čelem! |
Rechts! Front! |
|
|
|
vlevo čelem! |
Links! Front! |
|
|
|
vpravo příč! |
Halbrechts! |
|
|
|
vlevo příč! |
Halblinks! |
|
|
|
vlevo vbok! |
Links um! |
|
|
|
vparvo vbok! |
Rechts um! |
|
|
|
vysokou zbraň! |
Hoch an! |
|
|
|
vztyk! |
Auf! |
|
|
|
z motlitby! |
Vom Gebet! |
|
|
|
zastavit! - stát! |
Glied! - Halt! |
|
|
|
zkrátit krok! |
Kurzer! Schritt! |
|
|
|
změnit krok! |
Wechsellschritt! |
|
|
|
zpět! (ve smyslu opravit) |
Herstellt! |
|
|
| |
|
|
|
|
Volná myšlenka |
antiklerikární a ateistické hnutí s progarmem odluky
církve od státu. Česká sekce založena v roce 1904. V roce 1952 zrušena.
Dnes existuje od roku 1990, ale nemá právní kontinuitu s původní. |
 |
W |
|
|
"....Já jsem se
tak lekla toho příbuzenského poměru, aby snad ještě
z toho něco nebylo, tak jsem se vzdala svědectví a
on chudák stará se tak na mne podíval, do smrti na
ty jeho oči nezapomenu. A potom, po rozsudku, když
ho odváděli, vykřik jim tam na chodbě, jak byl z
toho cele] pitomej: ,Ať žije
Volná myšlenka!` " |
|
volovina |
slangově - nesmysl |
|
|
|
|
"Z toho jsem
blázen," rozkřikl se poručík, "řekněte mně to nějak
souvisle, krátce a nežvaňte nějaké
voloviny." |
|
volta |
zde slangově podvod, též podraz, podtrh. "Udělal na ně
voltu." |
|
|
|
|
Dělal, že nic
nemá, a schválné povídá: ,Šestnáct brát.` A ten
kominickej mistr měl všeho všudy patnáct. Není to
smůla? Starej Vejvoda byl celej bledej a neštastnej,
kolem už nadávali a šuškali si, že dělá
volty, že už jednou byl
bit pro falešnou hru, ačkoliv byl to nejpoctivější
hráč, a sypali tam korunku za korunkou. |
|
voříšek |
zde slangově malý, nečistokrevný pes. Povětšinou směs
různých ras, nejistého původu, ale mnohdy projevují větší psí
inteligenci a city než rasy čistokrevné. Asi jako u lidí. |
|
|
|
|
"..A každej hned
chtěl rodokmen, tak jsem si musel dát rodokmeny
natisknout a dělat z nějakýho košířskýho
voříška, kerej se
narodil v cihelně, nejčistokrevnějšiho šlechtice z
bavorskýho psince Armin von Barheim...." |
|
vozdr |
sopl, slangové výrazy pro nudli u nosu. Užívá se hlavně
na Domažlicku. |
|
|
|
|
"...a proti němu
se vobjevil jeden Rus, chlap jako hora, a mazal si
to na něho s bajonetem a měl pořádnou kapičku u
nosu. Jak se mu von podíval na tu kapičku, na ten
vozdr, že se mu hned
udělalo špatně a musel jít na hilfsplac, kde ho
uznali zamořenýho cholerou a odpravili do
cholerovejch baráků do Pešti, kde se taky vopravdu
nakazil cholerou." |
|
všivák |
nadávka odvozená od
dotěrného hmyzu vší vlasových, nebo
šatních. |
|
|
|
|
Jakmile voják
začne myslet, už to není voják, ale nějakej
prachvšivej
civilista......Žádnej idiot nejste, Švejku, chytrej
jste, mazanej jste, lump jste, uličník, všivák,
rozumíte..." |
|
Vycházeje ven,
patrně do restaurace, řekl kaprálovi landverákovi,
ukazuje na Švejka, aby toho lumpa
všivého hned zavedl k
poručíkovi, až ten přijde. |
|
Vyskoč Pepek |
Vlastním jménem
Václav Kompert *1861 - † září 1926. Je velmi
pravděpodobné,
že se
Jaroslav
Hašek nechal inspirovat skutečnou, typicky
pražskou
figurkou
"Vency Vyskoče" o kterém se píše
v nekrologu v Lidových novinách dne 21.9.1926:
Venca Vyskoč zemřel. Praha 20.
záři [1926]. Při
spatření této fotografie si sotva kdo na něho
vzpomene, neboť
šest křížku na zádech velmi tuto populární pražskou
osobičku změnilo. Ale napíše-li se, že u milosrdných
sester pod Petřínem zemřel pětašedesátiletý Václav
Kompert, je tím obecenstvu řečeno ještě méně.
Teprve, když se řekne, že tento stařík slul po
dlouhá desítiletí Venca Vyskoč, rozpomenou se tisíce
lidí na typickou figurku, bez níž si nelze ani
večerní a noční Prahu z doby předválečné představit.
Jeho živnost byla podivná: Chodil po staroslavných
hospodách, zvlášté pivovarech, později v noci po
všelikých kavárničkách a dupárnách, přišel k vašemu
stolu, postavil se a zabečel. Načež se mu řeklo:
»Venco, vyskoč! « a Václav Kompert vyskočil. Načež
vybral u celého stolu svou daň z hlavy — od troníku
do šestáku — o šel zabečet k druhému stolu. Bylo to
nejprostší, nejjednodušší zaměstnání, jež si lze
vymyslit. Formálně prodával Venca Vyskoč — bývalý
číšník — sirky, ale to jen tak, aby byl chráněn před
podezřením z obtížné žebroty. Jádrem jeho živnosti a
příjmů bylo zabečet a vyskočit. A pak pít všecky
splašky a zbytky piv z celé hospody. Dovedl jich
vyprázdnit i dvacet půllitrů. A nevedlo se mu při
tom špatně, neboť jako všechny věci dokonale prosté
měla i jeho soustava příznak geniality: útočil přímo
nejskrytější lidskou samolibost. »Venco, vyskoč! - a
každý z těch večerních a nočních pijanů měl hřejivý
pocit, že našel ještě většího chudáka, než je sám,
že za krejcar může být pánem, že na pouhé jeho
rozkřiknutí musí tento jeho bližní pokorně provesti
pošetilost. Rozkřikovali se na něho vydatně a
přišel-li Kompert do nachmelenější party, bylo mu
snášeti drsných a obhroublých žertů až hrůza. Ale
snášel je s vnitřní převahou; čím byli neomalenějši,
tím větším bakšišem se pak s bečícím chudákem
vyrovnávali. A Venca Vyskoč měl z nich, ožralců a
flamendrů, rozum. Nemluvil, i nenaříkal, jen pil,
bečel a vyskakoval. Po celá desítiletí. Až po
převratu toho nechal;Václav Kompert, šašek pražských
výčepů, pochopil demokracii po svém a definoval to
houževnatým odmítáním:»V republice se nebečí a
neposkakuje. « |
 |
|
|
|
Druhý den přišel k
němu pan farář a sděloval mu tajuplně, že dnes ráno
potkal za vsi obecního pasáka
Pepka Vyskoč a ten že mu
vypravoval: „Mijostpane. Pan vachmajstr včera
povídal, že je číšaš pán dobytek a že to
nevyhrajeme. Méé. Hop!“ |
|
Vyskočil Quido Maria |
18.10.1881 - 14.08.1969 zvaný
Jaroslavem Haškem
Ježíš Marjá Vyskočil
byl český básník,
prozaik a dramatik, autor povídek a románů z
nejrůznějšího prostředí a knih pro děti.
"Vlastním jménem Antonín Ludvik Vyskočil. Knihovník
Ministerstva obchodu. Redaktor kalendáře Pod
praporem sokolským 1912–22. Podporoval slepecké
organizace, v roce 1937 byl zvolen předsedou
společnosti Slepecký tisk. Za své dílo věnované
hornickému prostředí byl jmenován čestným občanem
města Příbrami. Používal i pseudonym Louis
Hněvkovský. Jeho tvorba je bohatá (přes 60 titulů) a
z literárního hlediska nepříliš významná, ve své
době však čtenářsky neobyčejně oblíbená. Jmenujme
básně Pochodně (1903), romány Modré hory (1907),
Stříbrné město (1910), vesnický román Průlomy (1921)
či milostný román Láska nezabloudí (1926)."
(Převzato z www.legie.info). |
 |
web |
|
|
Jest nyní již na
čase, poněvadž v kabaretu strany mírného pokroku v
mezích zákona velice mnoho se často mluvilo a
zpívalo a hrálo o
Quido Mariovi Vyskočilovi, aby byl také
představen. Tedy co jest to za muže, jaké má snahy a
podobně. |
|
vyšehradská skála |
skála na pravém břehu
Vltavy,na
které stojí Vyšehrad, národní kulturní památka. Vltava je zde hluboká
9m. Jinak též symfonická báseň Bedřicha Smetany z cyklu
Má vlast
|
 |
W |
|
|
Soudní lékaři
podívali se významně na sebe, nicméně jeden z nich
dal ještě tuto otázku: "Neznáte nejvyšší hloubku v
Tichém oceáně?" "To prosím neznám," zněla odpověď,
"ale myslím, že rozhodně bude větší než pod
vyšehradskou skálou na
Vltavě." |
|
vyvrhel |
nadávka - odpad lidské společnosti. |
|
|
|
|
A vy tam dole,
nemyslete si, že jste v putyce. Bůh je nejvýš
milosrdný, ale jen pro pořádné lidi, a ne pro nějaký
vyvrhely lidské společnosti, která se nespravuje
jeho zákony ani dienstreglamá. |
|
"Vím," řekl
stručné plukovník, "vyvrhel jednoročních
dobrovolníků. Čím jste v civilu? Studující klasické
filosofie? Tedy ožralý inteligent..." |
|
výměnkář |
dříve hospodář na výměnku; osoba
(zpravidla starý člen rodiny), v jejíž prospěch byl zřizován výměnek,
lidově
vejminěk
[nový hospodář, zpravidla potomek se zavazoval k poskytování finančních
a naturálních dávek]. Jedna z forem starobního zabezpečení. |
|
|
|
|
Sem vodili četníci
i staré výměnkáře,
kteří posílali psaní na frontu, a vojenský soud
házel jim na krk za jich slova útěchy a líčení bídy
domácí po dvanácti letech. |
|
„…Co jsem se těch nemravností
na mlejnici napáchal, jak jsem svýmu pantátovi často
nadával a vejminěk
mu ztrpčoval a svou ženu sekýroval…“
|
|
vzít roha |
slangově - utéci. |
|
|
|
|
Když ten řekl: "Ve
dvě třicet pět budem brát
roha," tak přesné ve dvě třicet pět rakouští
vojáci začali se odpoutávat od nepřítele. |
|
"Dovoluji si vás
upozornit, pane obrlajtnant," řekl starostlivě
Švejk, "že na toho psa musíte bejt vopatrnej, aby
vám neutek. Vono se mu třeba může zastesknout po
starým domově a von by moh
vzít roha, kdybyste ho odvázal ze šňůry. |
|
Potom ještě nám
vyprávěl, jak se rychle voblíkal a jak
vzal roha.... |
|
W |
|
|
|
Wachau |
...a když rakouská vojska byla
ve Wachavě. Vesnička jižně od Lipska, v jejím okolí probíhala
Bitva národů v roce 1813 |
|
w |
|
|
„Znáte dějiny
bitvy národů u Lipska?“ otázal se, „když polní
maršálek kníže Schwarzenberg šel na Liebertkovice
14. října roku 1813 a když 16. října byl zápas o
Lindenau, boje generála Merweldta, a když rakouská
vojska byla ve Wachavě
a když 19. října padlo Lipsko?“ |
|
Waltner Josef |
*1883 - †1961, český herec a kabaretiér. Jeden z
prvních českých filmových herců, který se nesmazatelně zapsal do
historie českého kabaretu jako jejich organizátor, autor i účinkující. V
roce 1911 otevřel kavárnu Montmartre v
Řetězové ulici č. 7, kterou Hašek často navštěvoval. |
 |
w |
|
|
Wasserpolák |
Obyvatel Dolního Slezka, kde se mísily prvky
polské,
německé i české. Vzniká tak osobitá řeč, které rozumí jen místní
obyvatel: ...„marekvium“, „glupi
rolmopsie“, „krajcová sedmina,“, „sviňa
porýpaná“ a „dum vám baně na mjesjnuckovy vaši gzichty“.
Podle Ančíka, a pan Kacper Wacławski mi to potvrdil,
tato slova znamenají: Marekvium = mrkvožrout; glupi
rolmopsie = hloupy zavináči; krajcova sedmina =
křížová sedmička, nejhorši karta ve hře;svina
porýpaná = svině umazaná; dum vám baně na
měsjnuckovy vaši gzichty = dám vám pár facek na vaše
měsíčkové obličeje [vše z polštiny]. |
|
w |
|
|
Nějaký felák s
hubou ještě zamaštěnou od oběda, podávaje Švejkovi a
Vodičkoví papíry s náramně vážnou tváří, nedal si
ujít té příležitosti, aby nepronesl k oběma řeč, ve
které apeloval na jich vojenského ducha, proplétaje
to, poněvadž byl Wasserpolák,
různými pěknými výrazy svého nářečí, jako "marekvium",
"glupi rolmopsie", "krajcová sedmina", "sviňa
porýpaná" a "dum vám baně na mjesjnuckovy vaši
gzichty". |
|
Weinerová |
zřejmě se jedná o pěvkyni freulein
Weiner Hansy. Zmiňuje se o ní
Sport & Salon dne 25.12.1915. Více jsem o ní
nezjistil. |
 |
|
|
|
Zklamal se však úplně, neboť
hejtman Ságner, kterému přinesl batalionsordonanc
Matušič ze stanice večerní vydání „Pester Lloydu“,
řekl, dívaje se do novin: „Tak vida, ta
Weinerová,
kterou jsme viděli v Brucku vystupovat pohostinsky,
hrála zde včera na scéně Malého divadla.“ |
|
Wenzl ??? major |
Jeho jméno jsem objevil v dokumetu
uloženém ve Vojenském ústředním archivu ve fondech
IR91. Píše se zde, že pod velením podplukovníka
Wenzela dorazil do Lonie dne 11. července 1915
XII. pochodový prapor, pěšího pluku 91. Na
následující stránce stránce se můžeme dočíst,
že podplukovník Wenzel se stává velitelem II.
polního praporu a spolu s dalšími prapory pěšího
pluku 91 odcházejí bojovat o Sokal a Dubno. O dalším
osudu ""Majora" či podplukovníka Wenzela jsem více
nezjistil. Lépe řečeno dále jsem nepátral. |
|
|
|
 |
 |
|
"..O tom hejtmanovi Adamičkovi se pak říkalo, že má
smysl pro spravedlnost, milý kamaráde, tak ho
poslali do pole a namístě něho přišel sem major
Wenzl. A to byl čertův
syn,...Major Wenzl má za manželku češku a má
největší strach z národnostních sporů..."
|
|
"...Jako máš toho burše majora
Wenzla, ten vo svým pánovi jinak neřekne, než že
je to kus zatracenýho, idiotskýho blbouna,..." |
|
Wiener Illustrierte
Zeitung |
Vycházely od roku 1893 -1938 po názvem Österreichische
illustrierte Zeitung. Pouze v letech 1918- 1922 pod názvem Wiener Illustrierte Zeitung. Zde je opět jedna z
Haškových nepřesností: Kadet Biegler v roce 1915 ve svém snu, nemohl
vidět krajinu jež
měla týž ráz jako na
obrázcích „Wiener Illustrierte Zeitung“. Ale v
Österreichische illustrierte Zeitung tuto krajinku mohl vidět zcela
určitě. Obrázek je z říjnového čísla 1915, |
 |
ANNO |
|
|
Krajina měla týž ráz jako na obrázcích
Wiener illustrierte Zeitung.
Po pravé straně bylo vidět u stodoly dělostřelectvo,
jak střílí do nepřátelských zákopu vedle silnice, po
které projížděl s automobilem. |
|
Windischgrätz Alfred |
*11. 5. 1787 † 21. 3. 1862 v Čechách neoblíbený polní
maršál. U pražanů není v oblibě. V červnovém povstání roku 1848 dal pokyn k dělostřeleckému
ostřelování Prahy. Stejně tvrdě potlačil v říjnu vídeňské povstání.
Zpívá se o něm tato píseň.
|
 |
W |
|
|
"...A také to dál neumím," vzdychl Švejk. "Znám
ještě první sloku z ,Kde domov můj` a potom ,Jenerál
Windischgrätz
a vojenští páni od východu slunce vojnu započali` a
ještě pár takových národních písniček jako ,Zachovej
nám, Hospodine` a ,Když jsme táhli k Jaroměři` a
,Tisíckrát pozdravujeme Tebe` . . ." |
|
A zatímco paní Müllerová, uplakaná a rozechvělá,
cedila kávu, dobrý voják Švejk si zpíval na posteli:
Jenerál Windischgrätz
a vojenští páni |
|
Wohlschlager
Leopold |
*1855-1929 c.k.rakousko-uherský a později československý
státní popravčí. Byl nevlastním synem kata Pipinkgera, kterému poprvé
asistoval při popravě cikána Janečka
zvaného Serýnek. |
 |
W |
|
|
"Kdybyste měl, pane obrlajtnant, u sebe ještě pětku,
tak bychom mohli tu slepici koupit. Von ten lump
chce za ni patnáct zlatejch, ale do toho si počítá
desítku za to svoje modrý voko," řekl Švejk
vypravovatelským tónem, "ale já myslím, pane
obrlajtnant, že deset zlatejch za takový pitomý voko
je moc. To vyrazili u Starý paní soustružníkovi
Matějů celou sanici cihlou za dvacet zlatejch, s
šesti zubama, a tenkrát měly peníze větší cenu než
dnes. Sám Wohlschläger
věší za čtyry zlatky....." |
|
Woinowich
Emil |
* 23.4.1851 Petrinja - † 13.2.1927 Wien. Vojenský
historik, až do roku 1915 velitel Válečného archivu ve Vídni. |
 |
W |
|
|
Kadet Biegler podal veliteli batalionu dvě z
těch pohlednic, které vydávalo ředitelství Vojenského válečného archivu
ve Vídni, kde byl náčelníkem generál pěchoty Wojnowich. |
|
Wolf Engelbert |
Je li to ten, kterého si Hašek vybral jako předobraz
románového fähnricha Wolfa, potom tento Engelbert Wolf je uveden jako
rezervní fähnrich ve schematizmu IR91 z
roku 1904. Na tomto seznamu existuje ještě jeden Wolf Joseph,
poručík. Bohužel jsem v dalších dokumentech jméno Wolf neobjevil. |
|
|
|
|
Nastal vzájemný šepot mezi fähnrichem
Wolfem a nadporučíkem Kolářem, že
plukovník Schröder za poslední tři neděle poslal na své konto do
vídeňské banky 16.000 K......Nadporučík Kolář vyprávěl si s Wolfem
jen povšechně o určitých případech, které zpozoroval.
|
|
"Wir kennen
uns’re Pappenheimer" |
"Známe své Pappenheimské" znamená, že známe své lidi,
víme, co v nich vězí, co zamýšlejí, že nás ničím pozitivním nepřekvapí,
tak jako již v minulosti. Pappenheimští byli příslušníci jednoho
rakouského pluku za třicetileté války, který bojoval na straně
Albrechta z
Valdštejna proti švédským vojskům, podle jména svého velitele
hraběte
Gottfrieda Pappenheima. Mimo jiné se významně zasloužil, prý přímo
svým osobním nasazením v boji na straně císařských, o výsledek bitvy
na Bílé hoře.
Valdštejn ta slova údajně řekl delegaci vojáků pappenheimského pluku,
když se ho, v době třicetileté války přišla zeptat, co je pravdy na tom,
že Valdštejn chystá zradu císaře a přechod na švédskou stranu. Valdštejn
chtěl vojákům zalichotit, pochválit je za věrnost císaři. Jasně však na
jejich otázku neodpověděl, s tou zradou to totiž byla pravda a lhát
lidem drze do oči za Valdštejnových dob politici ještě neuměli. |
 |
ČR
W |
|
|
Učitel si
povzdechl: "Když ten pan auditor neumí dobře česky.
Já už jsem mu to také podobným způsobem vysvětloval,
ale on na mne spustil, že sameček od vši se jmenuje
česky vešák. ,Šádný fšivák,` povídal pan auditor, ,vešák.
Femininum, Sie gebildeter Kerl, ist ten feš, also
masculinum ist ta fešak. Wir
kennen uns're Pappenheimer.`" |
|
Wyandotky |
Velmi rozšířené plemeno kura domácího (slepice).
Wyandotky byly vyšlechtěny ve Spojených státech amerických a jméno
dostaly podle indiánského kmene Wyandotto. |
|
|
|
|
Na holubici celkem
vzato nemohl malíř ničeho zkazit. Namaloval nějakého
ptáka, který mohl být stejně holubicí jako slepicí
bílých wyandotek. |
|
X |
|
|
|
Xenofón |
Xenofón *kolem 428 př. n. l. – †354 př. n. l., byl
starořecký spisovatel, historik, vojevůdce a Sókratův žák. V roce 401
př. n. l.se zúčastnil výpravy řeckých žoldnéřů ve službách Kýra Mladšího
do nástupnické války v Persii. O návratu žoldnéřů napsal své nejznámější
dílo Anabáze. |
|
W |
|
|
Starověký válečník
Xenofón prošel celou
Malou Asii a byl bůhvíkde bez mapy. |
|
Y |
|
|
|
yorkshirský kanec |
Velmi kvalitní plemeno vepřů.Velmi chutné maso, kvalitní
špek. Z mladých kusů, krmených mlékem a pšenicí, se vyrábí "yorkshirehams"
- vynikající šunka. |
|
|
|
|
"...U 11. kompanie
kaprál Althof používá slova engadinská koza.
Svobodník Müller, německý učitel z Kašperských Hor,
nazývá nováčky českými smradochy, šikovatel
Sondernummer volskou žabou,
yorkshirským kancem a slibuje přitom, že
každého rekruta vydělá..." |
|
Z |
|
|
|
zabíjačka |
zde
časem chci popsat klasickou českou zabíjačku, prasečí hody.Teď
alespoň vysvětlení co je jelito Když jsem šel
do Prahy pro jelita,... jitrnice a
tlačenka: Jelito
je tlusté střevo z prasete, asi 20 cm dlouhé, naplněné kořeněnou masovou
směsí, v kobinaci s vařenými ječnými kroupami a žemlí rozmáčenou ve
vepřové krvi. Na obou koncích je zašito špejlemi. Potom se vaří při 90oC
asi 15minut. Podávají se opečená na sádle s chlebem, nebo s brambory a
kysaným zelím.
Jitrnice, též jaternice, je vzhledem podobná
jelitu jenže je plněna do tenkého střeva. Náplň, které se říká
prejt ( může se i zapékat), se skládá z najemno
sekaného, vařeného masa, ve vývaru máčené žemle, smažené cibulky,
mletých, vařených plic a mletých syrových jater. Směs je kořeněna
pepřem, majoránku, česnekem, solí, někdo přidává citronovou kůru a
muškátový květ. Potom se vaří při 90oC
asi 15minut. Podávají se opečené na sádle s chlebem, nebo s brambory a
kysaným zelím.
Špekbuřt, neboli presbuřt, špekbuřt, tlačenka.
Světlá
tlačenka je směs vařeného,libového a
tučného masa (ovaru), a rozemletých vepřových kůží a masa z vepřových nožiček,
které v konečné fázi způsobí želírování. Vše se smíchá v silném masovém
vývaru okořeněném smaženou cibulkou, majoránkou, pepřem, česnekem
a solí. Směs se plní do syrových vepřových žaludků, zašitých silnějšími
špejlemi. Potom se vaří při 90oC asi 90minut. Tím dojde ke
smrštění žaludku a tím k vytvoření příslušného stlačení náplně. Nakonec
se hotová tlačenka položí mezi dvě prkénka, zatíží kamenem a nechá
se ztuhnout. Tmavá, krvavá tlačenka se vyrábí obdobně, jen vývar je
smíchán se syrovou krví a koření se smaženou cibulkou, pepřem a mletým
hřebíčkem. Dnes se namísto vepřových žaludků používají plastové obaly, u
kterých ale není možné vyvolat stlačení náplně vařením, jako u žaludků,
takže to není pravá tlačenka či presbuřt, ale jakési maso v aspiku. Chuť
zůstává stejná, ale konzistencí a vzhledem je odlišná. Tlačenky se
podávají s čerstvou cibulkou, polité octem a s chlebem [z něm. die
Presswurst]. |
 |
|
|
|
Lehl si na svůj
slamník u dveří a vzpomínal na domov a na
zabíjačky.Nemohl se
zbavit živé představy, jak propichuje tlačenku,
aby dostal z ní vzduchu, jinak že při vaření
praskne.A při vzpomínce na to, jak u sousedů jednou
praskl celý špekbuřt a rozvařil se, usnul
nepokojným spánkem. |
|
"....Jednou jsem
se tak naprásk jitrnic,
jelit a ovaru; že všichni mysleli, že
prasknu, a honili mne kolem dokola s bičem po dvoře,
jako když se kráva nafoukne po jeteli. - Pane
Jurajda, dovolejí mně hrábnout do toho prejtu,
a potom ať jsem uvázanej, jinak já to trápení
nepřežiju." |
|
zafilipínkovat |
,Hezoune, šel si
to zafilipínkovat.’Takto oslovovaly v té době ony
flundry své potencionální klienty. Totéž co '
pojď si to rozdat '. Z čeho toto slovo vzniklo se mi nepodařilo zjistit.
Dnes už se nepoužívá. |
 |
|
|
|
Záhoř
Jindřich MUDr. |
*6.11.1845 Volyně (podle pol.
přihlášek se narodil v r. 1846) - †21.9.1927. Lékař
a hlavní hygienik Prahy. Byl spoluzakladatel Spolku
pro zpopelňování zemřelých. roku 1878 jmenován
městským okresním lékařem a roku 1884 fysikem v
Praze. Od roku 1888 vrchní městský fyzik pražský
(jako městský hygienik se zasloužil o pražskou
kanalizaci, asanaci Josefova a Židovského města, o
zřízení ústředních jatek, o stavbu krematorií),
sekundář ve druhém oddělení pro nemoci vnitřní v
pražské všeobecné nemocnici. Byl jedním ze
zakladatelů Spolku pro hry mládeže české v Praze.
Vydal s Dr. Weissem "Názvosloví lékarské" a od roku
1884 redigoval Zdravotní zprávy města Prahy. Jeho
syn Alexej Záhoř byl známý oční lékař. Pohřben je na
Olšanských hřbitovech, hrob hrob III-2. Objevuje se
v Haškově povídání "Přednáška
o dr. Záhořovi". |
 |
web |
|
|
zarýgrovat |
slangově zavřít něco, někoho. Též zalígrovat. [z něm.riegeln =zavřít
na zá voru]. |
|
|
|
|
Von nahej,
vona nahá. V hotelu, a nezarýgrovali se,
pitomci! |
|
závodčí |
Z řádu vnitřní a strážní služby povinnosti závodčího:
závodčí, který je podřízen veliteli stráže a jeho zástupci je odpovědný
za správný výkon služby jemu podřízených strážných, zejména za jejich
včasné vystřídání na strážních stanovištích a za řádné převzetí a
odevzdání strážních stanovišť strážnými. Povinností závodčího je znát
počet svých strážních stanovišť, jejich rozmístění a hranice, osy
přesunu k těmto stanovištím, podmínky střežení a obrany, tzn. výhled,
podmínky pro střelbu, oplocení apod., jakož i zvláštní povinnosti
strážného na každém strážním stanovišti. Před odchodem na strážní
stanoviště je povinností závodčího přezkoušet příslušníky stráže, jak
znají své povinnosti. Současně se musí přesvědčit, zda nechali na
strážnici zapalovadla a kuřácké potřeby. Závodčí je rovněž povinen dbát
na správné nabíjení zbraní před odchodem příslušníků stráže na strážní
stanoviště a vybíjení zbraní po jejich příchodu ze strážního stanoviště.
Veliteli stráže je závodčí povinen hlásit, a to po návratu každé směny,
její vystřídání a stav strážních stanovišť. Se souhlasem velitele stráže
provádí kontrolu výkonu u podřízených strážných . |
|
|
|
|
Strážmistr pokynul
závodčímu, a když oba
vyšli do vedlejší komnaty, strážmistr s nadšením
úplného svého vítězství a jistoty prohlásil, mna si
ruce: "Slyšeli to? Neumí rusky! Chlap všemi mastmi
mazaná!..."......"Nikdy v životě jsem neviděl
takovou snůšku blbostí, a ještě ke všemu pošle s tím
podezřelým chlapem takový dobytek, jako je jeho
závodčí. Mě ty lidi ještě málo znají, já dovedu
být prevít...." |
|
zblafnout |
slangově sníst, též
splivnout.
Blaf je nechutné jídlo nebo vulgárně jídlo jakékoliv. Také lživá zpráva,
nesmysl. Blafat = lhát, vymýšlet si, žvanit. |
|
|
|
|
Představ si tedy,
Baloune, že bychom ti byli tu šunku tak sežrali,
jako ty jsi panu obrlajtnantovi
zblafnul játrovou paštiku." |
|
zdejchnout se |
slangově utéct. Jinak též slangově ztratit se, zdekovat
se, vypařit se. |
|
|
|
|
"Taková blbá
monarchie nemá ani na světě bejt," k čemuž, aby
jaksi ten výrok doplnil v praktickém směru, dodal
druhý: "Jak přijdu na.front, tak se jim
zdejchnu." |
|
zelený anton
|
slangové označení pro povozy určené k převozu
zatčených, zadržených či uvězněných osob. Také košatinka.
Proč se jmenoval Anton existuje několik verzí, ale
ani jedna mi nepřipadá věrohodná, proto je
neuvádím.Na snímku jsou do něj nakládány ženy, které
si rády zafilipínkovali. |
 |
|
|
|
Ráno však ho
vzbudili i bez budíčka a přesné v šest hodin Švejka
odváželi v zeleném antonu
k zemskému trestnímu soudu. "Ranní ptáče dál
doskáče," řekl Švejk k svým spolucestujícím, když
zelený anton vyjížděl ze vrat policejního
ředitelství.¨ |
|
Země císaře Františka Josefa I. |
Zemi Františka Josefa objevila a pojmenovala v roce 1873
rakousko-uherská polární expedice. Carla Weyprechta. Jednalo se však o
soukromou expedici, a proto se souostroví nestalo součástí Rakouska-Uherska.
V roce 1926 byly ostrovy připojeny k Sovětskému svazu. |
 |
W |
|
|
"Vypravovalo se,"
prohodil Švejk, "že Rakousko má přece kolonie, někde
na severu. Nějakou tu Zem
císaře Františka Josefa..."....."Tak se
podívejte na mapu," vpadl do toho jednoroční
dobrovolník, "že opravdu je země našeho
nejmilostivějšího mocnáře císaře Františka Josefa.
Podle statistiky je tam samý led a vyváží se odtud
na ledoborcích patřících pražským ledárnám. Tento
ledový průmysl je i cizinci neobyčejně ceněn a
vážen, poněvadž je to podnik výnosný, ale
nebezpečný. Největší nebezpečí panuje při dopravě
ledu ze Země císaře Františka Josefa přes
polární kruh. Dovedete si to představit?" |
|
Ziegloser Jan |
*1875 - *1955 redaktor a člen
Omladiny. Za činnost v této
organizaci byl odsouzen k osmi letům těžkého žaláře:
Jeho žena Anna byla nakladatelkou a
redaktorkou časopisu Ženský obzor a o něm se Hašek
zmiňuje v "Dějinách strany" v kapitole "Revolucionář
Ziegloser".
V památníku národního
písemnictví je jeho osobní fond uložen ve čtyřech
kartonech.Jsou tam i fotografie. |
 |
|
|
|
zkoupat (někoho) |
slangově - někomu klást takové otázky, na které dotyčný
není schopen odpovědět (např. při zkoušení), nebo tohoto člověka
otázkami z něčeho usvědčit ( např. výslech). Též vymáchat (někoho).
|
|
|
|
|
"Zejména mají se
na pozoru před strážmistrem, ten je takovej úlisnej,
a zatím je to neřád prvního řádu. Kdekoho
zkoupat a zavřít " |
|
zkurvit |
vulgárně zkazit, ženu přivést do
jiného stavu. Od slova kurva = děvka, prostitutka [z
lat. curva = pokřivená]. Kurvit se = být nevěrný. |
|
|
|
|
,Zajisté,’ odpověděl on jim na
to, ,dovolil jsem si ji
zkurvit,
milostivá paní.’ |
|
„….upozorňuji Tě
jenom na jedno, že nestrpím vedle sebe nějakou
svini, která by se kurvila
s každým a dělala ostudu mému jménu. |
|
zlatka |
zlaťák, slangové výrazy pro jeden zlatý, platidlo
rakouské měny. Tato měna se v rakousku používala do roku 1891, kdy byla
nahražena novou, korunovou měnou v poměru 1 zlatý = 2 koruny. Obě měny
platily paralelně ještě dlouho po této reformě. Viz též
šesták
a
pětka. |
|
|
|
|
"Poslyšte," řekl
desátníkovi, "nemám drobné, půjčte mně
zlatku. - Tak, tady
máte! Jak se jmenujete? - Švejk? - Tady máte,
Švejku, zlatku od cesty! Pane desátníku,
půjčte mně ještě zlatku. |
|
"...Přijde ke mně
a přede všema povídá: ,Švejku, já jsem se včera
přenáhlil, tady máte zlatku
a napijte se na moje zdraví. S vojskem se musí umět
zacházet.`" |
|
zlolaj |
asi zastaralý výraz pro zločince. Ve
slovníku Ústavu pro jazyk český se toto slovo již
nevyskytuje. |
|
|
|
|
Čeká tedy
vojenského zločince kromě oprátky trest na věčnosti
a věčné zatracení zlolaje. |
|
Ž |
|
|
|
Židovské pece |
Dnes je to park ohraničený z jedné strany ulicí
Jilmová, z druhé strany
ulicí Malešická. Vedle názvu
Židovské pece se v minulosti používalo i pojmenování Šibeniční vrch.
Nikdo přesně neví, z čeho pojmenování Židovské pece pochází. Existuje doměnka, že v jeskyních, které zde ve skalách byly uměle vyhloubeny židy,
jako jejich úkryty při pogromech a vyhánění židů z města. Foto R.
Hylského z roku 1951 převzato ze stránek
Česká geologická služba. |
 |
|
|
|
".....Potom ještě
řekl Paroubkovi, že je huncút a šaščínská bestie,
tak ho mílej Paroubek chyt, votlouk mu jeho pastě na
myši a dráty vo hlavu a vyhodil ho ven a mlátil ho
po ulici tyčí na stahování rolety až dolů na
Invalidovnu a hnal ho, jak byl zdivočelej, přes
Invalidovnu v Karlíně až nahoru na Žižkov, vodtud
přes Židovský pece do
Malešic, kde vo něj konečné tyč přerazil, takže se
moh vrátit nazpátek do Libně....." |
|
žold |
vojenská mzda, plat [z něm. das Geld = peníze, der Sold =
žold] totéž co lénunk [z něm die Löhnung = žold, mzda, plat,
výplata] viz též lehnunglist. Za mé vojenské
éry v roce 1967 činila tato mzda 90,- Kčs měsíčně. Pivo v té době stálo
2,- Kčs, levnější cigarety bez filtru "Start" 4,- Kčs.
"Menagegeld" = místo pro výplatu stravného |
 |
|
|
|
Lidé, kteří
považovali vojnu za zdroj příjmů, různí ti účetní
poddůstojníci v týlu i na frontě, kteří páchali
všemožné podvody s menáží, s
žoldem, a potom drobní zlodějové, tisíckrát
poctivější než ti chlapi, kteří je sem poslali. |
|
Před ním stál
účetní šikovatel Vaněk, který zde sestavoval listiny
k výplatě žoldu, vedl
účty kuchyně pro mužstvo, byl finančním ministrem
celé roty a trávil tu celý boží den, zde též spal. |
|
Konečně už toho.
měli dost, přestali hrát, když telefonista
Chodounský prohrál svůj žold na půl roku
napřed. Byl nad tím zdrcen a jednoroční dobrovolník
žádal na něm úpisy, že při vyplácení
žoldu účetní šikovatel
Vaněk vyplatí žold Chodounského jemu. |
|
žvanit |
slangově - stále mluvit, nebo říkat nesmysly. Též
blafat. |
|
|
|
|
"Host jako host,"
řekl Palivec, "třebas Turek. Pro nás živnostníky
neplatí žádná politika. Zaplať si pivo a sed' v
hospodě a žvaň si, co
chceš. To je moje zásada...." |
|
Uměl tak krásně
žvanit o neskonalé
milosti boží, sílit zpustlé vězně a muže zneuctěné. |
|
"Ty bejt blbej,
vid'?" řekl major ne bez přídechu jakéhosi
zoufalství, poněvadž měl hlavu po včerejšku jako
křáp a nijak nenacházel ještě odpovědi na to, proč
zde vlastně sedí, proč sem chodili ze strážnice a
proč ten chlap, který stojí před ním,
žvaní takové hlouposti,
které nemají ani hlavy, ani paty. |
| |
|
|
|
